Juliš se po zranění vrací Olomouci. Kliment je nejlepší útočník ligy, uznává kvality konkurenta

Dlouhé měsíce byl mimo hru kvůli operovanému kolenu. V závěru ročníku se ale Lukáš Juliš (30) vrací do hry, když dvakrát nastoupil v dresu druholigové rezervy Sigmy. V otevřené zpovědi pro klubový web komentuje svůj návrat na hřiště a přiznává, že se zpočátku tolik neradoval z úspěchů střelce Jana Klimenta. Nyní před ním ale smeká a fandí mu. "Je to nejlepší útočník v lize. Díky němu je Sigma tam, kde je. Táhne tým celou sezonu," přiznává.

Juliš je ve složité situaci. Blíží se konec jeho smlouvy, měl by bojovat o nový kontrakt, jenže se teprve vrací do sestavy po dlouhé pauze. "Když se zraníte, jste mrtvý, musíte to pak zkusit oživit," říká útočník s narážkou na to, že kvůli zdravotním problémům zmizel fanouškům i expertům z očí.

Teď se znovu hlásí o slovo a dvakrát nastoupil za rezervu Sigmy ve druhé lize. Proti Varnsdorfu (0:3) odehrál poločas. Sebekriticky přiznává, že udělal chybu před prvním inkasovaným gólem a ani jinak nebyl jeho výkon oslnivý. "Byl jsem na hřišti, ale nic jsem nepředvedl. Před prvním gólem jsem navíc zkazil akci já. Je to na prd," nebere si servítky v rozhovoru pro Sigma TV.

I když má zkušeností na rozdávání, pochopitelně by pro něj bylo lepší, kdyby naskakoval do týmu, kterému se daří. Jenže rezerva Sigmy je na dně tabulky. Dobře ví, že se od něj očekává, že týmu pomůže. "Ale není to tak, že nastoupím, vezmu si míč a dám gól. Takhle to nefunguje," brzdí očekávání. Vnímá, že situace rezervy je vážná. "Ale doufám, že se zachráníme. Šance tu je, ale po psychické stránce je to složité. Sám jsem to před lety zažil ve Spartě B."

Radost mu dělá alespoň to, že operované koleno drží. Může střílet, sprintovat i brzdit. To ale nic nemění na špatných pocitech po prohře s Varnsdorfem. "Nemůžu se hroutit z jednoho zápasu, fyzička se zlepšuje," snaží se vidět svou situaci pozitivně. Na to, že by si zahrál i za áčko Sigmy, úplně nemyslí. Tam je pozice útočníka číslo jedna jasně daná.

"Honza Kliment dává góly v každém utkání, tam není potřeba nic měnit a já hlavně potřebuji hrát. Jsem rád, že jsem zpátky. Jenže Varnsdorf té mojí pozitivitě moc nepomohl... Ale vracím se asi po osmém těžkém zranění, takže vím, co mám dělat," uvědomuje si, že potřebuje nabrat herní i tréninkovou praxi. "A třeba budu v létě stoprocentní," věří.

Na tváři mu každou chvíli bleskne úsměv, i když do smíchu Julišovi úplně není. "Jsem spíš smějící se typ, ale teď mi párkrát do smíchu nebylo. Končí mi smlouva, beru to, jak to je. Své zápasy jsem odehrál, teď je důležité, abych se vrátil zpátky. Myšlenky na konec jsem neměl," přiznává, že další návrat hodně bolel, ale on se se vším popral.

Dobře ví, že mu na Hané končí kontrakt a v roli útočníka září celou sezonu Jan Kliment. "Má obrovskou kvalitu. Na začátku, když mi vzal místo jedničky, tak jsem mu to tolik nepřál," říká upřímně. Jedním dechem ale dodává, že postupem času svůj pohled úplně změnil.

"Honza ukazuje kvalitu pořád. To musí uznat všichni - i já. Když jsem se pak zranil, bylo jednodušší se smířit s tím, že Kliment dává gól v každém zápase. Každý útočník by měl být trochu egoista a myslet na sebe. Když přijde někdo lepší a hraje místo vás, nemůžete být v klidu. Je to těžké," vzpomíná na své složité období.

"Když jsem přišel já, taky jsem dával góly a hrál jsem jen já. To je normální, tak to prostě chodí. Honzovi ale přeju jen to nejlepší. Já teď musím ukázat, že umím být platný," naznačuje bez okolků, že Klimentovi fandí, ale zároveň cítí potřebu připomenout se fanouškům. Někteří na něj možná při Klimentových kanonádách trochu zapomněli.

"Zapomíná se i na to, co se stalo před týdnem. Když se zraníte, jste mrtvý. Teď musím znovu ožít. Mám dost zkušeností na to, abych se nehroutil z toho, že Honza dává góly. Jsem za něj rád — je to nejlepší útočník ligy. Je to lepší, než kdyby místo vás hrál někdo, o kom si myslíte, že není lepší," konstatuje. "V tomhle je fotbal krásný i krutý. Jednou jste nejlepší na světě, jindy nejhorší — tak to prostě je."

I během dalšího povídání s novináři neváhá rozjetému bombarďákovi Sigmy vyseknout poklonu. "Všechna čest Klimičovi. Já byl loni dobrej, ale jaro jsem neutáhl, takže se výsledky právem mohly házet i na mě. Dal jsem na podzim deset gólů a na jaře dva - a z penalt. Honza to drží celou sezonu. Dává bodové góly, nejsou to trefy na 4:1. Díky němu jsme tam, kde jsme, táhne tým," má jasno.

A jak vidí svou další budoucnost? Juliš přiznává, že má prostředí na Hané rád a sám je zvědavý, kam ho zavedou další fotbalové kroky. Teď bude makat a snažit se přesvědčit všechny o tom, že si další šanci zaslouží. Pomáhá mu i to, že může být opět s týmem. Moc se těšil na spoluhráče — a oni na něj. "Ale je to jiné, když se postoupí v poháru na Slavii a vy jste doma u televize. Ta radost je jiná, než když jste třeba i jen na lavičce," přiznává, že si momentálně užívá i roli náhradníka v áčku Sigmy.

Článek byl původně publikován pro eFotbal.