Kapitáne, kam s tou lodí

VfB Stuttgart pokračoval i ve 20. kole Bundesligy v mizerných výkonech a utržil doma ostudnou porážku 1:4 od Augsburgu. Za zápasem, v němž kromě iluzí přišel i o svého kapitána, se ohlíží komentátor Eurosportu Michal Šíma.

Titulek jsem si vypůjčil jen tak pro odlehčení z písničky Suchého a Šlitra, kterou v roce 1964 hezky nazpívala Pavlína Filipovská. Protože mne ta slova napadla v 53. minutě zápasu jako reakce na jednání Vedada Ibiševiče. Když jsem před časem skládal zkoušky na "Vůdce malého plavidla" (známé taky jako kapitánské zkoušky), tak jsme se v kurzu poměrně rychle mezi řečí dozvěděli, že představa kapitána, který opouští loď jako poslední, je romantická a moc neodpovídá realitě. Mohli jsme se o tom v praxi přesvědčit třeba při ztroskotání plavidla Concordia (viz nechvalně proslulý úprk kapitána Schettina).

A že to může platit i ve fotbale, potvrdil ve švábském derby proti Augsburgu taky domácí kapitán Ibiševič. Tým opustil jako první po přímé červené kartě za nesportovní jednání. Co sledoval svým jednáním těsně předtím, jinými slovy, kam chtěl zamířit se svou lodí? Tím nejlepším (pro něj) možným vysvětlením by bylo, že chtěl zápas a své spoluhráče za stavu 0:2 vyhecovat a že to přehnal. Tím nejhorším motivem by pak bylo to, že byl vývojem zápasu tak znechucen, že se rozhodl se svou účastí v něm skoncovat. Myslím ale, že pravda bude tradičně někde mezi těmito extrémy. Ibiševič nebyl moc vidět, v prvních dvaceti minutách ho jasně zastiňoval Abdellaoue, kterého hledal třeba Maxim svými rohovými kopy. Ale Ibiševič chodil do soubojů, hrál dobře tělem, snažil se vytvořit prostor pro sebe i spoluhráče a občas se zapojil do kombinace. Nebyl to v prvním poločase extra zápas, ale u Ibiševiče tohle bývá normální. Často je mužem zápasu, aniž by byl předtím více vidět.

Každopádně to, co provedl ve druhé půli, bylo nezodpovědné jednání. Zápas v tu dobu nebyl zdaleka ztracený a bylo jasné, že po Ibiševičově vyloučení se šance VfB na obrat dramaticky ztenčí. Vždy ale působí nepatřičně, když družstvo oslabí právě muž s kapitánskou páskou. Musím sice doplnit, že obvyklého kapitána Christiana Gentnera do hry nepustily problémy se stehenním svalem, ale i tak si měl Ibiševič uvědomit všechny důsledky. Na druhou stranu Ibiševiče potkal tenhle osud teprve podruhé a komu přišlo na mysl klišé o "horké hlavě z jihovýchodu", ten by byl asi překvapen. V loňské sezóně byl vyloučen jednou (poprvé a dodneška i naposledy v bundesligové kariéře) v zápase s Bayernem Mnichov, a to za stavu 1:6 (opět za hrubé a neférové jednání). Počet žlutých karet během jeho působení v Německu také nebyl ničím výjimečný - až do jeho přestupu do Stuttgartu to bylo okolo čtyř žlutých za sezónu. To v případě hráče, který je sice útočník, ale vyniká schopností prát se o míč a chodícího do velkého množství hlavičkových i jiných soubojů, asi málokoho bude šokovat.

Ovšem vloni ve Stuttgartu už to bylo deset žlutých plus ta jedna červená. Možná je to troufalá zkratka, ale co když to má na svědomí tlak v nepoměrně větším klubu, než jakým byl Hoffenheim, kde působil předtím? A hlavně to, že VfB neplní plány? Současná zoufalá situace klubu se na tom bude podílet docela určitě. Ten kráčí od porážky k porážce, v tabulce klesá a především: trenérovi se stále nedaří udělat z mančaftu kompaktní mašinu, která pojede 90 minut týden co týden.

Když jsem v listopadu psal ohlédnutí za 12. kolem, napsal jsem na adresu Stuttgartu: "Tým nepotřebuje mnoho šancí, nepotřebuje setrvalou územní převahu, přesto pravidelně boduje. Jenže s tím jako by se na druhou stranu pojila vlastnost, která mezi Šváby a elitní celky Bundesligy hloubí určitou propast. Neschopnost odjezdit celý zápas naplno, absence snahy zadupat soupeře do země." Bohužel si myslím, že s tímhle hlavním problémem "lodivod" Thomas Schneider zatím nic neudělal. Ale je to vůbec problém trenéra? Když jsem během komentování dvakrát zmínil, že jeho pozice nebude po tomhle debaklu v klubu nejpevnější, měl jsem asi dodat, že odpovědnost za to padá i na hlavu Frediho Bobiče. V pravém smyslu slova je právě on tím kapitánem, který by měl udávat celé stuttgartské lodi ten správný kurz. Jak dlouho ještě bude fanoušky VfB bavit sledovat zápasy jako byl ten proti Augsburgu? Mohl by to ale být ten správný impuls. Podívat se tam, kde pracují s menším rozpočtem, s hráči, jejichž hodnota může být papírově někde na polovině oproti Stuttgartu, ale kde se dostavují výsledky. Tu písničku z úvodu bych nejradši poslal do Stuttgartu po mailu. A vy si ji poslechněte na YouTube. Bude to určitě hezčí zážitek než sledovat současné výkony VfB Stuttgart.

Kapitánské hrátky:
Ve 20. kole Bundesligy bylo odehráno tradičně devět zápasů, k vidění tedy bylo 18 hráčů, kteří nastoupili s kapitánskou páskou:
* 4 na postu brankáře (Baumann, Benaglio, Schäfer, Weidenfeller)
* 1 byl střídán (Hunt)
* 2 dostali kartu (Lahm, Ibiševič)
* hypotetická sestava z kapitánů se tvoří těžko, protože jsou často defenzivně ladění, ale co to poskládat takhle? Benaglio (jediný GK s čistým kontem) - Verhaegh, Kobiašvili, Stranzl, Beck - Lahm, Rolfes, Schwegler, van der Vaart - Hunt, Ibiševič. Kam myslíte, že by to takový tým dotáhl?