Když neodejdu teď, tak už nikdy, zoufá si Aršavin

Ve středu odcestoval Zenit Petrohrad k pohárovému utkání do Novosibirsku. Redaktor Sport-Express cestoval opačným směrem do Petrohradu, aby vyzpovídal Andreje Aršavina, kterého Zenit nechce pustit do zahraničí. EuroFotbal vám přináší část rozsáhlého rozhovoru.

Díval jste se někdy na "mýdlové opery"?

Dávno, ještě za mlada. Pamatuji si otrokyni Izauru, potom ještě Santa Barbara.

Cítíte se teď jako hrdina jedné z nich?

Dívat se na seriály je mnohem snadnější a příjemnější, než se jich účastnit.

V té vaší je ještě hodně sérií? Nebo se chýlí ke konci?

Podle mého... Námět je ve slepé uličce. Velmi jsem chtěl a stále ještě chci odejít, ale klub, který mne nechce od počátku uvolnit, dělá všechno možné proto, aby se tak nestalo.

"Všechno možné" – třeba stanovení vysoké ceny?

Především. Ale nejen to. S Tottenhamem kupříkladu vůbec nevyjednávali. Rozumím, že s počáteční nabídkou Angličanů 16 milionů eur nebyli spokojeni, ale vždyť počáteční a konečná nabídka se mnohdy hodně líší.

Pojďme si setřídit události chronologicky. Začneme situací před Eurem. Tehdy byl váš prodej reálný?

Do Eura jsme se několikrát sešli s Alexandrem (prezident Zenitu Djukov) v hotelu Marriolt v Moskvě, kde jsem byl na srazu s národním týmem. Djukov pokaždé zdůrazňoval, že klubu na mně záleží, já jsem také celou dobu říkal, že chápu zájem Zenitu, ale chci to zkusit v jiné, silnější lize. A dal jsem svolení Lachterovi, aby se poohlédl po mém budoucím klubu. Svolení jsem dostal na měsíc. Už během Eura zavolal Dmitrij Seljuk, známý pracující v Metallurgu Doněck a oznámil mi, že o mě má zájem Barcelona. Zeptal se, kolik za mne Zenit chce. Na toto téma byla řeč ještě s předcházejícím prezidentem klubu Sergejem Alexandrovičem Fursenkem a řeč byla cca. o 12 – 15 milionech eur. Djukov po svém příchodu uvedl, že všechny předcházející závazky prezidenta budou splněny, já řekl Seljukovi, že 15 milionů eur. Odpověděl, že to je přijatelná cena a jestliže Laportu, který se spojí se mnou, uspokojí mé osobní podmínky, tak katalánský klub pošle Zenitu oficiální nabídku. Laporta mi volal, řekl jsem mu, co požaduji a prezident byl celkem spokojen. Následující den katalánský klub poslal do Petrohradu fax s oficiální nabídkou.

Jaké datum tehdy bylo?

Nyní si už přesně nepamatuji. Před zápasem se Švédy nebo bezprostředně po něm. S odpovědí Zenit počkal asi dva týdny, ale nakonec poslal formální odmítnutí. To už bylo po Euru. O vyjednávání Barcelona nestála. Za stejné peníze koupili Hleba. V zásadě mi Seljuk řekl, že pokud nebude Zenit souhlasit, katalánský klub podá nabídku za Hleba.

Kdybyste Seljukovi řekl částku, hypoteticky řečeno, ve výši 20 milionů eur a Katalánci by souhlasili, uskutečnil by se přestup?

Myslím, že ne. Nejsem si jist, zda by Barcelona skutečně souhlasila s vyšší cenou. Zřejmě chtěla, jak se říká, získat ucházející zboží za přiměřenou cenu. Já to chápu, proto jsem souhlasil rozhodnutím Zenitu a nevstoupil jsem do rozporu s klubem. I když další vývoj událostí na trhu ukázal, že cena nebyla malá. Pokud Ronaldinho stál 18 milionů eur, tak o čem se bavíme?

Po odmítnutí Barcelony byli v tisku v souvislosti s vámi uváděni mnozí další adepti.

Co je psáno v tisku se musí dělit deseti. Ano, volaly mi jiné kluby, zejména z Itálie. Ale řekl jsem, že bych nešel do Itálie. Nemám zájem.

Chelsea se také objevila na obzoru?

V této souvislosti se mnou navázal kontakt German Tkačenko, který byl pověřen vyjednáváním. Ale poté, co Chelsea koupila Deca, zájem o mou osobu u Angličanů prudce klesl. V každém případě jednání do oficiální formy nedošla.

Pak tam byl Tottenham?

K nabídce Tottenhamu jsem se zpočátku stavěl skepticky. Ale poté, co mi Juandre Ramos sám telefonoval a řekl, že prodávají Robbieho Keana a chce mě vidět ve svém týmu, jsem postoj změnil. Když má zájem trenér, tím spíš tak slavný a autoritativní trenér, je to už polovina úspěchu budoucího přestupu. Ale i to, jak hraje Tottenham, se mi líbí. Proto jsem dal předběžný souhlas. Potom jsem projednával se zástupci anglického týmu osobní podmínky kontraktu. Rozhovor nám dost času nevzal, domluvili jsem se rychle. Jen moje cena během té doby opět vzrostla. Nevím, kde vzal prezident Zenitu tu sumu, ale je velmi vysoká.

V tisku jsou různá čísla. Od 25 do 30 milionů eur.

Bylo mi řečeno 27 milionů. Tato cena hned všechny vystrašila. Jen Tottenham byl ochoten přistoupit k vyjednávání. Ale v této chvíli je na mrtvém bodě. Mé přání odejít do zahraničí se nezměnilo, ale v současné době můžu věřit jen v zázraky. Přestože báječně rozumím tomu, že pokud neodejdu teď, zajisté už neodejdu nikdy.

Ale za odstupné 27 milionů eur to je prostě nemožné!

Chápu, ale doufám, že v jedno krásné ráno lidé z vedení Gazpromu vstanou správnou nohou a řeknou: Jsme unaveni Aršavinem a jeho fňukáním, pustíme ho!

Ale Tottenham při vší úctě není Barcelona. Tím spíš, že jste vždy prohlašoval, že toužíte po katalánském dresu. Bylo těžké se vnitřně přeorientovat na tým, který dokonce nehraje v Lize mistrů?

To však není rozhodující. Tottenham má velmi silný tým. – Modrič, Berbatov a další. Takže klub má nato bojovat o Ligu mistrů. Hlavní je změřit síly v tak silné lize, jaká je ta anglická a hrát proti týmům na úrovni Manchesteru, Arsenalu, Chelsea. Ne jednou za pět let, ale pravidelně.

Tím spíš, že je riziko neprosadit se v Tottenhamu nižší než v Barceloně?

Riziko neprosadit se je v každém klubu. Především pro fotbalistu, který svůj celý fotbalový život strávil v jednom klubu.

Když se reprezentace Ruska vracela z mistrovství Evropy, řekl jste mi, že z celého týmu půjde do zahraničí jen jeden člověk – vy sám. Měla vzpomínaná věta nějaké pádné důvody nebo to byl jen projev emocí?

A vy nevidíte, že za odchod bojuji jen já? Mnozí lidé ze zahraničí ví, že zájem o Pavljučenka, Aňukova, Pogrebňaka a Žirkova v Evropě je. Ale odejít z ruské ligy není snadné.

Proto, že zde mají velmi dobrý plat nebo problémy dělají kluby?

U každého je to individuální. Někdy, jako je tomu u mne, klub v žádném případě nechce uvolnit hráče. Někdy sám hráč nechce jít do podmínek, které mu nabízejí v zahraničí.

Mimochodem v tisku vyplouvají informace, že vaše podmínky jsou neúnosné a kvůli tomu konkrétně vykolejilo jednání s Chelsea. Je to alespoň do určité míry pravda?

Není. Se zástupci Chelsea jsem na toto téma nikdy nemluvil. A Barcelona nebo Tottenham problémy s mými požadavky neměly. Můžu říct, že pokud odejdu za hranice, budu dostávat méně než v Rusku.

Pokud se rozebereme vaší nynější hodnotu, tak jednoznačně vyplývá, že vám Euro uškodilo.

Takto hovořit nelze. Ano, moje cena vzrostla, ale kdybych se neobjevil na mistrovství Evropy, tak zájem o mou osobu, tím spíš za částku 12-15 milionů eur, by nebyl žádný. A všichni okolo by říkali: kdepak Aršavin do Evropy – je to hráč pro domácí účely. I když i nyní někteří říkají, proč odcházím, stanu se Keržakovem číslo dvě. Ale pokud zůstanu, stanu se Titovem číslo dvě. Za pět let budu přeřazen do rezervy nebo bez objasnění na transfer listinu.