Legenda francouzských ultras - Patrice De Peretti
Letos v červenci tomu bylo jedenáct let, co přestalo bít srdce jednoho z největších fanoušků slavného francouzského klubu Olympique Marseille, Patrice De Perettiho, přezdívaného Depé...
Pohlcení mentalitou ultras
Patrice De Peretti se narodil 11. března 1972 a již od útlého dětství měl jednu velkou lásku, slavný francouzský klub Olympique Marseille. O pár let později, kdy dospěl do teenagerského věku, se Depé seznámil s italským způsobem fandění, s mentalitou ultras. A ta ho zcela pohltila. Netrvalo dlouho a přidal se k jedné z marseillských ultra skupin, konkrétně k South Winners.
Od řadového fanouška k vůdci ultras
Přestože Depé začínal jako řadový fanoušek, svým fanatizmem, nadšením a láskou ke klubu si velmi brzy získal respekt ostatních fanoušků. Jeho věrnost Olympique neznala mezí. Traduje se, že během deseti let nechyběl na jediném utkání svého milovaného klubu. Depého nadšení pro fotbal dokládá i historka, kdy se sám vydal na finále Interkontinentálního poháru do Tokia (finále měl původně hrát Olympique Marseille, ale kvůli korupci byl přeřazen do druhé ligy a nesměl se účastnit ani evropských pohárů, náhradníkem byl AC Milán - poražený finalista z Ligy mistrů) Transsibiřskou magistrálou téměř přes půl světa. Inu, fanatizmus. Díky těmto atributům, přirozené autoritě a velkému charizmatu se záhy stal vůdcem marseillských ultras na tribuně Virage Sud (zde sídlí kromě skupiny South Winners také historicky první francouzská ultras skupina Commando Ultra 84).
Celý sektor do půl těla!
V roce 1989 došlo k události, která se výrazným způsobem projevila na image Patrice De Perettiho. V tomto roce vyrazil spolu s dalšími marseillskými fanoušky na utkání evropského poháru proti řeckému klubu AEK Atény. Během utkání viděl, jak řečtí fanatici podporují svůj klub vysvlečeni do půl těla. Obnažený styl fandění Depému učaroval natolik, že od tohoto zápasu se snažil být každý zápas vysvlečený do půl těla a "naháčství" se snažil šířit i mezi ostatní. Podle vyprávění marseillských fanoušků byl Depé schopný fandit do půl těla za jakéhokoliv počasí. Například v Berlíně zůstal polonahý celý zápas, přičemž teplota klesla až na -12°C. Ještě větším extrémem byl zápas v Moskvě, kdy Depé celý zápas zpíval chorály a hecoval ostatní svlečený do půl těla, pouze s šálou omotanou kolem krku. Jeho fanatizmus strhnul i ostatní fanoušky, kteří svého vůdce následovali a rovněž se vysvlékli do půl těla.
S nejcennějším pohárem v rukou
Rok 1993 se do kroniky klubu Olympique Marseille zapsal zlatým písmem. Stal se totiž vítězem Ligy mistrů. Při předávání trofeje pro vítěze se Depému dostalo velké pocty, byl přizván na hřiště a společně s hráči směl polaskat ušatý pohár. Tento projev úcty klubu k Depému jen dokládá jeho význam nejen pro marseillské ultras, ale i pro klub jako takový.
Doba temna a přesun na sever
Ze samotného vrcholu se dá pouze spadnout. Stalo se to i Olympique Marseille. Rok po vítězství v Lize mistrů byl klub po korupční aféře přeřazen do druhé ligy. Kdo by snad očekával rapidní úbytek fanoušků, či dokonce rozpad marseillských ultras je na omylu. Právě v této době temna dochází k událostem, které už tak velmi kvalitní marseillskou fanouškovskou scénu ještě více pozvedly. A největší zásluhu na tom měl právě Depé. Opustil svou skupinu South Winners i samotnou tribunu Virage Sud a přesunul se na tribunu severní (Virage Nord), kde už fungovaly ultras skupiny Yankee Nord nebo Fanatics Marseille. Jeho odchod z Virage Sud byl dobrovolný a rozhodně neodcházel ve zlém. Chtěl pouze pozvednout hnutí ultras na Stade de Vélodrome. Začal tím, že na severní tribuně založil novou skupinu nazvanou Marseille Trop Puissant (Nejmocnější Marseille) a všemi silami se snažil o to, aby na severní tribuně byl stejně kvalitní kotel jako na té jižní. Díky jeho vůdcovským schopnostem a neutuchajícímu fanatismu se mu tato mise podařila a v současnosti má skupina Marseille Trop Puissant na 3000 členů.
Pocta padlému bojovníkovi
28. července se celá Marseille zahalila do černé smuteční barvy. Vůdce fanoušků Olympique ve velmi mladém věku náhle zemřel. Sami fanoušci říkávají, že Depé položil život za svůj milovaný klub. V den jeho smrti se hrálo první kolo Ligue 1 a Olympique Marseille první zápas sezóny vyhrál. Ovšem poté se klub propadl do těžké krize a trápil se po celou sezónu. Skončil na 15. místě v tabulce a jen o vlas unikl potupnému sestupu do druhé ligy. Krátce po Depého skonu vedení klubu jako výraz úcty k zesnulému fanouškovi přejmenovalo severní tribunu na Virage Patrice De Peretti, zkráceně Virage Depé. Představenstvo klubu tak vyjádřilo svůj respekt a úctu k jednou z největších a nejvěrnějších fanoušků v historii Olympique Marseille. Fanoušci uctívají památku svého vůdce po každém vstřeleném gólu, to se pak severní tribunou rozezní chorál "Tribuna Depé povstává ve slávě marseillského lidu".
Patrice De Peretti se nesmazatelně zapsal do historie Olympique Marseille a jeho obrovské nadšení a láska ke klubu je příkladem pro všechny fanoušky na světě...
Pohlcení mentalitou ultras
Patrice De Peretti se narodil 11. března 1972 a již od útlého dětství měl jednu velkou lásku, slavný francouzský klub Olympique Marseille. O pár let později, kdy dospěl do teenagerského věku, se Depé seznámil s italským způsobem fandění, s mentalitou ultras. A ta ho zcela pohltila. Netrvalo dlouho a přidal se k jedné z marseillských ultra skupin, konkrétně k South Winners.
Od řadového fanouška k vůdci ultras
Přestože Depé začínal jako řadový fanoušek, svým fanatizmem, nadšením a láskou ke klubu si velmi brzy získal respekt ostatních fanoušků. Jeho věrnost Olympique neznala mezí. Traduje se, že během deseti let nechyběl na jediném utkání svého milovaného klubu. Depého nadšení pro fotbal dokládá i historka, kdy se sám vydal na finále Interkontinentálního poháru do Tokia (finále měl původně hrát Olympique Marseille, ale kvůli korupci byl přeřazen do druhé ligy a nesměl se účastnit ani evropských pohárů, náhradníkem byl AC Milán - poražený finalista z Ligy mistrů) Transsibiřskou magistrálou téměř přes půl světa. Inu, fanatizmus. Díky těmto atributům, přirozené autoritě a velkému charizmatu se záhy stal vůdcem marseillských ultras na tribuně Virage Sud (zde sídlí kromě skupiny South Winners také historicky první francouzská ultras skupina Commando Ultra 84).
Celý sektor do půl těla!
V roce 1989 došlo k události, která se výrazným způsobem projevila na image Patrice De Perettiho. V tomto roce vyrazil spolu s dalšími marseillskými fanoušky na utkání evropského poháru proti řeckému klubu AEK Atény. Během utkání viděl, jak řečtí fanatici podporují svůj klub vysvlečeni do půl těla. Obnažený styl fandění Depému učaroval natolik, že od tohoto zápasu se snažil být každý zápas vysvlečený do půl těla a "naháčství" se snažil šířit i mezi ostatní. Podle vyprávění marseillských fanoušků byl Depé schopný fandit do půl těla za jakéhokoliv počasí. Například v Berlíně zůstal polonahý celý zápas, přičemž teplota klesla až na -12°C. Ještě větším extrémem byl zápas v Moskvě, kdy Depé celý zápas zpíval chorály a hecoval ostatní svlečený do půl těla, pouze s šálou omotanou kolem krku. Jeho fanatizmus strhnul i ostatní fanoušky, kteří svého vůdce následovali a rovněž se vysvlékli do půl těla.
S nejcennějším pohárem v rukou
Rok 1993 se do kroniky klubu Olympique Marseille zapsal zlatým písmem. Stal se totiž vítězem Ligy mistrů. Při předávání trofeje pro vítěze se Depému dostalo velké pocty, byl přizván na hřiště a společně s hráči směl polaskat ušatý pohár. Tento projev úcty klubu k Depému jen dokládá jeho význam nejen pro marseillské ultras, ale i pro klub jako takový.
Doba temna a přesun na sever
Ze samotného vrcholu se dá pouze spadnout. Stalo se to i Olympique Marseille. Rok po vítězství v Lize mistrů byl klub po korupční aféře přeřazen do druhé ligy. Kdo by snad očekával rapidní úbytek fanoušků, či dokonce rozpad marseillských ultras je na omylu. Právě v této době temna dochází k událostem, které už tak velmi kvalitní marseillskou fanouškovskou scénu ještě více pozvedly. A největší zásluhu na tom měl právě Depé. Opustil svou skupinu South Winners i samotnou tribunu Virage Sud a přesunul se na tribunu severní (Virage Nord), kde už fungovaly ultras skupiny Yankee Nord nebo Fanatics Marseille. Jeho odchod z Virage Sud byl dobrovolný a rozhodně neodcházel ve zlém. Chtěl pouze pozvednout hnutí ultras na Stade de Vélodrome. Začal tím, že na severní tribuně založil novou skupinu nazvanou Marseille Trop Puissant (Nejmocnější Marseille) a všemi silami se snažil o to, aby na severní tribuně byl stejně kvalitní kotel jako na té jižní. Díky jeho vůdcovským schopnostem a neutuchajícímu fanatismu se mu tato mise podařila a v současnosti má skupina Marseille Trop Puissant na 3000 členů.
Pocta padlému bojovníkovi
28. července se celá Marseille zahalila do černé smuteční barvy. Vůdce fanoušků Olympique ve velmi mladém věku náhle zemřel. Sami fanoušci říkávají, že Depé položil život za svůj milovaný klub. V den jeho smrti se hrálo první kolo Ligue 1 a Olympique Marseille první zápas sezóny vyhrál. Ovšem poté se klub propadl do těžké krize a trápil se po celou sezónu. Skončil na 15. místě v tabulce a jen o vlas unikl potupnému sestupu do druhé ligy. Krátce po Depého skonu vedení klubu jako výraz úcty k zesnulému fanouškovi přejmenovalo severní tribunu na Virage Patrice De Peretti, zkráceně Virage Depé. Představenstvo klubu tak vyjádřilo svůj respekt a úctu k jednou z největších a nejvěrnějších fanoušků v historii Olympique Marseille. Fanoušci uctívají památku svého vůdce po každém vstřeleném gólu, to se pak severní tribunou rozezní chorál "Tribuna Depé povstává ve slávě marseillského lidu".
Patrice De Peretti se nesmazatelně zapsal do historie Olympique Marseille a jeho obrovské nadšení a láska ke klubu je příkladem pro všechny fanoušky na světě...
Komentáře (320)