Máme dokopáno!
Zaujalo nás
A že to letos opravdu stálo za to. Gambrinus liga nabídla řadu zajímavých soubojů, sporných verdiktů, nečekaný přestupů i nepovedených trenérských změn. Fanoušek nezhýčkaný zahraničními soutěžemi mohl být spokojen. Hlavním poselstvím ročníku 2011/2012 je vítězství fotbalu.
Byl jsem se letos na 30 kolech, zhruba padesáti různých zápasech nejvyšší české soutěže, podívat a ani jednou jsem se nenudil. Kdy naposledy se tak stalo? To si nepamatuji. V každém zápase totiž člověk našel, mnohdy důsledně schované, souboje, které bavily.
V průběhu ročníku servíroval krásný fotbal Liberec, Plzeň a Příbram, v úvodu roku pak také Olomouc se Spartou. Když se zrovna dobře vyspali, byla radost pohledět na Jablonec i Mladou Boleslav. Co však překvapilo nejvíc, byla Dukla. Té sice došel v závěru ročníku dech, ale její konečné šesté místo je nad očekávání. Hlavně byl ale nečekaný styl fotbalu, jakým se prezentovala. Viděl jsem ji už vloni ve druhé lize a její herní pojetí se postupem prakticky nezměnilo! Za to zaslouží velkou pochvalu především trenér Kozel.
Další, před kým je potřeba smeknout, je Plzeň. Ustála krátkodobé létání v oblacích po Lize mistrů a v závěru ročníku její hráči dokázali pořádně zapnout i na domácí scéně. Vedení klubu s Tomášem Paclíkem navíc udrželo nejlepšího českého trenéra Pavla Vrbu a dokázalo nejen svým divákům, ale celé veřejnosti, že tady nepůjde o krátkodobý projekt s cílem zalepit díry v rozpočtu a pak to hezky česky rozpustit.
Velkého úspěchu dosáhl i Jaroslav Šilhavý. S výrokem nad jeho kvalitami si počkám. Nějak se mi chce spíš věřit, že letošní sezóna v podání Liberce byla pravděpodobně jen vrcholem neudržitelné formy. U Nisy klapalo všechno. Holobrádkům začaly růst vousy, starým nezešedly a hlavně kombinace porostů byla v týmu perfektně vyvážena. Štajner je zkušenost sama. Mladí Rabušic, Šural nebo Hadaščok toho zase spoustu odběhají.
Chválit letos musím i rozhodčí. Ano, byla spousta kauz, spousta mylných výroků - nemůžu se zbavit dojmu, že především Klokani budou ve druholigové ohradě ještě dlouho tahat z kapsy kapesníky kvůli truchlivosti. Bylo toho proti nim nějak moc najednou. Jenže jak říká přísloví - historie se neptá.
Je potřeba oslavit útočný fotbal - v celém roce padlo 635 gólů. To je nový střelecký rekord! Chválu zaslouží i fanoušci, jejichž počet se zvedl v průměru o 200. Moc bych si přál, abychom v tom všichni pokračovali a na stadiony opravdu chodili. Zážitek nebude u televize tak silný. Navíc letos se opravdu bylo čím bavit.
V příští sezóně navíc očekávám, že lidé začnou chodit i na Spartu. Jaroslav Hřebík potřebuje čas. A letní přestávka by mu měla stačit. Na Letné by měli také začít reálně řešit problémy se svou třicítkou volně vypuštěných zvířat. Ano, jde stále o ty stejné. V klubu o nich vědí, přesto s problémovými jedinci nic nedělají. Když totiž pomineme právě ty a návdavkem ještě některé bezmozky v ostravských barvách, byl letos na stadionech opravdu klid.
A ještě k těm lidem. Je to jedna z mála věcí, která mi na titulu pro Liberec vadí. Hráli nejlepší fotbal, měli nejlepší partu, je to zasloužená radost pro tým a... pár stovek fanoušků. Je smutné, že čtyři kola před koncem ( a stále se blížícím titulem) přijde na stadion pět a půl tisíce lidí. Mám navíc dojem, že jen co Slovan skončí v evropských pohárech, lidé na něj zapomenou. V tom se situace na severu odlišuje od té plzeňské či sparťanské. Tam obyvatelé měst chodí pořád. Zvlášť na západě fanoušci ukázali, že se z toho asi stává příjemná víkendová tradice - zajít si na prvoligový fotbal. Pokud se však v tomto ohledu mýlím a diváci budou do Liberce chodit i příští rok, budu moc rád.
Každopáně lidé, radujte se, letošní ročník Gambrinus ligy byl napínavý, zajímavý, atraktivní a gólově bohatý. Až se kolo fotbalu roztočí na konci července znovu, vezměte s sebou na stadion i rodinné příslušníky a kamarády. Ti na hřišti si to zaslouží, nemají to lehké...
Byl jsem se letos na 30 kolech, zhruba padesáti různých zápasech nejvyšší české soutěže, podívat a ani jednou jsem se nenudil. Kdy naposledy se tak stalo? To si nepamatuji. V každém zápase totiž člověk našel, mnohdy důsledně schované, souboje, které bavily.
V průběhu ročníku servíroval krásný fotbal Liberec, Plzeň a Příbram, v úvodu roku pak také Olomouc se Spartou. Když se zrovna dobře vyspali, byla radost pohledět na Jablonec i Mladou Boleslav. Co však překvapilo nejvíc, byla Dukla. Té sice došel v závěru ročníku dech, ale její konečné šesté místo je nad očekávání. Hlavně byl ale nečekaný styl fotbalu, jakým se prezentovala. Viděl jsem ji už vloni ve druhé lize a její herní pojetí se postupem prakticky nezměnilo! Za to zaslouží velkou pochvalu především trenér Kozel.
Další, před kým je potřeba smeknout, je Plzeň. Ustála krátkodobé létání v oblacích po Lize mistrů a v závěru ročníku její hráči dokázali pořádně zapnout i na domácí scéně. Vedení klubu s Tomášem Paclíkem navíc udrželo nejlepšího českého trenéra Pavla Vrbu a dokázalo nejen svým divákům, ale celé veřejnosti, že tady nepůjde o krátkodobý projekt s cílem zalepit díry v rozpočtu a pak to hezky česky rozpustit.
Velkého úspěchu dosáhl i Jaroslav Šilhavý. S výrokem nad jeho kvalitami si počkám. Nějak se mi chce spíš věřit, že letošní sezóna v podání Liberce byla pravděpodobně jen vrcholem neudržitelné formy. U Nisy klapalo všechno. Holobrádkům začaly růst vousy, starým nezešedly a hlavně kombinace porostů byla v týmu perfektně vyvážena. Štajner je zkušenost sama. Mladí Rabušic, Šural nebo Hadaščok toho zase spoustu odběhají.
Chválit letos musím i rozhodčí. Ano, byla spousta kauz, spousta mylných výroků - nemůžu se zbavit dojmu, že především Klokani budou ve druholigové ohradě ještě dlouho tahat z kapsy kapesníky kvůli truchlivosti. Bylo toho proti nim nějak moc najednou. Jenže jak říká přísloví - historie se neptá.
Je potřeba oslavit útočný fotbal - v celém roce padlo 635 gólů. To je nový střelecký rekord! Chválu zaslouží i fanoušci, jejichž počet se zvedl v průměru o 200. Moc bych si přál, abychom v tom všichni pokračovali a na stadiony opravdu chodili. Zážitek nebude u televize tak silný. Navíc letos se opravdu bylo čím bavit.
V příští sezóně navíc očekávám, že lidé začnou chodit i na Spartu. Jaroslav Hřebík potřebuje čas. A letní přestávka by mu měla stačit. Na Letné by měli také začít reálně řešit problémy se svou třicítkou volně vypuštěných zvířat. Ano, jde stále o ty stejné. V klubu o nich vědí, přesto s problémovými jedinci nic nedělají. Když totiž pomineme právě ty a návdavkem ještě některé bezmozky v ostravských barvách, byl letos na stadionech opravdu klid.
A ještě k těm lidem. Je to jedna z mála věcí, která mi na titulu pro Liberec vadí. Hráli nejlepší fotbal, měli nejlepší partu, je to zasloužená radost pro tým a... pár stovek fanoušků. Je smutné, že čtyři kola před koncem ( a stále se blížícím titulem) přijde na stadion pět a půl tisíce lidí. Mám navíc dojem, že jen co Slovan skončí v evropských pohárech, lidé na něj zapomenou. V tom se situace na severu odlišuje od té plzeňské či sparťanské. Tam obyvatelé měst chodí pořád. Zvlášť na západě fanoušci ukázali, že se z toho asi stává příjemná víkendová tradice - zajít si na prvoligový fotbal. Pokud se však v tomto ohledu mýlím a diváci budou do Liberce chodit i příští rok, budu moc rád.
Každopáně lidé, radujte se, letošní ročník Gambrinus ligy byl napínavý, zajímavý, atraktivní a gólově bohatý. Až se kolo fotbalu roztočí na konci července znovu, vezměte s sebou na stadion i rodinné příslušníky a kamarády. Ti na hřišti si to zaslouží, nemají to lehké...
Komentáře (318)