Mehmed Baždarević - Mistr druhých šancí

Mehmed Baždarević je jednou z velkých postav bosenské kopané. Nynější trenér seniorské reprezentace má za sebou turbulentní kariéru fotbalisty a trenéra. Někdejší ofenzivní záložník proslul bouřlivou povahou, za což mnohokrát platil poměrně vysokou cenu.

Věříte v osud? V životě Mehmeda Baždareviće zasáhla hned několikrát velká náhoda v poměrně podstatných událostech.

Příběh jako z hollywoodského filmu zažil i v osobním životě. Když v roce 1979 letěl z Japonska zpátky do Bělehradu, potkal v letadle velmi příjemnou ženu. Líbila se mu od první chvíle, ale tehdy začínající fotbalista nedostal odvahu ji oslovit. Možná si to ještě dlouho vyčítal.

Láska na druhý pohled

O devět měsíců později letěl Baždarević z Tuniska do Bělehradu a hádejte, koho potkal! Dvě řady před ním seděla stejná žena, která se mu před nedávnem tak silně vryla do paměti. Tentokrát už si ji Baždarević nenechal "uletět" a začal s mladou ženou chodit. Jmenovala se Marina, narodila se v Bělehradu a o pár měsíců později se stala jeho ženou.

Baždarević měl vždy velmi zvláštní vztah k reprezentaci. Současný trenér Bosny a Hercegoviny totiž vynechal hned dva velké turnaje. Jeden kvůli vlastní chybě, což si dodnes vyčítá. A druhý vinou trestu pro celou zem. Poprvé se na mistrovství světa nepodíval v roce 1990. V kvalifikačním utkání na domácí půdě v Sarajevu proti Norsku se totiž odehrál známý incident, který dodnes zůstává škraloupem na jeho pověsti coby profesionálního fotbalisty.

Na pozadí válečného konfliktu

Během utkání totiž ofenzivní záložník dal svým emocím až moc volný průchod a plivl na tureckého sudího Yusufa Namoğlua, za což byl diskvalifikován z celého turnaje. Jen coby smutný divák tak pozoroval, jak se jeho kolegové a kamarádi dostali až do čtvrtfinále šampionátu.

O dva roky později se Baždarević rovněž musel spokojit jen s rolí diváka, i když to tentokrát nebyla jeho vina. V roce 1992 se na Euro nepodívala celá jeho země, jakkoliv byla dávno kvalifikovaná. Baždarević mohl žehrat jen na sankce za válku v Jugoslávii.

Na turnaj nakonec jeli Dánové a k překvapení všech jej nakonec vyhráli! Právě do sítě Dánů se v rámci kvalifikace v listopadu 1990 prosadil i Baždarević. Tehdy ještě zřejmě netušil, že to budou právě Dánové, kdo se bude radovat na závěr turnaje.

V té době už za sebou měl velkou zkušenost s prvoligovým fotbalem. Rodák z Višegradu začal svou fotbalovou kariéru v roce 1979, kdy se dostal do slavného týmu Željezničar Sarajevo. Hned o rok později Baždarević přispěl velkým dílem k tomu, že se Željezničar dostal až do finále Jugoslávského poháru. Na stadionu Crvene Zvezdě v Bělehradě vyběhl na trávník před 40 tisíci diváky a na tento zápas dodnes vzpomíná. Dal v něm totiž dvě branky. Ani to ale jeho týmu nestačilo na zisk trofeje, protože dva góly vstřelil také Vahid Halilhodžić, a právě jeho Velež Mostar se stal vítězem po výsledku 3:2.

Největší úspěch Željezničaru přinesla sezona 1984/1985, ve které se bosenský tým dostal až do semifinále Poháru UEFA, předchůdce dnešní Evropské ligy. Željezničar pod vedením trenéra Ivici Osima skončil v domácí soutěži na třetím místě a v semifinále jej porazil maďarský Videoton. Nad svým sokem vedl Željezničar 2:0, v součtu obou zápasů 3:3, a díky pravidlu o brankách nastřílených na půdě soupeře se mohl těšit na finále s Realem Madrid. Jenže ve třetí minutě nastavení druhé půle se prosadil soupeř a díky konečnému skóre 4:3 postoupil na úkor bosenského celku.

Sladká Francie tisíckrát jinak

Po devíti letech se Baždarević rozhodl pro další krok. Dospěl k názoru, že je třeba změnit prostředí a velmi ho lákalo zahraniční angažmá. Vybral si sladkou Francii a přestoupil do klubu FC Sochaux-Montbéliard. Francie jej oslnila, stejně jako on oslnil ji.

V sezoně 1988/1989 byl dokonce vyhlášen nejlepším cizincem ve francouzské lize, což jen dokumentovalo jeho přínos mužstvu i osobní vývoj. Za Sochaux odehrál více než 350 zápasů ve všech soutěžích a zažil svá nejúspěšnější léta. V jednom z rozhovorů dokonce přiznal, že jej kontaktovaly tak velké kluby jako Arsenal, Dortmund nebo Barcelona.

Baždarević je jedním z mnoha hráčů, kteří nastoupili v reprezentaci více než jedné země. Od roku 1979 nastupoval za juniorské výběry Jugoslávie, tým do 20 let dokonce vedl do boje na mistrovství světa juniorů jako kapitán. V roce 1983 debutoval v seniorském výběru a celkem za něj vyběhl k 54 zápasům.

Dařilo se mu poměrně i v reprezentaci, když vynecháme výše zmíněné nezdary. O tom, jak velkou a nepostradatelnou postavou byl, svědčí i fakt, že se právě Baždarević stal prvním kapitánem samostatné reprezentace Bosny a Hercegoviny.

Svou další budoucnost Baždarević opět spojil s Francií, kterou si zamiloval. Nejprve si jako hráč prodlužoval kariéru v Nîmes Olympique a po skončení kariéry začal s trénováním. Od roku 1998 do roku 2003 se učil od Jeana Fernandeze v milovaném Sochaux, a když byl dostatečně připravený, dostal na starost FC Istres. Provinční celek pod ním zažil svůj největší úspěch, protože postoupil do Ligue 1! Po krátkém intermezzu v Tunisu se do Francie rád vrátil a převzal Grenoble.

Baždarević díky schopnostem i nadšení pro hru dokázal zopakovat malý zázrak z Istres a s Grenoblem postoupil do první ligy! Navíc v sezoně 2008/2009 dosáhl semifinále francouzského poháru. To mu vyneslo angažmá v Sochaux, na které dlouho čekal. Tento románek ale úspěšný nebyl, neb trval jen osm měsíců. Kvůli sérii špatných výsledků byl Baždarević odvolán a nyní se snaží o záchranu bosenského fotbalu u reprezentace. Podaří se mu to?