Moses v Chelsea dostal důvěru a na nové pozici ji úspěšně splácí

Déle než tři roky se Victor Moses potloukal ve vakuu, jako outsider bez pevného klubu, nyní se v Anglii o pětadvacetiletém křídelníkovi opět nahlas mluví. Nigerijský fotbalista konečně zase zapadá do plánů manažera Chelsea a pod Antoniem Contem prozatím patří k nejlepším hráčům Blues v tomto ročníku...

Italský trenér ihned na startu svého angažmá sám požádal vedení, aby Mosese prozatím neposílalo na další hostování a dalo mu šanci si ho pořádně prohlédnout. Po dvou přátelských duelech a týdenním soustředění v Rakousku měl potom Conte jasno: Nigerijce by si v A-týmu rád ponechal.

"Letní přípravy jsem tu měl vždy dobré, ale nikdy jsem nedostal pořádnou příležitost," stěžuje si křídelník, jehož hostování v Liverpoolu nejprve zmařila kometa jménem Raheem Sterling, a následně se mu jen zčásti vyvedly krátkodobé štace ve Stoke City a West Hamu.

"Je skvělé být zpátky. Mám za to, že jsem si v první sezoně vedl dobře, ale vzhledem k okolnostem - odchodu jednoho manažera a příchodu druhého - jsem byl náhle bez šance," vzpomíná Moses.

Prvním jmenovaným trenérem byl Rafa Benítez, pod nímž si nigerijský forvard odbyl celkem 32 startů a hned čtyřmi góly přispěl k tažení modrých až do finále Evropské ligy. To Jose Mourinho už Mosesovi ani zdaleka tolik nefandil, když mu věnoval všehovšudy osm minut loňského Community Shieldu.

"Nikdy se mnou nemluvil. Říkal jsem si 'Ten už má své vlastní hráče'," povzdychl si nigerijský reprezentant při návratu do minulosti. "Mám dojem, že jsme se jen párkrát bavili po telefonu - zeptal se mě, jestli se mám dobře v Liverpoolu, ale to bylo celé."

Případ Antonia Conteho je docela odlišný. Vždyť italský odborník dokonce postupem času v Mosesovi odhalil schopnosti výborně zahrát na pozici, kde dotyčný dřív nikdy nepůsobil - na pravém křídelním beku ve formaci 3-4-3. Právě skvělou prací na tomto postu si v duelu s úřadujícími šampiony z Leicesteru Moses vysloužil už druhou nominaci do sestavy kola v rámci naší 'kostky'.

"Formace, kterou teď praktikujeme, vážně pasuje k mému stylu hry a stylu ostatních. (...) Taky mám vedle sebe Azpilicuetu a on ke mně neustále mluví, abych se správně stavěl. Hodně mi to ulehčuje, protože tu roli sám chápe lépe než já. Takhle mi pomáhá směrem dozadu a v útoku se mi zase dostává šancí chodit jeden na jednoho se soupeři," pochvaluje si Moses.

"Pořád v sobě mám ještě hodně potenciálu. Na této úrovni jsem už dlouho, ale mám pocit, jako bych teprve začínal. Ještě se na té nejvyšší úrovni musím etablovat," uvědomuje si pětadvacetiletý rodák z Lagosu, který poprvé zaujal kolem svých dvacátých narozenin jako hráč provinčního Wiganu.