Nejvyšší tresty v PL? Kung-fu, doping, rasismus, kousání i sázení

Rodrigo Bentancur si včera vyslechl ortel za svou neuváženou poznámku z letošního léta a zařadil se na seznam fotbalistů působících v anglické lize, s nimiž tamní FA neměla slitování. Záložník Tottenhamu přijde o sedm utkání, ani zdaleka se ovšem nejedná o nejtvrdší postih v Premier League.

FA v uplynulých dvou měsících prošetřovala fotbalistovo letní prohlášení pro jednu z uruguayských televizních stanic. Moderátor záložníka požádal o dres jeho klubového spoluhráče a korejského útočníka Heung-min Sona a Bentancur nezvolil ideální odpověď.

"Sonnyho?" Stejně tak bych mohl přinést dres jeho bratrance, víceméně jsou všichni stejní," pokusil se odlehčit situaci vtipem, za nějž se následně omluvil.

Bentancurovi hrozila stopka na šest až dvanáct utkání a FA nakonec zvolila trest na nižší hranici, uruguayský reprezentant vedle toho musí zaplatit pokutu sto tisíc liber. Dopadl tak jen o něco lépe než bývalý útočník Fulhamu Aleksandar Mitrović, jemuž se vymstilo strčení do rozhodčího Chrise Kavanagha během pohárového duelu proti Manchesteru United. Srbský reprezentant přišel o osm zápasů a podobně v roce 2006 dopadl obránce Ben Thatcher z Manchesteru City. Jeho úder loktem do Pedra Mendese z Portsmouthu v září 2006 ušel pozornosti sudích a spravedlnost zjednala až disciplinární komise. Navíc se přidal i Manchester City, který Thatcherovi šest týdnů neposlal výplatu.

A co vyšší tresty?

Luis Suárez během kariéry dostal několik trestů včetně osmizápasového za rasistickou urážku na adresu obránce Patrice Evry. Tento počin navíc dokázal "vylepšit" a dva duely navíc si odseděl za kousek ze souboje s Chelsea, kdy v dresu Liverpoolu kousl Branislava Ivanoviće.

Uruguayský útočník tím dal vzpomenout na southamptonského Davida Pruttona, ten kdysi nebyl spokojen s vyloučením v souboji s Arsenalem a udeřil rozhodčího, stávajícího komentátora stanice Sky Sports to vedle deseti zápasů stálo i pokutu šest tisíc liber.

Italský útočník patřil k nejkontroverznějším postavám, dokázal zaujmout gestem fair play stejně jako nesportovním chováním. Nejvíce zaujalo strčení do sudího Paula Alcocka z duelu s Arsenalem, po němž následovala stopka na jedenáct utkání a pokuta deset tisíc liber. Pro Di Cania se zároveň jednalo o poslední start v dresu Sheffieldu Wednesday, po odpykání trestu ho už zaměstnával West Ham United.

Rumunský útočník si na potíže zadělal užíváním zakázaných substancí, konkrétně kokainu. V říjnu 2004 s ním proto Chelsea rozvázala spolupráci, FA mu vyměřila pokutu dvacet tisíc liber a především mu pozastavila činnost na sedm měsíců. Výčet postihů tím ovšem nekončí, londýnský klub se s ním dlouhodobě soudil o odškodné ve výši 15,2 milionu liber a Mutu před šesti lety neuspěl s odvoláním u arbitrážního soudu.

Ivan Toney si pro změnu nedával pozor v oblasti hazardu, ohledně sázek porušil celkem 232 pravidel a Brentford ho postrádal dokonce osm měsíců, k tomu všemu přišla pokuta padesát tisíc liber.

Stejně dlouho v minulosti nemohl hrát ani Rio Ferdinand. Obránce Manchesteru United se v prosinci 2003 po jednom z tréninků nedostavil na dopingovou kontrolu, přišel o zbytek sezony a postrádala ho rovněž anglická reprezentace, bez Ferdinanda na ME 2004 vypadla už ve čtvrtfinále.

Eric Cantona táhl Manchester United, ani on se ale nevyvaroval prohřešku a jedná se o nejznámější incident, k němuž v rámci Premier League došlo přímo na stadionu. V roce 1995 neudržel nervy na uzdě po vyloučení v zápase s Crystal Palace a kopl domácího fanouška. Případem se zabýval i civilní soud, francouzský útočník dostal pokutu třicet tisíc liber a jen z tribuny sledoval, jak Manchesteru United utekl mistrovský titul, pro nějž si dokráčel Blackburn.

Podobně jako výše zmíněný Mutu byl z užívání kokainu usvědčen i Mark Bosnich. Australský brankář dostal trest v dubnu 2003 a připravil se tím o angažmá v Chelsea. K fotbalu se vrátil až po pěti a půl letech, v roce 2008 kývl na nabídku domovského Central Coast Mariners.

Extravagantní portugalský obránce během kariéry oblékal dres Middlesbrough, v roce 2006 klubu pomohl k postupu do finále Poháru UEFA a po porážce 0:4 od Sevilly měl pozitivní test na anabolické steroidy. V listopadu 2006 mu UEFA zastavila činnost na rok a půl, na jaře příštího roku uspěl s odvoláním a trest byl snížen o šest měsíců. Middlesbrough se k němu zády neotočilo a kontrakt mu nevypovědělo.

Známý potížista sbíral tresty jako na běžícím páse. V roce 2012 jako hráč QPR udeřil loktem Carlose Téveze z Manchesteru City, nakopl Sergia Agüera, snažil se uštědřit hlavičku Vincentu Kompanymu a při odchodu z trávníku se dostal do konfliktu s Mariem Balotellim. FA vše vyčíslila pokutou 75 tisíc liber a dvanáctizápasovým trestem, QPR mu šest týdnů nehradil plat.

Do středu pozornosti se někdejší záložník dostal i několik měsíců před ukončením aktivní kariéry. Jako hráč dlouhodobě sázel, v letech 2006 - 2013 si vsadil dokonce 1260x a po prošetření případu přišla v dubnu 2017 stopka na osmnáct měsíců. Na základě odvolání byl trest snížen na třináct měsíců a jedná se o nejdelší individuální postih pro některého z fotbalistů v Premier League. Barton tehdy patřil Burnley, o dva měsíce později pověsil kopačky na hřebík a vydal se na trenérskou dráhu.

Enoch West éru Premier League nezažil, zmínit jeho jméno ovšem rozhodně nebude na škodu. V roce 1915 se účastnil sázkařského podvodu spojeného s ostře sledovaným zápasem Manchesteru United proti Liverpoolu. FA neváhala a podobně jako několika fotbalistům Liverpoolu mu uložila doživotní zákaz činnosti.

Zatímco hráči Liverpoolu byli po 1. světové válce omilostněni, Westův trest platil a předčasně ukončen byl až po třiceti letech. Útočníkovi tou dobou bylo 59 let.