Nicolas Anelka, Chelsea, Francie

Jen málo fotbalistů toho ve 29 letech má za sebou tolik, jako tento hráč. Oblékal dres 8 klubů a jen málokdo věří, že tento barvy modré je tím posledním. Narodil se 14. března 1979 v Trappes, Francie. Měří 185 cm a váží..., řekněme že pokaždé jinak.

Samozřejmě, že nejdůležitější je u každého fotbalisty jeho výkon na hrací ploše. Ale Anelka přitahoval vždy pozornost ještě něčím jiným. Okolo všech jeho přestupů se točil docela pěkný balík peněz. Začínal svou profesionální dráhu v dresu Paris Saint-Germain, to se psal rok 1995 a bylo mu tedy o něco málo víc než 16 let. O 2 roky později si to namířil na ostrovy a zakotvil v londýnském Arsenalu. Vypadá to, že bral svá účinkování jako povinnou základní vojenskou službu, která trvala stejně dlouho, a po dalších 2 letech se vrátil na kontinent. Do Paříže ovšem nedoletěl, vzal to malinko na jih a skončil v Madridu. Nikoho nepřekvapilo to, že si ho vybral Real Madrid. V té době mu bylo 21 let a vlastně dosáhl vrcholu pro každého fotbalistu. Není si třeba něco namlouvat, ať jste příznivci jakéhokoliv klubu, musíte uznat, že hrát za merengues je snem, Mont Everestem. Ale nebylo to pro něj až příliš brzy? Podle toho, jak rychle si balil kufry to vypadá, že do Realu přišel dřív, než na to měl. Rok se s rokem sešel a Anelka se objevil tam, kde začínal. V Paříži.

Francie mu ale byla malá, buď málo platili nebo jeho toulavé kopačky nedokázaly udržet svého nositele na jednom a tom samém místě. Anglie lákala, vábení bylo nejsilnější z Liverpoolu a tak, jedna sezóna a stěhování. A znovu to samé. Rok utekl jako voda a speditérská firma dostala příkaz k naložení nábytku, kufrů a všeho ostatního. Tentokráte to neměl Anelka tak daleko. Jen popojel z Liverpoolu do Manchesteru. Nekoupil ho ovšem Sir Alex, novým zaměstnavatelem se stal městský rival, Manchester City. Věřím, že vás asi nepřekvapí, když si nyní přečtete jak dlouho oblékal dres tohoto klubu. Ano, 1 rok! A utekl až do Turecka! Těžko říct, čím ho tato země okouzlila, zda to byly krásné Turkyně, nebo turecký med, ale zakotvil zde celé 2 sezóny. Hrál za Fenerbahçe SK.

Ono se říká, do třetice dobrého, ale také zlého. Anelka se vrátil ke svému třetímu působení na Britské ostrovy. Jeho dalším místem pobytu se stal Bolton a místní Wanderers. Vypadalo to na odchod ze slávy a na další působení v těch skromnějších klubech, které na titul a jiné trofeje zas tak moc nemyslí. Ale to by nesměla existovat šeková knížka Romana Abramoviče a zájem trenéra Granta. Na dveře zaťukala všemocná Chelsea...

Vzali jsme ten Anelkův fotbalový život tak trochu podle hesla "letem světem". Vraťme se tedy ještě jednou na začátek a podívejme se na jeho jednotlivé roky a kroky trochu podrobněji. Zájem Arsenalu začal již ve chvílích, kdy nastupoval k prvním zápasům v Paříži. Netrvalo dlouho a Arsene Wenger ho již měl na trénincích a později v sestavě pro jednotlivé zápasy. Nahradil končícího Iana Wighta. Růst Anelky byl strmý, zejména v druhé sezóně, a málem se stal králem střelců Premier league. Dal 16 branek a skončil jen těsně za trojicí Hasselbaink, Owen a Yorke.

Lorenzo Sanz, tehdejší prezident Realu Madrid, byl připraven zrušit vsechna bankovní konta jen aby dosáhl svého velkého snu: mít Dream team, tedy "tým snů"! Jedním z vyhlédnutých se stal Nicolas Anelka. A jelikož v Realu mají jeden zvyk, co si umanou, to musí mít, Anelku se v bílém dresu objevil.

Co nejvíce přitahovalo zájem o Anelku? Jeho rychlé a dlouhé kroky, utíkal svým strážcům jak chtěl, vedení míče a vyrovnaná střelba levou jako pravou nohou, fyzická síla, výška. Byl postrachem obran soupeřů! Ale, jako u mnohých jiných až do dnešních dnů, v Realu se dočkal prvního velkého zklamání své kariéry. Nepřesvědčil, neprosadil se. Když se ovšem zeptáte příznivců tohoto klubu na Anelku, dostanete snad jedinou odpověď: "Jó, byl dobrej!" Na tomto hodnocení mají zásluhu především, nebo jedině, jeho dva góly v semifinále Ligy mistrů proti Bayernu Mnichov. Znamenaly obrovský krok k pozdějšímu zisku této cenné trofeje.

Anelka se vrátil domů, všichni čekali že právě zde získá trochu ztracenou sebedůvěru, ale opak byl pravdou. Neprosadil se ani v dalším působišti, v Liverpoolu. Pomalu se zdálo, že jeho hvězda zhasíná. Ale ve 23 letech bylo ještě příliš brzy. Cestou do Manchesteru se něco změnilo a na hřišti City se objevil znovu onen starý známý kanonýr, bojovník. Za svého působení dal 36 branek. Ale zabydlet se, usadit se? To tedy ne!

Přišel pobyt v Turecku, pak návrat do Anglie, kde ho Bolton přijal s otevřenou náručí. A on nezklamal, dával znovu góly, bojoval, pomohl udržet kategorii. Ale i tak se zdálo, že žádný z těch "velkých" o něj již nikdy neprojeví zájem. Až..., ale o tom jsme již psali na začátku. Stal se hráčem Chelsea! Na jak dlouho? To snad neví ani on sám. Je polemický, výstřední, snad až podivínský, jeho osobnost je těžko pochopitelná. Kde bude za rok? Odpověď je velice těžká, ono se totiž neví ani kde bude za měsíc!

Chelsea za něj zaplatila 23 miliónů eur. Jeho přestupy celkem vyšly na 124 miliónů eur. Co k tomu dodat?

V dresu Arsenalu vyhrál FA Premier League, Pohár FA a 2x Community Shield. S Fenerbahçe SK vyhrál ligu Turecka. Nejcennější trofejí je ale zcela jistě vítězství v Lize mistrů v dresu Realu Madrid. V roce 1998 získal trofej pro Talent roku Premier League a jako junior vyhrál Pohár UEFA v této kategorii. Za národní tým Francie sehrál 28 utkání, v roce 2000 s ní vyhrál EURO a o rok později i Pohár federací.

Letos? V době, kdy píši tyto řádky, je Chelsea stále ve hře o titul mistra Anglie a o vítězství v Lize mistrů. Sbírka trofejí Nicolase Anelky má tedy reálnou šanci rozrůst se o další poháry a medaile.