Ozvěny z Bundesligy: Všichni jsou ve hře

Jen jeden celek zůstává v bundesligové tabulce stoprocentní, zároveň jediné mužstvo nezískalo ve dvou úvodních kolech ani bod. Mezi Wolfsburgem a Herthou se pak mísí pestrá směsice klubů, které více či méně vytasily drápy. Dokonce i zprvu odepisované soubory již příjemně překvapily a ukázaly, že letošnímu vydání Bundesligy mohou špetku umu nabídnout. Pokud podobný trend bude pokračovat, můžeme doufat v jednu z nejzamotanějších sezon za poslední léta.

Po úvodní kanonádě přitom leckterý snílek dával Meisterschale automaticky do rukou Dortmundu. Naivka. Po úterním vystřízlivění v superpoháru se hráči BVB postavili pod ještě studenější kohoutek. Voda z freiburské řeky Dreisam rázně spláchla bláhové fanoušky Borussie, kteří asi zapomněli, že před rokem "Schwarzgelben” po vyvedeném vstupu klopýtli hned při prvním výjezdu ven.

Letos se BVB alespoň nemusí červenat tak jako před rokem v Augsburgu. Christian Streich totiž již několik let ukazuje, že své svěřence umí na silné protivníky skvěle připravit. Při zranění Manuela Guldeho vyšla protřelému kouči změna formace ze tří stoperů na konzervativní 4-4-2. V ní Freiburg nechával prostor Giovannimu Reynovi i Judeu Bellinghamovi, což si však při dokonalém odstřihnutí Erlinga Hålanda a v základní sestavě Dortmundu debutujícího Donyella Malena mohl dovolit. Favorit duelu sice držel míč častěji pod svou kontrolou, jenže na kompaktní defenzivu SCF narážel celých 90 minut.

Koho tedy lze namísto Borussie pasovat do nevděčné role? Wolfsburg? "Vlci” se z nešťastného vyřazení z DFB-Pokalu bravurně oklepali, avšak teprve v neděli je proti Lipsku čeká první pořádná prověrka. A co právě RB ze Saska? Na kopací techniku Dominika Szoboszlaie jsme opět zírali jen s otevřenou pusou, André Silva si z novými spoluhráči zřejmě dobře rozumí a vysedávání Marcela Sabitzera či Kevina Kampla na lavičce proto moc nevadí. I družina Jesseho Marsche si ale musí sednout. Zejména Mohamed Simakan s Joškem Gvardiolem, dvě letní akvizice do obrany, zatím nepůsobí zcela jistě.

Podobně jako Schwarzgelben vyklidil vzdušné zámky také rychle ustanovený fanklub Joea Scallyho. Amerického obránce, jenž do Bundesligy před týdnem skvěle nakoukl proti Bayernu, tentokrát dostal v Leverkusenu pořádnou lekci. V první půli Scally jen horko těžko stíhal tandemu Werkself na pravé straně Jeremie Frimpong-Moussa Diaby, o moc lépe si teenager Gladbachu nevedl ani po přesunu na opačnou šířku hřiště, kde Scallymu uvolnil prostor zraněný Stefan Lainer. "Hříbata” z Mönchengladbachu odehrála v sobotu vůbec mizerný zápas. Vše odstartoval vlastenec Yanna Sommera, vedle Lainera se navíc zranili také Marcus Thuram s Matthiasem Ginterem. No a Ramy Bensebaini při svém návratu taky moc nezářil. Alespoň čas byl na straně "Fohlen” a netrápil diváky tak jako poblázněná grafika ve 2. Bundeslize.

Po návratu mezi elitu se zatím pořádně nechytil Fürth. Po výprasku od Stuttgartu přešel trenér Stefan Leitl proti Bielefeldu na rozestavení se čtyřmi obránci, které eliminovalo útočné snažení Arminie, avšak navzdory herní převaze, kterou v 68. minutě ještě posílilo vyloučení hostujícího Alessandra Schöpfa, zůstávali sami "Kleeblätter” v ofenzivě bezzubí. Dobrá, Branimir Hrgota proměnil penaltu, jinak se ale zatím nezdá, že by kapitán zeleno-bílých mohl druhou bundesligovou šanci využít.

Už vás můžeme odepisovat? Možná až později

Mnohem veselejší zahájení sezony na vlastním stadionu prožil druhý z nováčků. Zdánlivě chladné, betonové monstrum Ruhrstadion ožilo záplavou modrých praporů. Po 4 213 dnech se do Bochumi na Bundesligu přišlo podívat více než 12 a půl tisíce diváků — pochopitelně bylo vyprodáno. Snad jen jeden jediný fanoušek se na fotbal moc netěšil. Se svým kuriozním protestem přitom plakal na špatném hrobě. Kdo jiný přece připomíná staré dobré časy než VfL na svém starém Ruhrstadionu.

Zbytek bochumských přiznivců mohl již po 20 minutách hry vybuchnout nadšením po úchvatném sólu Gerrita Holtmanna. Dobrá nálada na Ruhrstadionu gradovala též díky zmaru souběžně hrajícího rivala z Dortmundu. Sami hráči VfL dokonale využili trápení koronavirem postiženého Mainzu, který nastoupil ve stejné sestavě jako před týdnem proti Lipsku. "Nulapětky” přitom v Bochumi paradoxně sestřelily jejich dva bývalí hráči. A když se vedle střelců Holtmanna se Sebastianem Polterem opět blýskl také brankář Manuel Riemann, mohl Ruhrstadion prožít jednu z nejlepších sobot za hodně dlouhou dobu.

Kolín si svou domácí slávu užil již týden před Bochumí, ani v Mnichově však "Kozli” překvapivě nebyli daleko od dalšího úspěchu. Porážku s Bayernem ale nakonec vem čert, mnohem důležitější jsou pro "Effzeh” signály, jaké vysílá Steffen Baumgart. Nový kouč 1. FC se očividně trefil do formace 4-1-3-2, v níž pookřál Anthony Modeste. U Marka Utha se před sezonou uvažovalo, zda si své místo nenajde níže v hřišti, zatím se však levonohý střelec usadil vedle Modesteho, aby na svého kolegu z útoku v Mnichově navázal a svého času vyrovnal na 2:2. Celá Baumgartova jedenáctka každopádně funguje překvapivě dobře.

Speciální zmínku si zaslouží Jonas Hector, jenž se konečně vrátil na levý kraj obrany. Také někdejší německý reprezentant se důsledným bráněním zasloužil o to, že Leroy Sané opouštěl hřiště po první půli za pískotu nespokojených ochozů. Až nástupem Jamala Musialy a vzdání se hry na tři stopery dokázal Julian Nagelsmann rozhýbat pozorné Kozly.

Dokud však Baumgartova taktika bude fungovat, hodlá se Kolín držet od předpovídaných spodních pater tabulky dál. Podobnou vírou disponuje po druhém kole také Bochum. Času na odepisování bude ještě dost, do té doby si můžeme nečekaný svěží vítr od obou celků užít.

Bobic utekl před problémy, aby zabředl do ještě větších

V berlínském Charlottenburgu naopak může zanedlouho dojít k pořádnému průvanu. Další restart "Staré dámy” provází další rozčarování. Dvě porážky poslaly Herthu na samé dno tabulky, což nového sportovního ředitele Frediho Bobice dost možná brzy vyhecuje k činům.

Je otázkou, zda si Bobic vůbec může rozumět se současným lodivodem BSC Pálem Dárdaiem, který zkrátka a dobře úplně nezapadá do snahy posunout Herthu víc kupředu. A po dvou nezdarech se Dárdai stal přirozeně kurzovým favoritem na prvního vyhozeného trenéra v ročníku. Jakkoli to může být vůči muži, jenž na jaře pro modrou část Berlína udržel Bundesligu, kruté.

Jenže výměnou na trenérské sesli nemusí potíže BSC skončit. Divákovi sledujícímu sobotní zápas proti Wolfsburgu jistě neunikla taškařice mezi Dodim Lukébakiem a Daviem Selkem o to, kdo si kopne penaltu. Lukébakio v pozápasovém rozhovoru případný konflikt dementoval, i kdybychom ale jeho vysvětlení přijali, zůstává v Hertě nezdravý vzduch. Obránce Jordan Torunarigha se například snahou ze Staré dámy odejít vůbec netají a svéráz Matheus Cunha si už dost možná plácl s madridským Atléticem, přičemž o jeho problematické povaze se rovněž dobře ví. Vypadá to, že se Bobic do reprepauzy (a dost možná i po ní) moc nezastaví.

Pokud by však Bobic (čistě hypoteticky) zůstal ve Frankfurtu, dost možná by se řešení krize nevyhnul. Eintracht sice nehledá identitu jako Hertha, také "Orli” však na startu ročníku marně touží po herní pohodě. Neblahá zkušenost z Dortmundu alespoň ukázala Oliveru Glasnerovi možnou cestu v podobě rozestavení 4-4-1-1, které rakouský kouč aplikoval již ve druhém poločase proti BVB a znovu jej použil také proti Augsburgu. Glasner tak znovu dal šanci třem letním akvizicím: Christopheru Lenzovi na levé obraně, Jensi Petteru Haugemu na pravé záloze a Jesperu Lindstrømovi pod hrotem.

Nápad možná dobrý, na uspokojivé výsledky ale Frankfurt dál čeká. Makoto Hasebe si po prvním kole jistě zasloužil posadit na lavičku, jeho náhradník Ajdin Hrustic nicméně na double-pivota úplně nezapadá. Eintracht se zkrátka pořád hledá, zvlášť, když Rafael Borré nedokáže z minima šancí alespoň jednu příležitost proměnit.

Pokud chtějí Orli i letos zabojovat o postup do Ligy mistrů, měli by rovnováhu najít co nejrychleji. Totéž platí o Hertě. Do té doby však řada příznivců radši zhlédne zápasy svěžích Bochumi či Kolína. To Bobic před sezonou asi moc nečekal.