Pastore o premiéře v reprezentaci pod Maradonou nebo vzestupu PSG. Palermo mám navždy v srdci, vypráví

Ačkoliv už je přes rok bez angažmá, má Argentinec Javier Pastore (35) fotbal stále v krvi. Samotný Diego Maradona jej nazval "fotbalovým rebelem", na hřišti to někdejší záložník PSG, AS Řím či reprezentace s míčem uměl tak, až to vypadalo drze snadně. V exkluzivním rozhovoru pro Livesport Zprávy se u příležitosti jeho listopadového setkání s fanoušky v Paříži vrací ke své kariéře. Od slunných dnů v Palermu, kdy ho sám Maradona povolal na mistrovství světa 2010, aby si zahrál po boku Messiho, až po vrchol v Paris Saint-Germain.

Javiere, brzy se v Paříži setkáte s fanoušky. Cítíte se, podobně jako váš krajan Diego Maradona, jako hráč, který patří lidem?

"Jak bych mohl nemít blízko k těm, kteří mě milují za to, co tak rád dělám? Jsem fanouškům hodně dlužný, bez nich bych nebyl nikdo. Proto se s nimi rád vídám. Je to vzájemné - oni pro nás, my pro ně."

Byl to právě Maradona, který vám věřil a poprvé vás povolal do národního týmu těsně před mistrovstvím světa 2010. Jaké to bylo?

"Neuvěřitelné! Jel jsem do Jihoafrické republiky, trénoval mě nejlepší hráč historie a vedle mě v šatně seděl Messi, nejlepší hráč současnosti. Měl jsem to štěstí být s nimi od snídaně až po večeři, trénovat, přitom mi bylo teprve 20 let..."

Co si z turnaje vybavíte jako první?

"Diego byl k nám všem neuvěřitelně laskavý. V 11 večer klidně zaklepal na dveře a zeptal se, jak se cítíme, jestli jsou naši blízcí, kteří nás do Jihoafrické republiky doprovázeli, v pořádku. Byl tu pro nás všechny. A to jeho oslovení 'fotbalový rebel' tehdy udělalo pořádný rozruch."

Spojuje vás oba i jižní Itálie. To je taková Jižní Amerika mimo Jižní Ameriku, že?

"Do Palerma jsem přiletěl s velkým očekáváním, nikdy nezapomenu na přivítání na letišti. Snadno jsem si tam k lidem našel cestu, jako Argentinec jsem měl k jejich způsobu života hodně blízko a snadno jsem se s nimi ztotožnil. Palermo je krásné město, poznal jsem tam i svou ženu. Jsme spolu už 14 let, i proto mám Palermo navždy v srdci."

V létě 2011 pak přišel historický přestup do Paris Saint Germain za 42 milionů eur.

"Tehdy to pro PSG byla rekordní částka, přišel jsem jako první velká posila po převzetí katarským majitelem. Věřili ve mě, spolu s Palermem je to tým, který nadále s velkou vášní sleduju."

Cítil jste kvůli té obrovské částce tlak?

"Rozhodně ne. Na hřišti jsem tlak necítil nikdy, vždycky jsem hrál přirozeně. Soustředil jsem se jen na hru, okolní věci jsem skoro nevnímal. Když se podívám zpětně na fotky, uvědomím si, že jsem zažil opravdu skvělé časy, co se fotbalu týče."

Byl gól proti Chelsea v úvodním čtvrtfinále Ligy mistrů 2013/14 vrcholem vaší kariéry?

"Upřímně řečeno, myslím, že jsem odehrál hodně dobrých zápasů a vstřelil spoustu krásných gólů. Je ale jasné, že ta akce plná driblinků, která vyvrcholila brankou proti velkému týmu, jako je Chelsea, byla nezapomenutelná. Hlavně proto, že mě ještě více sblížila s fanoušky. Když jsem pak viděl jejich reakce na videu, jak se někteří z nich v nevíře drží za hlavu, byl jsem sám překvapený. Tehdy jsem si uvědomil, že jsem vlastně udělal něco velkolepého."

V Paříži jste hrál po boku mnoha hvězd a trenérem byl sám Carlo Ancelotti.

"Carlo je špičkový trenér, umí řídit tým. Dnešní úspěchy Realu Madrid jsou z velké části zásluhou jeho schopnosti vést hráče. Na jeho lidskost a empatii nikdy nezapomenu."

Je pravda, že jste ho jednou vzbudili uprostřed noci, aby s vámi šel slavit?

"Je. Byli jsme v restauraci, kde jsme oslavovali první titul v Ligue 1 pod novým majitelem. Byly asi dvě ráno, když Lavezzi zvedl telefon a Carlovi zavolal. Ten spal, ale stejně to zvedl v domnění, že se děje něco vážného. No, a ani ne za 20 minut se objevil ve dveřích restaurace. Bylo to neuvěřitelné, trenér, který už toho vyhrál tolik, si s námi sedne a začne vyprávět anekdoty ze své kariéry. Carla hráči milují, v PSG jsme byli jako rodina."

Přesto jste se v roce 2018 vrátil do Itálie.

"Jakmile jsem se dozvěděl o možnosti návratu do Itálie, byl jsem nadšený. Řím patří mezi největší kluby a já měl obrovskou chuť něco dokázat a udělat dobrý výsledek."

Nebyla ta očekávání příliš vysoká?

"První rok jsem nemohl najít shodu s tehdejším trenérem Eusebiem Di Francescem, který mě stavěl spíš do středu pole a nutil mě víc bránit. Pak přišel Paulo Fonseca a vše se zlepšilo, alespoň co se týče taktiky. I když mě nakonec zastavilo zranění kyčle, které mě vyřadilo na rok a půl. V Římě do mě vkládali velké naděje, bohužel to nedopadlo..."

V paměti fanoušků Giallorossi však zůstane váš první gól proti Atalantě. A ne jen tak ledajaký, ale mistrovská patička!

"Byla to jedna z akcí, které prostě šly přirozeně, bez námahy. A stejně jako v Paříži, až když jsem se podíval na záznam, uvědomil jsem si, jak nadšeni byli fanoušci na stadionu."

V Římě jste hrál s Danielem de Rossim, další legendou klubu.

"Byl jsem si jistý, že se jednou stane trenérem, protože už na hřišti tak trochu koučoval. Je to člověk, který fotbalem žije a chce mu porozumět do těch nejmenších detailů. Věděl jsem taky, že si jednou zahraje v Argentině. Pořád se mě ptal na náš fotbal, znal všechny týmy a hráče z ligy, bylo to neuvěřitelné."

Jeho trenérská štace v AS Řím však skončila velmi brzy.

"Jsem přesvědčený o tom, že ho čeká zářivá budoucnost, protože ví o fotbalu hory doly. Umí skloubit starou fotbalovou školu s moderním pojetím, navíc zvládá řídit kolektiv a udržet kabinu pohromadě. Všichni ho vždy jenom chválili."

Kdo byl nejlepší hráč, se kterým jste se potkal na hřišti?

"S Ibrahimovićem jsem si rozuměl i poslepu. Když pominu Messiho, se kterým jsem hrál v reprezentaci, byl Ibra asi ten nejlepší. Jedinečný pro mě byl Cavani, už v Palermu jsem si s ním hodně sedl, jak na hřišti, tak mimo něj, kde nám mladším připravoval maté nebo asado (výraz pro argentinskou grilovačku - pozn. aut.). Nejgeniálnější po Messim byl zase Neymar, viděl věci, které ostatní neviděli. Jeho kreativita byla nepřekonatelná. A pak je tu ještě jeden..."

Ano?

"Iličič. S ním jsme si v Palermu užili opravdu spoustu legrace!"

Článek byl původně publikován pro Livesport Zprávy.