Představení měst MS 2018 - Jekatěrinburg

Město Jekatěrinburg se nachází na Uralu, pohoří, které tvoří geografickou hranici mezi Evropou a Asií. Ale vzhledem k tomu, že Jekatěrinburg je víc na východ, tak je vlastně jediným asijským místem, kde se bude letošní MS 2018 hrát. Žije zde téměř 1,5 miliónu obyvatel a tento počet ho řadí na čtvrté místo v Ruské federaci.

Historie

Údolí řeky Iseť bylo osídleno od pravěku. Vedla tudy ta nejkratší trasa přes Ural až na dálnou Sibiř. Ale až do příchodu Rusů zde nikdy nestálo nějaké město.

Palkinské kamenné stany jsou nejstarším nalezištěm na tomto území. Nálezy pocházejí z 8 - 7. století před naším letopočtem. Na pravém břehu řeky je neolitické sídliště, z 6 - 5. století př. n. l., tam byly objeveny dílny na zpracování kamene: brusné desky, kovadliny, rozpracované i dokončené zbraně. Již v 2. století, stále před rokem 0 našeho kalendáře, zde žili metalurgové, ti využívali přírodní zdroje oblasti a dokonce uměli tavit měď. Mezi nálezy jsou figurky ptáků, zvířat, osob, hroty střel a prostředky denní potřeby. O několik desítek let později začali pracovat se železem.

Po staletí zde neexistovalo stálé osídlení. Území Jekatěrinburgu bylo ovládáno Baškiry, žily zde kmeny turkické a ugrofinské. Ke změnám začalo docházet v polovině 17. století, kdy byla oblast připojena k Ruskému carství, a v následujících letech začaly vznikat první ruské osady. Začátkem následujícího století přichází zlom ve vývoji, zakládají se menší železárny, které využívají nerostné bohatství Uralu.

Car Petr I. ovšem nebyl spokojen s produkcí těchto továren a proto s podporou Vasilije Nikitiče Tatiščeva rozhodl o vybudování nového velkého podniku, přímo na řece Iseť. Stavba byla dokončena po dvou letech usilovné práce v roce 1723, dohled nad postupem prací měl ruský vojenský inženýr německého původu Georg Wilhelm de Hennin. Ten rovněž navrhl, aby železárny dostaly jméno po carově manželce Kateřině I. Ruské. Na řece byla vybudována nádrž a okolo továrny pak opevnění proti útokům původního obyvatelstva. Buchary byly spuštěny 18. listopadu 1723 a právě tento den je v kronikách považován za datum založení města Jakatěrinburgu.


Město se stalo srdcem tohoto hornického kraje, který se rozkládal po obou stranách Uralu. Vzniká Iseťská státní železárna velkokněžny Anny, dcery cara Petra Velikého a matky cara Petra III., Hornouktusská státní železárna carevny Alžběty Petrovny. Psal se rok 1726... Ve stejné době začíná výroba mincí, Jekatěringburská mincovna, která po dobu dvou století byla největším výrobcem měděných mincí v Rusku. Brusírna vznikla v roce 1738 a zpracovávala uralské drahé kameny. Její výrobky zdobí interiéry největších paláců Petrohradu, např. Zimního paláce. První zlatý důl v Rusku byl otevřen v roce 1748. Od poloviny tohoto století se zde vyráběly prakticky všechny myslitelné průmyslové výrobky. Ve 2. polovině století se začal rozvíjet také potravinářský, kožedělný či mydlářský průmysl.

Obyvatelé nového města byli většinou vysídlenci z centrálního Ruska. Mnohdy se jednalo o pravoslavné starověrce, kteří na protest proti reformám opustili Ruskou pravoslavnou církvi. Toto hnutí existuje do dnešních dnů. Životní podmínky zde byly tak kruté, že často docházelo k útěkům jak nevolníků, tak vojáků kteří je měli hlídat.

V letech 1773 - 1775 probíhalo slavné Pugačovovo povstání, ale Jekatěrinburg zůstal věrný carovi. Vojáci podnikli celou řadu tažení a rovněž zabránili obléhání města.

Kateřina II. Veliká zrušila Sibiřskou gubernii, město bylo roku 1781 přičleněno k Permskému místodržitelství. Otevření Sibiřského traktu, spojení evropské části Ruska, Sibiře a Číny v roce 1783, bylo obrovským impulzem pro rozvoj nejen města, ale také širokého okolí. V roce 1796 vznikla Permská gubernie, Jekatěrinburg byl sice lidnatější, průmyslově i obchodně významnější než Perm, ale zůstával politicky v jeho stínu.


Nejen v Americe vypukla Zlatá horečka, rovněž Rusko mělo tu svou a podobně velkou. Roku 1824 zde bylo 85 zlatých dolů a vědělo se o dalších 23 ložiscích. Ale nejen zlato se zde těžilo a zpracovávalo. Rostl také obchod se smaragdy, safíry, akvamaríny či diamanty. Aby bylo zajištěno plynutí výnosů z těžby do státní pokladny, v letech 1807-1867 měl Jekatěrinburg jako jediný v Rusku status hornického města, podléhal tedy přímo tzv. báňskému veliteli, ministru financí a carovi. V praxi to znamenalo velmi přísný vojenský režim, proti kterému vystupovali především místní kupci.

Roku 1861 bylo zrušeno nevolnictví a s ním také status hornického města. Dochází k rozvoji bankovnictví, dopravy, potravinářského a lehkého průmyslu.

Přes Ural pronikla železnice, roku 1878 je Jekatěrinburg spojen s městem Perm, o rok později se začíná jezdit také do Ťumeně, v roce 1897 se stává součástí Transsibiřské magistrály. Roku 1904 zde žije víc než 50 tisíc lidí a v provozu je nejen 49 velkých průmyslových závodů, ale také na 300 malých dílen.

Začátkem 20. století sílí dělnické hnutí, Jakov Sverdlov stojí v čele velké manifestace v roce 1905, ale ta byla brutálně potlačena. Bolševici se bez boje dostávají k moci 8. listopadu 1917, v lednu 1918 vyhlašují Jekatěrinburskou gubernii a 30. dubna sem převážejí svrhnutého cara Mikuláše II. s celou rodinou a několika sloužícími. O dva měsíce později se ale k městu blížily bělogvardějci, a tak místní Uralský sovět, po poradě s vedením v Moskvě, rozhodl o popravě cara a jeho rodiny. Vykonána byla v noci z 16 na 17. července 1918.

Strach komunistů byl oprávněný a 24. července stály před Jekatěrinburgem části 2 a 3. pluku a 3. úderná rota československých legionářů pod velením plukovníka Vojcechovského. 25. července 1918 v časných ranních hodinách vyrazili Čechoslováci do útoku. Téhož dne po poledni bylo město dobyto, a legionářům se tak otevřela cesta na Perm.


Jekatěrinburg se po dobu téměř jednoho roku stal centrem československých vojsk na Rusi. Sídlilo zde velitelství Sibiřské armády generála Radoly Gajdy, československý generální konzulát a pobočka Československé národní rady. Když legionáři odešli, 14. července 1919, a město definitivně obsadili bolševici. Ti vyhlásili Jekatěrinburg hlavním městem Uralu. V roce 1920 vzniká na základě Leninova dekretu Uralská univerzita. Změna jména přichází s rokem 1924, nově se bude psát o Sverdlovsku, který se stává nejlidnatějším městem celé oblasti. A tak tomu je do dneška.

V roce 1929 je slavnostně otevřena tramvajová doprava, o 14 let později začínají jezdit trolejbusy. Ve třicátých letech se uvádějí v provoz gigantické Stalinovy industrializační projekty, funguje zde 140 průmyslových závodů, 25 vědecko-výzkumných institucí a 12 vysokých škol.

Během druhé světové války sehrál Sverdlovsk významnou roli při zajištění obrany země. Na frontu z něj odešlo přes 100 tisíc obyvatel, z nichž se více než 40 tisíc nevrátilo...

Vzhledem k poloze, bezpečně hluboko v týlu, sem byla evakuována celá řada podniků ze západního Ruska a z Ukrajiny, ale i vysokých škol, galerií, muzeí a divadel (např. MGU, Ermitáž, MCHAT), vědců, spisovatelů a hudebních skladatelů (např. T. N. Chrennikov, A. I. Chačaturjan, R. M. Glier či D. M. Kabalevskij).

Uralský závod těžkého strojírenství vyrobil 13,7 tisíc obrněných koreb pro různé bojové stroje, 7,1 tisíc věží těžkého tanku KV-1, přes 5 tisíc samohybných děl (především SU-122 a SU-85) a 731 tanků T-34; Uralský závod dopravního strojírenství vyráběl tanky T-60 a komponenty pro samohybná děla, z Voroněže evakuovaný Závod kominterny dodal 1711 raketometů Kaťuša, Uralský závod turbín vyrobil motory pro čtvrtinu tehdy vyrobených sovětských tanků. Objem průmyslové výroby v Sverdlovsku vyrostl během války až na sedminásobek, prudce také vzrostl počet obyvatel.


Válka skončila, Sverdlovsk pokračuje v rozvoji, staví se nová sídliště, ale také obrovský vojenský komplex, kde se vyrábějí biologické zbraně na bázi antraxu. V roce 1979 dochází k úniku smrtící látky, vítr jí zanáší nad město, umírá kolem stovky obyvatel. Již 1. května 1960 bylo nad městem sestřeleno americké špionážní letadlo U-2...

Devadesátá léta byla pro město, které od 4. září 1991 zase neslo název Jekatěrinburg, ekonomicky velice složitá. Krachovaly velké průmyslové podniky, stoupala nezaměstnanost a tím také kriminalita. Přestřelky gangů na ulicích nebyly výjimkou. Od roku 2000 se situace zlepšila, roste zejména sektor služeb, konají se zde mezinárodní konference, summity.

V roce 2008 byl postaven mramorový pomník československým legionářům, kterých v roce 1918 při bojích o město padlo téměř 400...

Ekonomika

Díky místu, kde se nachází, je město důležitým železničním uzlem. Je zde jedna z největších stanic Transsibiřské magistrály.

V Jekatěrinburgu je 197 velkých a středních podniků, nejdůležitější odvětví jsou ze 20,9% metalurgie a zpracování kovů, 13,3% potravinářství, 9,2% elektrotechnika, 8,4% výroba dopravních prostředků, 6,4% strojů a zařízení, 5,5% chemický průmysl. To vše řadí ekonomiku oblasti jako třetí hospodářsky nejvýkonnější v celém Rusku.


Doprava

Nejrozšířenějším dopravním prostředkem je tramvaj, která je v provozu od roku 1929. V současné době má 30 tratí o celkové délce 185,5 km. K dispozici je 459 vozů převážně T3 a T6B5 pocházejících z Československa. V roce 2020 by měla být zahájena doprava na meziměstské rychlodráze do nedalekého města Verchnaja Pyšma.

V roce 1991 bylo otevřeno metro, které má jedinou linku dlouhou 12,7 km a 9 stanic. Druhá trasa je v plánu, ale nejsou peníze...

Autobusy jezdí na 93 tratích, trolejbusy na 19, maršutky, kolektivní taxíky a vlaky doplňují dopravu po městě.

Jekatěrinburg je třetím největším dopravním střediskem Ruska. Protínají jej čtyři federální dálnice, spojující Moskvu, Perm, Kurgan a Ťumeň, po železnici se dostanete dokonce sedmi směry.

Letiště se jmenuje Kolcovo, leží 16 km od centra města, je sedmým nejvytíženějším v Rusku a létá se z něj také do Prahy.

Kultura, vzdělání

Celkem 14 soukromých a 20 státních vysokých škol, mezi nimi také ta, které nese jméno Uralská federální univerzita prvního prezidenta Ruska B. N. Jelcina. Navštěvuje jí více než 50 tisíc studentů. Celkový počet studentů pak převyšuje 140 tisíc.

Divadel, těch velkých, je zde sedm, a uspokojí milovníky všech žánrů: opera, balet, muzikál, činohra, loutky... Vše doplňuje Divadlo mladého diváka, Divadlo Koleda a Státní cirkus.

Za návštěvu zcela jistě stojí celá řada muzeí, výběr je jistě široký a kvalitní: historie, fotografie, výtvarného umění, kamenického a klenotnického umění, geologické, mineralogické, současnosti, ale také Historie, vědy a techniky Sverdlovské železnice.


Jednou z významných památek je Dům Sevasťanova. Původně klasicistní, v 19. století přestavěn a mísí se v něm několik stylů. Před deseti lety došlo k další rekonstrukci, dokonce i k dostavbě dalšího křídla a od té doby je dům oficiální rezidencí nejvyšších státních představitelů, včetně prezidenta.

Chrám Svatého Alexandra Něvského je pravoslavný kostel pocházející z 19. století, ne vždy ale sloužil účelu, ke kterému byl vybudován. Během druhé světové války z něj byl vojenský sklad, poté se stal součástí muzea, až v 90. letech minulého století byl navrácen církvi.

Podstatně novější pak je Chrám Všech svatých na krvi. Ten byl postaven v letech 2000-2003 na místě, kde se o sto let dříve nacházel takzvaný Ipaťjevův dům. Právě tam byl v roce 1918 popraven poslední ruský car i s celou rodinou...

Asi největší rezidencí na celém Uralu je palác Rastorgujevových a Charitonovových. Jeho majiteli byli kupec L. I. Rastorgujev a jeho teď, továrník P. J. Charitonov. Postavený byl v devatenáctém století, jeho součástí je i devítihektarový anglický park a podle legend zde byly i tajné podzemní chodby, v nichž byli vězněni a mučeni vzpurní dělníci.

Podnebí

Zimní období je dlouhé, od října do poloviny dubna, teploty mnohdy dosahují 40 °C pod nulou. Ale fotbal se tu bude hrát v červnu a červenci a to je trochu příjemnější klima. I když pozor, i v těchto měsících zde byla naměřena hodnota pod bodem mrazu, -2.3 °C. Průměrné teploty se v době konání MS 2018 budou pohybovat mezi 17 a 24 stupni. Sněžit tedy nebude, ale dešti se asi fotbalisté a diváci nevyhnou. Prší zde až 20 dní v měsíci...


Známé osobnosti

Boris Jelcin, 1931 - 2007, první prezident Ruska
Nikolaj Kuzněcov, 1911 - 1944, agent státní bezpečnosti a partyzán
Alexander Popov, *1971, plavec
Vladislav Krapivin, *1938, spisovatel
Irina Antoněnko, *1991, královna krásy - Miss Universe 2010
Pavel Petrovič Bažov, 1879-1950, spisovatel
Anna Birjukovová, *1967, atletka
Ljudmila Ivanovna Braginová, *1943, atletka
Pavel Valerjevič Dacjuk, *1978, hokejista
Anna Alexandrovna Matvějevová, *1972, spisovatelka a novinářka
Olga Alexandrovna Slavnikovová, *1957, spisovatelka a novinářka

Sport

FK Ural Jekatěrinburg, nebo také FK Ural Sverdlovská oblast, hájí barvy města v nejvyšší soutěži. Působil v ní už v devadesátých letech, po rozpadu SSSR, dokonce se dostal i do semifinále poháru Intertoto. Pak ale z elitní společnosti vypadl a vrátil se až v roce 2013. Od té doby sice znovu nespadl, ale zachraňuje se skoro každý rok. Tak jako letos, kdy ho dělily jen dva body od baráže. Největší úspěch posledních let tak přišel loni, kdy se FK Ural dostal do finále poháru.

V hokejové KHL hraje Avtomobilist Jekatěrinburg, úspěchy slaví basketbal, zejména v kategorii žen, kde UGMK je pravidelný účastník Euroligy. SKA Sverdlovsk je týmem bandy hokeje, který se hraje na ledě, ale s míčkem.


Stadion

Aréna Jekatěrinburg pochází z roku 1953, byla mnohokrát přestavěna, vylepšena. Poslední rekonstrukce se uskutečnila u příležitosti MS 2018. Zajímavostí je to, že fasáda, vnější tvář, zůstala zachována v originální podobě. Tribuny jsou dodnes ozdobeny desítkami architektonických prvků neoklasické sovětské kultury, k vidění jsou sochy, štíty, vázy, atd.

Kuriozitou jsou tribuny za brankami, které byly postaveny z důvodů navýšení kapacity a po skončení MS 2018 budou odstraněny - stojí totiž vlastně mimo stadión, takže když hra bude nudit, můžou se diváci kochat krásami okolí. Zápasům bude přihlížet 35 tisíc diváků.

Zápasy

V pátek 15. června ve 14:00 se představí dvojice Uruguay - Egypt. Jedná se o druhý zápas skupiny A, tím prvním je zahajovací, Rusko - Saúdská Arábie. Na další utkání si budou muset domácí příznivci počkat až do čtvrtka 21. června, kdy se představí Francie a Peru. Výkop je naplánován na 17:00. Třetím duelem bude Japonsko - Senegal, neděle 24. června, rovněž v 17:00. Poslední souboj ve skupinách se uskuteční ve středu 27. června od 16:00, proti sobě se postaví hráči Mexika a Švédska a půjde, podle mého názoru, o všechno.

A to je vše, nic víc se na tomto stadionu hrát nebude. Ale na všech ostatních sportovních stáncích budeme zcela jistě svědky dalších bojů, které nás přesvědčí o tom, že fotbal je tou nejkrásnější hrou na světě.