Představení měst MS 2018 - Volgograd

Je opravdu těžké psát o tomto městu bez emocí způsobených jeho historií, nedávnou minulostí, jménem, které po desetiletí neslo. Ale budiž, věnujme se fotbalu a krásám Volgogradu. Město má víc než 1 milion obyvatel, rozkládá se v průměrné výšce 102 metrů nad hladinou moře...

Historie

Volgograd byl založen roku 1589. Jednalo se o pevnost a nesla jméno Caricyn. Stála poblíž soutoku řek Carica a Volha. Odkud ale vzniklo jméno Caricyn? Pochází z tatarštiny, Sary-Su - žlutá voda/řeka, nebo Sary-Sin - žlutý ostrov. Pevnost a její posádka měla sloužit k ochraně hranice mezi Ruskem a Tatarstánem. V roce 1670 město dobyli vzbouření kozáci, jejich velitelem byl famózní Stěnka Razin. O 100 let později se kozáci objevili znovu, jednalo se o povstání, vedl je neméně známý Jemeljan Pugačov, ale Caricyn se ubránil. Carskému vojsku velela dvojice plukovníků Cypletěv a Bošňak.

V 19. století se Caricyn stal významným říčním přístavem na Volze. Již v průběhu Říjnové bolševické revoluce, dříve u nás známé jako VŘSR - Velká říjnová socialistická revoluce, zde probíhaly urputné boje. Stalin, Vorošilov a Buďonnyj sice město obsadili již v roce 1918, ale nedlouho poté ho znovu získali bělogvardějci. Roku 1920 zde byla konečně ustavena sovětská moc a město bylo přejmenováno na Stalingrad.

Samotný Stalin pak za své vlády rozhodl o vybudování důležitého přístavu, kde se překládalo zboží z vlaků na lodě a naopak. Strategický význam byl zdůrazněn za 2. světové války. Především jeho jméno dodávalo sílu jeho obráncům a postupem času se stalo strašákem pro fašistická vojska. Od 21. srpna 1942 do listopadu toho samého roku město dobývali Němci a téměř celé ho obsadili. Boje byly tak urputné, že se mluvilo o získání kuchyně a snaze vytlačit nepřítele z ložnice. Bez přehánění.

Sovětská vojska nakonec zahájila protiofenzivu a do 2. února 1943 nepřítele postupně obklíčila a zničila, nebo vojáky zajala. Celé město bylo totálně zničeno, nezůstal jeden jediný dům bez devastujícího poškození. Za dobu bitvy padlo nebo bylo zraněno více než 2 miliony lidí. Vítězství Rudé armády u Stalingradu je považováno za obrat v bojích na východní frontě. Stalingrad, po skončení války, obdržel titul Město - hrdina, ocenil jej také britský král Jiří VI.

V letech 1959 - 1967 byl na výšině nad městem postaven památník, který nese jméno Matka vlast volá. Ve své době se jednalo o nejvyšší sochu na světě, její výška dosahuje 85 metrů. Dnes je nejvyšší sochou ženy. V útrobách památníku se nachází muzeum, kde je k vidění celá řada zbraní z doby bojů o Stalingrad. Mezi nimi například ostřelovací puška Vasilije Zajceva, hrdiny Sovětského svazu.


Roku 1961, díky iniciativě Nikity Sergejeviče Chruščova, prvního tajemníka ÚV KSSS, byl v rámci procesu destalinizace Stalingrad přejmenován na Volgograd, město na Volze. Tento krok se nesetkal se všeobecně kladným přijetím, mnozí lidé poukazovali na titul Stalingrad - město hrdina. V současnosti se znovu vyskytují hlasy k návratu k tomuto jménu a nejvyšší představitelé města proto rozhodli o obnovení titulu Město hrdinů Stalingrad. Tento titul se tak může užívat během šesti dní v roce, během významných výročí. Ale aby nebylo všemu okolo jména města konec, v roce 2010 ruští monarchisté a představitelé pravoslavné církve požadovali přejmenování na Caricyn. Ale tady již úřady řekly jasně NE...

V novodobé historii je třeba zmínit sérii sebevražedných atentátů ve dnech 29. a 30. prosince 2013. K prvnímu došlo na Nádraží Volgograd, k druhému uvnitř jednoho trolejbusu. Autorem atentátů bylo hnutí Severní Kavkaz, zahynulo celkem 34 lidí...

Ekonomika a doprava

Volgograd je dnes stále důležitou dopravní křižovatkou mezi Donbasem, Sibiří, Kavkazem a centrální částí Ruska. V roce 1952 byl vybudován Volžsko-donský kanál, na březích stojí velké množství loděnic, závodů na zpracování oceli, hliníku nebo ropy.

Ale nejen na řece Volze žije ekonomika a doprava města a celé oblasti. Z Hlavního železničního nádraží jezdí vlaky do Moskvy, Saratova, Astachaně, Rostova na Donu, Krasnodaru...

Městská doprava se skládá z celé řady linek autobusů, tramvají, trolejbusů, velice užívaný je také systém metrotram. Volgograd přetíná rovněž mezinárodní evropská silnice E 40 vedoucí z francouzského města Calais až do Ridderu v Kazachstánu.

U příležitosti konání MS 2018 se postavil nejen hlavní stadion, v blízkosti Mamajevovy mohyly, ale také další tři tréninková centra, tři mezinárodní hotely, nemocnice č. 25, včetně heliportu, došlo k rekonstrukci 280 kilometrů silnic a dálnic...


Podnebí

Umí tady být parádní zima, Němci z let 1942 - 1943 by mohli vyprávět. Ale to mluvíme o lednu, únoru. Všichni dobře víme, kdy se hrají zápasy MS 2018 a tak žádný strach o ty naše fotbalové hvězdičky, nezmrznou. V době pořádání turnaje by se teploty měly pohybovat okolo 24 C, ale může pršet. V tomto období je deštivý každý třetí den.

Vzdělání

Ve městě existuje celá řada univerzit, mezi nimi například Státní, Technologická, Lékařská, Architektury a civilního inženýrství, Průmyslová akademie, Pedagogická univerzita, Obchodní a manažerská akademie.

Sport

Fotbal: FC Rotor Volgograd, rok založení 1929, letos se štěstím udržel druhou ligu, v nižších soutěžích se objevuje také Olimpia Volgograd. Ve městě je rovněž populární basketbal, badminton, celá řada zimních sportů. Také plavání přitahuje zájem spousty místních, bazény doslova praskají ve švech.

Osobnosti

Alexandra Pachmutovová (1929) - hudební skladatelka, zejména populárních písní tzv. sovětské estrády
Vasilij Sidorenko (1961) - kladivář, mistr Evropy z roku 1994
Jekatěrina Grigorjevová (1974) - atletka, sprinterka
Denis Pankratov (1974) - plavec
Maxim Opalev (1979) - rychlostní kanoista
Anna Chapmanová (1982) - špionka pracující pro Službu vnější rozvědky
Jelena Isinbajevová (1982) - atletka, skokanka o tyči
Jelena Slesarenková (1982) - atletka, olympijská vítězka a dvojnásobná halová mistryně světa ve skoku do výšky
Olga Kučerenková (1985) - atletka, jejíž specializací je skok daleký
Julija Zaripovová (1986) - atletka, běžkyně
Michail Kukuškin (1987) - kazašský profesionální tenista


Stadión

Volgogradská aréna, nově postavený stánek na místě Ústředního stadionu, pod Mohylou padlých Mamajeva - Kurgan. Tam, kde stál bývalý stadion, je dnes poutní místo pro ty, kteří si chtějí připomenout památné chvíle slávy, třeba úspěch proti Manchester United, 2:2 v Anglii a 0:0 doma, nezapomenutelné ligové souboje se Spartakem Moskva.

Stadion má tvar invertovaného zkráceného kuželu, po obvodu připomíná mřížoví, a to dává celému objektu dojem jakési monumentální pevnosti. Podpory stěn a čelní skla připomínají typické ohňostroje pořádané při oslavách Dne vítězství nad fašistickým Německem. A co napsat o zastřešení, které připomíná paprsky kola cyklistů. To vše dodává pocit lehkosti, vzdušnosti.

Utkáním může přihlížet 45 tisíc diváků a ti se budou zejména kochat právě samotným stadionem. Jestli i fotbalem, kdo ví...


Zápasy

První utkání se hraje až v pondělí 18. června a popravdě řečeno nevzbuzuje příliš velké emoce. Anglie - Tunisko, co dodat... Souboj začíná ve 20:00.

Může to být hezký fotbal, ale i tak si myslím, že tento zápas většinu z nás nechá být v klidu nezávislého pozorovatele. Pátek 22. června, 17:00, Nigérie - Island.

Afrika v pozoru, právě tak arabská část Asie, Evropa a Jižní Amerika pokračují ve spánku: Saudská Arábie - Egypt. Pondělí 25. června, 16:00.

Tak, a aby té zdánlivé nudě nebyl konec, je zde poslední utkání ve skupinách. Japonsko - Polsko, čtvrtek 28. června, 16:00. Nevím, nevím, nějak se mi zdá, že ve Volgogradu to nebude to pravé ořechové... Jedná se o trest za toho Stalina?

Navíc tím vše končí, žádná další utkání nejsou na pořadu. Ale i tak, fotbal je tou nejkrásnější hrou na světě...