Představení účastníků MS 2010 - Chile

Chile čeká v Jihoafrické republice osmý světový šampionát a může jen překvapit. Zopakování dosavadního největšího úspěchu, třetího místa z domácího mistrovství, prakticky není možné. Svou kvalitu ale výběr trenéra Marcela Bielsy má, a tak se jihoamerická země popere alespoň o postup ze skupiny.

Historie

Celkem sedm účastí má na svém kontě tato jihoamerická země. Hned na prvním MS 1930 vypadli Chilané ve skupině, i když byli druzí. Další dva šampionáty vynechali, po 2. Světové válce, v roce 1950, vypadli ve skupině. Úspěchu se dočkali, až když světové setkání fotbalistů pořádali doma. Málem o něj ale přišli. 21. května 1960 postihlo tuto zemi obrovské zemětřesení, při němž bylo postiženo 400 tisíc kilometrů čtverečních území a zahynulo na 5 tisíc lidí. FIFA byla na pochybách, uvažovala o změně pořadatelské země, ale nechala se přesvědčit a turnaj v Chile ponechala.

Chilané se při losování dočkali šoku! Německo, Itálie a Švýcarsko, tři celky z Evropy. A když jim Švýcaři dali hned v sedmé minutě gól, vypadalo to na národní katastrofu horší předešlého zemětřesení. Ale nestalo se, domácí otočili a vyhráli. V dalším duelu s Itálií, také díky politické studené válce hodně vyhecovaném a plném brutálních faulů, jim trochu pomohl rozhodčí, když poslal Italy do devíti a Chilané v závěru vzdorujícího soupeře zlomili a zajistili si postup. V posledním duelu skupiny podlehli Německu a na další boje se tak museli stěhovat ze Santiago de Chile do více než dva tisíce kilometrů vzdálené Aricy.

Čtvrtfinálovým soupeřem se stal celek Sovětského Svazu. V brance stál jeden z nejlepších brankářů světového fotbalu, Lev Jašin. Ale tentokráte neměl svůj den a podepsal se na obou gólech. Leonel Sánchez ho překvapil střelou z 25 metrů, Toro zase po rohovém kopu. Chile postoupilo mezi poslední čtyři! Čekala na něj ovšem Brazílie, v té době asi neporazitelná. Pověst potvrdila, vyhrála 4:2 a odsoudila Chile jen k boji o bronz. V souboji s Jugoslávií se hrálo 0:0 a vypadalo to na první prodloužení. Ale když sudí Gardeazabal nastavoval pár minut za ošetřování hráčů, vypálil Rojas, kopačka stopera Markoviče změnila směr a brankář Šoškič se v letu na druhou stranu za míčem jen smutně díval. Historický úspěch, bronzové medaile, celá země slavila.

A jak skončili fotbalisté Chile na dalších mistrovstvích světa? V letech 1966, 1974, 1982 byli vyřazeni ve skupinách a 1998 v osmifinále. V roce 1994 vyloučeni a ve zbylých letech skončili v jihoamerické kvalifikaci na nepostupových místech.

Ani na Copa América, jihoamerickém mistrovství, se Chile ještě z triumfu netěšilo. V roce 1987 vybojovalo stříbro, druhé skončilo i ve dvou případech v padesátých letech.

Hvězda týmu: Humberto Suazo

Populární "Chupete" se narodil 10. května 1981 a v šesti letech ho jeho táta zavedl na hřiště Santiago Paperchase Club. Po deseti letech přestupuje do Universidad Católica, o tři roky později jde hostovat do Ňublense a tam dává první profesionální gól. Následuje ale zranění, zlomil si nohu, přes půl roku si do míče nekopne a přichází o MS dvacetiletých. Dál putuje po chilských klubech, až přichází do San Luis de Quillota. Tomu pomůže k postupu do První B ligy a stává se miláčkem publika. Dává góly, je nejlepší ve třetí lize. Znovu přestupuje, konečně bude hrát nejvyšší soutěž, v dresu Audax Italiano. A jeho hvězda stoupá, sehraje 62 utkání, střílí 39 branek, je nominován do národního týmu a roku 2006 přestupuje naposledy v rodné zemi a stává se hráčem populárního Colo-Colo.

Je mu 25 let, potřebuje úspěch, být na očích, dostat se do Evropy. A v Colo-Colo se mu daří. Stává se parádním střelcem svého týmu, získává s ním titul mistra Chile, stříbro v Jihoamerickém poháru, s 10 brankami je "pichichim". Sezona 2006/07 mu přináší nezapomenutelný úspěch, končí na druhém mítě v Anketě o Nejlepšího střelce prvoligových soutěží na světě. Porazil ho pouze Klaas Jan Huntelaar z Ajaxu. A přestupuje do Mexika, bude hrát v barvách Monterrey. To za něj platí na místní poměry neuvěřitelnou sumu 5 milionů dolarů. Příliš se však neprosazuje, ztrácí formu. Až začátkem roku 2008 prolamuje střeleckou smůlu, stává se oblíbeným a slavným.

Konečně Evropa. Na začátku roku 2010 přestupuje do Realu Zaragoza. Zde hraje v základu a trefuje se. Tenerife, Valladolid, Getafe, tomu dal hned 2 góly. Bylo to jen pár hodin po zemětřesení, které postihlo Chile. Suazo nesl na prsou nápis "Fuerza Chile" a hned dvakrát měl možnost ukázat ho celému světu. V utkání s Realem Madrid se srazil se Sergio Ramosem a zranil se. Pravděpodobně bude hrát s ortopedickou pomůckou na rameni, ale do utkání s Hondurasem, 16. června, by měl být v pořádku. Po skončení sezony se mluví o jeho možném přestupu do římského Lazia.

V reprezentačním dresu odehrál 24 utkání, v kvalifikaci o postup na MS 2010 se stal nejlepším střelcem s 10 brankami na svém kontě.

Trenér: Marcelo Bielsa

Přesně deset dnů po finálovém utkání MS 2010 oslaví tento argentinský kouč 55. narozeniny. Narodil se v Rosariu, hrál v obraně a jeho prvním klubem se stal Newell's Old Boys. To mu bylo 20 let a pár měsíců. Skončil ovšem velice brzy. Po přestupu do Instituto de Córdoba a Argentinos de Rosario, pověsil kopačky na pověstný hřebík v roce 1980, v pětadvaceti letech.

Trénovat začal ve stejném roce, amaterský tým UBA (Universidad de Buenos Aires). Poroučel se po pár týdnech, chtěl toho na studentech víc než Mourinho v Interu. Sem tam si fotbal zahrál, ale již za žádný profesionální klub. Ve 32 letech se rozhodl definitivně. Stal se trenérem na plný úvazek a to v klubu, ve kterém začínal - Newell's Old Boys de Rosario. Přípravka, žáčci, rychle postoupil k juniorům, rezervě Áčka. Již v roce 1988 dosáhl prvního velkého úspěchu, vítězství ve třetí lize. Stojí za poznámku, že ve stejném roce se A tým stal mistrem Argentiny.

Tento triumf znamenal signál pro vedení klubu a Bielsa již o dva roky později vedl první tým na cestě za dalším titulem. Newell's Old Boys vyhráli první polovinu ligy. To jim zajistilo účast v boji o titul s vítězem druhé části ligy. Doma, v Rosariu, porazili Boca Juniors 1:0, stejným rozdílem prohráli odvetu v Buenos Aires. Titul vybojovali na penalty a Bielsa se vznášel až k oblakům. Raketový start trenerské dráhy!

Roku 1992 postoupil s týmem do finále Copa Libertadores, kde prohrál s brazilským San Pablo. Vyhrál rovněž druhou část argentinské ligy. Jeho svěřenci se vyznačovali stylem, který jim Bielsa vštípil: 11 vás bude útočit a když ztratíte míč, tak celá jedenáctka musí bránit! Samozřejmě že brankář se do útoku nezapojoval, ale očima tlačil své spoluhráče až do vápna soupeře.

Ve stejném roce odešel do Mexika, kde dvakrát vedl Atlas a jednou tým América. Nabídku na trénovaní národního týmu ale odmítl. Po návratu domů vedl Vélez Sarsfield a i s ním vyhrál druhou polovinu ligy.

V červenci 1998 se vypravil na zkušenou do Evropy a začal pracovat s Espanyolem Barcelona. Po pár týdnech si ale balí kufry a vrací se do Argentiny. Byl totiž povolán k národnímu týmu své rodné země.

Nahradil Daniela Passarellu a začal uplatňovat své svérázné metody. Vítězí v jihoamerické kvalifikace o postup na MS 2002, ale na samotném šampionátu Argentina zklamala. Tisk ho začal kritizovat, Bielsa toužil po odplatě. Dočkal se na OH v Aténách, kde Argentina získala poslední zlato, které ji chybělo do sbírky titulů. Následoval postup do finále Copa América 2004, postup na MS 2006. Bielsa se však po výhře nad Peru loučí, odchází údajně z osobních důvodů. Na vrcholu...

10. srpna 2007, po týdnech nekonečných jednání, podepisuje smlouvu s fotbalový svazem Chile. O necelý měsíc později debutuje a prohrává se Švýcarskem 1:2. V dalším zápase je však úspěšnější a poráží Rakousko, 2:0.

Postup na MS 2010 je obrovským úspěchem Chile a Bielsy jako trenéra. Památné jsou zejména zápasy s Argentinou (1:0), a výhra v Paraguaji (2:0). Před Bielsou, kterému neřekne nikdo jinak než "loco" (blázen), stojí velký a těžký úkol. Postup ze skupiny, kde má za soupeře Španělsko, Honduras a Švýcarsko.

Ideální sestava: Luis Marín - Waldo Ponce, Mauricio Isla, Gary Medel - Arturo Vidal, Marco Estrada, Carlos Carmona, Matías Fernández - Alexis Sánchez, Humberto Suazo, Jean Beausejour

Kvalifikace

V prvních třech zápasech Chilané okusili ode všeho trošku. Prohráli v Argentině, porazili Peru a remizovali v Uruguaji. Pak dostali nakládačku doma s Paraguají (0:3) a Bielsa začal běhat okolo lajny jak pes utržený ze řetězu. Metoda biče zabrala a dostavil se také cukr, dvě vítězství v Bolívii a Venezuele. Každý chtěl vidět Brazílii na kolenou, ale nestalo se. Domácí prohra 0:3 byla napravena drtivým vítězstvím 4:0 nad Kolumbií.

Vše pokračovalo jako na houpačce a Bielsa byl jak aprílové počasí. Zamračeno po porážce 0:1 v Ekvádoru, slunečno po výhře nad Argentinou 1:0. A slunce z tváře Loco Bielsy nezmizelo hodně dlouho. Výhra v Peru, bezbranková plichta doma s Uruguají, senzační tři body z Paraguaje, "čtyřka” za zády bolivijského brankáře. Postup byl na dosah ruky.

Ale on ten poslední krok někdy moc a moc bolí. Santiago de Chile čekalo na velké oslavy, zkazila to Venezuela, která si přijela pro bod. Odvezla ho a domácí fanoušci museli čekat na potvrzení postupu dále. Prohra v Brazílii 2:4 mohla situaci zkomplikovat, ale vzhledem k dalším výsledkům nic neznamenala. Dvě kola pře koncem kvalifikace měli Chilané na svém kontě 27 bodů, Brazílie 33 a postupovala. Paraguay 30, Ekvádor 23, Argentina 22, Uruguay 21, Kolumbie 20.

Chile jela do Kolumbie pro postupový bod, přivezla hned tři. Vyhrála 4:2. Poslední domácí utkání bylo oslavou jak má být. A fotbalisté se fanouškům za jejich přízeň odvděčili. Porazili Ekvádor 1:0 a skončili v tabulce na 2. místě. O bod za slavnou Brazílií.