Představení účastníků MS 2010 - USA

Fotbal jde ve Spojených státech amerických stále nahoru. Jeho vzrůstající popularitu by mohl podpořit i úspěch reprezentačního výběru na blížícím se mistrovství světa. Na posledním šampionátu v Německu získali Američané jediný bod, letos jich určitě chtějí získat více.

Historie
Hned to první mistrovství přineslo Američanům nejvýraznější úspěch. Bronzové medaile. Po dvou výhrách ve skupině, nad Belgií a Paraguayí, shodně 3:0, přišel semifinálový debakl s Argentinou v poměru 1:6 a tím to skončilo. O 3. místo se nehrálo, bronz dostali oba poražení semifinalisté. Jak jednoduché, že? Následující účast má letopočet 1950 a dostat se do Brazílie zase moc sil nestálo. Po nářezu 0:6 od Mexika stačilo porazit 5:2 Kubu a hurá na cesty. Španělsko a 1:3, to byl první zápas. Ale pak přišla senzace a hrdému Albionu spadl hřebínek namyšlenosti. USA totiž Anglii porazily 1:0, gól dal Gaetjens a Borghi chytil Mortensenovi penaltu. Prohra s Chile 2:5 ovšem znamenala vystřízlivění a návrat domů.

Mistrovství světa pak uvidělo reprezentanty USA až za dlouhých 40 let. A ve skupině je čekalo Československo. Naši fotbalisté jim návrat pěkně "osladili" a bez slitování jim nasázeli "bůra". Jediný americký gól dal Caliguri, snižoval na 1:3, za nás skorovali 2x Skuhravý, Bílek, Hašek a Luhový. A to ještě Bílek nedal penaltu. Také další zápas skončil prohrou, tentokráte se ovšem reprezentanti "hvězd a pruhů" drželi mnohem lépe a Itálie se na konečných 1:0 zapotila. Zajímavostí je, že brankář USA Meola znovu zneškodnil pokutový kop. Prohra s Rakouskem 1:2 byla labutí písní amerického baletu. O čtyři roky později se hrálo v USA a všichni očekávali úspěch. Nevýrazné výkony ve skupině, 1:1 se Švýcarskem, 2:1 nad Kolumbii, 0:1 s Rumunskem, sice znamenaly postup, ale nic víc. Osmifinálové stop vystavila Brazílie i když ani ona nepřesvědčila. Jediný gól dal Bebeto.

Fotbal ve Spojených státech se ale začal zabydlovat a zejména díky milionové migraci Latinců získával na popularitě. O tom svědčí fakt, že na úrovni CONCACAF patří v posledních 20 letech ke stálici a ve finálové části MS nechybí. Ve Francii 98 vypadli fotbalisté USA ve skupině po třech prohrách s Německem 0:2, Íránem 1:2 a Jugoslávií 0:1. O 4 roky později, to se hrálo v Korei a Japonsku, to však bylo mnohem lepší. Senzační výhra nad Portugalskem 3:2, remíza 1:1 s Jižní KoreoU a prohra 1:3 s Polskem, postup ze skupiny. Tam výhra v derby nad Mexikem 2:0 a nečekaný postup mezi posledních osm. Branka Michaela Balacka v 39. minutě utkání ale cestu za medailí zastavila. MS 2006 a znovu se setkáváme ve skupině, tentokráte se jedná o souboj Česko - USA. Vyhráváme 3:0 a netušíme, že to budou jediné body...

Zajímavosti: ve 25 zápasech dosáhli fotbalisté USA na výhru v šesti, 3x remizovali, 16x odešli poraženi. Cobi Jones a Earnie Stewart hráli na třech MS a nastoupili k 11 zápasům. Nejlepším střelcem je Bert Patenaude, na MS 1930 se refil 4x. Když si Angličané, po utkání USA - Anglie, k ranní kávě otevřeli noviny, věřili že se jedná o omyl tiskárny. Výsledek 0:1 považovali za překlep. Prý chyběla před nulou jednička a zápas skončil 10:1! Jak kruté bylo jistě jejich procitnutí!

Hvězda týmu - Landon Donovan
Donovan není typickou hvězdou. Je symbolem fotbalu USA. Všechno je na něm americké, symbolické. Již jména rodičů: Timothy a Donna Kenney-Cash. Místo narození: Redlands, Kalifornie. Studium: Redlands East Valley High School. Vzorný student, gymnasta, byl vybrán do přípravného tábora budoucích olympioniků, zúčastnil se prvního výběrového ročníku Fotbalové federace USA - program pro rozvoj fotbalu v zemi. ¨

A jaká je jeho fotbalová kariéra?
2001: nejzářivější hvězda prvního ročníku MLS. V dresu Earthquakes se stal druhým nejleším střelcem s 7 góly a 10 asistencemi. Stal se Nejužitečnějším hráčem utkání hvězd MLS. V tomto zápase dal 4 branky. V šesti zápasech známé "posezóny” vstřelil pět gólů, jeden z nich ve finale Poháru MLS.
2002: 20 utkání, 7 branek, 3 asistence. Nastoupil v základní sestavě ve všech zápasech USA na MS 2002, dal 2 góly, byl vůdčí osobností týmu, který postoupil do čtvrtfinále.
2003: nejužitečnější hráč Earthquakes, hráč dubna a září v MLS, proti Kansas City Wizards dosáhl prvního hattricku, ve finále Poháru MLS proti Chicago Fire vstřelil 2 branky a byl vyhlášen Hvězdou utkání.
2004: rok "nahoru-dolů”, ale i tak byl již čtvrtým rokem jmenován nejlepším hráčem týmu, dal 6 branek, na deset přihrál.
2005: byl na skok v Bayeru 04 Leverkusen, vrátil se do USA, ale tentokráte do dresu Los Angeles Galaxy. V barvách "zlatozelených” prožil pravděpodobně nejlepší sezónu svého života, dal 12 branek, na deset nahrál, to vše ve 22 zápasech. V Poháru MLS vstřelil 3 góly ve 4 utkáních, dva z nich ve Victorii proti Coloradu, což pomohlo k titulu v Západní Konfederaci.
2006: znovu se stal hráčem týmu, dal 12 branek, na 8 přihrál, chyběl v 8 utkáních, protože byl na soustředění reprezentace, hrál na MS 2006, šest let po sobě byl jmenován do Týmu Hvězd... Jeho dráha profesionálního fotbalisty pokračovala, zkoušel to v Bayernu Mnichov, v Evertonu, ale zdá se, že tady, v Evropě, mu pšenka nepokvete. Je totiž typický Američan!

Trenér: Bob Bradley
Muž na svém místě. Klidný, rozhodný a nekompromisní. Trénoval Chicago Fire, MetroStars, Chivas USA. Měl devítiletou klubovou zkušenost z MLS než převzal národní tým USA. Fotbal hrál na úrovni univerzitních celků, ale již ve svých 22 letech byl jmenován výkonným ředitelem Ohio University. Stal se asistentem Bruce Areny, nejslavnějšího trenéra reprezentace USA, již v osmdesátých letech minulého století, stál za úspěchy různých univerzitních celků, ale také Tygrů, vítězů trofejí Ivy League a NCAA Fial Four.

V roce 1996 se stal znovu asistentem Areny, tentokráte v DC United, v nově založené MLS. Osamostatnil se po dvou letech, přestoupil do Chicago Fire, vyhrál Pohár MLS a Otevřený Pohár USA. Zároveň byl jmenován trenérem roku 1998. V další karieře sklízel celou řadu úspěchů, jako trenér MetroStars a Chivas USA z Los Angeles. Po neúspěchu USA na MS 2006 se stal Bob Bradley trenérem národního týmu a dokázal, že umí připravit celek na vysoké úrovni. Pod jeho vedením USA vyhráli těžkou kvalifikaci CONCACAF a nyní se připravují na další start v závěrečném turnaji MS 2010.

Syn Boba Bradley hraje za Borussii Mőnchengladbach a je samozřejmě jedním z nejzkušenějších hráčů v národním týmu USA. Před příchodem do Bundesligy hrál v Nizozemsku za SC Heerenveen.

Pravděpodobná sestava: Tim Howard - Carlos Bocanegra, Oguchi Onyewu , Jason Demerit, Jonathan Spector - Ricardo Clark, Michael Bradley, Jozy Altidore - Landon Donovan, Climt Dempsey - Hercules Gomez.

Kvalifikace
Ta začala pro Američany jako procházka růžovým sadem. Soupeř v předkole, Barbados, je nemohl ohrozit, a tak v procházkovém tempu, po výhrách 8:0 a1:0, postoupili. Ani souboje ve skupině neměly být zatěžkávací zkouškou, vždyť Guatemala, Kuba a Trniidad a Tobago jsou přeci jen o nějaký ten stupínek, co se kvality týče, níže. Pět výher, jediná porážka na Hasely Crawford, když rozhodující gól na 2:1 dal všem známý Dwight Yorke z penalty.

Hexagonalem, který rozhodoval o postupujících, prošli Američané v klidu. Snad ani na malou chvíli se nedalo pochybovat o jejich postupu. Kostarika žila obrovskou nadějí po dlouhou dobu. Honduras se bál do poslední minuty, Mexiko žilo v hrůze zejména v první polovině. Ale celek USA procházel v poklidu. Deset bodů po první polovině, deset dalších v té druhé. Tři body s Mexikem, čtyři se Salvadorem, šest s Hondurasem a Trinidad a Tobago, překvapivě pouze jeden s Kostarikou. Ale i tak klidný postup. Na MS 2010 to bude o něčem jiném. Anglie, Slovinsko a Alžírsko zcela jistě prověří sílu americké reprezentace vice než soupeři z CONCACAF...