Premier League v kostce: 30. kolo

První kompletní kolo nejvyšší anglické soutěže je za námi. Co nám ukázalo? Tak v první řadě to, že většina týmů je po tříměsíční pauze ještě trošku zrezivělá. Ukázalo nám, že Man City má nejširší a nejsilnější kádr v lize a pravděpodobně bude po restartu kralovat. Ukázalo nám, že Liverpool sice určitě získá titul, ale taková jízda jako před covid-19 to určitě nebude. No a ukázalo nám, že některé věci se prostě ani po čtvrt roce nezmění...

Frank Lampard je šikovný, vzdělaný a inteligentní muž, který má pro trénování dobré vlohy. Na bránění stadnardek a centrů obecně ale prostě bude potřebovat odbornou pomoc. Proti Aston Ville kvůli chybě - jako přes kopírák se spoustou okamžiků v podzimní části - málem ztratil zápas, který měl jinak zcela ve svých rukou.

Nezměnilo se ani to, že David De Gea a Harry Maguire sice mohou být jeden den na svých postech světová špička, ale druhý den úplně stejně tak terčem kritky nejen na sociálních sítích. Tyhle dvě věci jsou pro fanoušky daných týmů alespoň "vykoupeny" bodovým ziskem. Trable Arsenalu ale příznivce Gunners noří do nekonečné propasti beznaděje.

Nejenže svěřenci Mikela Artety herně propadají, jim se navíc lepí na paty nekonečná smůla. Po zraněních Marího a Xhaky z prvního duelu s Man City nyní přišli asi o největší oporu současné sezóny Bernda Lena. Pojďme ve zmaru ještě dál a vypíchněme tři týmy, které přes víkend předvedly největší tužku. Norwich, West Ham a Bournemouth. Nula dopředu, tragické bránění a velké starosti vzhledem k ligovému postavení.

A zatímco další zklamání diváky postihlo při očekávaném Merseyside derby, které bylo největší nudou z celého prodlouženého víkendu, Manchester City prokázal, že jeho stroj se asi vinou chybějící motivace zadrhne jen stěží. Guardiolovi ofenzivní vlčáci mají hlad po gólech a hlavně jich má španělský stratég fakt strašně moc a strašně kvalitních. Ono lavičku za 11 miliard jen tak někdo nemá...

Přesuňme se teď k trošku zábavnějším laskominám uplynulého kola a věnujme krátký oddíl článku tomu, co nás skutečně zajímá. Zatímco v Česku už si můžeme dělat takřka co chceme, v Anglii jsou šrouby pořád dost utažené. A tak si fotbalisti na hlavách nemohou nechat dělat komedie, spoléhají se na sebe a vznikají z toho zajímavé věci. Například Andy Carroll využil karantény velkolepě. Podobně i Mike Dean, jehož vousy jsou skvělé - a tentokrát bez nadsázky. Naproti tomu Erik Lamela zcela očividně s kadeřníkem bydlí; což by se dost možná hodilo i Androsu Townsendovi.

No a nakonec musíme samozřejmě vyhlásit manažera kola. Mohl by to, podobně jako u dohrávek, být Pep Guardiola, ale my oceníme jiného taktika. Nuno Espirito Santo totiž prokázal největší schopnost změnit průběh hry a jeho dva střídající borci absolutně rozhodli utkání. Traore byl nejlepší na hřišti a Neto vstřelil fenomenální gól. Wolves jsou obecně v ráži, neztratili vůbec nic z formy ze začátku jara a jsou regulérním kandidátem na Ligu mistrů. Poslední kolo na Stamford Bridge může být velkolepé.


No, pane jo... Jen jedno kolo po návratu Premier League by co do krásných gólů s klidem vystačilo na celý měsíc. Ba co víc - ono se to všechno seběhlo v jeden jediný den! A to už je opravdu mimořádné. O kvalitě brankové produkce svědčí už to, že se do top výběru nedostaly góly Nicolase Pépého a především Luky Milivojeviće...




1. Danny Ings (Southampton) - 9.56 | gól, asistence, klíčový obranný zákrok, 4 klíčové přihrávky

2. Phil Foden (Man City) - 9.24 | 2 góly, 2 předfinální přihrávky, 2 úspěšné průniky (100%)

3. Nathan Redmond (Southampton) - 9.12 | gól, 9 úspěšných průniků (69%), 2 klíčové přihrávky




Gólman - Hugo Lloris (Tottenham): Mířilo na něj šest střel a on nestačil jen na Brunovu penaltu. Hugo Lloris proti Manchesteru United Tottenham jednoznačně podržel. Poradil si s Rashfordovou přízemní ranou z bezprostřední blízkosti, snadno zkrotil nepoddajnou pumelici Fernandese a ten zákrok proti Martialovi? Světová třída.

Pravý obránce - César Azpilicueta (Chelsea): Kdo by to byl řekl, že ten nejhorší krajní obránce Chelsea směrem do ofenzivy bude v posledních kolech tak produktivní. Vždyť v posledních 10 zápasech se podílel na pěti brankách. Alonso je skoro křídlo, Emerson je rychlejší a James má zase lepší centry. Jenže Azpi je kapitán, který se za tým odevzdá do roztrhání těla. Pulisicovi výborným pasem z pravé strany předložil vyrovnávací gól a vzápětí pronikl do vápna, aby rozhodující trefu nabídl Giroudovi.

Pravý stoper - Craig Dawson (Watford): Až do 89. minuty platil za nejlepšího hráče zápasu prosti Leicesteru, z níž ho vzápětí vystrnadil Ben Chilwell. Craig Dawson ale nehodlal svůj povedený výkon znehodnotit porážkou. A tak poté, co většinu klání blokoval střely, terorizoval ofenzivní klenoty Foxes a Vardyho nepustil snad do jediné gólovky, vystřihl v nastaveném čase neskutečné nůžky.

Levý stoper - Lewis Dunk (Brighton): Zase jednou byl Dunk skálou v defenzivě Brightonu. V obraně byl výborný, Lacazettovi překazil stoprocentní šanci a nakonec se spolu s Maupayem nejvíc podílel i na útočné produkci domácích. Pomohlo mu liknavé bránění protivníků z Arsenalu, ale kdyby sveřepě nedotlačil všemi silami míč ze skrumáže v malém vápně až za čáru, kdo ví, jak by zápas vůbec dopadl...

Levý obránce - Ben Chilwell (Leicester): Není divu, že za něj Chelsea chce dát víc než 50 milionů liber. Chilwell už teď platí za nejlepšího levého obránce v zemi, protože kromě základu v podobě kvalitní defenzivy nabízí to (v současnosti) pro krajního beka hlavní - ofenzivní přínos. V porovnání s kolegou z druhé strany obrany Justinem byl Ben Chilwell neustále výš, v jednom kuse pokoušel soupeře průnikem nebo centrem - a v samém závěru to přišlo. Neuvěřitelná pumelice do šibenice bezmocného Fostera.

Pravý střední záložník: Bruno Fernandes (Man Utd): Nebylo zápasu, v němž by Bruno Fernandes po příchodu do Manchesteru United neoslnil. Jasně, první duel proti Wolves byli všichni Red Devils jaloví - ale on aspoň nejmíň z nich. Ale pak? Pět skvělých zápasů a minimálně třikrát byl nejlepší na hřišti. Stejně jako proti Tottenhamu. Gól z penalty korunoval jeho nesmírně proaktivní výkon, kdy člověk najednou procitne, jak že je vlastně vzácné, že hráč s míčem může úplně vždycky zamířit co nejrychleji k bráně. Radost pohledět, kterou trošku pokazil jen nafilmovaný pád ve vápně.

Zatažený střední záložník: Luka Milivojević (Crystal Palace): Přišel, ovládl střed pole, dal nádherný vítězný gól a po hodině hry si šel zase s úsměvem sednout na prkno. Generál Milivojević odvedl dokonale to, co se od něj čeká. Je mistrem mrtvého míče a také umí výborně pokrýt střed pole a znegovat ofenzivní snahy protivníka. Tak stojí v jeho CV. A co udělal proti Bournemouthu? Přesně to.

Levý střední záložník - Phil Foden (Man City): Tenhle týden by se dal bez okolků nazvat jako jeho nejlepší v kariéře. Ještě před měsícem byl Phil Foden teenager, dnes už ale prokazuje potenciál být v příštích letech tahounem Citizens. Na gól proti Arsenalu navázal výborným výkonem proti Burnley. Dva góly při jasné výhře 5:0 sám dal a na dvou dalších se přímo podílel. Žádný KDB? Žádný problém.

Pravé křídlo: Adama Traoré (Wolverhampton): Důkaz, že nemusíte hrát od začátku, abyste byli nejlepším hráčem utkání. Proti West Hamu si zahrál půl hodiny, ale obranu Kladivářů zaměstnal víc než kdokoli jiný. Jeho příchod naprosto změnil obraz hry, protože s jeho dynamikou a přesnými centry (nad jeho zlepšením oproti roku, dvěma zpět musí člověk smeknout) nešlo nic dělat. První gól naservíroval Jiménezovi do poloprázdné brány, druhý připravil technickou vytříbeností uprostřed pole, kdy na pětníku obešel dva hráče včetně Tomáše Součka.

Střední útočník: Danny Ings (Southampton): Naprosto komplexní výkon hodný ocenění hráč kola. Ještě než začal proti Norwichi s ofenzivním představením, skvělým obranným zákrokem zhatil jasnou gólovku Trybullovi. A pak spustil. Nejdřív napálil míč do břevna, krátce po změně stran už ale krásnou technickou střelou otevřel skóre. U druhé branky Armstronga asistoval, a nakonec vybojoval míč ve středu pole, z čehož resultoval třetí gól Redmonda. Jedno velké bravo.

Levé křídlo: Allan Saint-Maximin (Newcastle): Zajímavé potvrzení, že přes karanténu se toho zas tolik změnit nemusí. Saint-Maximin kraloval na place poslední zápas před koronavirem a učinil tak i v prvním duelu po něm. Proti Sheffieldu nejnebezpečnější hráč Newcastlu, neustále na špičkách a připraven vtrhnout do obrany soupeře. Rychlý, nesmírně silný 1 na 1 a konečně taky kvalitní v zakončení. Vítězný gól nese jeho jmého.