Preview Copa América 2015 - skupina A
Prestižní Copa América, kontinentální pohár latinskoamerických reprezentací, startuje v Chile už tento čtvrtek (11. června) zápasem domácí reprezentace proti Ekvádoru. Tradičně uvidíme v akci dvanáct týmů, tedy deset členských asociací CONMEBOL a dva hosty (Mexiko a Jamajku). EuroFotbal.cz pro vás připravil podrobné preview celého turnaje...
V 'áčku' se vedle Chilanů a Ekvádorců představí i Mexiko, které si letos střihne turnaje dva (po Copě jedou Aztékové ještě na červencový Gold Cup), a předpokládaný outsider z Bolívie; papírově jde tedy o nejjednodušší skupinu ze všech.
Netřeba asi dodávat, že domácí, v čele s hvězdami jako Alexis Sánchez a Arturo Vidal, budou jasnými favority. Letošní turnaj má pořadové číslo 44, Chile jej však ještě nikdy vyhrát nedokázalo - a fanoušci i experti se shodují na tom, že pokud má tuto statistiku někdy prolomit, je to právě teď.
Na poslední Copě v roce 2011 jsme byli svědky jednoho z nejpřekvapivějších semifinálových složení v historii velkých šampionátů - místo tradičních titánů Argentiny a Brazílie si to o zlato rozdaly později vítězná Uruguay s Paraguayí, ještě větším šokem však byla jména zbývajících dvou semifinalistů, Venezuely a Peru. Budeme svědky podobného 'pohřebiště favoritů' i letos? Už za pár dní se rozhodne...
Pouze třem jihoamerickým týmům se ještě nikdy v historii nepodařilo odvést si z Copy zlatou medaili - a zatímco u historických otloukánků Venezuely s Ekvádorem nikdo neočekává, že by tuto statistiku letos prolomili, v Chile je situace jiná. Domácí výběr si zkrátka nemůže dovolit zaváhat; koneckonců prožívá zlatý věk a podle mnohých má vůbec nejlepší tým v dějinách. Podaří se mu před vlastními fanoušky prokletí kontinentálního turnaje konečně zlomit?
Profil týmu
Případný výraznější neúspěch by pro hrdé Chilany představoval velkou potupu. Jednak byli nalosováni do papírově nejjednodušší skupiny turnaje, jednak mají tu výhodu, že zatímco řada potenciálních konkurentů - jako obhájce titulu z Uruguaye či Dungova Brazílie - bude na turnaji v první řadě hledat nové cesty do budoucna, La Roja je objektivně na vrcholu sil. Hráči jako gólman Claudio Bravo, čerstvý vítěz prestižního treble s Barcelonou (32 let), univerzál Gary Medel (27), držák středu zálohy Arturo Vidal (28) či hvězdný forvard Alexis Sánchez (26) prožívají nejlepší léta fotbalového života, a lepší příležitost dosáhnout zlatého triumfu už nejspíš nikdy mít nebudou.
Konkurence oslabeného Mexika, zraněními zdecimovaného Ekvádoru a relativně slabé Bolívie pak dovoluje doufat v tryskový start, který by měl zvednout sebevědomí týmu do těžkých vyřazovacích bojů. Velkou výhodou Chile je také konzistence; kouč Jorge Sampaoli působí na lavičce už třetím rokem, a od loňského mistrovství světa, kde La Roja vyřadila obhájce titulu ze Španělska a v osmifinále trápila domácí Brazílii, se podoba kádru změnila jen kosmeticky.
Stabilní kostra úspěšného týmu - tedy neprůstřelný Bravo mezi tyčemi, defenzivní blok Medel, Jara, Vidal, agilní dvojice křídelních beků Isla s Menou a pohyblivé útočné duo Sánchez, Vargas - zůstává nedotčena. Sampaoli dal dohromady nesmírně zkušený tým: hned devět borců má na kontě minimálně 60 reprezentačních startů, méně než 20 pak kromě obou náhradních gólmanů nastřádali pouze Miiko Albornoz, Francisco Silva a Ángelo Henriquez. Ze 'starých známých' chybí akorát Mark González.
Na druhou stranu, přípravné zápasy Chilanům příliš nevycházely; v jarním reprezentačním okně podlehli v experimentální sestavě Íránu (0:2), následně se nechali vytrestat Brazílií (0:1), a až v nedávné generálce na turnaj těsně udolali El Salvador jedinou trefou veterána Jorgeho Valdívii. Na Copě samotné už se podobné výpadky tolerovat rozhodně nebudou.
Trenér: Jorge Sampaoli
Holohlavý Argentinec začal svoji stopu v chilském fotbale psát v roce 2008, kdy se ujal kormidla lokálního klubu O'Higgins; nenápadný celek pod jeho vedením zakončil hned první Aperturu na třetím místě, a už tehdy bylo jasné, že se Sampaoli učil řemeslo od samotného El Loca, krajana Marcela Bielsy. Jeho průkopnický rukopis - tedy extrémně vysoký pressing, ignorace přirozených postů na hřišti a stoprocentní fokus na ofenzivu - si dnes pětapadesátiletý stratég přivedl v roce 2012 i do národního týmu.
Ať už Sampaoliho Chile využívá tříobráncový systém 3-4-1-2 či 'klasičtější' 4-3-1-2 (jako tomu bylo v přátelském zápase se Salvadorem), jeho primární styl hry zůstává nezměněn. Dlouhodobá filozofie je v tomto případě důležitější než konkrétní rozestavení na hřišti; koneckonců je pravděpodobné, že na stoperu vedle sebe nastoupí původní profesí defenzivní záložník (Medel) a levý bek (Jara). Z černé práce 'hlídače' Marcela Díaze z Hamburku by zase měl profitovat Arturo Vidal, jeden z nejkomplexnějších středopolařů planety; oporu Juventusu, jež v reprezentaci tradičně hraje ofenzivněji než v klubu, na loňském Mundialu sužovaly zdravotní problémy, na Copě má proto konečně možnost ukázat naplno svoji dominanci.
Klíčovým prvkem chilské hry je však útok, o nějž se pod Sampaolim (coby správným Bielsovým učedníkem) může najednou starat klidně i sedm hráčů. Pokud má La Roja míč, pohybují se její hráči neskutečně vysoko na hřišti; ve vzpomínané přípravě proti Brazílii takto nastřádali celých 63% držení míče. Aby však mohl domácí výběr reálně pomýšlet na zlato (či obecně na medaili), bude potřebovat maximální pomoc jak od zakončovatelů Sáncheze s Vargasem, tak i od 'gumového' mistra reflexů, kapitána Claudia Brava.
Hvězda: Alexis Sánchez (Arsenal FC)
Chile má na rozdíl od řady konkurentů víceméně všechny opory pohromadě; na žádném hráči však nebude ležet větší tíha odpovědnosti než na Sánchezovi, který spolu s Vidalem představuje zářivý symbol současné reprezentační generace. Opora Arsenalu má za sebou nejlepší sezonu kariéry - jeho příchod na Ostrovy sice vyšel kanonýry na celých 42 milionů eur, 25 soutěžních branek a 12 asistencí však musely přesvědčit i ty nejzatvrzelejší pochybovače. V Barceloně se šikovný forvard do základu prosadit nedokázal, u Kanonýrů ale zakončil hned první sezonu coby jeden z nejlepších fotbalistů na anglických trávnících (a objevil se i v nominaci na hráče roku, stejně jako v oficiální ideální jedenáctce).
Důležitá otázka nyní zní: Dokáže se tento národní idol poprat s tíhou očekávání? La Roja má jen ty nejvyšší ambice, fanoušci se nehodlají spokojit s málem, a šestadvacetiletý Sánchez už ukázal, že trofeje vyhrávat umí. Na klubové úrovni jich v rodném Chile, Argentině, Španělsku a Anglii posbíral celkem jedenáct. Ačkoliv jeho primární pozicí je levé křídlo, pod Sampaolim dostane opět roli volného hráče, jehož jediným úkolem bude zajišťovat týmu vítězství. Pokud Chile opravdu splní svůj odvážný cíl, Sánchez - s typicky vyhrnutými trenýrkami - musí hrát stěžejní úlohu.
Hráč ke sledování: Gary Medel (Inter Milán)
Na druhé straně hřiště čeká 'turnaj pravdy' na muže, který prožil vynikající Mundial, aby následně upadl do průměru v Interu Milán. Italský velkoklub prožil zapomenutíhodnou sezonu, a přestože ji Medel strávil celou v základní sestavě, spokojen být určitě nemůže. Podaří se tomuto pouhých 171 centimetrů vysokému brouskovi v národním dresu opět zazářit?
Podobně jako Sánchez hraje i Medel v reprezentaci jinou roli než v klubu; tam je jeho místo na defenzivním štítu, zatímco Sampaoli, jako správný bielsista radikální odpůrce stereotypních obranných 'věží', jej staví na stopera. V tříobráncovém systému s tím nikdy nebyly problémy, pokud jej však doplňuje jediný kolega, může se jeho živelný 'kamikaze' styl hry týmu snadno vymstít. Medel hraje obrovsky obětavě, agresivně a za každých okolností naplno; pokud jsou jeho přednosti využity správně, dokáže otrávit život každému soupeři. Sampaoli už naštěstí ukázal, že s jeho potenciálem pracovat umí, a duo 'hlídacích psů' Medel - Vidal tak nejspíš budí soupeře ze sna už nyní.
Předpokládaná sestava (4-3-1-2): Bravo - Isla, Medel, Jara, Mena - Áranguíz, Díaz, Vidal - Valdivia - Sánchez, Vargas
Tip na umístění: 3. místo
Mexiko se zcela nepokrytě soustředí hlavně na později konaný Gold Cup; mistrovství zemí střední a severní Ameriky, kde se po předloňském semifinálovém fiasku s Panamou plánuje revanšovat zlatem. Na Copu Amériku tudíž vysílá evidentně "béčkový" ansámbl, a to při vzpomínkách na rok 2011 nevěstí vůbec nic moc dobrého...
Profil týmu
Copa América 2011 znamenala pro Mexiko veřejnou ostudu a nebezpečně se blížila precizně secvičené frašce.
Ještě před výkopem se povinností vést ukrutně mladé a sesekané mužstvo dobrovolně vzdal kouč seniorského nároďáku José Manuel de la Torre, čímž jako by leccos předznamenal. Hned osm hráčů bylo ještě během tréninkového kempu posláno domů pro špatnou disciplínu, načež pozůstalý pahýl ve své skupině neudělal ani bod a spokojit se musel s jedinou brankou v úvodním duelu.
Tentokrát by pro Mexiko mělo jít přeci jen o důstojnější zkušenost. El Tri sice bůhvíjak nepřesvědčili v ani jednom z nedávných přátelských utkání s Peru (to hlavně) a Brazílií, ovšem i kdyby nic jiného, tak do Chile vezou alespoň zajímavý výběr složený převážně z prvotřídních jmen domácí Ligy MX. Řada hráčů letos jede na letošní Copu potvrzovat velice uspokojivou formu z klubové scény, což o jejich předchůdcích tak úplně říci nešlo.
Veterán mezi gólmany, 34letý José Corona takto bude navazovat na excelentní sezonu s Cruz Azul, 21letý stoper Carlos Salcedo po výrazném procitnutí v dresu Chivasu touží hrát o angažmá v Evropě a totéž by mohlo platit i pro jeho klubového spoluhráče Marca Fabiána, mimochodem protagonistu výše zmíněného incidentu zpřed čtyř let.
Luis Montes si zase bude chtít spravit chuť poté, co ho o loňské mistrovství světa připravilo až vážný úraz z přípravy, a hodně co dokazovat má speciálně útočník Raúl Jiménez, jenž prožil obzvlášť frustrující ročník v madridském Atlétiku. Vedle Jiméneze bude potom na hrotu o důvěru fanoušků bojovat rovněž neokoukaný Eduardo Herrera.
Zřejmě největším překvapením v nominaci se jeví být forvard Matías Vuoso. Argentinskému rodákovi je už 33 let a za Mexiko naposledy nastoupil před pěti lety, přesto by pro Herreru mohl být platný alespoň z lavičky, při potřebě dotahovat - tehdy se jeho mohutné tělo do vápna soupeře jistě bude hodit.
Trenér: Miguel Herrera
Kouče mexického nároďáku zřejmě po mistrovství světa nemusíme nikomu představovat: jeho kreace u postranní čáry, obecně charismatické vystupování a perfektně nadrillované rozestavení 5-3-2 přihrály Mexiku celou řadu sympatizantů.
Problém by však nyní mohl spočívat v jednom z oněch chválených Herrerových atributů. Řeč je o trenérově milované formaci s křídelními beky - které zde v Layúnovi a Aguilarovi prostě nemá - a třemi stopery, mezi nimiž stoprocentně bude scházet levák (protože schází už v nominaci), a to by se obojí mohlo El Tri na této Copě nehezky vymstít.
Na neortodoxní systém 5-3-2 tady přitom není zvyklý doopravdy nikdo, dokonce ani potenciální ofenzivní hvězdy jako Jesús Corona, Aquino či Fabián, které jsou bez výjimky nejefektivnější na křídle. Tom křídle, které Herrerovo preferované rozestavení jednoduše nezná.
Miguel Herrera, který dříve Mexiko sám krátce reprezentoval, nicméně od svého trademarku upustit nehodlá - to je po třech přátelských zápasech, kde ho nijak nevarioval, docela zjevné. Zdali nakonec půjde o šťastné řešení, to se nechme překvapit.
Hvězda: Rafael Márquez (Hellas Verona)
Vedle brankáře Corony v podstatě jediný záchytný bod na mexické soupisce. Šestatřicetiletý stoper samozřejmě vykonává funkci kapitána i v téhle Herrerově ekipě, a třebaže se už dříve vyjádřil, že končit hodlá až příští rok po jubilejní Copě Américe, tohle by klidně mohl být poslední Márquezův šampionát v základní sestavě.
Obecně se očekávalo, že exbarcelonský obránce či záložník povede s páskou na rukávě spíše hvězdný výběr pro Gold Cup, takový předpoklad se však nepotvrdil. Jako důvody byly na různých místech uváděny rodinné problémy, osobní nesrovnalosti s Carlosem Velou nebo starosti Márquezova italského zaměstnavatele o případnou veteránovu únavu (Gold Cup se hraje až v červenci).
Na každý pád je teď obránce Hellasu Verona v Chile a připraven odpálkovat četné kritiky, kteří ho už v tuhle chvíli považují za slabinu mančaftu. Což je na jednu stranu legitimní; Márquez za sebou nemá žádné skvostné jaro, na sraz se kvůli klubovým povinnostem dostavil pozdě a v generálce s Brazílií očividně nestíhal nejen rychlostně. Před druhým gólem se třeba nechal trapně vyškolit Eliasem.
Na stranu druhou, Márquezovy mezinárodní zkušenosti a schopnost vyvést i precizně rozehrát balon by měly být pro Mexiko nadále vitální, zvlášť pokud Herrera plánuje i naostro stavět do záložní řady hned dva defenzivně laděné středopolaře - což loni v létě nebývalo.
Navíc, kdo všechno před světovým šampionátem odepisoval Francisca Rodrígueze? A komu všemu nakonec 33letý "Maza" dočista vypálil rybník? Ani my v redakci se neobejdeme bez másla na hlavě, a proto nyní nehodláme dělat tu samou chybu...
Hráč ke sledování: Jesús Corona (Twente)
Jedním z pouhých čtyřech legionářů v nominaci El Tri je zároveň patrně nejzářivější mexický talent současnosti: Jesús Corona přezdívaný "Tecatito".
Tohoto nadaného hocha jednoduše nemáte šanci na trávníku přehlédnout, a to i přes jeho malý vzrůst. Jde o borce s vynikající kontrolou balonu, který se vyžívá v soubojích 1 na 1 a neustále touží jakkoliv rozhodit soupeřův obranný val. Právě vzhledem k těmto vlastnostem i solidní produktivitě (letos v Eredivisie 9+4) potom ve 22letém Coronovi leckdo spatřuje druhého Velu.
Pro Tecatitův úspěch bude zřejmě ze všeho nejvíc určující jeho pozice na hřišti. V generálce s Brazílií mu byla v netradičně defenzivním rozestavení 5-2-1-2 svěřena volná role pod útočníky, což mu docela vyhovovalo. Konstantně se mu dařilo čeřit vody, a to i v roli občasného levého křídla.
V klubu je přitom Corona zvyklý obhospodařovávat hlavně pravou postranní linii, zatímco pod Herrerou dříve operoval i jako podhrotový útočník - což svědčilo i nerozehranému forvardovi Raúlu Jiménezovi, na kterém má do značné míry stát potence El Tri.
Zkrátka a dobře, pakliže mexická skvadra pro Gold Cup bude v otázce poskytování klíčové jiskry spoléhat na vícero hráčů - Carlose Velu, Gia dos Santose, Andrése Guardada - tady to bude hlavně, ne-li jedině o Jesúsu "Tecatitovi" Coronovi.
Předpokládaná sestava (5-2-1-2): José Corona - Flores, Ayala, Márquez, Domínguez, Aldrete - Güemez, Medina - Jesús Corona - E. Herrera, Jiménez.
Tip na umístění: Čtvrtfinále
Pro ekvádorský národní tým jako by kontinentální šampionát představoval zbytečnou zátěž. Zatímco v kvalifikačních cyklech na mistrovství světa předvádějí La Tri od přelomu tisíciletí velice dobré výkony (také se jim podařilo kvalifikovat na tři ze čtyř posledních Mundialů), výsledky z Copy jsou v jejich podání mimořádně tristní - od roku 1993, kdy se coby pořadatel podruhé (a prozatím naposledy) podívali alespoň do semifinále, jedinkrát překročili skupinovou fázi. To bylo v roce 1997. V následujících pěti pokusech se vždy poroučeli hned po prvním kole, a kouč Gustavo Quinteros je odhodlán tuto černou sérii zlomit...
Profil týmu
Na loňském světovém šampionátu Ekvádor zklamal, nepostoupil ani ze skupiny a tehdejší kouč Reinaldo Rueda také promptně přispěchal s rezignací, podle zákulisních dohadů i proto, že atmosféra v kabině měla k ideálu pořádně daleko. Z herního hlediska však El Tri dali jasně najevo svoji filozofii, jíž se drží dodnes: tedy brejky, brejky a ještě jednou brejky.
Při pohledu na jejich soupisku je to ostatně logické; Quinteros nemá k dispozici žádného kvalitního trequartistu, zato však jeho kádr zdobí spousta rychlých křídel, kvalitní štítoví záložníci a spolehliví zakončovatelé v čele s obávaným hlavičkářem Ennerem Valenciou, jenž loni jako jediný nezklamal a vysloužil si přestup do Premier League (West Ham). Takto vycentrovaný tým se v podstatě sám skládá do klasického 4-4-2 se dvěma defenzivně laděnými středopolaři, dvěma křídly a dvěma střelci. Není příliš pravděpodobné, že by Ekvádorci na Copě herně nějak výrazně překvapili.
Quinteros tedy žádný složitý taktický plán vymýšlet nemusí a má tudíž čas vyřešit mnohem palčivější otázku, totiž jak nahradit zraněné opory. Vynucená odstoupení Michaela Arroyi a Ángela Meny zamrzely, daleko větší spoušť však mohou nadělat absence nejproduktivnějšího reprezentačního střelce Felipe Caiceda (Espanyol) a zejména kapitána Tonyho Valencii, který si sice pod van Gaalem v Manchesteru zvykal na post pravého beka, v národním týmu mu však náleželo pevné místo na křídle. Tam postupně nasbíral 75 startů a stal se suverénně největší hvězdou La Tri.
Naštěstí pro fanoušky se v přátelských zápasech vyšvihnul Fidel Martínez, který v generálkovém dvojutkání s Panamou zaznamenal celkem tři branky a výrazně tak pomohl k remíze 1:1 a odvetné výhře 4:0. Martínez je tedy levé křídlo, stejně jako současná jednička na tuto pozici Jefferson Montero, proti Panamě se však na hřišti poměrně pohodlně vměstnali oba; další možností je postavit napravo teprve devatenáctiletého Jonathana Gonzáleze.
Klíčem k případnému úspěchu bude schopnost obrany absorbovat soupeřův tlak (což bude mimořádně důležité hned v prvním zápase s domácím Chile); v tomto ohledu může být trenér rád, že zdraví zatím neopustilo žádného z jeho zkušených defenzivních hlídačů. Ať už máme na mysli pětatřicetiletého levého beka Waltera Ayovího, jehož 100 reprezentačních startů představuje v kádru suverénní maximum, jeho kolegy Juana Carlose Paredese (49 startů) s Fricksonem Erazem (48) nebo zkušeného středního záložníka Cristiana Nobou (53).
Trenér: Gustavo Quinteros
Dnes padesátiletý stratég je v Latinské Americe světoběžníkem - narodil se v Argentině, reprezentoval však Bolívii (kterou také později dva roky vedl) a nyní jej v Ekvádoru znají jako muže, který dovedl guayaquilský klub Emelec ke dvěma mistrovským titulům za sebou.
Když po Ruedově odchodu hledala tamní fotbalová asociace nové dlouhodobé řešení, pomohl Quinterosovi kromě prokazatelných úspěchů i herní styl, jejž v klubu praktikoval: Emelec pod jeho vedením hrál s dvojicí defenzivních záložníků, po většinu času si hlídal zadní vrátka a dopředu vyrážel pomocí bleskových křídelních výpadů. Jinými slovy přesně to, co dlouhodobě funguje i u La Tri, ačkoliv v prvních přátelských zápasech působil 'nový Ekvádor' možná až příliš nezodpovědně ofenzivním dojmem.
Za zmínku stojí i to, že se Quinteros při tvorbě nominace nebál sáhnout do řad zaměstnanců svého bývalého klubu: Emelec dodal na soupisku hned sedm hráčů, přičemž minimálně dva z nich - útočník Miller Bolaños a štítový záložník Osbaldo Lastra - by se měli objevit v základní sestavě (do níž mají blízko i stoper Gabriel Achilier a levý bek Óscar Bagüí).
Po pouhých třech letech strávených v rovníkové zemi tak stojí v Evropě neznámý kouč před velkou výzvou - provést národní tým základní skupinou turnaje, který je pro něj už skoro dvacet let zakletý. Ve skupině s Mexikem a Bolívií to určitě není nemožné. Pokud Montero a spol. zvládnou spolehlivě bránit a budou proměňovat své šance, a pokud se protentokrát vyvarují vnitřních sporů, může tento skromný, leč talentovaný tým plně využít svých přirozených zbraní.
Hvězda: Jefferson Montero (Swansea City)
Po Ruedově odchodu vedl výběr La Tri krátce asistent Sixto Vizuete, jehož prvním krokem bylo vyřazení dvou největších hvězd týmu - křídelníci Tony Valencia s Jeffersonem Monterem prý byli zapleteni do interních problémů během nevydařeného mistrovství světa 2014. Quinteros však Montera omilostnil, a pětadvacetiletý štírek, který po osmi letech střídání klubů zakotvil ve Swansea (kde v uplynulé sezoně nastoupil do třiceti zápasů), nyní po Valenciově vypadnutí představuje nejnebezpečnějšího hráče týmu.
V Premier League zaznamenal Montero sedm asistencí; v národním mužstvu, kde bude na hrotu číhat gólostroj Enner Valencia, budou jeho nebezpečné náběhy, rychlost a přesné centry potřeba jako sůl. Především se však musí zbavit nálepky hráče, který je v ideální formě takřka nezastavitelný, ale zároveň bojuje s výkonnostními výkyvy.
Hráč ke sledování: Miller Bolaños (Emelec)
Pětadvacetiletý Bolaños je Quinterosovým objevem. V národním mužstvu se objevil až za jeho vlády, přitom fanoušci Emelecu o jeho kvalitách dobře ví už nějakou dobu - během 81 zápasů v dresu svého klubu nasbíral fantastických 41 gólů a 21 asistencí. Přesně takovou drtivou sílu ve vápně budou potřebovat i El Tri, a potenciální souhra tria Montero - Bolaños - Valencia by se mohla dost dobře stát hitem letošní Copy.
Tento drobný útočník už zanechal svoji stopu i v reprezentačním dresu, kde se prosadil dvakrát při čtyřech startech, a je pravděpodobné, že mu Quinteros dá šanci hned od začátku. Fakt, že v klubu nehraje ani tak klasickou 'devítku', jako spíše volného podhrota, totiž může do jinak poměrně čitelné ekvádorské ofenzivy vnést vítanou variabilitu.
Předpokládaná sestava (4-4-2): Domínguez - Paredes, Erazo, Achilier, W. Ayoví - Martínez, Lastra, Noboa, Montero - Valencia, Bolaños.
Tip na umístění: Čtvrtfinále
Stagnující tým bez hmatatelných ambicí a stabilně nejhorší jihoamerická reprezentace - mimo jiné takhle by se dala dlouhodobě vnímat Bolívie. Změní se letos na této image alespoň něco málo? Určité náznaky by tu byly...
Profil týmu
"Budeme útočit. Ne jenom bránit, jak bývalo naším zvykem, to nám nikdy nic nepřineslo," nechal se nedávno slyšet bolivijský kouč Mauricio Soria, a okamžitě si tím získal pozornost. Mužstvo proslulé svým jaksi vrozeným negativismem, ne-li přímo destruktivním a zoufale neatraktivním herním projevem, by najednou mělo/mohlo bavit diváky? Nemožné.
Jistý smysl to ale dává: Soria se netají obdivem k Marcelu Bielsovi, známému to vyznavači agresivní a přitom ofenzivní kopané, a při své říjnové premiéře na lavičce Bolívie taky sehrál pěkně otevřenou a ve finále remízovou (2:2) partii s favorizovaným Chile.
Dalším zdrojem optimismu potom pro otrkané fanoušky mohou být také lepšící se výsledky bolivijských klubů na mezinárodní scéně. Zrovna loni se Bolívar dostal až do semifinále Copa Libertadores, přičemž jedni ze strůjců takového úspěchu - brankář Quiñónez a obránci Rodríguez s Eguinem - by teď mohli tvořit základ defenzivní složky reprezentace, která soutěžní čisté konto neudržela už 29krát v řadě.
Na stranu druhou ovšem včerejší výprask v generálce s Argentinou (0:5) okamžitě celou vlnu pozitivismu zarazil - Bolívie se na Copě znovu představí v roli outsidera, o tom prostě není pochyb. Venku, bez výhody závratných výšek hlavního města La Paz, je ostatně dál totálně nezpůsobilá vyhrávat. Naposledy se jí to podařilo roku 2007, v přátelském duelu s Jižní Afrikou.
Aby toho nebylo málo, má Bolívie před turnajem výrazný personální problém. Kapitán národního týmu, výsostní organizátor zadní linie a také jediný Bolivijec s více než 50 starty na kontě, Ronald Raldes, se jen taktak stíhá vrátit z marodky a vážně hrozí, že se do turnaje zapojí až se zpožděním.
El Verde tím pádem do Chile přijíždějí absolutně nepřipraveni (v březnu se jim nepodařilo zorganizovat a sehrát ani jeden přátelák) a rozhozeni možnou ztrátou klíčového lídra, pročež od nich zřejmě opět nelze čekat zázraky. O teprve třetím postupu ze skupiny v intervalu 30 let radši ani nemluvě...
Trenér: Mauricio Soria
Pokud se vám už náhodou omrzel temperamentní duch mexického admirála Miguela Herrery, potom se prosím seznamte s Mauriciem Soriou - mužem, který si proti sobě skrze své kontroverzní politické názory poštval veškerý lid města Potosí, a nemohl kvůli tomu vést bolivijský nároďák do listopadového klání s Venezuelou.
Kromě toho, že je Mauricio Soria zjevně mužem pevného přesvědčení, je zároveň také zatraceně dobrým fotbalovým trenérem - alespoň tedy v bolivijském kontextu. To se pozná třeba tak, že k domácímu titulu dovedl hned tři různé (!) kluby. Jeho schopnosti motivátora a požadavek na přísnou disciplínu by navíc konkrétně El Verde mohly svědčit jako máloco jiného.
Bývalý reprezentační brankář zatím není moc čitelný, co se taktických i hráčských preferencí týče. Pokud se rozhodne využít služeb 36letého veterána Pabla Escobara, kterého sám přesvědčil k návratu do národního týmu, dá se očekávat klasické 4-2-3-1 se jmenovcem známého drogového barona na pozici trequartisty. Další variantou je pak případně ortodoxní rozestavení 4-4-2.
Hvězda: Marcelo Martins (Changchun Yatai)
Svého času to měl být ten pravý rozdílový a generační hráč pro bolivijskou reprezentaci. Chcete-li snad druhý Joaquín Botero či ještě lépe Víctor Ugarte, jenž ve finále Copa Américy 1963 dvakrát pokořil Brazílii a podceňované hostitelské zemi tak přihrál dosud jediný kontinentální titul v dějinách.
Takového statusu se, pravda, Marcelo Martins dodnes nedobral a patrně ani nikdy nedobere (vždyť už mu je téměř 28); přesto se na něho letos hodně spoléhá.
Současný zaměstnanec podprůměrného čínského celku Changchun Yatai je jednak ve slušné formě (tři góly v posledních třech ligových vystoupeních), jednak platí za široko daleko jediného Bolivijce s dvouciferným počtem reprezentačních branek (12; nejblíže mu jsou borci se třemi zářezy).
I tak by nicméně člen mládežnických struktur Brazílie a roku 2008 dokonce nejlepší střelec Copa Libertadores nemusel být ve finále žádným velkým ternem, natož talismanem. Za nároďák se koneckonců neprosadil už celé dva roky a mnohdy na place nenabízí o moc víc než jen skvostnou pracovní morálku a statnou postavu na hrotu útoku.
Minimálně pro jeden záslužný čin ovšem Marcelo Martins Moreno zůstane pro nenáročného Bolívijce nesmrtelným hrdinou: byl to právě tenhle příkladný gentleman, kdo roku 2010 vlastní trefou odstartoval senzační demolici Maradonovy dezorientované Argentiny (6:1).
Hráč ke sledování: Jhasmani Campos (Bolívar)
Úvodem je potřeba říct, že Jhasmani Campos ani omylem nemá jisté místo v základní sestavě. Před generálkou s Argentinou, kdy navíc jen střídal, totiž platilo, že v zeleném trikotu na trávník nevyběhl dlouhé dva roky. Zrovna Soriův osvěžující přístup by ale malému a šikovnému Camposovi mohl sedět.
Do minulé Copy Américy Jhasmani Campos vcházel v docela jinačí pozici. Po ruce měl svého oblíbeného spoluhráče z klubu Oriente Petrolero, Joselita Vacu, a spolu s ním také na úvod šampionátu pomáhal zosnovat další parádní výsledek proti Argentině - remízu 1:1, o kterou se sám Campos zasadil asistencí z rohového kopu.
Tentokrát už Joselito Vaca v bolivijské nominaci chybí, Jhasmani Campos se do ní však prokousat zvládl. Za to může především jeho návrat z putování po Blízkém východě a pravidelná herní zátěž v elitním Bolívaru. Právě v jeho dresu se tomuto nadšenému ranaři z velké vzdálenosti dříve podařilo vsítit úctyhodných 12 branek během jedné ligové sezony (2012/13).
Jinak už ale hlavní přednosti aktuálně 27letého leváka spočívají v tvorbě hry a zahrávání standardních situací včetně penalt.
Předpokládaná sestava (4-2-3-1): Quiñónez - E. Rodríguez, Raldes, Eguino, L. Morales - Campos, Bejarano - Smedberg-Dalence, Escobar, Lizio - Moreno.
Tip na umístění: Konec ve skupině
V 'áčku' se vedle Chilanů a Ekvádorců představí i Mexiko, které si letos střihne turnaje dva (po Copě jedou Aztékové ještě na červencový Gold Cup), a předpokládaný outsider z Bolívie; papírově jde tedy o nejjednodušší skupinu ze všech.
Netřeba asi dodávat, že domácí, v čele s hvězdami jako Alexis Sánchez a Arturo Vidal, budou jasnými favority. Letošní turnaj má pořadové číslo 44, Chile jej však ještě nikdy vyhrát nedokázalo - a fanoušci i experti se shodují na tom, že pokud má tuto statistiku někdy prolomit, je to právě teď.
Na poslední Copě v roce 2011 jsme byli svědky jednoho z nejpřekvapivějších semifinálových složení v historii velkých šampionátů - místo tradičních titánů Argentiny a Brazílie si to o zlato rozdaly později vítězná Uruguay s Paraguayí, ještě větším šokem však byla jména zbývajících dvou semifinalistů, Venezuely a Peru. Budeme svědky podobného 'pohřebiště favoritů' i letos? Už za pár dní se rozhodne...
Pouze třem jihoamerickým týmům se ještě nikdy v historii nepodařilo odvést si z Copy zlatou medaili - a zatímco u historických otloukánků Venezuely s Ekvádorem nikdo neočekává, že by tuto statistiku letos prolomili, v Chile je situace jiná. Domácí výběr si zkrátka nemůže dovolit zaváhat; koneckonců prožívá zlatý věk a podle mnohých má vůbec nejlepší tým v dějinách. Podaří se mu před vlastními fanoušky prokletí kontinentálního turnaje konečně zlomit?
Profil týmu
Případný výraznější neúspěch by pro hrdé Chilany představoval velkou potupu. Jednak byli nalosováni do papírově nejjednodušší skupiny turnaje, jednak mají tu výhodu, že zatímco řada potenciálních konkurentů - jako obhájce titulu z Uruguaye či Dungova Brazílie - bude na turnaji v první řadě hledat nové cesty do budoucna, La Roja je objektivně na vrcholu sil. Hráči jako gólman Claudio Bravo, čerstvý vítěz prestižního treble s Barcelonou (32 let), univerzál Gary Medel (27), držák středu zálohy Arturo Vidal (28) či hvězdný forvard Alexis Sánchez (26) prožívají nejlepší léta fotbalového života, a lepší příležitost dosáhnout zlatého triumfu už nejspíš nikdy mít nebudou.
Konkurence oslabeného Mexika, zraněními zdecimovaného Ekvádoru a relativně slabé Bolívie pak dovoluje doufat v tryskový start, který by měl zvednout sebevědomí týmu do těžkých vyřazovacích bojů. Velkou výhodou Chile je také konzistence; kouč Jorge Sampaoli působí na lavičce už třetím rokem, a od loňského mistrovství světa, kde La Roja vyřadila obhájce titulu ze Španělska a v osmifinále trápila domácí Brazílii, se podoba kádru změnila jen kosmeticky.
Stabilní kostra úspěšného týmu - tedy neprůstřelný Bravo mezi tyčemi, defenzivní blok Medel, Jara, Vidal, agilní dvojice křídelních beků Isla s Menou a pohyblivé útočné duo Sánchez, Vargas - zůstává nedotčena. Sampaoli dal dohromady nesmírně zkušený tým: hned devět borců má na kontě minimálně 60 reprezentačních startů, méně než 20 pak kromě obou náhradních gólmanů nastřádali pouze Miiko Albornoz, Francisco Silva a Ángelo Henriquez. Ze 'starých známých' chybí akorát Mark González.
Na druhou stranu, přípravné zápasy Chilanům příliš nevycházely; v jarním reprezentačním okně podlehli v experimentální sestavě Íránu (0:2), následně se nechali vytrestat Brazílií (0:1), a až v nedávné generálce na turnaj těsně udolali El Salvador jedinou trefou veterána Jorgeho Valdívii. Na Copě samotné už se podobné výpadky tolerovat rozhodně nebudou.
Trenér: Jorge Sampaoli
Holohlavý Argentinec začal svoji stopu v chilském fotbale psát v roce 2008, kdy se ujal kormidla lokálního klubu O'Higgins; nenápadný celek pod jeho vedením zakončil hned první Aperturu na třetím místě, a už tehdy bylo jasné, že se Sampaoli učil řemeslo od samotného El Loca, krajana Marcela Bielsy. Jeho průkopnický rukopis - tedy extrémně vysoký pressing, ignorace přirozených postů na hřišti a stoprocentní fokus na ofenzivu - si dnes pětapadesátiletý stratég přivedl v roce 2012 i do národního týmu.
Ať už Sampaoliho Chile využívá tříobráncový systém 3-4-1-2 či 'klasičtější' 4-3-1-2 (jako tomu bylo v přátelském zápase se Salvadorem), jeho primární styl hry zůstává nezměněn. Dlouhodobá filozofie je v tomto případě důležitější než konkrétní rozestavení na hřišti; koneckonců je pravděpodobné, že na stoperu vedle sebe nastoupí původní profesí defenzivní záložník (Medel) a levý bek (Jara). Z černé práce 'hlídače' Marcela Díaze z Hamburku by zase měl profitovat Arturo Vidal, jeden z nejkomplexnějších středopolařů planety; oporu Juventusu, jež v reprezentaci tradičně hraje ofenzivněji než v klubu, na loňském Mundialu sužovaly zdravotní problémy, na Copě má proto konečně možnost ukázat naplno svoji dominanci.
Klíčovým prvkem chilské hry je však útok, o nějž se pod Sampaolim (coby správným Bielsovým učedníkem) může najednou starat klidně i sedm hráčů. Pokud má La Roja míč, pohybují se její hráči neskutečně vysoko na hřišti; ve vzpomínané přípravě proti Brazílii takto nastřádali celých 63% držení míče. Aby však mohl domácí výběr reálně pomýšlet na zlato (či obecně na medaili), bude potřebovat maximální pomoc jak od zakončovatelů Sáncheze s Vargasem, tak i od 'gumového' mistra reflexů, kapitána Claudia Brava.
Hvězda: Alexis Sánchez (Arsenal FC)
Chile má na rozdíl od řady konkurentů víceméně všechny opory pohromadě; na žádném hráči však nebude ležet větší tíha odpovědnosti než na Sánchezovi, který spolu s Vidalem představuje zářivý symbol současné reprezentační generace. Opora Arsenalu má za sebou nejlepší sezonu kariéry - jeho příchod na Ostrovy sice vyšel kanonýry na celých 42 milionů eur, 25 soutěžních branek a 12 asistencí však musely přesvědčit i ty nejzatvrzelejší pochybovače. V Barceloně se šikovný forvard do základu prosadit nedokázal, u Kanonýrů ale zakončil hned první sezonu coby jeden z nejlepších fotbalistů na anglických trávnících (a objevil se i v nominaci na hráče roku, stejně jako v oficiální ideální jedenáctce).
Důležitá otázka nyní zní: Dokáže se tento národní idol poprat s tíhou očekávání? La Roja má jen ty nejvyšší ambice, fanoušci se nehodlají spokojit s málem, a šestadvacetiletý Sánchez už ukázal, že trofeje vyhrávat umí. Na klubové úrovni jich v rodném Chile, Argentině, Španělsku a Anglii posbíral celkem jedenáct. Ačkoliv jeho primární pozicí je levé křídlo, pod Sampaolim dostane opět roli volného hráče, jehož jediným úkolem bude zajišťovat týmu vítězství. Pokud Chile opravdu splní svůj odvážný cíl, Sánchez - s typicky vyhrnutými trenýrkami - musí hrát stěžejní úlohu.
Hráč ke sledování: Gary Medel (Inter Milán)
Na druhé straně hřiště čeká 'turnaj pravdy' na muže, který prožil vynikající Mundial, aby následně upadl do průměru v Interu Milán. Italský velkoklub prožil zapomenutíhodnou sezonu, a přestože ji Medel strávil celou v základní sestavě, spokojen být určitě nemůže. Podaří se tomuto pouhých 171 centimetrů vysokému brouskovi v národním dresu opět zazářit?
Podobně jako Sánchez hraje i Medel v reprezentaci jinou roli než v klubu; tam je jeho místo na defenzivním štítu, zatímco Sampaoli, jako správný bielsista radikální odpůrce stereotypních obranných 'věží', jej staví na stopera. V tříobráncovém systému s tím nikdy nebyly problémy, pokud jej však doplňuje jediný kolega, může se jeho živelný 'kamikaze' styl hry týmu snadno vymstít. Medel hraje obrovsky obětavě, agresivně a za každých okolností naplno; pokud jsou jeho přednosti využity správně, dokáže otrávit život každému soupeři. Sampaoli už naštěstí ukázal, že s jeho potenciálem pracovat umí, a duo 'hlídacích psů' Medel - Vidal tak nejspíš budí soupeře ze sna už nyní.
Předpokládaná sestava (4-3-1-2): Bravo - Isla, Medel, Jara, Mena - Áranguíz, Díaz, Vidal - Valdivia - Sánchez, Vargas
Tip na umístění: 3. místo
Program zápasů - skupina A
12.06.2015
Santiago de Chile
16.06.2015
Santiago de Chile
20.06.2015
Santiago de Chile
Konečná nominace
Datum nar.
13.04.1983
02.08.1984
09.05.1981
Datum nar.
30.11.1990
12.06.1988
29.08.1985
03.08.1987
18.07.1988
23.06.1983
Datum nar.
17.04.1989
01.06.1984
30.12.1986
15.05.1986
22.02.1985
08.10.1990
11.09.1979
11.02.1986
19.10.1983
22.05.1987
Datum nar.
13.04.1994
04.02.1984
19.12.1988
20.11.1989
Mexiko se zcela nepokrytě soustředí hlavně na později konaný Gold Cup; mistrovství zemí střední a severní Ameriky, kde se po předloňském semifinálovém fiasku s Panamou plánuje revanšovat zlatem. Na Copu Amériku tudíž vysílá evidentně "béčkový" ansámbl, a to při vzpomínkách na rok 2011 nevěstí vůbec nic moc dobrého...
Profil týmu
Copa América 2011 znamenala pro Mexiko veřejnou ostudu a nebezpečně se blížila precizně secvičené frašce.
Ještě před výkopem se povinností vést ukrutně mladé a sesekané mužstvo dobrovolně vzdal kouč seniorského nároďáku José Manuel de la Torre, čímž jako by leccos předznamenal. Hned osm hráčů bylo ještě během tréninkového kempu posláno domů pro špatnou disciplínu, načež pozůstalý pahýl ve své skupině neudělal ani bod a spokojit se musel s jedinou brankou v úvodním duelu.
Tentokrát by pro Mexiko mělo jít přeci jen o důstojnější zkušenost. El Tri sice bůhvíjak nepřesvědčili v ani jednom z nedávných přátelských utkání s Peru (to hlavně) a Brazílií, ovšem i kdyby nic jiného, tak do Chile vezou alespoň zajímavý výběr složený převážně z prvotřídních jmen domácí Ligy MX. Řada hráčů letos jede na letošní Copu potvrzovat velice uspokojivou formu z klubové scény, což o jejich předchůdcích tak úplně říci nešlo.
Veterán mezi gólmany, 34letý José Corona takto bude navazovat na excelentní sezonu s Cruz Azul, 21letý stoper Carlos Salcedo po výrazném procitnutí v dresu Chivasu touží hrát o angažmá v Evropě a totéž by mohlo platit i pro jeho klubového spoluhráče Marca Fabiána, mimochodem protagonistu výše zmíněného incidentu zpřed čtyř let.
Luis Montes si zase bude chtít spravit chuť poté, co ho o loňské mistrovství světa připravilo až vážný úraz z přípravy, a hodně co dokazovat má speciálně útočník Raúl Jiménez, jenž prožil obzvlášť frustrující ročník v madridském Atlétiku. Vedle Jiméneze bude potom na hrotu o důvěru fanoušků bojovat rovněž neokoukaný Eduardo Herrera.
Zřejmě největším překvapením v nominaci se jeví být forvard Matías Vuoso. Argentinskému rodákovi je už 33 let a za Mexiko naposledy nastoupil před pěti lety, přesto by pro Herreru mohl být platný alespoň z lavičky, při potřebě dotahovat - tehdy se jeho mohutné tělo do vápna soupeře jistě bude hodit.
Trenér: Miguel Herrera
Kouče mexického nároďáku zřejmě po mistrovství světa nemusíme nikomu představovat: jeho kreace u postranní čáry, obecně charismatické vystupování a perfektně nadrillované rozestavení 5-3-2 přihrály Mexiku celou řadu sympatizantů.
Problém by však nyní mohl spočívat v jednom z oněch chválených Herrerových atributů. Řeč je o trenérově milované formaci s křídelními beky - které zde v Layúnovi a Aguilarovi prostě nemá - a třemi stopery, mezi nimiž stoprocentně bude scházet levák (protože schází už v nominaci), a to by se obojí mohlo El Tri na této Copě nehezky vymstít.
Na neortodoxní systém 5-3-2 tady přitom není zvyklý doopravdy nikdo, dokonce ani potenciální ofenzivní hvězdy jako Jesús Corona, Aquino či Fabián, které jsou bez výjimky nejefektivnější na křídle. Tom křídle, které Herrerovo preferované rozestavení jednoduše nezná.
Miguel Herrera, který dříve Mexiko sám krátce reprezentoval, nicméně od svého trademarku upustit nehodlá - to je po třech přátelských zápasech, kde ho nijak nevarioval, docela zjevné. Zdali nakonec půjde o šťastné řešení, to se nechme překvapit.
Hvězda: Rafael Márquez (Hellas Verona)
Vedle brankáře Corony v podstatě jediný záchytný bod na mexické soupisce. Šestatřicetiletý stoper samozřejmě vykonává funkci kapitána i v téhle Herrerově ekipě, a třebaže se už dříve vyjádřil, že končit hodlá až příští rok po jubilejní Copě Américe, tohle by klidně mohl být poslední Márquezův šampionát v základní sestavě.
Obecně se očekávalo, že exbarcelonský obránce či záložník povede s páskou na rukávě spíše hvězdný výběr pro Gold Cup, takový předpoklad se však nepotvrdil. Jako důvody byly na různých místech uváděny rodinné problémy, osobní nesrovnalosti s Carlosem Velou nebo starosti Márquezova italského zaměstnavatele o případnou veteránovu únavu (Gold Cup se hraje až v červenci).
Na každý pád je teď obránce Hellasu Verona v Chile a připraven odpálkovat četné kritiky, kteří ho už v tuhle chvíli považují za slabinu mančaftu. Což je na jednu stranu legitimní; Márquez za sebou nemá žádné skvostné jaro, na sraz se kvůli klubovým povinnostem dostavil pozdě a v generálce s Brazílií očividně nestíhal nejen rychlostně. Před druhým gólem se třeba nechal trapně vyškolit Eliasem.
Na stranu druhou, Márquezovy mezinárodní zkušenosti a schopnost vyvést i precizně rozehrát balon by měly být pro Mexiko nadále vitální, zvlášť pokud Herrera plánuje i naostro stavět do záložní řady hned dva defenzivně laděné středopolaře - což loni v létě nebývalo.
Navíc, kdo všechno před světovým šampionátem odepisoval Francisca Rodrígueze? A komu všemu nakonec 33letý "Maza" dočista vypálil rybník? Ani my v redakci se neobejdeme bez másla na hlavě, a proto nyní nehodláme dělat tu samou chybu...
Hráč ke sledování: Jesús Corona (Twente)
Jedním z pouhých čtyřech legionářů v nominaci El Tri je zároveň patrně nejzářivější mexický talent současnosti: Jesús Corona přezdívaný "Tecatito".
Tohoto nadaného hocha jednoduše nemáte šanci na trávníku přehlédnout, a to i přes jeho malý vzrůst. Jde o borce s vynikající kontrolou balonu, který se vyžívá v soubojích 1 na 1 a neustále touží jakkoliv rozhodit soupeřův obranný val. Právě vzhledem k těmto vlastnostem i solidní produktivitě (letos v Eredivisie 9+4) potom ve 22letém Coronovi leckdo spatřuje druhého Velu.
Pro Tecatitův úspěch bude zřejmě ze všeho nejvíc určující jeho pozice na hřišti. V generálce s Brazílií mu byla v netradičně defenzivním rozestavení 5-2-1-2 svěřena volná role pod útočníky, což mu docela vyhovovalo. Konstantně se mu dařilo čeřit vody, a to i v roli občasného levého křídla.
V klubu je přitom Corona zvyklý obhospodařovávat hlavně pravou postranní linii, zatímco pod Herrerou dříve operoval i jako podhrotový útočník - což svědčilo i nerozehranému forvardovi Raúlu Jiménezovi, na kterém má do značné míry stát potence El Tri.
Zkrátka a dobře, pakliže mexická skvadra pro Gold Cup bude v otázce poskytování klíčové jiskry spoléhat na vícero hráčů - Carlose Velu, Gia dos Santose, Andrése Guardada - tady to bude hlavně, ne-li jedině o Jesúsu "Tecatitovi" Coronovi.
Předpokládaná sestava (5-2-1-2): José Corona - Flores, Ayala, Márquez, Domínguez, Aldrete - Güemez, Medina - Jesús Corona - E. Herrera, Jiménez.
Tip na umístění: Čtvrtfinále
Program zápasů - skupina A
13.06.2015
Viña del Mar
16.06.2015
Santiago de Chile
19.06.2015
Rancagua
Konečná nominace
Datum nar.
26.01.1981
15.10.1982
18.09.1982
Datum nar.
31.03.1987
18.07.1990
08.11.1987
05.02.1986
13.02.1979
29.09.1993
Datum nar.
14.06.1988
11.02.1990
06.01.1993
17.10.1991
22.08.1983
15.05.1986
20.08.1988
15.05.1984
18.04.1986
Datum nar.
19.04.1988
21.07.1989
25.07.1988
05.05.1991
03.11.1981
Pro ekvádorský národní tým jako by kontinentální šampionát představoval zbytečnou zátěž. Zatímco v kvalifikačních cyklech na mistrovství světa předvádějí La Tri od přelomu tisíciletí velice dobré výkony (také se jim podařilo kvalifikovat na tři ze čtyř posledních Mundialů), výsledky z Copy jsou v jejich podání mimořádně tristní - od roku 1993, kdy se coby pořadatel podruhé (a prozatím naposledy) podívali alespoň do semifinále, jedinkrát překročili skupinovou fázi. To bylo v roce 1997. V následujících pěti pokusech se vždy poroučeli hned po prvním kole, a kouč Gustavo Quinteros je odhodlán tuto černou sérii zlomit...
Profil týmu
Na loňském světovém šampionátu Ekvádor zklamal, nepostoupil ani ze skupiny a tehdejší kouč Reinaldo Rueda také promptně přispěchal s rezignací, podle zákulisních dohadů i proto, že atmosféra v kabině měla k ideálu pořádně daleko. Z herního hlediska však El Tri dali jasně najevo svoji filozofii, jíž se drží dodnes: tedy brejky, brejky a ještě jednou brejky.
Při pohledu na jejich soupisku je to ostatně logické; Quinteros nemá k dispozici žádného kvalitního trequartistu, zato však jeho kádr zdobí spousta rychlých křídel, kvalitní štítoví záložníci a spolehliví zakončovatelé v čele s obávaným hlavičkářem Ennerem Valenciou, jenž loni jako jediný nezklamal a vysloužil si přestup do Premier League (West Ham). Takto vycentrovaný tým se v podstatě sám skládá do klasického 4-4-2 se dvěma defenzivně laděnými středopolaři, dvěma křídly a dvěma střelci. Není příliš pravděpodobné, že by Ekvádorci na Copě herně nějak výrazně překvapili.
Quinteros tedy žádný složitý taktický plán vymýšlet nemusí a má tudíž čas vyřešit mnohem palčivější otázku, totiž jak nahradit zraněné opory. Vynucená odstoupení Michaela Arroyi a Ángela Meny zamrzely, daleko větší spoušť však mohou nadělat absence nejproduktivnějšího reprezentačního střelce Felipe Caiceda (Espanyol) a zejména kapitána Tonyho Valencii, který si sice pod van Gaalem v Manchesteru zvykal na post pravého beka, v národním týmu mu však náleželo pevné místo na křídle. Tam postupně nasbíral 75 startů a stal se suverénně největší hvězdou La Tri.
Naštěstí pro fanoušky se v přátelských zápasech vyšvihnul Fidel Martínez, který v generálkovém dvojutkání s Panamou zaznamenal celkem tři branky a výrazně tak pomohl k remíze 1:1 a odvetné výhře 4:0. Martínez je tedy levé křídlo, stejně jako současná jednička na tuto pozici Jefferson Montero, proti Panamě se však na hřišti poměrně pohodlně vměstnali oba; další možností je postavit napravo teprve devatenáctiletého Jonathana Gonzáleze.
Klíčem k případnému úspěchu bude schopnost obrany absorbovat soupeřův tlak (což bude mimořádně důležité hned v prvním zápase s domácím Chile); v tomto ohledu může být trenér rád, že zdraví zatím neopustilo žádného z jeho zkušených defenzivních hlídačů. Ať už máme na mysli pětatřicetiletého levého beka Waltera Ayovího, jehož 100 reprezentačních startů představuje v kádru suverénní maximum, jeho kolegy Juana Carlose Paredese (49 startů) s Fricksonem Erazem (48) nebo zkušeného středního záložníka Cristiana Nobou (53).
Trenér: Gustavo Quinteros
Dnes padesátiletý stratég je v Latinské Americe světoběžníkem - narodil se v Argentině, reprezentoval však Bolívii (kterou také později dva roky vedl) a nyní jej v Ekvádoru znají jako muže, který dovedl guayaquilský klub Emelec ke dvěma mistrovským titulům za sebou.
Když po Ruedově odchodu hledala tamní fotbalová asociace nové dlouhodobé řešení, pomohl Quinterosovi kromě prokazatelných úspěchů i herní styl, jejž v klubu praktikoval: Emelec pod jeho vedením hrál s dvojicí defenzivních záložníků, po většinu času si hlídal zadní vrátka a dopředu vyrážel pomocí bleskových křídelních výpadů. Jinými slovy přesně to, co dlouhodobě funguje i u La Tri, ačkoliv v prvních přátelských zápasech působil 'nový Ekvádor' možná až příliš nezodpovědně ofenzivním dojmem.
Za zmínku stojí i to, že se Quinteros při tvorbě nominace nebál sáhnout do řad zaměstnanců svého bývalého klubu: Emelec dodal na soupisku hned sedm hráčů, přičemž minimálně dva z nich - útočník Miller Bolaños a štítový záložník Osbaldo Lastra - by se měli objevit v základní sestavě (do níž mají blízko i stoper Gabriel Achilier a levý bek Óscar Bagüí).
Po pouhých třech letech strávených v rovníkové zemi tak stojí v Evropě neznámý kouč před velkou výzvou - provést národní tým základní skupinou turnaje, který je pro něj už skoro dvacet let zakletý. Ve skupině s Mexikem a Bolívií to určitě není nemožné. Pokud Montero a spol. zvládnou spolehlivě bránit a budou proměňovat své šance, a pokud se protentokrát vyvarují vnitřních sporů, může tento skromný, leč talentovaný tým plně využít svých přirozených zbraní.
Hvězda: Jefferson Montero (Swansea City)
Po Ruedově odchodu vedl výběr La Tri krátce asistent Sixto Vizuete, jehož prvním krokem bylo vyřazení dvou největších hvězd týmu - křídelníci Tony Valencia s Jeffersonem Monterem prý byli zapleteni do interních problémů během nevydařeného mistrovství světa 2014. Quinteros však Montera omilostnil, a pětadvacetiletý štírek, který po osmi letech střídání klubů zakotvil ve Swansea (kde v uplynulé sezoně nastoupil do třiceti zápasů), nyní po Valenciově vypadnutí představuje nejnebezpečnějšího hráče týmu.
V Premier League zaznamenal Montero sedm asistencí; v národním mužstvu, kde bude na hrotu číhat gólostroj Enner Valencia, budou jeho nebezpečné náběhy, rychlost a přesné centry potřeba jako sůl. Především se však musí zbavit nálepky hráče, který je v ideální formě takřka nezastavitelný, ale zároveň bojuje s výkonnostními výkyvy.
Hráč ke sledování: Miller Bolaños (Emelec)
Pětadvacetiletý Bolaños je Quinterosovým objevem. V národním mužstvu se objevil až za jeho vlády, přitom fanoušci Emelecu o jeho kvalitách dobře ví už nějakou dobu - během 81 zápasů v dresu svého klubu nasbíral fantastických 41 gólů a 21 asistencí. Přesně takovou drtivou sílu ve vápně budou potřebovat i El Tri, a potenciální souhra tria Montero - Bolaños - Valencia by se mohla dost dobře stát hitem letošní Copy.
Tento drobný útočník už zanechal svoji stopu i v reprezentačním dresu, kde se prosadil dvakrát při čtyřech startech, a je pravděpodobné, že mu Quinteros dá šanci hned od začátku. Fakt, že v klubu nehraje ani tak klasickou 'devítku', jako spíše volného podhrota, totiž může do jinak poměrně čitelné ekvádorské ofenzivy vnést vítanou variabilitu.
Předpokládaná sestava (4-4-2): Domínguez - Paredes, Erazo, Achilier, W. Ayoví - Martínez, Lastra, Noboa, Montero - Valencia, Bolaños.
Tip na umístění: Čtvrtfinále
Program zápasů - skupina A
12.06.2015
Santiago de Chile
15.06.2015
Valparaíso
19.06.2015
Rancagua
Konečná nominace
Datum nar.
18.01.1984
05.06.1987
11.11.1981
Datum nar.
24.03.1985
10.12.1982
05.05.1988
12.06.1991
08.07.1987
06.07.1992
Datum nar.
11.08.1979
03.04.1992
03.07.1995
21.05.1986
12.06.1985
15.02.1990
08.10.1990
01.09.1989
09.04.1985
04.03.1986
Datum nar.
16.11.1986
01.06.1990
20.01.1991
04.11.1989
Stagnující tým bez hmatatelných ambicí a stabilně nejhorší jihoamerická reprezentace - mimo jiné takhle by se dala dlouhodobě vnímat Bolívie. Změní se letos na této image alespoň něco málo? Určité náznaky by tu byly...
Profil týmu
"Budeme útočit. Ne jenom bránit, jak bývalo naším zvykem, to nám nikdy nic nepřineslo," nechal se nedávno slyšet bolivijský kouč Mauricio Soria, a okamžitě si tím získal pozornost. Mužstvo proslulé svým jaksi vrozeným negativismem, ne-li přímo destruktivním a zoufale neatraktivním herním projevem, by najednou mělo/mohlo bavit diváky? Nemožné.
Jistý smysl to ale dává: Soria se netají obdivem k Marcelu Bielsovi, známému to vyznavači agresivní a přitom ofenzivní kopané, a při své říjnové premiéře na lavičce Bolívie taky sehrál pěkně otevřenou a ve finále remízovou (2:2) partii s favorizovaným Chile.
Dalším zdrojem optimismu potom pro otrkané fanoušky mohou být také lepšící se výsledky bolivijských klubů na mezinárodní scéně. Zrovna loni se Bolívar dostal až do semifinále Copa Libertadores, přičemž jedni ze strůjců takového úspěchu - brankář Quiñónez a obránci Rodríguez s Eguinem - by teď mohli tvořit základ defenzivní složky reprezentace, která soutěžní čisté konto neudržela už 29krát v řadě.
Na stranu druhou ovšem včerejší výprask v generálce s Argentinou (0:5) okamžitě celou vlnu pozitivismu zarazil - Bolívie se na Copě znovu představí v roli outsidera, o tom prostě není pochyb. Venku, bez výhody závratných výšek hlavního města La Paz, je ostatně dál totálně nezpůsobilá vyhrávat. Naposledy se jí to podařilo roku 2007, v přátelském duelu s Jižní Afrikou.
Aby toho nebylo málo, má Bolívie před turnajem výrazný personální problém. Kapitán národního týmu, výsostní organizátor zadní linie a také jediný Bolivijec s více než 50 starty na kontě, Ronald Raldes, se jen taktak stíhá vrátit z marodky a vážně hrozí, že se do turnaje zapojí až se zpožděním.
El Verde tím pádem do Chile přijíždějí absolutně nepřipraveni (v březnu se jim nepodařilo zorganizovat a sehrát ani jeden přátelák) a rozhozeni možnou ztrátou klíčového lídra, pročež od nich zřejmě opět nelze čekat zázraky. O teprve třetím postupu ze skupiny v intervalu 30 let radši ani nemluvě...
Trenér: Mauricio Soria
Pokud se vám už náhodou omrzel temperamentní duch mexického admirála Miguela Herrery, potom se prosím seznamte s Mauriciem Soriou - mužem, který si proti sobě skrze své kontroverzní politické názory poštval veškerý lid města Potosí, a nemohl kvůli tomu vést bolivijský nároďák do listopadového klání s Venezuelou.
Kromě toho, že je Mauricio Soria zjevně mužem pevného přesvědčení, je zároveň také zatraceně dobrým fotbalovým trenérem - alespoň tedy v bolivijském kontextu. To se pozná třeba tak, že k domácímu titulu dovedl hned tři různé (!) kluby. Jeho schopnosti motivátora a požadavek na přísnou disciplínu by navíc konkrétně El Verde mohly svědčit jako máloco jiného.
Bývalý reprezentační brankář zatím není moc čitelný, co se taktických i hráčských preferencí týče. Pokud se rozhodne využít služeb 36letého veterána Pabla Escobara, kterého sám přesvědčil k návratu do národního týmu, dá se očekávat klasické 4-2-3-1 se jmenovcem známého drogového barona na pozici trequartisty. Další variantou je pak případně ortodoxní rozestavení 4-4-2.
Hvězda: Marcelo Martins (Changchun Yatai)
Svého času to měl být ten pravý rozdílový a generační hráč pro bolivijskou reprezentaci. Chcete-li snad druhý Joaquín Botero či ještě lépe Víctor Ugarte, jenž ve finále Copa Américy 1963 dvakrát pokořil Brazílii a podceňované hostitelské zemi tak přihrál dosud jediný kontinentální titul v dějinách.
Takového statusu se, pravda, Marcelo Martins dodnes nedobral a patrně ani nikdy nedobere (vždyť už mu je téměř 28); přesto se na něho letos hodně spoléhá.
Současný zaměstnanec podprůměrného čínského celku Changchun Yatai je jednak ve slušné formě (tři góly v posledních třech ligových vystoupeních), jednak platí za široko daleko jediného Bolivijce s dvouciferným počtem reprezentačních branek (12; nejblíže mu jsou borci se třemi zářezy).
I tak by nicméně člen mládežnických struktur Brazílie a roku 2008 dokonce nejlepší střelec Copa Libertadores nemusel být ve finále žádným velkým ternem, natož talismanem. Za nároďák se koneckonců neprosadil už celé dva roky a mnohdy na place nenabízí o moc víc než jen skvostnou pracovní morálku a statnou postavu na hrotu útoku.
Minimálně pro jeden záslužný čin ovšem Marcelo Martins Moreno zůstane pro nenáročného Bolívijce nesmrtelným hrdinou: byl to právě tenhle příkladný gentleman, kdo roku 2010 vlastní trefou odstartoval senzační demolici Maradonovy dezorientované Argentiny (6:1).
Hráč ke sledování: Jhasmani Campos (Bolívar)
Úvodem je potřeba říct, že Jhasmani Campos ani omylem nemá jisté místo v základní sestavě. Před generálkou s Argentinou, kdy navíc jen střídal, totiž platilo, že v zeleném trikotu na trávník nevyběhl dlouhé dva roky. Zrovna Soriův osvěžující přístup by ale malému a šikovnému Camposovi mohl sedět.
Do minulé Copy Américy Jhasmani Campos vcházel v docela jinačí pozici. Po ruce měl svého oblíbeného spoluhráče z klubu Oriente Petrolero, Joselita Vacu, a spolu s ním také na úvod šampionátu pomáhal zosnovat další parádní výsledek proti Argentině - remízu 1:1, o kterou se sám Campos zasadil asistencí z rohového kopu.
Tentokrát už Joselito Vaca v bolivijské nominaci chybí, Jhasmani Campos se do ní však prokousat zvládl. Za to může především jeho návrat z putování po Blízkém východě a pravidelná herní zátěž v elitním Bolívaru. Právě v jeho dresu se tomuto nadšenému ranaři z velké vzdálenosti dříve podařilo vsítit úctyhodných 12 branek během jedné ligové sezony (2012/13).
Jinak už ale hlavní přednosti aktuálně 27letého leváka spočívají v tvorbě hry a zahrávání standardních situací včetně penalt.
Předpokládaná sestava (4-2-3-1): Quiñónez - E. Rodríguez, Raldes, Eguino, L. Morales - Campos, Bejarano - Smedberg-Dalence, Escobar, Lizio - Moreno.
Tip na umístění: Konec ve skupině
Program zápasů - skupina A
13.06.2015
Viña del Mar
15.06.2015
Valparaíso
20.06.2015
Santiago de Chile
Konečná nominace
Datum nar.
18.11.1994
25.06.1992
07.02.1982
Datum nar.
06.03.1988
11.09.1989
20.02.1988
02.09.1988
20.04.1981
21.10.1986
05.12.1984
Datum nar.
03.01.1994
10.05.1988
15.01.1997
04.07.1985
22.04.1991
30.06.1989
06.10.1985
10.05.1984
Datum nar.
12.07.1978
18.06.1987
19.01.1987
14.01.1989
22.04.1986
Související články
Zobrazit jen nejnovější
Zobrazit všechny
Chilské čekání na kontinentální titul je u konce. Argentinci nezvládli penalty
05.07.2015, 01:02
Domácí Chile touží proti Argentině konečně triumfovat na Copě
04.07.2015, 11:41
Analýza: Kdo vyhraje Copu 2015?
04.07.2015, 11:33
Bronzové Peru prvně v dějinách Copy bere dvakrát po sobě medaile
04.07.2015, 03:48
Copa se blíží do finiše, Peru s Paraguayí hrají o bronz
03.07.2015, 12:22
Argentinci na cestě do finále rozstříleli Paraguay 6:1
01.07.2015, 10:43
Vargas sestřelil Peru a Chile si na domácí Copě zahraje o zlato
30.06.2015, 12:54
Martino proti "svým" - Argentina hraje o finále s Paraguayí
30.06.2015, 09:58
Domácí Chile je na prahu finále. V cestě stojí Peru
29.06.2015, 12:10
Brazílie zase selhala ve čtvrtfinále, opět na penalty s Paraguayí
28.06.2015, 02:07
Brazílie si s Paraguayí zopakuje čtyři roky staré čtvrtfinále Copy
27.06.2015, 13:27
Tévez poslal Argentinu do semifinále Copa América
27.06.2015, 10:20
Guerrero hattrickem vystřelil Peru druhé semifinále v řadě
26.06.2015, 04:20
Šlágr čtvrtfinálového kola. Argentina vyzve Kolumbii
25.06.2015, 20:08
Peru i Bolívie před sebou mají vysněnou metu. Semifinále Copy
25.06.2015, 12:35
Postup Chile přes Uruguay zastínilo nesportovní chování Jary
25.06.2015, 11:51
Chile i Uruguay chtějí po vzájemném souboji bojovat o medaile
24.06.2015, 12:41
S odřenýma ušima. Brazílie porazila Venezuelu a postupuje
22.06.2015, 10:18
Kolumbie zklamala a s Peru jen remizovala. Postupují však oba
22.06.2015, 08:46
Půjde to bez Neymara? Brazílie hraje s Venezuelou o postup
21.06.2015, 14:59
Pro Kolumbii a Peru začíná play-off už ve skupině
21.06.2015, 13:49
Argentina těsně porazila Jamajku, ta Copu zakončila bez bodu
21.06.2015, 11:03
Repríza finále Copy vítěze neměla, přesto postupují oba
21.06.2015, 10:39
Argentinci si chtějí pojistit první místo s Jamajkou
20.06.2015, 15:53
Uruguay na závěr skupiny změří síly s Paraguyí
20.06.2015, 14:56
Ekvádor vykřesal naději na postup, Mexiko po prohře 1:2 končí
20.06.2015, 13:07
Chile deklasovalo Bolívii, postupují však oba týmy
20.06.2015, 12:46
Chile míří do čtvrtfinále, utkání s Bolívií stihne i „hříšník“ Vidal
19.06.2015, 14:33
Mexiko i Ekvádor potřebují pro naději na postup vyhrát
19.06.2015, 12:18
Zase 1:0. Tentokrát porazilo Peru Venezuelu
19.06.2015, 11:02
Venezuela může po výhře s Peru postoupit do čtvrtfinále
18.06.2015, 18:22
Kolumbie porazila Brazílii 1:0 a vrátila se do boje o postup
18.06.2015, 11:40
Kolumbie stojí na pokraji vyřazení a čelí favorizované Brazílii
17.06.2015, 15:50
Rozjetý Agüero zajistil Argentině výhru v derby s Uruguayí
17.06.2015, 10:05
Paraguay díky šťastnému gólu porazila Jamajku
17.06.2015, 03:33
Souboj favoritů skupiny B: Argentina přivítá Uruguay
16.06.2015, 19:34
Podaří se Paraguayi proti Jamajce naplnit roli favorita?
16.06.2015, 15:27
Mexičané vyválčili bod v přestřelce s Chile
16.06.2015, 10:33
Bolívie proti Ekvádoru oslavila první výhru na Copě od roku 1997
16.06.2015, 02:20
Ekvádor touží získat první body proti Bolívii
15.06.2015, 14:03
Mexiko se na Copě Américe potřebuje revanšovat proti Chile
15.06.2015, 11:53
Brazílii úvodem Copy proti Peru zachraňoval Neymar
15.06.2015, 01:46
Kolumbie hned na úvod zaváhala, nestačila na Venezuelu
14.06.2015, 23:21
Kolumbijci jsou před výkopem Copy s Venezuelou ostražití
14.06.2015, 11:00
Neporazitelný Brazilec Dunga vyzve v soutěžním debutu Peru
14.06.2015, 10:49
Pohodlná Argentina s Paraguayí přišla o dvougólový náskok
14.06.2015, 02:01
Uruguay si koledovala, Jamajku ale nakonec úvodem Copy zdolala
13.06.2015, 23:09
Martino proti "svým": Argentina vykopává Copu s Paraguayí
13.06.2015, 11:22
Uruguay započne cestu za obhajobou duelem s Jamajkou
13.06.2015, 04:07
Mexičané s Bolivijci se na úvod turnaje neprosadili
13.06.2015, 03:40
Oslabené Mexiko zahájí Copu proti Bolívii
12.06.2015, 16:24
Úvodní zápas Copa América zvládlo lépe domácí Chile
12.06.2015, 10:30
Preview Copa América 2015 - skupina C
11.06.2015, 10:45
Domácí Chile zahájí Copu proti Ekvádoru
11.06.2015, 10:31
Preview Copa América 2015 - skupina B
09.06.2015, 23:26
Komentáře (185)
Přidat komentářNa tento turnaj se nesmírně těším
Díky
díky, už se těším až si to přečtu jen se mi moc nelíbí to prznění vlajek
me to prijde takove svezi a moderne vypadajici
Borci super nějakej undercover podcastek by nebyl?
Argentina vítěz
vzdyt ani neni v tehle skupine
Bude to vysielať aj u nás nejaká TV? viem, že naposledy to mali Sport 1/2.
V Cesku nikdo
U nas nikto...2011 išla na sport tv? Ja som vtedy pozeral na sport1 de..ale ani oni ro teraz nebudu vysielat
konečne prevko, paráda
Bude podcast lenoši?
Nech se překvapit
Mozna souhrnnej po finale, nevime jeste.
jestli jo. tak SUPER!!!
a Masopuste bude opáčko s vlaječkama?
Tyhle článku s textem jsou dost na hovno, tak možná jo
Tak dík za podporu.
Aranguiz Ta jeho nezabudnutelna penalta..skusal som ju a takto trafit to dokazem z piatich pokusov len raz.
U neho si spomínam hlavne na gól proti Španielom
To zas bude u Lídla v banánech veselo..
Sport 1 ani Sport 2 nevysielajú tieto zápasy, tak kto?
nikto, veď načo
co kecas, davaji to tam
veď ešte len včera získali práva
Jinak tahle skupina je sice nejslabsi, ale z taktickyho hlediska bude hodne zajimava - Sampaoli si muze dovolit mnohem vyssi pressing nez na MS, takze se mozna dockame podobnyho kolotoce jako v prvnim polocase s Australii, Soria podle tech prohlaseni taky planuje hrat agresivne a aktivne, k tomu ekvadorsky brejky a ten Herreruv vynalez.. budou to dobry zapasy
Já se třeba po tom preview na Bolívii vyloženě těšim zčásti jako správnej hipster, ale zčásti i proto, že by prostě nemuseli bejt uplně špatný. Soria je minimálně zajímavá trenérská postava podle všeho.
Jj, jako oni asi budou dostavat na prdel, ale aspon by mohlo byt zabavny na ne koukat.
Tyjo, vyšší pressing, než ten, kterej byl na MS v jejich podání, si moc nedokážu představit...
Tak oni ten opravdu maximalni pressing hrali jenom proti Australii, pak se zacali trochu krotit.. aspon pokud me pamet neklame
To spíš klame trochu mě a vidím je jako neskutečný dravce směrem dopředu bez balónu, očarován nejspíš tim zápasem s protinožcama.
Oni takovi primarne jsou a ocekavam, ze to prave na Cope potvrdi. Proti Bolivii prece jenom muzes hrat jinak nez proti Spanelsku, zejo.
Jak tady všichni řešíte TV práva, tak teda ne že bych si osobně nepustil radši ESPN než český žvatlaly, ale stejně je dost zarážející, že se na Copu v klidu kouknou i v Kosovu, zatimco Češi a Slováci si můžou políbit...
http://en.wikipedia.org/wiki/2015_Copa_Am%C3%A9rica#Broadcasting_rights
Mě by spíš zajímalo, jak to bude vypadat na YouTube. Jestli to nebude padat atd. Nemáš s tím zkušenosti z minula?
Počkat, on má jet nějakej YT kanál?
Posledne to tak bylo, no
A jaké to bylo, co se týče kvality?
Nevim, v roce 2011 hralo Auxerre o LM. Namotivovat se v takovy atmosfere na slagry Bolivie a Venezuely bylo dost tezky.
Já jsem koukal, bylo to lepší než průměrnej stream, ale 720p to myslim nebylo. Každopádně mi to rozhodně stačilo, míč tam rozpoznat šlo
ale jenom v Kosovu prý
Jo, všechny zápasy by měly jít zdarma na YouTube, minule to tak bylo taky a i na té stránce na wikipedii to máš.
Hah... já minule na Copu pořádně nekoukal no. Tak to je fajn, myslel sem, že to takle dělají jen obskurní turnaje jako Oceánskej pohár pro větší (/aspon nějakou) sledovanost.
Letos už mě takle nasrala FIFA, že na svých stránkách nedává dvacítky jako posledně. Tak aspon to vynahradí Copa.
Já se minule díval na Sport TV, ale letos se budu muset spokojit s YouTube, tak doufám, že to bude v pohodě, nebude to padat kvůli přetížení nebo tak.
Inak tomu moc nerozumiem že tak prestížny a veľký turnaj pôjde na Youtube, to prichádzajú trošku o peniaze nie?
Minule to bylo bezproblémové, vůbec se to nesekalo a jelo to plynule. Ale v jaké kvalitě to bylo to si nevybavuju, HD tehdy spíš asi ne, ale rozhodně to bylo lepší než kdejaký jiný stream na netu.
Díky.
Inak pobeží to na YT kanále CONMEBOLu?
Mohla to davat CT kdyz dava MS zen a MS U20
Přesně tak ,to nepochopím ,jsou to magoři, tento turnaj bude mít skvělou atmosféru a úroveň a jihoameričané by nás pobavili víc než turnaj Euro ,natož mladíci nebo baby.
místo toho EURO U21 bych to bral všema 10
Tak Kosovo je Rassija, to je pak těžký
Přeju to Chile
Proč?
Tak treba pro me je to mozna nejzajimavejsi narodak planety..
To je sice pravda ale velke negativum je ich brutalna hra.Ludia nadavaju na Atletico ale ked jebne chilanom v gebuli,Simeoneho tim su barankovia.Ja sa tesim len na Aranguiza.Toho keby kupil Dortmund...to by bola v buducej sezone masina.Skoda ze Albornoz ma taku konkurenciu.Vzdy sa mi v Hannoveri pacil.
Albornoz by mohl dostat sanci jako stoper, pokud budou hrat 3412 - v takovym pripade by asi hral misto Valdivii a Vidal sel na AM. Nicmene vzhledem k tomu, ze nemaji ve skupine silnejsi soupere, podle me Sampaoli k tehle variante zpocatku sahat nebude.
A k ty agresivite - to je fakt. Ten jejich fotbal umi byt fakt extremne natlakovej a agresivni, z cehoz pak prirozene plynou i fauly - kdyz proste mas 6 hracu na souperove polovine a vzadu magora Medela, tak to obcas lita Ale na atraktivite jim to neubira.
Já bych se v tomhle bál spíš Bolivijců, protože pokud ti se chystají napodobovat Bielsu, tak by z toho mohla bejt už tuplovaná řezničina o bezhlavym lítání nahoru-dolu-do soupeřů. Já když včera viděl, jakou prasárnu v přáteláku před velkym turnajem předved jejich štít (Güemez), tak se fakt nebudu divit ničemu.
Sorry, Güemez je Mexičan, to se mi popletlo.
Je fakt, ze kdyz chces hrat Bielsuv styl, potrebujes nadpozemsky DCM - Imbulu, Vidala, nekoho takovyho. Ten hrac tam musi litat jako silenec. Silne pochybuju ze Bolivijci nekoho takovyho maji..
Jj, mají vitálního 36letýho holobrádka, co nedávno ukončil repre kariéru.
Krasny. Ubeha 13 kilometru za zapas?
Tak 13 km na 90 minut by měl dát jakýkoliv sportovec, vždyt je to necelých 9km/h. Jen je otázka, jestli to stihne na hřišti.
Ona to neni taková prdel jako konstantní pomalej běh,
Albornoz v zivote stopera nehral a v trojclennej obrane tiez nie.On je typicky bek do stvorclennej obrany,na wingbacka nema zasa potrebnu kvalitu dopredu.Rychlost mu nechyba,lopta mu neprekaza ale na moj vkus malo utoci.
V nejakom priatelaku proti Brazilii hrali miestami brutalne.Neymar to odniesol zopar ranami ale aj sam on nieco rozdal.Medel je ultimatny magor,jeho vyprovokuje kazda kravina. Ja im tiez prajem najviac.Zvysok mi nie je nicim sympaticky.Mozno este pozriem Braziliu kvoli Firminovi.
Typický bek bejval i Jara, v Chile tohle fakt neřeší. Tam stačí, abys v životě někdy bránil, a vyhovuješ.
Ok.Aj tak neverim tomu ze by si zahral.Mas nasledovaneho Aranguiza?Ten ma dostal minuly rok,toho chcem vidiet v Europe.
Mám... z MS.
Fakt fascinujuci hrac.Mrkni sam:
https://www.youtube.com/watch?v=9Q4WFdJQ1-Y
Coquelina strci do vrecka..asi sa tu nenajde nejaky odbornik na chilsku ligu,ze?Sak tam musi byt kvalita,cudujem sa ze nikto z Europy o nich nema poriadny prehlad.
Na chilskou asi ne, ale na brazilskou mohl.
A Coquelina strčí do vrecka asi těžko, co si vybavuju, tak to žádnej stay-at-home středopolař neni ani omylem, spíš energický box-to-box, který by Coq pro změnu strčil do vrecka v mnoha čistě defenzivních ohledech.
Ja Coquelina nemam rad. On hra dobre posledny polrok a uz by mu niektori aj stavali sochu takze to neber az tak vazne.Brazilska ma nezaujima.
Ked uz si natukol brazilsku repre..ma Firmino teraz a aj v buducnu na svoj post velku konkurenciu?Ja Brazilu nesledujem,z cias Carlosa,Cafua ci Rivalda som vyrastol.
Coquelina ale nemuzes brat podle toho, co hral ve Freiburgu na kridle. Ja ho treba v Arsenalu nevidel, takze do toho bandwagonu naskocit uplne nemuzu, nicmene v Lorientu taky stridal asi 4 pozice a obcas pozicne fakt strasne plaval, hlavne u lajny.. zaroven ale bylo videt, ze je talentem uplne nekde jinde nez jeho spoluhraci, kteri pritom v tom systemu hrali objektivne lepe. Treba Mvuemba, ktery ted lesti lavku v Lyonu. U takhle mladejch hracu se v tom vyvoji proste muze stat cokoliv.
To beriem,vo Freiburgu s nim hybali dost casto.Raz na ZM,raz na RA..a nikde nic.Nicim neprevysoval spoluhracov a celkovo to nebola vydarena hostovacka.Snad nie som otravny ako owny s Özilom a Eriksenom. Mvuemba zaziaril v Loriente ale kvalitami mal len na Lorient a na Lyon nie?
Jenze vis co, ve Freiburgu bude lepsi i Krmas, protoze je to Freiburg. Chapes
A Mvuemba je dobrej nahradnik pro Lyon, to dynamicky RCM a la Matuidi docela zvlada. U nej je problem, ze potrebuje herni praxi, kterou pres Ferriho proste nedostane, takze kdyz uz na to hriste vybehne, je takovej zarezlej. Vlastne zacal sezonu na pomezi zakladu a lavicky, ale podepsal se pod ten tragickej zacatek sezony a pak uz se do sestavy nedostal. Ale fotbalista je to dobrej, zadnej zazrak, ale dobry dynamo. V polovine tymu ligy by byl opora.
bohuzel prave moc dobrej nahradnik pro lyon neni, coz i sam zduvodnujes: potrebuje herni praxi, aby hral dobre, a zaroven potrebuje hrat dobre, aby dostal herni praxi... mel by radsi odejit, ne utopit nejlepsi roky kariery na lavici
Kvalitativne dobrej, tak to myslim. V realnych okolnostech soucasnyho Lyonu to moc nepujde, to mas pravdu
Tak to v AFC se naopak drží zkrátka a pozičně to spíš celý jistí než naopak. Ale v tomhle spíš jen udělal kus práce - taky si ho z prvních zápasů za Arsenal vybavuju hlavně jako splašený hovádko.
Btw poď na FB dohodnout ty dvacítky
No dyt - evidentne nasel svoji pozici, takze jeho vykony z tech hostovacek, kde mu teklo mliko po brade, jsou irelevantni.
Já brazilskou zmiňoval jen proto, že právě tam Aránguiz už druhym rokem hraje. Ale teď koukám, že je to chyba EF, co ho má absurdně zařazenýho ještě v roce 2010.
Rád ho mít nemusíš a i já k němu přistupuju spíš rezervovaně, co se nějaký budoucnosti v AFC týče, ale faktem zůstává, že s Aránguizem by si v Arsenalu nikdy nekonkurovali, protože to sou prostě hodně odlišný hráči.
Na Brazílii tu sou určitě větší experti než já. Ale jo, má... asi bude spíš jen střídat.
Aha,to som teda nepochopil. Inak na TM nema uvedenu zmluvu,respektive koniec zmluvy.
V pohode,nehlada taky typ Liverpool?
Skoda,tesil som sa na neho.Hoffenheim je mu uz maly a v ramci ligy nema prilis kam ist.Hoffe ho priamym konkurentom tazko pusti a nikto to nevysoli.
Ale hral, v pratelaku letos na jare za Chile
To je proste tahle filozofie no. Tam cistrokrevni stoperi nepatri vubec, pac vetsinou neumi s balonem.
Ako vlastne rozohravaju akcie?Tahaju to cez Islu s Menom?Alebo si vypomozu Diazom a Vidalom?Ja som mal moznost Diaza vidiet na jar v BL..a teraz v barazi.On je na tom dost zle fyzicky,v barazi v tom dost plaval.Neveril by som mu,snad ho Sampaoli prebudi.
Hodne dulezitou roli hraje prave Diaz no, on je vlastne to DM, ktery ma prebirat a rozdavat mice, urcovat tempo.. Vidal je spis delova koule. Hodne roztahujou hru do sirky, drzi mic na co nejvyssi horizontalni linii. Jestli jsi videl v sezone Marseille (hlavne na podzim, nebo na jare proti PSG treba), tak je to docela podobna strategie.
Aranguiz je taky spis B2B, soude podle tech par zapasu, co jsem videl.
Diazovi nesedela hra KSC.Oni to zahustili a ked HSV rozohravalo,Kacar aj Diaz boli pod velkym tlakom a radsej to posielali do stran alebo dozadu.Ked uz skusili zariskovat,tak to koncilo stratou a brejkom.V tom teda vynikal Kacar,nie Diaz.Ja by som mu neveril,slaby clanok to bude.Jo,ich herny styl trochu poznam.Ked hrali priatelak v Nemecku,slusne nemcov tocili.Chvilami nemci netusili a myslm ze ich podral vtedy brankar.Nakoniec ich Nemecko porazilo ale priebeh hry ukazoval sustavnu prevahu Chile.
Nj, jenze on v Chile pod takovym tlakem prave nebude. Oni nenechaji odkryty svoje jediny DM, nemuzou si to dovolit. Pokud vsechno klapne, bude se k nemu mic dostavat primarne z par metru, po nem asi Sampaoli bude chtit v prvni rade presnost prihravek a dobrou pozicni hru, od behani a tacklu tam ma dva jiny stredaky.
Co jsem si parkrat na jare pustil Hamburk, tak to jsou strasne sracky, takze to bych jako bernou minci uplne nebral no
Uff,hrat to co v klube,tak Chile ide do zapasov s mankom uz pred zaciatkom.Nema tam Sampaoli hraca,co ma aktualne lepsiu formu?Tak v presnosti prihravok by problem mat nemal.Nelieta mu to o meter vedla spoluhracov.
Ake zapasy ich si videl?Len pre predstavu.
Nevim, hrace z JA lig neznam.. Videl jsem par polocasu od pul ctvrty, protoze to je presne ten cas, kdy mas kocovinu a stejne delas hovno, tak si pustis fotbal a tise trpis. Stuttgart, Leverkusen (tam udelali strasnou hrubku uz asi po peti minutach), Gladbach (kde proste jenom betonovali), mozna jeste neco.
Jestli jsou ještě více vyhecování než Atletico, tož o důvod více je sledovat.
toho jsem si na MS hodně oblíbil. Bral bych všemi deseti
Taktiež, ja som ich miloval počas MS, moc sa teším na ich zápasy a atmosféru
To je negativum každýho takhle dynamickýho týmu. Ono ani nejde chodit s plnym nasazenim do každýho souboje, presovat celej zápas jako šílenej a zároveň to uhrát uplně čistě.
Radšej si prečítam tú novú knihu od Jerzyho Dudeka!!! Odporúčania zo všetkých strán.
Dudek
Postoupí Chile a Ekvádor, Chile udělá semifinále, pro Ekvádor je strop čtvrtfinále.
Bych rek, ze z tyhle skupiny stopro postoupi tri.
počkej jak tři? jakej je tam systém?
Postupujou ty lepší 2/3 z třetích týmů.
jo takhle, 12 týmů, já žil pořád v tom, že je tam 16
12 tymu v turnaji, postupuje 8.. dela se minitabulka tretich tymu, cili znevyhodnenej bude ten, kdo ma dva nejsilnejsi soupere ve skupine. Takze asi nekdo z cecka.
ok dik
Brazilie do toho!
Skvely turnaj, teda az na ten spankovy deficit. Musim se priznat, ze i tak je pro me mnohem zabavnejsi nez Euro.
Tak se na to EURO nedivej
Na tenhle turnaj se hrozně těším, 2011 byl skvělý ročník, to jak Brazilci kopali penalty se zapsalo dost do historie. Letos se určitě dostanou dál, ale je paráda, že se dá koukat na všechny týmy a člověk se u toho nenudí. Pro mě asi nejzábavnější turnaj, tak snad letos Copa nezklame a dočkáme se nějakých super zápasů.
Neví někdo, jestli je domluvený, kdo bude ve finále? Zvažuji, že bych se vypravil přímo na stadion ...
Rusko - Katar
Rusko je slabé, to vidět nemusím ...
100. pro Bielsu a jeho odkaz napric jihoamerickym fotbalem
Proč tam není Layún? Nebyl tady na loňském WC uveden jako zásadní hráč Mexika?
A nebo bych si to mohl prostě přečíst, nj
Jak vysvetluje v clanku Tom - Mexicani na tenhle turnaj vicemene kaslou, pro ne je hlavni cervencovej Gold Cup. Tech opor tam chybi vic.
Pěkně sráčské od Mexika.
Mne to naopak prijde hezky, ze mysli i na problemy CONMEBOLu se shanenim tymu a poslou jim tam aspon to becko Uz sehnat Jamajku bylo hodne tezky, Amici to odrekli..
Asi tím spíš chtějí upřednostnit medaili na sranda turnaji (oproti Copě), ne? Přece se Copy účastní furt, aby se tam měli cítit jen jako takový doplněk.
Tak CONCACAF je jejich konfederace, ja to docela chapu.
Kľudne by mohli byť aj 2x 5 členné skupiny (nepremýšľalo sa nad tým niekedy?), 4 postup. Ale asi by to bolo menej zaujímavé...
Zas ony ty hvězdy domácí ligy taky nebudou uplně na odpis, bych tipoval. A Gold Cup pro ně má holt logicky větší historickou / regionální prestiž - plus, jak píšu, minule docela dobře vyhořeli, takže se jim moc nedivim, že tam prostě stůj co stůj chtěj udělat zlato.
O mexické lize taky smýšlím dobře, ale překvapuje mě, že dávaj s plnou palbou přednost menšímu turnaji, kde by patrně patřili k favoritům i právě s tímhle kádrem na Copu. Ale tož nejsem mexičan, třeba si té soutěže opravdu váží víc.
Chile jednoznačný vítěz skupiny, letos by to fakt mohli dotáhnout daleko, třeba to v semifinále konečně vrátí Brazilcům. O druhé místo bude boj.
Jede Jimenez, super.
https://www.youtube.com/watch?v=I6_K38uYm70
Keď to takto vyzeralo v Brazílií čo to bude priamo v Chile
https://www.youtube.com/watch?v=YvyWpFljRi8
tak juhoamericke hymny to je uplne iny level. neskutocny fanatizmus, emocie, zanietenie. europa sa moze skryt.
Už len kvôli tej fanatickej atmosfére sa oplatí pozerať Copu
Budem fandit najma Urus, ale ak vypadnu, tak Cile jednoznacne
suarez nehra tak nasrat
Aj tak
QPR Vargasa neodkupilo a stale je to hrac Neapolu, opravte si to
Preview ku Copa America v novom čísle Pro Footballu, ukážka jednej skupiny:
http://www.floowie.com/cs/nahled/162077566655756399296c5#/strana/11/zvacseni/100/
Pri Mexiku nie je ani zmienený fakt, prečo príde B-čkový káder. Pri Chile ani veta k štýlu hry...
"..není pravděpodobné, že by pětapadesátiletý kouč Sampaoli měnil dosavadní způsob hry, sice účelný, leč nepříliš atraktivní." ... Aha, takže Chile vlastně hraje neatraktivně
L O L. To je v podstate presnej opak skutecnosti - ani tu ucelnost si pod Sampaoliho Chile nepredstavim teda.
"neprilis atraktivni styl"
omg
Nevim, jestli me posledni dobou bavil nejakej narodak vic nez Chile
Asi tak. Kto vie ako to ten autor vlastne myslel, keď to píše takto všeobecne a nevie to konkretizovať pár slovami tak to potom tak vyzerá.
To je ale fakt neco prisernyho, takova wikimrdka stvorena za pet minut a k tomu par naprosto regulerne vymyslenejch veci. To uz je fakt lepsi nedelat vubec nic nez se na to takhle vybodnout.
Prijde mi neskutecny, ze tohle normalne nekdo pusti do velkyho printu.
...a přečte si to 3x víc lidí než... ah, sod it.
ten časopis se vydal grafickou cestou..
trošku změna oproti dřívějšku..
Je to fakt moc slabé....na FB PF - na môj komentár že len 2 strany ku Cope je malý priestor na tak prestižný turnaj - mi admin odpovedal, že tam nie sú žiadne obrázky a každý tím má viac textu.
Na to Chile jsem hodně zvědavej. Pokud mají někdy něco vyhrát, tak teď. Na druhý straně jsem hodně skeptickej k tomu hernímu stylu. Je to pěkný, extrémně náročný a takticky zajímavý - a vždycky se něco dokázalo pokazit. A nějak si neumim představit, že by se něco nepokazilo ani teď. Ten jejich nátlakovej fotbal je vždycky s hroznym rizikem, ať už jde o udělený karty, vabank hrajícího šílenýho Medela vzadu, až moc velkou náročnost na provedení nebo neefektivitu v zakončení. Je to svym způsobem umírání na krásu, ta taktická propracovanost a unikátnost jejich stylu nahrazuje nějakou pragmatickou efektivitu. Nicméně je samozřejmě otázka, jestli Chile doopravdy má tak kvalitní hráče, že by mohlo hrát i nějak pragmaticky a efektivně "odzadu". Což v dnešním fotbale plodí výsledky spíš než taková taktická odvázanost (jako například Uruguay na Copě 2011, Brazílie na posledním Konfederačním poháru a Argentina na MS). Ale že Bielsa a Sampaolo pozvedli Chile hodně nad její možnosti je samozřejmě fakt.
Pokud jde o ostatní týmy, tak tady asi není moc o čem. U Mexika jsem zvědav na Jiméneze, snad něco předvede a řekne si o místo v Atlético pro další sezonu. Ekvádor se přiznám mě vůbec nezajímá, od MS jsem ho neviděl ani o něm ni nečetl. A Bolívii jsem asi neviděl od poslední Copy a tam už vůbec nikoho neznám
já jsem zvědavy na Herreru z Mexika. Další hráč, který mě na MS fakt přesvědčil o svojí kvalitě. Škoda jen, že není tolik na očích v Portu (aspoň pro mě)
Tak to asi asi počkáš až na Gold Cup
Hector nie je Eduardo
aha... hm, to je docela na houno
Vím, že to sem nepatří, ale.. Jsem zvědavý na výkony Argentiny, jestli se budou držet stejné taktiky jako na MS a hrát hlavně ze zajištěné obrany, nebo rozjedou tu ultra ofenzívu, kterou mají...?!
To ti přesně zodpovíme už dnes
Jak to myslíš?
No dneska vyjde preview skupiny B, čili i Argentiny.
Ty jo.. To Chile je vážně silné.. Bude konkurovat Brazílii, Argentině a Kolumbii. Bude velké překvapení, pokud to kdokoliv z této 4ky nevyhraje.
Chile má skvělý tým ale na výhru to nevidím. Finále Bude Brazílie-Argentina
nie žeby som na silu chcel na silu ísť proti prúdu, ale ja tipujem že vyhoria. Káder majú kvalitný, ale ich štýl hry, založený na vysokom pressingu spojený s tlakom z domáceho prostredia a vysokými očakávaniami bude znamenať množstvo chýba a inkasovaných gólov. Skupinu nemajú náročnú, ale prvý vyraďovací zápas bude zároveň aj posledný. Navyše neverím že ich Alexis potiahne, ale skôr vyhorí, on nie je leader, ktorý dokáže stiahnuť mužstvo k výťazstvu, a ku koncu sezóny ani tú formu nemal najlepšiu. Chile skončí rovnako ako vlani Brazília, ked majú vysoké ambície na domácej pôde, ale nakoniec to pre nich skončí nepríjemne
Taktiež neverím ani Brazílii, ale tá po minuloročných MS môže už iba prekvapiť, na finále to vidím Argentína - Venezuela, s výhrov Argentíny
Já je tipoval na prohranej zápas o bronz, nakonec sme ale došli ke kompromisu a dali je na to 3. místo no.
promo na Copa América (Venezuela), len od 18 rokov
https://www.youtube.com/watch?v=HtiIktUsOpU
Inak pozvánku na Copu odmietli Japonci a Čína? V PF sa to píšu tak neviem ako tomu veriť či neveriť
O Číně teda nevim, Japonci odmítli.
Uviedli aj dôvody? Pre mňa to je dosť nepochopiteľne takýto fantatický turnaj odmietnuť. Neviem ako sa tam majú finančné náklady - kto by to hradil a pod.
Tak doved bych si představit, že dva náročný, měsíční kontinentální turnaje v jednom kalendářnim roce by byly přece jen trochu moc.
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele