Preview kvalifikace o ME 2016 - pátek 10.10.

Ani v těžké konkurenci Nizozemska, České republiky a Turecka se fotbalisté Islandu nevzdávají snu o premiérové účasti na velkém turnaji. Úvodní zápas s Turky zvládli na jedničku, nyní jim stojí v cestě nevyzpytatelné Lotyšsko..

Od doby, kdy ve vínovém lotyšském dresu řádil současný reprezentační kouč, uběhlo už 10 let - právě v roce 2004 se reprezentanti malé pobaltské země podívali na své první a zatím poslední Euro. Od současného výběru postup nikdo neočekává, to však neznamená, že by Lotyši nemohli kousat; jejich aktuální forma totiž není vůbec špatná.

Paharsův tým neprohrál už čtyři utkání; nejprve v přátelských duelech udolal Estonsko, Litvu a Arménii, poté v ostrém kvalifikačním startu uhrál bezbrankovou remízu na půdě Kazachstánu. Naopak Islanďané vstupovali do kvalifikace po lehčí krizi, úvodní suverénní výhra nad ambiciózním Tureckem (3:0) však nenechává nikoho na pochybách - tým, který v boji o postup na MS 2014 vypadl až v baráži, má tentokrát za cíl dotáhnout vše až do úspěšného konce.

Oba týmy se v historii utkaly pouze čtyřikrát, naposledy v rámci dvojzápasu kvalifikace na Euro 2008; tehdy byli Lotyši naprosto suverénní, připsali si dvě výhry a v obou duelech dokonce nastříleli Seveřanům po čtyřech brankách. Doma v Rize z toho byl debakl 4:0, na Islandu se zvítězilo 4:2. Asi málokdo očekává, že se Paharsovým svěřencům dnes podaří něco podobného.

Na druhou stranu by to Islanďané nemuseli mít úplně jednoduché. Jejich největší síla je sice v útoku, kde řádí borci jako Kolbeinn Sigthórsson, Alfréd Finnbogason nebo Gylfi Sigurdsson, lotyšská obrana však už čtyři zápasy v řadě neinkasovala (naposledy letos v březnu) a bude tedy představovat pořádný test. Pobaltskému týmu se navíc v poslední době doma daří, neprohrál tam už pět utkání, tedy více než rok. Ještě o pár měsíců déle pak trvá islandská venkovní série bez výhry..

Papírově lehčího soupeře Nizozemci ve snaze napravit zaváhání z prvního kola dostat ani nemohli. Kazachstán ovšem navzdory svému nasazení z posledního výkonnostního koše není radno podceňovat, o čemž se ostatně již v kvalifikaci o mistrovství Evropy přesvědčilo Lotyšsko.

Držitelé bronzové medaile z letošního světového šampionátu v Brazílii a hlavní favorité skupiny A se v pátek večer v Amsterdamu utkají s Kazachy, a že jde o povinné vítězství, není třeba dvakrát zdůrazňovat. Po úvodní prohře s Českou republikou 2:1 jsou totiž Nizozemci hned od počátku ve skluzu a navíc je poté v třetím kole čeká náročný výlet na Island, který si již letos v domácím prostředí pohrál s Tureckem. Guus Hiddink tak neprožívá zrovna ideální chvilky v novém angažmá na trenérské lavičce Tulipánů, jeho kvality se nutně musí projevit spíš dříve nežli později.

"Opravdu potřebujeme zvítězit," uvědomuje si vážnost situace také Robin van Persie. "Když se ve fotbale podíváte okolo sebe, tak skoro každý může kdekoli vyhrát i prohrát. Není to tak jednoduché, jak se může zdát. Viděli jsme to ostatně v Česku."

Jednatřicetiletý známý útočník Manchesteru United nyní ve svém klubu hraje od letošní sezony pod již bývalým koučem reprezentace Louisem van Gaalem, a přiznal, že si užívá spolupráci s jiným známým kanonýrem, jenž kdysi působil ve službách Red Devils. Ano, řeč je nyní o Ruudu van Nistelrooyovi, jenž v Manchesteru strávil celých pět let a aktuálně působí jako asistent Hiddinka u nizozemské reprezentace.

"Každý zná Ruuda jako hráče, kdy byl velmi temperamentní. Když vidí něco, co se podle jeho názoru dá zlepšit, tak se o tom jistojistě zmíní. Po zápase s Itálií jsme spolu strávili půlhodinu a probrali nanejvýš zajímavé detaily," pochvaluje si van Persie. "Procházeli jsme si, jak bych mohl vytvářet šance. Byla to parádní konverzace."

Jak Persie, tak Arjen Robben vynechali přinejmenším část posledních tréninků kvůli drobným zdravotním potížím, ovšem i tak by měli být připraveni naskočit. Kazachstán jde do zápasu s jedním bodem na kontě za bezbrankovou remízu s Lotyšskem a bez váhání by podobný výsledek odvezl i z Amsterdamu. Půjde o vůbec první vzájemné střetnutí těchto dvou zemí, přičemž favorit je jasný - Holanďané na domácí půdě vyhráli všech sedmnáct posledních zápasů.

Po úspěšném vstupu do kvalifikace mistrovství Evropy a zářijové domácí výhře 2:1 nad Nizozemskem čekají reprezentaci nyní dva zápasy venku. V pátek se svěřenci Pavla Vrby představí v Turecku a v pekelné atmosféře na stadionu Fenerbahce zkusí obrat o body jednoho z hlavních konkurentů v boji o postup ze skupiny A. V pondělí budou Češi hrát na umělé trávě v Astaně proti Kazachstánu.

"Tři body proti Nizozemsku jsou hodně důležité, ale jedno vítězství není postup. Musíme to potvrdit. Pokud to nepotvrdíme, vůbec nic to neznamená," řekl Vrba po výhře nad "Oranjes", která byla jeho premiérovým vítězstvím na lavičce české reprezentace.

Z dvojzápasu v Turecku a Kazachstánu by byl spokojený se čtyřmi body. "Věřím, že na to máme. Kdyby se nám to povedlo, byl by to výborný vstup do kvalifikace, pokud bychom k tomu přičetli ty body, které máme s Nizozemskem," prohlásil český trenér.

V Turecku ale čeká jeho celek velmi složitý úkol. Soupeř totiž na úvod skupiny prohrál 0:3 na Islandu a další zaváhání si nemůže dovolit. Dopředu ho navíc požene zřejmě vyprodaný stadion Sükrü Saracoglu pro 50 tisíc diváků.

"Když nevyhrají, tak to budou mít hodně složité, i co se týká fanoušků. Očekávám, že i ten způsob hry bude jiný než na Islandu. Jsou postaveni do situace, kdy musí vyhrát. Nevím, jestli je to pro nás výhoda, ale věřím, že ano," uvedl Vrba.

"Je to pro ně už takové menší finále po tom prvním zápase, aspoň co jsem tak z toho vycítil. Neberou proti nám nic než vítězství," doplnil obránce Michal Kadlec, který působí ve Fenerbahce, na jehož stadionu se bude hrát. V turecké reprezentaci má čtyři spoluhráče. "Nejdůležitější je, abychom chytili začátek a nedovolili, aby se jim něco povedlo. Když začátek přežijeme, jejich první euforie opadne a pak jsou naše šance vysoké," dodal.

Vrba do Istanbulu vyrazil v trenérské kariéře už potřetí. Před čtyřmi lety prohrál s Plzní na půdě Besiktase 0:3 a vloni s Fenerbahce remizoval 1:1. "Když jsme hráli s Fenerbahce, měli kvůli trestu zavřený stadion a bylo tam možná 400 diváků. Nakonec jsme z toho byli rozpačití. Teď se těším, že bude plný stadion s odpovídající atmosférou a doufám, že třetí zápas v Istanbulu nám vyjde úplně nejlépe," řekl Vrba.

Atmosféra bude bouřlivá, k žádným incidentům by ale nemělo dojít. "Nejtvrdší fanoušky klubů reprezentace moc nezajímá, ti naši dokonce říkají, že je jim ukradená. Takže to nebude taková divočina, jako když hraje Besiktas, Galatasaray, nebo Fenerbahce," míní stoper Tomáš Sivok, který hraje za Besiktas a v tureckém výběru má šest spoluhráčů.

Turkům komplikuje situaci velká marodka. Chybí kapitán Emre Belözoglu, první dva brankáři Onur Kivrak i Volkan Demirel či nejlepší útočník Burak Yilmaz. "Vzhledem k naší porážce je zápas s Českem mnohem důležitější. Nečekaně zvítězili nad Nizozemskem, to vypovídá o jejich kvalitě," varoval trenér Fatih Terim.

Zápas začne v Istanbulu, kde je o hodinu více, v pátek ve 20:45.

Belgii čeká premiéra v kvalifikační skupině o postup na nadcházející mistrovství Evropy ve Francii. A los k ní byl poměrně štědrý, protože jí přidělil trápícího se "trpaslíka" z Andorry. Dokáže outsider překvapit velikána a porazit výběr hvězd evropských velkoklubů, nebo si Belgie na úvod suverénně poradí?

Belgičané jsou horkými favority na postup ze skupiny a celkové prvenství. Mladý a ambiciózní tým má ve skupině mimo jiné také welšský výběr nebo nevyzpytatelnou Bosnu a Hercegovinu. Teď se mu nabízejí ideální podmínky pro dobrý start, což je věc, kterou belgická reprezentace zoufale potřebuje. Nyní ji totiž čeká první ostrý start po nepříliš povedeném mistrovství světa. Z Brazílie Belgičané odlétali po prohraném utkání s Argentinou a budou doufat, že ve Francii zanechají lepší dojem.

První zápasy na mistrovství světa Belgii nevyšly spíše po herní stránce. Mužstvo plné hvězd, které bylo dlouho považováno za "černého koně" prakticky jakékoli soutěže, ve které se prezentovalo, konečně dozrálo. Nominace čítala jména jako Thibaut Courtois, Vincent Kompany, Eden Hazard nebo Romelu Lukaku. Jeho největší talenty se staly hvězdami ve svých klubech a nejeden belgický fanoušek tipoval svou zemi na pozice na pomyslných stupních vítězů. To se však nestalo a jediná branka rozhodla o tom, že dál půjde Argentina.

Ani prohra ale Belgičany nezbavila pocitu lídrů, kteří mají ideální podmínky na výraznější zápis do historie. Jednalo se totiž o jedinou prohru za posledních deset zápasů. Tento duel původně neměl být prvním utkáním Belgie v kvalifikaci. Evropská fotbalová unie UEFA z bezpečnostních důvodů však odložila úvodní domácí zápas Izraele v kvalifikaci o Euro 2016 proti Belgii. Termín duelu v Jeruzalémě byl kvůli konfliktu v Gaze posunut z 9. září na 31. března příštího roku. Izrael bojuje s radikálním palestinským hnutím Hamas a UEFA už v zemi zakázala pořádat zápasy Ligy mistrů i Evropské ligy. Izraelská mužstva musejí hrát domácí utkání na Kypru.

Andorra je v tomto ohledu napřed, protože první zápas kvalifikace už má za sebou. Premiéra čekala Andorru proti Walesu a málem se v ní podceňovaný tým dočkal tří bodů. Favorizovaný Wales prohrával už v šesté minutě po gólu z pokutového kopu. Branka Ildefonse Limy byla pro fotbalového trpaslíka první soutěžní po neskutečných čtyřech letech a osmnácti zápasech. Nebýt hrdiny Balea, nejspíš by se zrodilo velké překvapení. Hráč Realu Madrid Nejprve ve dvaadvacáté minutě vyrovnal přesnou hlavičkou a deset minut před koncem dokonal svůj hvězdný den z přímého kopu.

Velký otazník panoval nad pozvánkou pro Marouana Fellainiho. Střední záložník Manchesteru United v tomto ročníku stihl odehrát všehovšudy 24 minut, a to ještě v rámci zahajovacího kola Premier League. Přesto jej trenér Marc Wilmots zařadil do nominace pro nadcházející přátelské zápasy. "Chybí mu zápasová praxe, zato je ale hladový," vysvětluje svou kontroverzní volbu trenér belgické reprezentace.

Tyto dva celky mezi sebou odehrály dva zápasy a v obou se radovala Belgie. V kvalifikaci na mistrovství Evropy v roce 2004 si Belgičané poradili s Andorrou nejtěsnějším možným výsledkem, v odvetném utkání se jim střelecky dařilo lépe a svému soupeři vsítili tři branky. Poradí si s outsiderem skupiny také tentokrát? Andorra nemá moc dobré vyhlídky, protože jejich série bez výhry trvá od roku 2004, kdy díky brance Bernause zvítězili nad Makedonií. To se rovná sedmašedesáti zápasům!

Kypr vstupoval do kvalifikace ve špatné formě, nyní je ale vše zapomenuto - šokující výhra na půdě účastníka MS z Bosny a Hercegoviny představuje snový start a výrazně zvyšuje šance středomořského týmu na boj o postup. K tomu by ale bylo potřeba potvrdit cenné body další výhrou proti Izraeli..

Oba týmy by se podle papírových předpokladů měly prát o třetí, barážovou příčku za Belgií a právě Bosnou. Pro Izraelce půjde o premiérový kvalifikační zápas, a jejich tým je před jeho začátkem velkou neznámou - v posledním přátelském duelu sice přerušil sedmizápasové čekání na úspěch výhrou 4:2 proti Hondurasu, to však byl teprve začátek června. Od té doby svěřenci Eliho Guttmanna soutěžní zápas nehráli.

Historie vzájemných střetnutí je jim však nakloněna. To dnešní bude mít pořadové číslo 15, a pokud Izraelci uspějí, půjde o jejich už desáté vítězství (Kypr má na kontě pouze dva triumfy, třikrát se zrodila remíza). Poslední duel sehrály oba týmy takřka přesně před deseti lety, 17. listopadu 2004 v rámci kvalifikace na mistrovství světa; Kypr doma padl 1:2.

Výhra v Bosně, kterou dvěma brankami zařídil Demetris Christofi (čímž vlastními silami otočil skóre po úvodní brzké trefě Vedada Ibiševiće), má ještě jeden velmi pozitivní efekt - po dlouhých devíti (!) zápasech se totiž Kypřanům konečně podařilo skórovat. Zároveň šlo o jejich první vítězství od září 2012, a první venkovní vítězství od srpna 2007.

Doma se Kypřanům daří přece jen o něco lépe, a vzhledem k jejich nově nabytému sebevědomí se nejspíš dají označit za mírného favorita střetnutí. Guttmann, kterému bude chybět kapitán Yossi Benayoun (pásku si v jeho nepřítomnosti navlékne zkušený obránce Tal Ben Haim), však má na své straně také jednu důležitou statistiku - v kvalifikaci na mistrovství světa 2014 sehráli Izraelci pět venkovních zápasů a padli pouze jednou.

Wales přivítá Bosnu a Hercegovinu k utkání pravdy. Minulý zápas v podstatě podle představ nevyšel ani jedné ze stran, protože Wales musel zachraňovat Gareth Bale před blamáží s Andorrou, zatímco Bosna dokonce prohrála s Kyprem a tento výsledek byl vnímán jako jednoznačné fiasko.

Do Cardiffu přijede Bosna a Hercegovina, aby zde odčinila šokující prohru s Kyprem. Ten totiž nad favoritem zvítězil díky dvěma brankám Demetrise Christofiho a ze Zenice si odvezl všechny tři body. Ani Wales ale neohromil, protože s Andorrou se hodně trápil. Už v šesté minutě se totiž z penalty prosadil Ildefons Lima. Díky dvěma brankám hvězdného Garetha Balea z Realu Madrid nakonec vývoj utkání otočil, ale rozhodně nepřesvědčil.

Zprávy z tábora waleského týmu ale jsou ještě horší. Z důvodů zranění se totiž na hrací ploše neobjeví duo Aaron Ramsey a Joe Allen, což je pochopitelně velká ztráta. Přesto si obránce James Chester myslí, že si domácí dokáží i s absencí klíčových hráčů poradit a zvítězí. V rozhovoru pro BBC řekl: "Joe a Aaron nám budou hodně chybět, protože to jsou skvělí hráči, kteří dokáží rozhodovat zápasy. Navíc hrají za dva z největších klubů v Evropě. V týmu ale máme další hráče a musíme být připraveni na to, že ne vždycky bude vše ideální," uvedl James Chester, obránce Hull City.

"Naše utkání s Andorrou bylo hodně zvláštní, plno věcí nám nešlo a nevycházelo. Ale důležité je, že se nám podařilo získat tři body a vyhrát. Naším snem je samozřejmě postup a teď cítíme, že jsme k němu blíž. Víme, že pokud máme šanci na postup na velký šampionát, je to právě teď. Celý tým to ví a musíme udělat maximu, aby se nám to povedlo. Celá kvalifikační skupina je samozřejmě hodně těžká a dlouhá, ale jsme odhodlaní to zvládnout," dodává Chester.

Spolu s Belgií je právě Bosna považována za jednoho z favoritů na postup, ale v prvním kole své pověsti rozhodně nedostála. Na utkání s Kyprem budou chtít hráči co nejdříve zapomenout a znovu se otřepat po porážce. Není pochyb o tom, že oba týmy budou vzhlížet k největším hvězdám ve svých týmech. Těmi se může pochlubit i hostující tým, který má ve svém středu hráče světového formátu, mimo jiné střelce Edina Džeka z Manchesteru City nebo Miralema Pjaniće, který tvoří hru v římském AS.

V obou týmech se několik hráčů může dočkat své premiéry, což je také případ obránce Josipa Kvešiće. Ten si své první dojmy nemůže vynachválit. "Je úžasné, jak mě celý tým přijal. Cítím se tu jako doma. V dalších dvou zápasech si musíme napravit reputaci a získat šest bodů, i když to nebude snadné. Víme, že je to v našich silách a uděláme maximum pro to, abychom našeho cíle dosáhli. Potřebujeme zpevnit obranu a proměňovat více šancí. Nebyli jsme moc hladoví, teď chceme více útočit," dodává Kvešić.

Marodka domácích je poměrně široká. Walesu v kvalifikačních zápasech proti Kypru a Bosně nepomůže James Collins, obránce West Hamu si poranil tříslo. Kromě zmíněných hráčů se na hřišti neobjeví ani obránce Paul Dummett, který má svalové zranění. Problémy se stehenním svalem pak nepustí na hřiště záložníka Lee Evanse. Namísto záložníků přibyl Gwion Edwards ze třetiligového anglického Crawley Town, který tak dotvořil konečnou nominaci Chrise Colemana.

Nacionalen Stadion Vasila Levskiho v Sofii se stane dějištěm velmi zajímavého duelu dvou týmů, které zvládly své premiérové vystoupení a ve skupině H vyhrály. Spolu s druhou Itálií jsou to také týmy, mezi kterými by se mělo rozhodnout o postupu do další fáze.

Už je to delší doba, kdy se tyto dva týmy utkaly naposledy. Ale vždy se jednalo o velmi atraktivní duel plný branek a emocí. V kvalifikačních bojích o mistrovství Evropy 2004 vyhráli na stejném stadionu domácí Bulhaři, zatímco Chorvati jim výsledek v Záhřebu oplatili. Stejné dvě reprezentace se utkaly také v další kvalifikaci na mistrovství světa. Z prvního duelu byla remíza 2:2, ze Sofie si následně Chorvati odvezli všechny tři body. Z branek se radovali Marko Babić, Igor Tudor a Niko Kranjčar.

Také v současném výběru má Chorvatsko největší hvězdy především v záložní řadě. Jména jako Luka Modrić či Ivan Rakitić jsou ve světě fotbalu zavedenými pojmy, oba hráči nastupují za největší kluby španělského fotbalu. Vedle nich roste nová generace kolem Brožoviće a Kovačiće, kterou ještě doplňuje talentovaný Alen Halilović. Trenér Niko Kovač může být spokojen s kvalitou záložní řady, která navíc podporuje jedno z největších es v útoku - Maria Mandžukiće z Atlética Madrid.

Přesto však trenér Niko Kovač nemůže úplně klidně spát. Obává se o obrannou linii, ze které vypadl důležitý element. Dejan Lovren totiž na tréninku pocítil bolest v břiše a musel opustit hřiště. Od té doby netrénoval a výběru své země tedy nepomůže. Mladý obránce má za sebou skvělé období v Southamptonu, díky kterému se vyšvihl mezi nejtalentovanější obránce Premier League. Toho si všiml Liverpool, který neváhal a chorvatského stopera nakonec koupil.

Tato zpráva samozřejmě nepotěšila manažera Reds Brendana Rodgerse, ale ještě méně radosti udělala Niku Kovačovi. "Moc mě mrzí, co se stalo, protože na Dejana jsme hodně spoléhali. Proti Bulharům by se nám určitě hodil, je to jeden z nejlepších obránců, s jakými jsem se kdy setkal. Situaci ale nemůžeme změnit, takže alespoň Dejanovi přeji, aby se co nejdříve uzdravil. Na jeho místě by se mohl objevit Gordon Schildenfeld," dodal trenér chorvatského týmu.

Minulé kolo mohlo udělat radost fanouškům obou zemí. Bulharský celek si mohl připsat první tři body do tabulky. Hodně se na ně ale proti domácímu Ázerbájdžánu nadřel a rozhodující druhý zásah mu zasadil až krátce před koncem utkání. Střídající Vinceslav Hristov se stal hrdinou. Centr Neděleva z rohového kopu na zadní tyč si našel právě Hristova, který skvěle zakončil. Ani výkon Chorvatů však nebyl ideální. Utkání rozhodly branky Luky Modriće a Mirka Kramariće, ale je pravda, že Malta hrála téměř hodinu bez vyloučeného Borga. Kdo zůstane stoprocentní po druhém kole?

V Palermu se domácí Italové utkají s Ázerbájdžán a také se stínem Maria Balotelliho. Trenér Antonio Conte mladého útočníka s hvězdnými manýry nenominoval a riskuje tím svou pověst. Pokud by totiž Italové proti outsiderovi neskórovali, jistě by se ozývaly kritické hlasy směřující k liverpoolskému střelci.

Na druhou stranu, Antonio Conte dobře ví, co dělá. Jeho schopnost oživovat slavná jména mnohdy netradičními metodami je pověstně známá. Conte měl úspěchy jako hráč a podobné vlastnosti si přinesl s sebou také do trenérského oboru. Uspěl se Sienou, která ho katapultovala mezi trenérskou elitu. Z upadajícího Juventusu, který měl čerstvé zkušenosti s druhou ligou, udělal mašinu na výhry, kterou dlouhé roky nedokázal na italské půdě nikdo ohrozit. A něco podobného by rád provedl také se svou milovanou zemí.

K tomu samozřejmě potřebuje ukázat, že se nebojí dělat změny. Sází na poměrně neznámé mladíky či hráče, kteří jsou zkrátka v současné době ve formě. A v kabině požaduje naprostý respekt a jednotu. Což je jeden z motivů, proč v jeho výběru chybí problémový útočník Liverpoolu Mario Balotelli. Na jeho místo se dostal Graziano Pellé, kterému se podařila holandská anabáze a daří se mu také v Premier League. Kromě Pellého je ve výběru také Simone Zaza, který zachraňuje Sassuolo. A zpět do rodné země se vrací také dortmundský hráč Ciro Immobile.

Tomu například Balotelli vůbec nechybí. Mnozí fanoušci Azzurri o rozhodnutí Antonia Conteho pochybují a opomenutí Balotelliho kritizují. Podle Cira Immobileho by ale větší pozornost měla být upřena na hráče, kteří ve výběru jsou. Před utkáním na Stadio Renzo Barbera mladý střelec řekl: "V týmu máme jiné hráče. Hráče, kterým se daří a mají právo tady být. Hráče, kteří si to opravdu zaslouží."

"Proti Mariovi Balotellimu samozřejmě osobně nic nemám. Znám ho a můžu říct, že je to hodný kluk. Ale tohle je trenérova věc, koho nominuje a koho ne. Máme tu například Simoneho Zazu, který je skvělým hráčem. Jeho hra je založena na fyzické kondici a stabilitě. Soupeři by se ho měli bát, protože někdy působí jako tank. Ale je pro hru nadšený a na hřišti by nechal duši. Zároveň má mnoho technických dovedností a používá rychlost. Když máte hlad po úspěchu, jste šikovný a přidáte k tomu tvrdou práci, úspěch se dostaví. A Simone je prototypem takového hráče - mladého, ambiciózního a schopného," chválí Immobile méně zkušeného kolegu.

Další variantou do ofenzívy je Graziano Pellé. Devětadvacetiletý útočník Southamptonu zapůsobil na Conteho zejména díky své střelecké produktivitě, kterou prokazuje také v Premier League. V sedmi zápasech nastřílel čtyři góly a vysloužil si svou první reprezentační pozvánku. Citelnou ztrátou by mohla být absence Pabla Daniela Osvalda, který nefiguruje v nominaci na zápas. Vedle něj bude chybět také Thiago Motta z PSG, rovněž kvůli zranění.

V nominaci naopak nechybí Marco Verratti. Mladý záložník PSG si ze zápasu s AS Monaco odnesl zraněný kotníku a nebylo jisté, zda se dá dohromady včas. Giacomo Bonaventura má zraněný stehenní sval a vypadl z italské nominace na nadcházející kvalifikační zápasy. Do týmu byl naopak dodatečně povolán Andrea Pirlo z Juventusu. Ten trenéra Conteho velmi dobře zná ze společného působení v Juventusu.

Soupeřem Itálie bude Ázerbájdžán, tedy tým, který se v oficiálním žebříčku FIFA nachází o celých dvaaosmdesát příček pod domácími. Svěřenci trenéra Bertiho Vogtse prohráli úvodní duel s Bulhary a těšit je nemůže ani pohled na vzájemné statistiky. S Italy se utkali dvakrát, ale nevstřelili jim ani jednu branku. Dokonce jich šest inkasovali. Napraví si svou reputaci na horké půdě Palerma?

Pokud si Norové chtějí dělat ve skupině H naděje na přímý postup, musí dnes na Maltě bezpodmínečně zvítězit. Málokdo asi očekává, že by utkání dopadlo jinak, severský výběr však má k ideální formě poslední dobou hodně, hodně daleko..

Pokud by kouč Per-Mathias Høgmo své svěřence skutečně dovedl k výhře, šlo by o první tříbodový zářez od 15. ledna, kdy Norové v přátelském utkání těsně udolali Moldavsko na jeho půdě 2:1. Poté přišla série tří přátelských výher a tří remíz (včetně výsledku 2:2 v Praze); v ostrém vstupu do kvalifikace pak stadion v Oslu vyloupila Itálie (0:2). Cesta na šampionát by pro Høgmův tým mohla vést přes Chorvatsko s Bulharskem, k tomu je však zapotřebí začít opět sbírat body.

Zdaleka největší pozornost se před dnešním duelem upíná na teprve patnáctiletého Martina Ødegaarda. Mimořádně talentovaný mladík, který i přes svůj útlý věk už hraje první ligu za Strømsgodset a kolem nějž se točí představitelé celé řady světových velkoklubů, se totiž může stát vůbec nejmladším borcem v dějinách kvalifikací evropských šampionátů. Ødegaard působí v době krize norského fotbalu jako hotové zjevení a sbírá jeden rekord za druhým; Høgmo jej do zápasu poprvé poslal v přípravě proti Spojeným arabským emirátům, v době, kdy mu bylo přesně 15 let a 253 dnů.

Pokud se na hřišti objeví i dnes, vystřídá v historických tabulkách Islanďana Sigurdura Jónssona, který v roce 1983 zažil atmosféru kvalifikace na Euro ve věku 16 let a 251 dnů. (Ironií osudu hrál tehdy Island právě s Maltou.) "Ødegaardův rekord by byl něčím neuvěřitelným, jen těžko by jej někdo překonával," nechal se slyšet norský novinář Erlend Nesje. "Nezapomínejme, že ten současný je starý už 31 let."

A sám Høgmo odmítá, že by mladého středopolaře povolával jen proto, aby sbíral zkušenosti. "Nemám problémy poslat ho na hřiště, klidně i od začátku," tvrdí kouč. "Všichni hráči v konečné nominaci mají šanci startovat. Pokud jde o otevírání soupeřových obran, je Martin už teď velice dobrým fotbalistou. Poskytuje nám kvalitu, kterou potřebujeme."

Není přitom těžké představit si scénář, v němž bude talentovaný teenager hlavním hrdinou. Co se fotbalových trpaslíků týče, málokdo má pověst nepříjemnějšího soupeře než Malta, jíž se daří obírat favority o body častěji než většině podobných týmů (své o tom koneckonců ví i čeští fotbalisté). Oba výběry se v historii střetly už osmkrát a reprezentanti středomořského ostrova dokázali uhrát hned dvě remízy. Naposledy tomu tak bylo 7. února 1990 (1:1), na stadionu Ta' Qali, kde se týmy střetnou i dnes..