Preview kvalifikace o MS 2022 - pondělí 11.10.

Nastal čas si vzít zpátky důvěru diváků a v posledních dvou zápasech skupiny se alespoň částečně revanšovat za komplikace v boji o druhé místo, respektive výhodu domácího prostředí v prvním barážovém utkání. Čeští reprezentanti dohrávají skupinu se dvěma papírově nejslabšími soupeři, avšak na neutrální ruské půdě bez diváků to nebude snadné.

Wales má po páteční remíze v Praze stejně bodů jako svěřenci trenéra Jaroslava Šilhavého (osm) a zároveň výhodu jednoho zápasu k dobru, také ho však stále čeká střetnutí s Belgií. Ta na druhou stranu v závěrečném utkání již nebude mít o co hrát, a mohla by tak v Cardiffu ztratit. Češi už tak nemohou kalkulovat s žádnou pomocí - Bělorusku jednoduše musí uštědřit sedmou prohru v řadě a z Kazaně přivést povinné body, zatímco Wales válčí v Estonsku.

Před měsícem Češi proti Bělorusům nepřesvědčili, když bez Patrika Schicka zvítězili pouze 1:0. Zároveň však nadále platí, že česká reprezentace nikdy v historii s Běloruskem neztratila (už šestkrát). Bělorusové ovšem nedávno odehráli těsné zápasy rezultující v prohru o jediný gól se všemi třemi nejlepšími účastníky skupiny, a tak není bodový zisk vůbec vyloučen.

Nedávná bilance českého výběru je znepokojivá - jedna výhra z pěti pokusů a dvě po sobě jdoucí remízy. Co je čeká zítra v Kazani? "Bělorusové poctivě a důrazně brání, hrají takový fyzický fotbal a spoléhají na rychlé protiútoky. Myslíme si, že jejich herní projev bude stejný i v zápase s námi," prohlásil asistent českého trenéra Jiří Chytrý.

Po nepříliš povedeném výkonu s Walesem nevyloučil změny v sestavě. Určitě nenastoupí střelec jediné branky ze zářijového duelu s Běloruskem záložník Antonín Barák, který si odpyká trest za dvě žluté karty. Od týmu se odpojili i zraněný univerzál Tomáš Holeš a z osobních důvodů brankář Aleš Mandous. Dodatečně povoláni byli gólman Filip Nguyen a záložníci David Pavelka s nováčkem Pavlem Buchou.

"Uvažujeme směrem k zápasu, jaká sestava by byla optimální. Zvažujeme to i na základě pátečního zápasu, co by mohlo fungovat, co bychom mohli vylepšit. Postavíme hráče, u kterých budeme přesvědčeni, že jsou schopni to zvládnout aktuálně nejlépe," uvedl Chytrý.

Změny se dají očekávat také na straně soupeřů, kteří naposledy nedali ani gól papírovému outsiderovi z Estonska a propadli se na poslední místo kvalifikační skupiny. Už proti Estoncům nicméně nastoupila velice odlišná sestava od té obvyklé zářijové (zachována zůstala jen čtyři jména), což je zčásti dáno absencemi již v původní nominaci, na nichž se nic nemění. Chybí například kapitán Stasevič, střelec Skavyš či záložník Kisljak.

Utkání v Kazani začíná v tradičním čase 20:45 a odřídí jej francouzští sudí. Jako hlavní bude pondělní zápas řídit François Letexier, delegováni byli i jeho asistenti Cyril Mugnier a Mehdi Rahmouni.

Mužstvo Walesu údajně na dálku slíbilo svým fanouškům, že tentokrát se vrhne proti svému soupeři do útoku okamžitě, aby utkání nedopadlo tak, jako zhruba přes měsícem. Svěřenci kouče Roba Page totiž doma nedokázali Estonsko skolit a uhráli pouze bezgólovou plichtu. Další výsledkový výpadek si nemůžou dovolit, jestli hodlají reálně usilovat o druhou příčku.

Domácí ovšem stále také můžou za určitých okolností proklouznout na místo zaručující aspoň play-off o postup na světový šampionát, svoje naděje totiž notně oživili poté, co před pár dny porazili Bělorusko. Pro družinu kouče Thomase Häberliho představuje tenhle duel v podstatě klíčový artikl. A jedině další vítězství ji může udržet v dění o kvalifikování se na turnaj.

Wales každopádně bude plnit úlohu favorita v Tallinnu. Minulý pátek se prezentoval opravdu moc dobře v duelu s Českou republikou, ukázal, že oplývá dobrou formou a pohodou. "Já nepředpokládám, že podnikneme zásadní změny v sestavě oproti klání s Čechy," prozradil vlastně očekávaně Page. "Nastavili jsme si laťku vysoko. Je potřeba sladit si své standardy."

Prakticky již Velšané, podobně jako Česká republika, mají účast alespoň v dodatečné baráži jistou, neboť do ní by měli postoupit z Ligy národů, pakliže by se jim nepovedlo urvat druhou pozici v tabulce. "Musíme na Estonce vyrukovat od první minuty," vzkazoval Page. "Budeme chtít ukázat hru, kterou jsme produkovali v závěru utkání s Českou republikou," pokračoval.

Kvůli zranění či nemoci vypadli z velšské nominace před minulým soubojem Ben Davies, David Brooks, Tom Lockyer a Rhys Norrington-Davies. I Estonsko ovšem bude muset hledat nějaké alternativy, především za Henriho Aniera, který je společně s Vladislavem Kreidou pro toto střetnutí suspendovaný. Na hřišti by se jinak neměl objevit ani velezkušený Sander Puri.

Turci jedou do Lotyšska jako jasný favorit a to přesto, že historicky tuhle roli potvrdili jen málokdy, v Lotyšsku samém pak ještě ani jednou. Ale tuhle bilanci musí změnit, protože vzhledem k současnému třetímu místu by Turci výhru potřebovali jako málokdy.

Domácí tým pod vedením trenéra Dainise Kazakevicse se vzpamatovává z poslední porážky, kterou utrpěl proti favoritům skupiny, Nizozemcům. Těm nakonec stačila jen jedna jediná branka ke třem bodům, o níž se zasloužil Davy Klaassen. Lotyši možná nepředvedli špatný výkon (bránu soupeře zasáhli desetkrát) a taktika rychlých brejků jim přinesla nejednu šanci, ale využít nedokázali ani jednu z nich.

Hlavní problém, který trenér Kazakevics musí (vy)řešit, je útok. Lotyšsko totiž nedalo branku už ve třech posledních duelech po sobě. Právě proti Turkům by to ale problém být nemusel. Za celou kvalifikaci Lotyši nasázeli do sítí soupeřů sedm branek a rovnou tři z toho právě do sítě Turecka. Posledně jim to ale stejně nestačilo na tři body, nakonec z toho byl thriller o šesti brankách s remízovým výsledkem.

Lotyšský útočník Vladislavs Gutkovskis se do hry proti Nizozemcům dostat nemohl z důvodu předchozího karetního trestu, ale tentokrát už šestadvacetiletý hráč nastoupit může. Turci naopak vítají tři staré známé tváře, které by měly být velkou posilou - do hry se vrací trio Caglar Söyüncü, Ozan Kabak a Orkun Kokcü.

Především návrat dvojice obránců je hodně vítanou zprávou, protože v minulém utkání se zranil stoper Serdar Aziz. Chybět bude Turkům také Kenan Karaman, který sice nastoupil jen na pár posledních minut, ale i tak si stihl zlomit prst.

Turkům se poslední duel nepovedl podle představ. Potřebovali totiž vyhrát, aby v tabulce předskočili svého soka z Norska. Jenže právě duel s ním se jim nepovedl. Prakticky po celý zápas byli sice lepším týmem, ale nakonec nedokázali dát Norům víc než jednu branku. Což se jim vzhledem ke gólu Thorstvedta stalo osudným. Turci s Lotyši hráli už šestkrát, ale jednou prohráli a pětkrát s nimi remizovali!

Gibraltar se s Nizozemci utkal v oficiálních utkáních jen jednou a neskončilo to pro něj moc dobře. Svěřenci trenéra Césara Ribase pojedou do Rotterdamu s jasným cílem - uhrát aspoň trochu lepší výsledek než minulých sedm inkasovaných branek. Nizozemci ale opět nasadili perfektní tempo a neměli by mít problémy se třemi body.

Oranjes sice asi ještě dlouho budou vzpomínat na to, jak vypadli z mistrovství Evropy. Ale je pravda, že za touhle ztrátou dokázali udělat tlustou čáru a kvalifikace na další mistrovství světa se odvíjí podstatně lépe. Trenér Louis van Gaal své svěřence dokázal dostatečně motivovat, takže celek ze země tulipánů v dalších čtyřech utkáních ztratil body jen jednou.

A rozhodně to nebyly nějaké upocené výkony, výhry o jednu branku a podobně. Černé Hoře dali Nizozemci čtyři branky a do sítě ambiciózního Turecka nasypali ještě o dvě víc. Jen minule se jim utkání příliš nepovedlo, protože nad Lotyšskem vyhráli jen o jednu branku. Na druhou stranu, Lotyšsku kromě jedné šance nic nedovolili a sami na bránu soupeře vystřelili hned devatenáctkrát.

Podle trenéra Van Gaala za to mohla mimo jiné únava, která hráče nutně postihuje. "Vidím na hráčích chuť do hry a snahu vydat ze sebe to nejlepší, ale zároveň se ocitáme v náročné fázi, kdy mnoho z nich hraje opravdu obrovskou porci zápasů. To se nutně musí projevovat. Takže naším cílem budou opět tři body, ale zároveň bychom chtěli některé hráče trochu střídat. Dáme prostor i hráčům, kteří se do hry běžně nedostávají," uvedl Van Gaal pro stránky UEFA.

Van Gaalovi se do hry vrací záložník Wijnaldum, který si již odpykal karetní trest. Memphis Depay je se svými sedmi zásahy sice spolu s Mitrovićem nejlepším kanonýrem evropské části kvalifikace, ale Van Gaal ho zřejmě nechá trochu odpočívat. Gibraltar se musí obejít bez vykartovaného brankáře Goldwina.

Gibraltar se nachází v úplně opačné situaci a prohrává jedno utkání za druhým. Poslední soutěžní duel, v němž ukořistil nějaký bod, byla remíza s Lichtenštejnskem v rámci Ligy národů, ale to je událost stará už 11 měsíců. Tým trenéra Julia Césara Ribase dostali v této kvalifikaci už enormních 28 branek a není divu, že jim v žebříčku FIFA stále patří až 197. místo.

Norsko doma na stadionu Ullevål v Oslu přivítá návštěvu z Černé Hory a jeho cílem jsou jednoznačně tři body. Pokud by se domácím povedlo získat je, vytvořili by další tlak na první Nizozemce. Černohorci to ale nehodlají dopustit, protože prohra by mohla mít v jejich postupových plánech dalekosáhlé následky.

Nizozemsko je na čele skupiny G a plánuje si tuhle pozici udržet, ale na jeho případné zaváhání čeká hned několik dalších týmů. Jedním z nich, tím nejbližším pronásledovatelem, jsou právě Norové. Ztrácí totiž na Oranjes jen dva body. Vzhledem k tomu, že Nizozemsko hraje v paralelně hraném utkání proti outsiderovi skupiny z Gibraltaru, nesmí Norsko zaváhat.

S Černou Horou ho nečeká nic úplně snadného, byť vzájemné zápasy s ní má lepší. Ze tří pokusů vyhrálo Norsko poslední dva. Přesto si je trenér Stále Solbakken dobře vědom síly soupeře a toho, co musí jeho tým pro tři body udělat.

"Černá Hora nám už při minulém měření sil ukázala, že hraje nejen fyzicky náročný fotbal, ale má také mnoho technických hráčů. Je to tým, který čeká na svou příležitost a když ji vidí, umí ji využít. Musíme si dát pozor hlavně v obraně, protože směrem dopředu umí být Černohorci efektivní. Máme ale své způsoby, jak se k tomu postavit. Vím, že jsme připraveni a že pokud do utkání nastoupíme soustředění, můžeme vyhrát."

Norsko se musí potýkat s absencí svého největšího klenotu a útočníka číslo jedna. Erling Håland týmu chyběl a chybět mu ještě nějakou dobu bude. V minulém utkání se jeho absence taky projevila, protože Norsko muselo utkání s Turky brzy dotahovat. Nakonec dokázalo na branku Kerema Aktürkoğlua odpovědět ještě do konce první půle, ale víc než bod z toho nebyl.

Důležitou (a negativní) zprávou pro domácího trenéra je Morten Thorsby, který v minulém kole dosbíral potřebný počet karet a tentokrát se záložník janovské Sampdorie do středu pole nepostaví. Černohorce minule postihla ztráta dvojice Mugoša - Ščekić.

Černá Hora si v minulém klání v klidu poradila s Gibraltarem, nasázela mu tři branky a přidala stejný počet bodů. I díky nim je stále na čtvrtém místě se ztrátou jediného bodu na Turky a tří právě na druhé Norsko. Trenér Miodrag Radulović bude své hráče povzbuzovat i k větší střelecké aktivitě, protože jeho tým dosud skórovat pouze jedenáctkrát.

Pondělní program kvalifikace o účast na MS 2022 začíná už v pět hodin jediným zápasem, který si zřejmě příliš neutrálních diváků nenajde. Mezi Kyprem a Maltou se totiž nebude svádět boj o nic víc než o pouhou čest - i v případě vítězství je stropem obou čtyřbodových mužstev akorát páté místo, které momentálně drží díky lepšímu skóre Malta.

Pro domácí Kypřany musí být prioritou prozaické střílení branek, které zdá se Kostenoglouovi svěřenci zcela zapomněli střílet. Proti Slovinsku si sice s jednou brankou vystačili a brali tři body, krom toho však síť už ani jednou nerozvlnili - a jejich trápení trvá po pátéčním duelu s Chorvatskem již čtyři kvalifikační zápasy v řadě. Mezi ně spadá i první vzájemné střetnutí s Maltou, která si rovněž tenkrát vystřílela skoro všechny náboje v jednom stání - Kypr pokořila v září třikrát a od té doby sama už třikrát po sobě střelce nenašla.

První bitva těchto outsiderů skupiny byla výrazně poznamenána prvopoločasovým vyloučením stopera Costase Soterioua, s nímž se teď opět počítá do základu. Naproti tomu levý bek Andreas Avraam a kapitán Kostakis Artymatas zůstávají v pondělí v trestu.

Rovněž Malta bude bez dvou hříšníků: krajní křídelní bek Joseph Mbong a mladý útočník Alexander Satariano proti Slovinsku viděli jako jediní žlutou kartu, a právě oni byli v karetním ohrožení. Přesto se dá očekávat, že Malta opět nastoupí v rozestavení se třemi stopery.

Slovensko po minulé porážce na půdě Ruska nedisponuje nějakou reálnou šancí obsadit první dvě místa v tabulce skupiny H, a tudíž usilovat o postup na světový šampionát v Kataru v roce 2022. Tři kola před koncem ztrácí na první a druhou příčku sedm bodů, a ačkoli matematicky jakási možnost pro kvalifikaci stále existuje, prakticky bude v Chorvatsku hrát hlavně o čest.

Mužstvo trenéra Štefana Tarkoviče neodvedlo v Kazani před pár dny vůbec špatnou práci. Po statistické stránce bylo tím lepším, v útoku působilo aktivněji. Jenže efektivita byla jednoduše na mizivé úrovni. "Já hráčům nemůžu nic vyčítat. Nemůžu říci, že by se nesnažili," povídal hostující lodivod. "Byli jsme dominantnější, ale v koncovce se nám vůbec nedařilo," hlesl.

V Osijeku se Slováci můžou ještě pokusit o zachování nadějí na úspěch. Jenomže ani zdaleka nemají nic ve svých rukou. Ve Slavonii nejenže musejí zvítězit, potřebují i doufat, že jejich soupeř, případně i Rusko, své další klání pokazí. Taková skutečnost je však nepravděpodobná, připomeneme-li, že v listopadu Chorvaté narazí na Maltu a Rusové na Kypr, čili na outsidery.

Pokud nicméně Slovensko vykáže podobnou výkonnost jako naposledy a zlepší proměňování příležitostí, nemuselo by v Chorvatsku hrát žádné druhé housle. "Ano, v tom případě budeme body sbírat. Zatím tomu tak ovšem není," dodával Tarkovič. Prolomit chorvatskou defenzívu každopádně nebude vůbec snadné. To totiž neinkasovalo v tomto cyklu už šestkrát za sebou.

Zatím mají Vatreni na svém kontě jedinou prohru, hned na úvod nestačili, trochu překvapivě, venku Slovinsku. Od té doby se však dostali evidentně do optimální pohody. A pokud se jim podaří zvládnout i nynější klání, za měsíc zřejmě na samotný závěr změří síly s Ruskem o první pozici, která zaručuje přímou účast na turnaji. Ta druhá pak pouze dodatečné play-off.

Třígólovým vítězstvím na Kypru se Chorvatsko prezentovalo v pátek. "Byli jsme opravdu trpěliví, koncentrovaní, disciplinovaní, zodpovědní," těšilo domácího stratéga Zlatka Daliče. "Všechno si sedlo, vypadali jsme dobře. Vytvořili jsme si spoustu gólovek, též jsme jich dost zahodili. Možná že jsme vypadali nervózně, avšak nebyli jsme. Pro nás vážně super tři body."

Domácí prostě nesmějí polevovat, a to ani v tomto duelu, pokud chtějí mít před listopadovým programem situaci ve svých rukou. S Ruskem mají v současné chvíli shodný počet bodů a, ještě jednou připomeňme, vzájemný zápas oba celky ještě čeká. "Je pro nás skvělé, že jsme znovu udrželi čisté konto. Nenechali jsme Kypr, aby se přiblížil naší bráně," podotýkal Dalič.

Odhadovat, v jakém rozpoložení Slovensko na chorvatskou půdu dorazí, bude zřejmě hodně složité. Přece jenom na kýžený hlavní cíl již dosáhnout nemůže. "Nejen já, všichni do jednoho jsme byli z výsledku z Kazaně zklamaní," smutnil slovenský záložník Lukáš Haraslín. "Teď musíme zvednout hlavy nahoru, dobře zregenerovat a připravit se na těžký boj s Chorvaty."

Oba nároďáky se vyzvou od roku 2019 už počtvrté. A zatím vždy triumfovalo Chorvarsko. "Nejdůležitější je, že jsme závislí sami na sobě," pokračoval Dalič. "My chceme Slovensko porazit a pak klidně počkat na listopad. Neočekáváme snadnou práci. Budeme muset asi urvat více bodů, než jsem si původně myslel. Potřebujeme být stále nabytí energií," zakončoval.

Rusko se pod novým trenérem bez váhání nastartovalo. Nejprve urvalo bod ze zápasu s Chorvatskem, a na něj pak navázalo třemi po sobě jdoucími výhrami. Vytvořilo si tak klíčový odstup od Slovinska, které je nyní ve zřetelně kritické situaci. Musí vyhrát a doufat.

Pokud přechod na tři stopery obvykle mívá za důsledek zpevněnou defenzívu, v případě Ruska se teď odehrává docela opačný efekt - v tom smyslu, že přechod ze tří stoperů zpátky na dva Sborné prospěl jako nic předtím. Rusové nyní už čtyřikrát v řadě neinkasovali, a Karpin navíc okamžitě dostál své pověsti trenéra ochotného k práci s mladíky a nechal hned proti Chorvatsku vést útok teprve 18letý zázrak z moskevského Dinama, Arsena Zakarjana.

Důsledkem je na chlup stejná bilance Rusů jako ta chorvatská (5-1-1), téměř na chlup stejné skóre (11 vstřelených branek, jen o tři více inkasovaných) a bezesporu stejné ambice urvat první příčku. Za sebe se už Rusové neohlíží a případný skalp Slovinců by je od zbytku pelotonu zcela přesvědčivě oddělil. Na druhou stranu, když naposledy Sborná nastoupila na slovinské půdě, nedala tam ani gól a po těsné prohře kvůli pravidlu o venkovních gólech přepouštělo soupeři místenku na světovém šampionátu 2010. To se teď nesmí opakovat.

Slovinci do říjnové pauzy vstoupili očekávaným a dominantním vítězstvím na Maltě (4:0), ke kterému nakonec napomohl zdravotně ne zcela 100% veterán Josip Iličić. Ten by měl hrát i nyní, zatímco páteční debutant Žan Karničnik nejspíš bude pokračovat na pravém beku místo zraněného Petara Stojanoviće.

Ruské úspěchy pod trenérem Karpinem jsou mezitím o to pozoruhodnější, že jich Sborná dosahuje bez tradičních opor jako Golovina, Dzjuby či Čeryševa, kteří jsou všichni mezi marody.

Mistrovství světa 2018 bylo pro Island velkou premiérou, to nadcházející mistrovství v Kataru mu však zdá se zůstane na míle vzdálené. Islanďané jsou zatím jedním z největších zklamání kvalifikace, a byť stále živí alespoň teoretickou naději na postup, s pěti body po sedmi kolech a dvěma výjezdy do Rumunska a Severní Makedonie nemají moc příjemné vyhlídky. Důstojný finiš nicméně chtějí a potřebují zahájit doma proti Lichtenštejnsku.

Právě Lichtenštejnci prozatím jako jediný soupeř přenechal Islandu všechny body, když doma prohrál 1:4 a sám dosud bod bral jenom za remízu 1:1 v Arménii. Islanďané dále bodovali v dalších dvou utkáních, to už však nikoliv naplno, a tak momentálně sedí na páté příčce, propastných sedm bodů vzdáleni od barážové druhé pozice. Plný bodový zisk je pro ně ve zbytku cyklu naprostou povinností, a ani s ním nemají ostrované nic jistého.

Islanďané loni vsadili na divokou kartu, když do čela národního týmu od výběru do 21 let posunuli Arnara Vidarssona, a tento risk se jim zatím nevyplácí. Vidarsson sice omladil kádr a osmnáctiletý Isak Bergmann Johannesson například minule zachraňoval alespoň remízu s Arménií, ale výsledky jsou krajně neuspokojivé a mohou nezkušeného kouče stát místo.

Lichtenštejnsko přesto bude se záporným skóre -17 zcela zjevným outsiderem. Proti Severní Makedonii sice v pátek drželo nulu poměrně dlouho, jakmile však ve 39. minutě poprvé kapitulovalo, přestalo být důstojným soupeřem a nakonec padlo vysoko 0:4.

Islandskou pozici komplikuje zranění kapitána Árona Gunnarssona, bez nějž je složení středové trojky notně nevyzpytatelné. Birkir Bjarnason, Andri Baldursson a Johannesson byli původní volbou, v pátek však z těchto tří začínal pouze první jmenovaný. Poněkud nečitelné je také Lichtenštejnsko, které nedávno přešlo na rozestavení s pěti obránci, ale po výbuchu se Severní Makedonií je nejspíš ve hře návrat k ortodoxnějšímu systému.

Německo se za určitých okolností může již po tomto kole zaradovat předčasně z postupu na světový šampionát. Nesmí nicméně duel se Severní Makedonií pokazit tak, jako tomu bylo v posledním vzájemném střetnutí sil z března. Pro Die Mannschaft tenhle soupeř představuje nepříjemnou zkoušku, právě s ohledem na minulý zápas, v němž Němci senzačně prohráli.

Tehdy ještě hosté byli pod vedením dlouholetého trenéra Joachima Löwa, pro něhož klání s balkánským výběrem bylo vůbec posledním v rámci jakýchkoli kvalifikačních bojů. A jeho mužstvo střetnutí opravdu šeredně nezvládlo. Po evropském mistrovství následně převzal tým Hansi Flick. Ten zatím ve čtyřech utkáních ani jednou nezaváhal a hned čtyřikrát slavil výhru.

Reputaci si Flickovo mužstvo buduje solidně, od září totiž inkasovalo jedinou branku za tři sta šedesát minut, celkem čtrnáct jich vsítilo. Naposledy každopádně muselo tvrdě bojovat, aby urvalo očekávaný skalp Rumunska. "Ukázalo se, že jsme plnili mnoho svých úkolů. Akorát že detaily jsme nedotáhli do konce. Měli jsme však obrovskou vnitřní sílu," říkal německý kouč.

Ten by nakonec měl mít k dispozici všechny hráče z nominace, a to včetně Manuela Neuera a Antonia Rüdigera, kteří již překonali své zdravotní neduhy. "Musíme hrát na nejvyšší úrovni z taktického hlediska, a to jak po individuální stránce, tak celkově jako tým, abychom uspěli," burcoval severomakedonský lodivod Blagoja Milevski. "Já doufám, že se nám povede ozvat."

Domácí prožívají v posledních letech velké fotbalové obrození. Během léta se vůbec poprvé v historii probojovali na turnaj nejlepších nároďáků Evropy, teď přitom reálně usiluj i o účast na světovém mistrovství. Aktuálně drží druhou příčku, jež znamená aspoň dodatečnou baráž, avšak téhle metě jsou blízko rovněž dva jejich největší konkurenti z Rumunska a Arménie.

Ani Severní Makedonii ze sestavy nikdo nevypadl. A Milevski, jenž se mimochodem senzace v Německu tehdy také neúčastnil, podobně jako Löw, neboť na lavičce v tu chvíli byl ještě Igor Angelovski, by měl nasadit nejsilnější možné složení, které má k dispozici. "Mám tady šest nových mladých hráčů z jednadvacítky. A jsem s nimi spokojený," dodával Milevski.

Po EURO 2020 ukončil reprezentační kariéru v dresu Severní Makedonie legendární Goran Pandev. I bez něj se zatím Milevského družině slušně daří. "Máme jasný cíl a vizi. Jsme stále ještě ve fázi budování nového celku, který bude konkurenceschopný pro následnou kvalifikaci na EURO 2024. A myslím, že jsme na správné cestě, vidím totiž hodně radosti," pokračoval.

Kdybyste v únoru řekli nějakému Arménci, že ještě v říjnu, pouhé tři zápasy před koncem kvalifikačního cyklu, bude jeho tým oběma nohama ve hře o baráž, asi by vám nevěřil. Nicméně taková je realita. Realitou je, že si to na národním stadionu v Bukurešti nyní rozdají dva rovnocenní kandidáti na druhou příčku, přičemž domácí jsou na tom bodově dokonce hůře.

Rumuni se jistě sami proklínají, že se nachází v situaci, v jaké se nachází - tedy třetí v pořadí za Německem, přestože se nikomu na druhé místo příliš nechce. Také Severní Makedonie má "pouze” 12 bodů a je lehce dostihnutelná, ovšem Rumunsko už dávno mohlo být na jejím místě. V Arménii si v poslední pětiminutovce nechalo zvrátit zápas z 2:1 na 2:3; v Německu pro změnu naposledy brzy vedlo, aby náskok opět stihlo během 90 minut prohospodařit.

To jsou všechno špatné zprávy, avšak doma už Rumuni vyzráli na Severní Makedonii i Lichtenštejnsko a stále jim zbývá tu zde sehrát zápasy s Arménií a Islandem, takže by se skoro až chtělo říct, že mají pořád vše ve svých rukou. Speciálně s ohledem na to, že případ Arménie by mohl být spíše podobný případu splaskávající bubliny - po třech výhrách v řadě na úvod cyklu se dostavily tři remízy a jedna prohra, takže byť žhavé eso této skupiny nadále boduje, už se tak neděje v natolik parádním stylu jako dříve. A venku se Arménci trápili i s Lichtenštejnskem, které zdolali teprve díky pozdnímu vlastnímu gólu soupeře.

Rumunsko pro toto klíčové klání vítá zpátky Dragose Nedelcua, který už není v trestu a mohl by v sestavě nahradit i slávistu Stanciua. George Puscas nejspíš opět dostane šanci na hrotu 4-2-3-1, přestože už rok čeká na mezinárodní trefu a minulý duel s Arménií pomohl rozhodnout v neprospěch svého týmu červenou kartou ze 77. minuty.

V barvách Arménie je nutno dávat si pozor na Lucase Zelarayana, který se teprve pro tuto pauzu rozhodl reprezentovat zemi svého pradědy, aniž by do ní sám vkročil, a okamžitě se na remíze na Islandu podílel pěknou asistencí.