Preview kvalifikace o MS 2022 - středa 1.9.

Duel Lucemburska s Ázerbájdžánem sice nepatří mezi nejatraktivnější, ale určitě ho lze považovat za zajímavou konfrontaci dvou fotbalových trpaslíků. Lucembursko už ve skupině dokázalo získat tři body a pokud by se to povedlo i doma proti Ázerbájdžáncům, znamenalo by to přímou intervenci do bojů o postup.

A to je něco, s čím se na začátku skupiny vůbec nepočítalo. Lucemburský fotbal, ať už klubový nebo reprezentační, sice začal vystrkovat růžky, avšak jakýkoliv postup by byl obrovskou senzací. Na druhou stranu klubům jako Dudelange už se to v Evropské lize podařilo, tak proč by nemohla překvapit i reprezentace? Ve skupině A jsou hlavní favorité Portugalci a za nimi hned v závěsu Srbové a Irové. Jenomže Lucembursko má v tuto chvíli víc bodů a pokud porazí Ázerbájdžán, přiblíží se prvnímu místu na pouhý bod.

Výhra 1:0 v Irsku byla pro fotbalovou Evropu šokem. Pět minut před koncem vstřelil jediný gól Gerson Leal a ani domácí utkání s Portugalskem nebylo tak jednoznačné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Portugalci zvítězili 3:1, ale po půlhodině hry prohrávali a hádejte, kdo jim vstřelil gól. Správně - Gelson Leal.

Bez bodu je zatím Ázerbájdžán, byť ani on neudělal ostudu. S velkými favority Portugalskem a Srbskem prohrál vždy jen o jeden gól. Od léta 2020 se ázerbájdžánské reprezentace chopil pětašedesátiletý Ital Gianni De Biasi a moc rád by si v kvalifikační skupině připsal nějaké body. Proti Lucembursku bude mít asi největší příležitost.

Lucembursko nemůže pro zápas s Ázerbájdžánem počítat s Maximem Chanotem, jenž si odpykává jednozápasový trest, ani se zraněným Vincentem Thillem.

Portugalsko musí nechat daleko za sebou nepovedené Euro, které skončilo fiaskem. Už ve středu se totiž reprezentace pod vedením trenéra Santose vrhne na další soutěžní duel - kvalifikační utkání o mistrovství světa. A doma v něm bude jasným favoritem.

Portugalci potřebují co nejrychleji zapomenout na to, jak hrubě se jim nepovedlo nedávno skončení mistrovství Evropy a místo toho napnout síly na další cyklus kvalifikačních bojů. Krátce před devátou hodinou večerní totiž slovinský sudí Matej Jug pískne do píšťalky, aby se Estádio Algarve mohlo začít kochat pohledem na velkou bitvu o body. S těmi je na tom lépe samozřejmě domácí ekipa, které se v kvalifikaci zatím poměrně daří.

Santosův výběr nastřádal sedm bodů z devíti možných, takže zatím může být spokojený. Aktuálně mu patří první příčka v nepříliš těžké skupině, ale Portugalci nebudou chtít zaváhat. Na záda jim totiž zdatně dýchá druhé Srbsko, které je na tom bodově úplně stejně. Jinak se celá skupina rozmotává možná dřív než by se slušelo, protože dva poslední týmy nemají ani bod.

A mezi ně patří právě Irsko. Portugalci si prozatím poradili s Ázerbájdžánem a taky vyhráli nad Lucemburskem. Jediný silnější tým, Srbsko, si s nimi rozdělilo body. Trenér Santos doufá, že tentokrát se jeho týmu povede připsat si plný počet bodů, a to ideálně ze všech zářijových zápasů.

"Máme před sebou zajímavé zápasy a já věřím, že si z nich odneseme takový počet bodů, abychom se přiblížili našemu cíli. Víme, že poslední šampionát se nám moc nepovedl a musíme co nejdřív začít vyhrávat. To, co se stalo, je minulost, teď se zaměřujeme jen na další zápasy kvalifikace. Irsko bude obtížný soupeř, protože hraje agresivně, fyzicky a hodně toho naběhá."

Hvězdný Cristiano Ronaldo, který pár dní před zápasem úspěšně prošel zdravotní prohlídkou ve staronovém působišti, má další důvody k tomu, aby porazil Iry. Díky gólům na ME se stal historicky nejlepším kanonýrem evropských šampionátů a pokud by skóroval opět, posunul by se na první místo před íránskou hvězdu Aliho Daeiho. Tím by se stal historicky nejlepším reprezentačním kanonýrem ve všech mezistátních zápasech.

Irsko má taky hodně co napravovat. Nezvládlo totiž duel se Srbskem, s nímž prohrálo těsně 2:3. Především ale hrubě podcenilo minulého soka a uřízlo si z ostudy kabát. Iry totiž minule porazilo i Lucembursko! Stačila mu jediná branka, o kterou se ke konci postaral Gerson Rodrigues Correia Leal. Tím se Irům kvalifikace zase trochu vzdálila, takže další zaváhání by mohla mít fatální následky. Irům schází duo James McCarthy - Robbie Brady, zatímco Portugalci museli do nominace opětovně sahat pro zranění Fontého, Sanchese a Carvalha.

Už bez Andreje Ševčenka bude v kvalifikaci o MS pokračovat Ukrajina. S dočasným manažerem Oleksandrem Petrakovem chce přivézt z Kazachstánu všechny body a odčinit tak remízu z domácího utkání.

Ukrajinská fotbalová legenda Andrej Shevchenko se rozhodl po neúspěšném euru rezignovat a novým manažerem se stal Oleksandr Petrakov. Na této pozici je sice dočasně, ale rád by ho získal na delší dobu. Z tohoto pohledu by se mu výrazně hodil dobrý začátek a tím by bylo v Kazachstánu jen vítězství. Ukrajina dosud v kvalifikaci neprohrála, ale důvodů k radosti má pramálo, protože tři remízy je jednoduše málo, než se očekávalo. Přitom v prvním zápase se modro-žlutí uvedli nejlépe jak mohli - remízou 1:1 na půdě úřadujících mistrů světa z Francie. Stejný výsledek pak zopakovali i doma proti Finsku a Kazachstánu, čímž počáteční úspěch de facto devalvovali. Ukrajině patří v tabulce druhé místo za vedoucí Francií a stále má velkou možnost na závěrečný šampionát do Kataru postoupit, ať už přímo či případně z baráže.

S jedním bodem zůstává na posledním místě skupiny Kazachstán, ale odehráno má jen dva zápasy. Po úvodní porážce s Francií přišla zmiňovaná remíza na Ukrajině. Právě ta dodává Kazachům před odvetou potřebné sebevědomí. Vždyť to bylo ve vzájemných zápasech vůbec poprvé, co se Kazachstánu podařilo získat bod. Přdchozí čtyři střetnutí v letech 2004-2009 skončila výhrou Ukrajiny. Petrakovovi svěřenci to nebudou mít v Nur-Sultanu vůbec jednoduché, protože místní Astana Aréna má svá specifika, kterým je především umělý trávník. V týmu Talgata Baysufinova si může odbýt reprezentační premiéru Artur Shushenachev, ovšem domácí skvadra se bude spoléhat především na záložníka CSKA Moskva Baktiyara Zaynutdinova, který už v dresu národního týmu vstřelil sedm branek.

Hostující trenér Oleksandr Petrakov musel v nominaci oželet brankáře Realu Madrid Andrije Lunina, který zápolí s pozitivním testem na covid a kvůli zranění žebra i Artema Dovayka. Ukrajina zůstává navzdory prvnímu výsledku i změně kouče favoritem.

Bosna a Hercegovina byla nalosovaná do velmi složité skupiny a zatím se jí moc nedaří prokousat se na postupující pozice. Aby toho nebylo málo, tak se ve středu večer musí postavit proti mocné Francii. A země galského kohouta má rozhodně co napravovat, takže o její motivaci není pochyb.

Stade de la Meinau ve Štrasburku se ve středu večer stane svědkem snahy domácí Francie o protáhnutí série neporazitelnosti v rámci kvalifikace na mistrovství světa. Napjatě očekávaná událost příštího léta v Kataru opět uvádí Francii jako jednoho z hlavních favoritů a tým trenéra Didiera Deschampse má očividně co napravovat.

Jako favorit se Francie vrhla i do nedávno skončeného odsunutého mistrovství Evropy, ale pochodila zle. Ze základních skupin sice dokázala postoupit bez větších obtíží, ale to bylo všechno. Hvězdně nabitý tým sice nasázel Švýcarům tři branky, ale stejný počet především díky umění Harise Seferoviće taky dostal. A protože Kylian Mbappé nedal rozhodující penaltu, v dramatickém závěru skončila pouť Francie, zatímco Švýcarsko šlo nečekaně dál.

A na to musí tým podle svého tahouna, Karima Benzemy, zapomenout. "Je jasné, že Euro pro nás skončilo velkým zklamáním, které bude ještě dlouho bolet. Byli jsme v pozici favorita, ale skončili jsme mnohem dřív, než jsme plánovali. Teď ale nemá smysl hledat viníky nebo se k tomu vracet. Poučili jsme se, nechali to za sebou a musíme se maximálně soustředit na nové výzvy. Kvalifikační skupinu máme dobře rozehranou a věříme si."

Problémy, které tíží trenéra Deschampse, jsou spojené primárně se zraněními. Mimo hru jsou právě z těchto důvodů Ousmane Dembélé, Benjamin Pavard, Adrien Rabiot, Lucas Hernández nebo v posledních dnech také Dayot Upamecano. Deschamps proto povolal několik nováčků - šanci na premiéru dostanou Moussa Diaby, Jordan Veretout, Aurelién Tchouameni a Theo Hernández.

Francie už odehrála tři duely a dokázala v nich uhrát sedm bodů z devíti. Pyšná je zejména na obranu, která dostala jen jednu branku. S cílem trochu zvýšit tohle číslo dorazí do Francie Bosna a Hercegovina, které ve skupině patří až 4. místo. Ve dvou odehraných duelech totiž tým trenéra Ivajla Peteva získal jen jeden bod. V březnu hrál naposledy právě s Francií, které k bodům stačila trefa Griezmanna.

Bosna má stále k dispozici dvě hlavní hvězdy, Edina Džeka (autora už 59 reprezentačních branek) a Miralema Pjaniće. Ten bude chtít hodit za hlavu starosti na klubové úrovni. Nedávno dosáhl hranice 100 zápasů v reprezentačním áčku a jeho schopnosti bude Bosna nyní hodně potřebovat. Jedinou vážnější absencí týmu je obránce Jusuf Gazibegović, který odjel do Rakouska po příznacích chřipky.

Dánská jízda mistrovstvím Evropy skončila v semifinále, když Dánové nestačili na pozdějšího finalistu z Anglie. Základní skupinu kvalifikace na mistrovství světa v Kataru ale mají velmi solidně rozehranou. Tentokrát je otestuje druhý tým tabulky, Skotsko.

Asi není třeba se vracet k tomu, proč bylo tohle mistrovství pro Dány a jejich podporovatele tak nevšedním zážitkem. Obrovská radost se mísila s šokem a strachem o život největší hvězdy celého výběru. Dánsko se ale nevzdalo, nesesypalo, jak se možná mohlo na začátku zdát. Nakonec dokráčelo až do semifinále, v němž ho pokořil domácí Albion. Tým trenéra Kaspera Hjulmanda si ale získal obdiv a úctu a rozhodně se nemá za co stydět.

Teď už však vzhlíží k nové výzvě - k dokončení kvalifikace na nadcházející MS v Kataru. A skupinu má zatím solidně rozjetou. Dánsko je na prvním místě, nasbíralo už devět bodů a od třetího nepostupového místa jej dělí už pět bodů. Teď má navíc velkou šanci odskočit svým pronásledovatelům o notný kus, protože ve středu večer se na stadionu Parken v Kodani představí druhý tým tabulky.

Problém by pro Dány mohl spočívat mimo jiné v tom, že právě se Skoty moc dobře hrát neumí. Aspoň co se týká dlouhodobé historie. Doposud se oba týmy v přátelských i oficiálních zápasech potkaly devětkrát a z toho se Dánům povedlo zvítězit jen dvakrát! Poslední dva duely navíc vyhráli Skotové.

Teď by se to mohlo změnit. Dánsko má totiž v kvalifikaci skoro nadpozemskou formu. Ze tří zápasů má plný počet bodů, ale především skvělá čísla. Dalo už 14 branek a doposud nedostalo ani jedinou! Příští duel budou hrát s Faerskými ostrovy, kde se překvapení nepředpokládá. Domácí teď budou doufat, že se karetní tresty vyhnou trojici Braithwaite, Schmeichel a Wind.

V případě Skotska si na karty musí dávat pozor vícero hráčů, mimo jiné Christie, Dykes, Hanley, Hendry, Nisbet a O’Donnell. Skotsko není zrovna favorit na jasný postup a je pravda, že od čtvrtého Rakouska jej dělí jen jeden bod. Doposud si totiž ostrovní celek připsal jedinou výhru a dvakrát už hrál remízově. Za sebou má navíc hodně pokažené účinkování na mistrovství, protože se domů pakovalo už po skupinách. Mimo jiné proto, že ho v zápase s Čechy porazil Patrik Schick TOU trefou.

Izrael by se moc rád posunul na vyšší pozice a ideální šanci k tomu má v úterý večer. To přijede na stadion Tórsvøllur do Tórshavnu. A domácí Faerské ostrovy rozhodně nebudou plnit roli favorita utkání.

Faerské ostrovy, souostroví o asi 50 tisících obyvatelích, se snaží dlouhodobě udělat díru do fotbalového světa. Zatím se jim to ale nedaří a dokonale splňují parametry fotbalového trpaslíka. V Liz národů sice tahle země plná zeleně zaujala a například vybojovala tři body s Andorrou nebo dvě remízy s Lotyšskem, ale kvalifikace na mistrovství světa do Kataru jí tolik radosti zatím nepřináší.

Po třech odehraných duelech je tým švédského trenéra Hakana Ericsona na předposlední pozici s jediným bodem. Všechna tři utkání odehrály Faerské ostrovy mimo svou zem, takže teď je čeká ryze domácí šňůra. Za sebou ale mají nepříjemný debakl 0:4 od Skotů, na který budou chtít reagovat. Náladu si Ericsonův tým zlepšil v přípravném klání, v němž naposledy rozstřílel Lichtenštejnsko pěti góly.

Faktem je, že Ericsonovi se na pozici trenéra daří jako nikomu jinému v historii Faerských ostrovů. Trenér byl jmenován v roce 2019 a za 13 soutěžních zápasů posbíral už čtyři výhry. Teď se mu zranil obránce Rogvi Baldvinsson, zatímco Izrael dorazí posílen o navrátilce Bittona, Peretze a Dabboura.

Když se Izrael poprvé kvalifikoval na mistrovství světa, psal se rok 1970 a tehdy ještě patřil do Asijské fotbalové federace. Tentokrát se pokusí vylepšit své předchozí zaváhání, neboť Izrael se odloženého Eura 2020 nedočkal jen kvůli porážce v play-off od Skotů. Právě za nimi zaostává v tabulce tým trenéra Willibalda Ruttensteinera o bod.

Rakousko chce pokračovat v dobrých výkonech, které mu naposledy vynesly postup ze skupiny na mistrovství Evropy. To by se jim mohlo podařit, protože na Stadionul Zimbru do Kišiněva jedou Rakušané jako jasný favorit. Domácí Moldavsko se aspoň pokusí trochu vylepšit svou defenzivu.

Protože ta zatím předvádí hodně podprůměrné výkony. Když totiž váš tým dostane za tři zápasy o pět branek víc než Faerské ostrovy (při vší úctě k jejich snaze a kvalitě), tak je prostě něco špatně. Moldavsko dostalo za tři duely už 13 branek a zcela jasně se z něj stal tým, na kterém si ostatní protivníci vylepšují čísla.

Jedna remíza a dvě vysoké prohry znamenají jen jeden bod na kontě a vzhledem k tomu skóre patří Moldavsku až poslední místo. Nicméně, domácí trenér Roberto Bordin, který zastává funkci hlavního kouče teprve od února tohoto roku, by mohl cítit náznak naděje na zlepšení z posledního duelu jeho země - přátelského utkání proti Ázerbájdžánu. V něm totiž Moldavsko udrželo čisté konto a navrch dalo jednu branku.

To bylo mimochodem první vítězství Moldavska v sedmnácti posledních duelech. Moldavsku moc nepomáhá ani fakt, že nemá zdaleka kompletní kádr. Kvůli kartám si nezahraje čtveřice Igor Armas, Vadim Rata, Catalin Carp a Ion Nicolaescu.

Hostující Rakousko má za sebou celkem pozitivní mistrovství Evropy, na němž zvládlo postoupit z náročnější skupiny. Pak ale narazilo na příliš silného soka - pozdějšího vítěze z Itálie. A i když s ním bojovalo velmi statečně, dokonce vybojovalo i prodloužení, tak po něm se radovali právě Italové. Rakušané se do nadcházejícího duelu pokusí vstoupit lépe, i když bez zraněného kapitána Juliana Baumgartlingera.

Rakousko zaujímá sice až čtvrtou pozici, ale od druhého Skotska a postupového místa ho dělí jen jeden bod. A vzhledem k tomu, že Skotsko hraje teď s Dánskem, je tohle ideální šance, jak se posunout vzhůru. S Moldavskem navíc svěřenci trenéra Fody prohráli jen jednou za posledních šest utkání.

Lotyšské hlavní město Riga bude hostit přímý duel o 5. místo ve skupině G. Lepší umístění ve skupině se totiž od těchto fotbalových trpaslíků neočekává a půjde tak spíš o zlepšení postavení na žebříčku FIFA.

Není to přitom až tak dávno, co se Lotyšsko představilo na mistrovství Evropy 2004, kde dokázalo remizovat s Německem. Od té doby však přece jen uplynulo už 17 let, za kterých se z Lotyšska stal doslova fotbalový otloukánek. Českou stopu zápas ponese díky hlavnímu sudímu Pavlu Orlovi.

V Lize národů Lotyši sice předváděli často hrůzostrašné výkony a v nejslabší lize D ve skupině s Faerskými ostrovy, Maltou a Andorrou obsadili až 3. místo, v posledním zápase kvalifikace na MS však šokovali Turky, se kterými v divokém zápase uhráli remízu 3:3. Předchozí kvalifikační zápasy sice Lotyši prohráli, prohry s Černou Horou (1:2) a s Nizozemskem v Amsterdamu (0:2) však určitě nejsou žádnou ostudou. Naopak debakl z přátelského zápasu s Německem (1:7) ukázal, že lotyšský trenér Kazakevičs má před sebou ještě spoustu práce, aby Lotyši byli znovu konkurenceschopným týmem v Evropě. Základem úspěchu proti Gibraltaru bude schopnost prolomit soupeřovu obranu a zároveň nedovolit soupeři skórovat z protiútoků.

Reprezentace Gibraltaru zatím žádný výraznější úspěch na kontě nemá, poprvé v historii však bude hrát jednu z hlavních klubových soutěží UEFA gibraltarský tým, konkrétně Lincoln Red Imps. Jelikož Red Imps postoupili do skupinové fáze Konferenční ligy přes lotyšský tým Riga FC, dodává to nadcházejícímu souboji zajímavý náboj. Před zápasem se může zdát, že Lotyšsko je v zápase favoritem, správně zvolenou taktikou však může Gibraltar snadno získat výhodu. Lotyši totiž rozhodně nemají tým stavěný na rychlé kombinace a otevírání soupeřovy obrany. Pokud tedy Gibraltar vydrží pevný v obraně a najde síly pro rychlý přechod do útoku, bude Lotyšům dělat velké problémy.

Poprvé po dvanácti letech se v kvalifikačním cyklu utkají reprezentace Norska a Nizozemska. Skandinávci pamatují vítězství z roku 1992, dosud jediné a aktuálně určitě mají sílu Oranjes zase zaskočit. V zajímavě rozehrané skupině G může být každá bodová ztráta citelná, takže na stadionu Ullevaal v Oslu půjde opravdu o hodně.

Kvalifikační skupina G se po třech kolech vyvíjí velmi zajímavě a vypadá to, že na postup si reálně brousí zuby čtveřice týmů (Turecko, Nizozemsko, Černá Hora a Norsko). Dva z nich se ve středu utkají na stadionu Ullevaal v hlavním městě Norska.

Norové se představí doma vlastně poprvé, protože neúspěšný zápas s Tureckem se odehrál na neutrální půdě ve španělské Málaze. Byla to dosud jediná porážka Norů, proložena dvěma venkovními výhrami nad Gibraltarem (3:0) a Černou Horou (1:0). Zatímco první výhra byla z kategorie povinných, ta druhá by mohla mít v rámci postupových ambicí velkou cenu. Jak moc bude trefa Alexandera Sørlotha důležitá může napovědět už zápas s Nizozemskem. Nory vede v kvalifikaci charismatický Ståle Solbakken, jenž si udělal trenérské jméno v Kodani. Místní FC Kodaň vedl dohromady dvanáct let.

Oranjes začnou v Oslu novou éru pod staronovým koučem Louisem Van Gaalem. Sedmdesátiletý rodák z Amsterdamu vedl nizozemskou reprezentaci nejprve v ročníku 2002-2003 a znovu pak v letech 2012-2014, kdy dokonce skončil na mistrovství světa v Brazílii na skvělém třetím místě. Dotřetice se tedy ujímá kormidla po neúspěšném Franku De Boerovi, jemuž zlomilo vaz vypadnutí v českým národním týmem v rámci letošního eura.

Nizozemci nevstoupili do kvalifikace o mundial optimálně a v Turecku prohráli 2:4. Následně se sice dokázali vzchopit a bez problému porazit Lotyšsko i Gibraltar, avšak kaňka z prvního zápasu zůstává a Oranjes s ní minimálně riskují ztrátu prvního místa a tím pádem i přímého postupu. Po třech zápasech je na finální soudy ještě brzo. Nizozemci mají před sebou klíčové září, vlastně rozhodující, protože se postupně střetnou s Norskem, v sobotu s Černou Horou a v úterý s Tureckem.

Skandinávci se s Oranjes střetli naposledy v roce 2009, rovněž v kvalifikaci o mistrovství světa a úspěšnější byli Holanďané, kteří vyhráli oba duely. Na šampionátu v Jihoafrické republice pak dokráčeli do finále a tam v prodloužení nestačili na Španělsko. Jediná výhra Norů se udála v roce 1992, tedy skoro před třiceti lety!

Norsko se může po letech těšit ze zajímavé generace hráčů a především jedno jméno v jeho kádru vyčnívá - Erling Braut Håland. Vytáhlý útočník střílí branky jako na běžícím páse a je jedno, jestli zrovna za norskou reprezentaci nebo Borussii Dortmund. Každopádně Norsko není jenom o Hålandovi. Ve středu zálohy bude tvořit hru nová akvizice Arsenalu Martin Ödegaard či na křídle hráč AC Milán hostující v Eintrachtu Frankfurt Jens Petter Hauge.

Co se týče Nizozemců, Luis Van Gaal vsadil takřka na stejnou soupisku, která figurovala na Euru 2020. Do sestavy se vrací uzdravený stoper Virgil Van Dijk, který na šampionátu tolik scházel. V útoku by měl řádit Memphis Depay, který v létě přestoupil do Barcelony a v katalánském velkoklubu se začal okamžitě střelecky prosazovat. Kvalitu Oranjes pak netřeba dále dlouze představovat.

Zpackané Euro je zapomenuto a turecká reprezentace už se musí soustředit na další kvalifikační cyklus, tentokrát o mistrovství světa v Kataru, které se uskuteční už příští rok. Turecko začalo výborně a po třech kolech bez porážky se ujalo vedení ve skupině. Dobře je na tom i Černá Hora, která má jen o bod méně.

O selhání Turecka na evropském šampionátu se toho napsalo dost. Parta kolem trenéra Şenola Güneşe prohrála všechny tři duely a pakovala se už po základních skupinách. Přitom před turnajem byla považována za černého koně a její výsledky to potvrzovaly. Tři kvalifikační duely o MS totiž Turecko sehrálo ještě před evropským šampionátem.

V březnu byl začátek kvalifikace přímo báječný. Výhra nad Nizozemskem 4:2 i překvapivě hladké vítězství nad Norskem 3:0 rázem udělaly z Turecka hlavního favorita na postup, pochopitelně společně s Oranjes. Ve třetím zápase ale přišlo nečekané a zcela zbytečné zaváhání s Lotyšskem, které snad i trochu předznamenalo budoucí krach na euru. Turecko v zápase vedlo o dva góly, ale houževnatí Lotyši dokázali urvat remízu 3:3. Lotyšsko je přitom s Gibraltarem považováno za největší "otloukánky" skupiny.

Situace ve skupině G se vyvíjí dramaticky a v tuto chvíli mají šanci na přímý postup hned čtyři týmy, proto jakékoliv zaváhání s dvojicí Gibraltar, Lotyšsko může být fatální. Turci mohou výsledek odčinit v přímém souboji s Černou Horou, se kterou relativně nedávno sehráli dva vyrovnané přípravné duely.

Trenér Şenol Güneş bude ve středu znovu spoléhat na ofenzivní tahouny týmu - záložníka milánského Interu Hakana Çalhanoğlua, jenž se v novém dresu uvedl fantasticky a útočníka francouzského Lille Buraka Yilmaze.

Černá Hora si v prvních dvou kolech poradila s již zmiňovanými outsidery Lotyšskem a Gibraltarem a první těžší zkoušku s Norskem nezvládla. Utkání v Podgorici rozhodl jedinou brankou Alexander Sorloth. Protože "Hrabri Sokoli" na Euru neúčinkovali, sehráli v červnu dvě přátelská utkání s Bosnou a Izraelem a zatímco v prvním duelu remizovali 0:0, v tom druhém podlehli 1:3.

Turecko se bude muset obejít bez stopera Leicesteru City Çağlara Söyüncüa, jinak Şenol Güneş žádné další ztráty neregistruje. Jednu citelnou absenci hlásí i Černá Hora, kvůli zranění nemohl s týmem odletět Stevan Jovetić.

Utkání se odehraje ve Vodafone Aréně, která je domovským stánkem mistrovského Beşiktaşe.

Malta by se moc ráda odrazila ode dna skupiny H a chce k tomu využít domácí prostředí. Na Ta' Qali National Stadium v Ta' Qali se již v úterý večer představí Kypr, který zatím trochu překvapivě stíhá výše postavené týmy a moc neztrácí na příčky zaručující play-off.

Za tři odehraná utkání z deseti se Maltě povedlo získat jen jeden bod. A to přesto, že střelecky jsou na tom dva týmy v tabulce mnohem hůř. Obrana se ale nemá zrovna čím pyšnit, neboť ta inkasovala už osmkrát. Hodně nadějně to vypadalo třeba proti Slovensku, kde se tým vedený zkušeným Devisem Mangiou dostal překvapivě už do dvougólového vedení! Jenže Slováci dokázali vyrovnat, takže Maltě zbyl jen bod.

Na tohle interesantní představení nedokázala Malta navázat a v posledním soutěžním duelu prohrála 0:3 s Chorvaty. To znamená, že Malta nevyhrála už v šesti zápasech ve všech soutěžích dohromady a Katar se jí řádně vzdálil. Malta se s Kyprem prozatím utkala jen dvakrát a oba duely skončily stejným výsledkem - 2:1 pro Kypr.

Kypr jde do tohoto utkání v mnohem lepší konzistenci i náladě, protože jeho start do kvalifikačního cyklu se povedl mnohem lépe. Nikos Kostenoglou dovedl své muže k remíze se Slovenskem a Slovinsko rovnou porazil. S nepříliš atraktivním skóre 1:1 se drží hesla za málo peněz hodně muziky.

Před třemi roky na mistrovství světa sehráli Rusové s Chorvaty čtvrtfinálovou bitvu, která došla až do penaltového rozstřelu. Šťastnějším mužstvem byli Chorvaté, zatímco Rusko na domácím šampionátu smolně skončilo. Nyní se oba soupeři v rámci kvalifikace na další MS střetávají znovu a Sborná touží po odplatě a také po vůbec první výhře nad tímto soupeřem.

Ve středu se v Moskvě na stadionu v Lužnikách utkají dva velcí favorité kvalifikační skupiny H, kteří mají na svém kontě šest bodů. Po třech zápasech to znamená, že již jednou klopýtli a další zaváhání by mohlo s postupovými ambicemi pořádně zamávat.

Rusko se po evropském šampionátu rozloučilo s trenérem Stanislavem Čerčesovem a na jeho místo byl zvolen Valerij Karpin. Někdejší opora Spartaku Moskva a pak především španělské Celty Vigo má za úkol dovést Sbornou na mistrovství světa do Kataru 2022. Ještě za jeho předchůdce Čerčesova se Rusko vypořádalo s Maltou (3:1) a Slovinskem (2:1), ale překvapivě prohrálo na Slovensku (1:2). Ruský tisk pak označil porážku za velice ostudnou a asi v takovém rozpoložení pak Sborná odehrála Euro, kde získala jen jednu výhru nad Finskem. I přes nezdar na Slovensku zůstává Rusko na druhé příčce skupiny, o skóre za vedoucím Chorvatskem, a právě toto pořadí se může po středě změnit.

Euro 2020 se nepovedlo ani Chorvatům, kteří už ve skupině s Českem, Skotskem a Anglií předvedlo nemasný a neslaný výkon. Hra stále ještě úřadujících vicemistrů světa měla velké rezervy a zdaleka nepřipomínala ten tým, který došel na MS 2018 až do finále. Vatreni nakonec vypadli v osmifinále se Španělskem v prodloužení a šlo paradoxně o jeden z nejhezčích zápasů na šampionátu.

Před Chorvatskem je tu další výzva a tou je účast v Kataru v roce 2022. Kvalifikaci nezačali Dalićovi hoši vůbec dobře a prohráli v regionálním derby se Slovinskem 0:1. Následně si sice spravili chuť výhrou nad Kyprem (1:0) a Maltou (3:0), ale těsná porážka může v konečném zúčtování nasekat paseku, zvláště pokud neuspějí v Rusku.

Rusko se potkalo s Chorvatskem jen čtyřikrát. Mimo domácí Mundial v přátelském utkání v roce 2015 a byla z toho výhra "Vatreni" 3:1 a pak také v kvalifikaci o Euro 2008. V tomto případě si diváci moc nepochutnali, protože oba zápasy skončily 0:0. Na druhou stranu jim to vynahradil postup obou celků na šampionát do Rakouska a Švýcarska.

V kádru Rusů nefiguruje Artem Dzyuba a nový kapitán ještě nebyl zvolen. Trenér Karpin slíbil, že se tak stane co nejdříve. V nominaci chybí také Aleksandr Sobolev, protože jak uvedl sám trenér Karpin, tým hodlá omladit.

Změny jsou i v chorvatském týmu. Kvůli zranění bude chybět držitel Zlatého míče a záložník Realu Madrid Luka Modrić. Trenér Dalić dále nepovolal útočníka AC Milán Anteho Rebiće, z jehož úst slyšel celkem ostrou kritiku. Rebić padl v nemilost také kvůli incidentu z eura. Během zápasu se Španělskem si totiž šel vyměnit obuv, zatímco Španělsko během jeho absence vyrovnalo.

Slováci před pár lety dokázali poprvé po třech utkáních vyhrát nad Slovinskem a to samé chtějí zopakovat také ve středu večer. Stadion Stožice v Lublani pro ně ale není zemí zaslíbenou. Dokážou se poprat o další body, nebo si s nimi vymění domácí Slovinsko místo?

Slovenský výběr to se svým skoro jmenovcem moc neumí. Tři zápasy v řadě s ním prohrál, a to ještě se skóre 1:5. V roce 2017 mu to ale konečně vyšlo. V rámci kvalifikace na mistrovství světa na další rok byli Slováci úspěšní díky jediné trefě, kterou pár minut před koncem zaznamenal Adam Nemec. A teď Slováci doufají, že si povedou stejně. Aktuálně jim v tabulce patří třetí místo za vedoucí dvojicí Chorvatsko - Rusko.

Za tři odehrané duely získal tým trenéra Tarkoviče pět bodů, ale nedá se říct, že by nějak oslnil. Především dvě remízy s Kyprem a Maltou byly výsledky, které asi čekal jen málokdo. Proti Rusům už si ale Slováci vedli lépe. A podobného soka čekají i nyní, jak ostatně uvedl stoper Interu Milán Milan Škriniar.

V rozhovoru pro deník Šport mimo jiné řekl: "Očekávám vyrovnaný zápas. Slovinci mají kvalitní hráče, ale takové zápasy nám sedí. Naposledy se nám povedlo je porazit a věřím, že by se nám mohlo podařit uhrát body i u nich. Musíme se na to ale dobře připravit a nastavit. Ve středu pole mají kvalitního Iličiće, kterého znám z Itálie, ale taky se víc spoléhají na týmový projev než na individuality, které by rozhodovaly zápas. Určitě budou sázet na bojovnost, kterou se ale chceme a musíme prezentovat i my."

Slováci v utkání nebudou moci spoléhat na zraněnou brankářskou jedničku Martina Dúbravku, kterého by měl zastoupit Marek Rodák. Ve stavu zraněných je také zkušený obránce Tomáš Hubočan. Slovinci postrádají útočníka Blaze Kramera, místo něhož by mohl na hrotu útoku nastoupit někdejší hráč Slovanu Andraž Šporar. Spoléhat se domácí budou zejména na dvě hvězdy, Josipa Iličiće a brankářskou legendu Jana Oblaka.

Slovinsko nutně potřebuje bodovat a ideálně naplno, protože doposud se mu vůbec nedařilo. Trenér Matjaž Kek sice na úvod kvalifikačního cyklu dokázal překvapit v tom pozitivním slova smyslu, když jeho tým vyhrál nad Chorvatskem, ale pak následovaly dvě porážky.

Slovinsko si neporadilo s domácím Ruskem, které spasil dvougólový kanonýr Artjom Dzjuba, což se asi dalo čekat. Jenže aby Slovinsko prohrálo na Kypru a nedalo ani jeden gól, to byl opravdu černý scénář. Po této porážce kleslo Slovinsko až na pátou příčku ve skupině a účast na mistrovství světa se mu zas trochu vzdálila.