Preview kvalifikace o postup na ME 2020 - pátek 15.11.

Nikdo neočekává, že by utkání Dánska s Gibraltarem mohlo skončit jinak, než výhrou domácího celku. Dánové dobře vědí, že to nejdůležitější přijde až v pondělí v Dublinu, proč se ale ještě předtím střelecky nenaladit? Hareideho tým vyhrál v prvním zápase jasně 6:0.

Dánsko sice vede skupinu bez porážky, ale jeho postavení není zdaleka tak luxusní, jak by se mohlo na první pohled zdát. Vše směřuje k tomu, že o přímý postup si to rozdá až v posledním zápase v irském Dublinu. Aby tomu tak nebylo, musel by se stát menší zázrak a Švýcarsko prohrát s Gruzií.

Vraťme se ale k zápasu s Gibraltarem. Není pochyb, že velkým favoritem jsou domácí. Dánové doma ještě neprohráli, dokonce neprohráli v rámci kvalifikace žádný duel. Jistotu postupu na EURO to však neznamená a po splnění povinnosti proti Gibraltaru je čeká v rozhodujícím zápase Irsko.

Gibraltar všechny zápasy ve skupině prohrál a zatímco vstřelil jen dva góly, devatenáct jich inkasoval. Není to nijak překvapivá statistika, jihoevropský celek byl už před losem pasován do role otloukánka a výsledky to jenom potvrdily. S Dánskem se ve své krátké fotbalové historii utkal jen jednou, v zářijovém utkání, během kterého inkasoval šest branek. Šlo zároveň o největší debakl ve skupině.

Otázkou je, zdali Age Heraide bude šetřit některé opory na zápas v Dublinu, či nechá hrát přesně tu jedenáctku, se kterou bude chtít v pondělí nastoupit. Tak jako tak, ať už v Parkenu vyběhne kdokoliv, očekává se jednoznačné dánské vítězství.

Gruzie už se nemůže kvalifikovat skrze boje ve skupině a nezbývá jí, než se spoléhat na play-off. Do konce její kvalifikační cesty potká již jen jednoho soupeře a tím bude Švýcarsko. To naopak má reálnou naději na postup, třebaže jej nemá ve vlastních rukou.

Švýcarsko bude doma dělat maximum pro to, aby ještě udrželo šanci na postup živou. Aktuálně je situace taková, že Dánsko se o první příčku dělí s Irskem a pokud vyhraje nad Gibraltarem, přičemž Švýcarsko by nezvládlo utkání s Gruzií, postoupilo by Dánsko. Zároveň však mají Dánové výhodu Ligy národů, neboť svou skupinu B 4 zvládli nejlépe a zvítězili v ní, takže mají zajištěn postup do play-off o finálový turnaj.

Liga národů a její výsledky jsou ostatně pro tuto skupinu hodně důležité, protože do play-off o mistrovství Evropy jsou zařazeny hned tři země skupiny D. Vítězem skupiny v Lize národů se totiž kromě Dánska stalo také Švýcarsko a právě Gruzie, tedy týmy, které proti sobě stanou v Kybunparku ve městě St. Gallen. Favoritem budou jednoznačně domácí, což si trenér Vladimir Petković moc dobře uvědomuje.

"Měli jsme skupinu rozehranou poměrně dobře, ale nezvládli jsme ten klíčový duel s Dánskem. To nás hodně mrzí, protože jsme tím přišli o to, abychom měli náš osud ve vlastních rukách. Teď nám nezbývá, než se maximálně a co nejlépe připravit na utkání s Gruzií. To bude hodně náročné, protože jsme si už několikrát ověřili, jak těžce se s ní hraje. Je to hodně fyzické, energické a silové. To dobře víme a taky víme, co dělat, abychom vyhráli."

S Gruzií už Švýcaři mají nějaké nepatrné zkušenosti, ale je to opravdu jen malý vzorek. Ve třech zápasech Švýcaři vyhráli a jednou remizovali, padlo celkem sedm branek.

Gruzie už s ohledem na tabulku postoupit nemůže, tedy má zaručeno play-off. Teď ji čeká poslední zápas a na kontě má stále jen osm bodů. V minulém kole se jí povedlo vyhrát nad Gibraltarem, který je tak stále na posledním místě a bez bodů.

Reprezentanti Norska mají dvě kola před koncem tohoto kvalifikačního cyklu teoretickou šanci na druhé postupové místo, ovšem osud rozhodně nemají ve vlastních rukách a nutně potřebují v obou zbývajících zápasech zvítězit. Nejprve přivítají Faerské ostrovy a v pondělí se představí na Maltě, proti oběma trpaslíkům skupiny F budou považováni za jasné favority. V dosavadním průběhu vybojovali 11 bodů a jsou čtvrtí.

Domácí výběr momentálně ztrácí tři body na třetí Rumunsko a čtyři body na druhé Švédsko, jeho úhlavní konkurenti se taktéž v pátek spolu utkají ve vzájemném měření sil v Bukurešti. Jestliže chtějí Norové zůstat ve hře, tak potřebují remízový výsledek, v opačném případě poputují do dodatečného play-off. Rumunsko se na závěr představí ve Španělsku, ovšem Švédové přivítají právě Faerské ostrovy a naděje Seveřanů je proto na bodu mrazu.

Norsko přitom doposud prohrálo pouze jednou a to ve Španělsku (těsně 1:2). Od té doby se táhne jeho šňůra neporazitelnosti již sedm utkání, jenomže pouhé dvě výhry ve Faerských ostrovech a s Maltou (v obou případech 2:0) jednoduše nemohou stačit. "O svou šanci se ještě popereme, ale spíše se chceme dobře naladit na baráž, která je v tuto chvíli vysoce pravděpodobná," je si vědom tíživé situace domácí trenér Lars Lagerbäck.

Jednasedmdesátiletý švédský rodák dále varuje před podceněním protivníka, jenž se vyznačuje pozornou hrou v defenzivě. "Samozřejmě úlohu favoritů vnímáme, to však neznamená, že snadno získáme tři body. Nasazení a bojovnost musí být na maximální úrovni, jinak můžeme být nemile překvapeni. Pokusíme se tvořit hru, kterou by mohl rozhýbat brzký vstřelený gól. Zápas v žádném případě nebereme na lehkou váhu."

Hosté jsou ze hry o evropský šampionát již delší dobu, nyní bojují o konečné páté místo. V úvodních sedmi střetnutích ani jednou nebodovali, prohráli dokonce i na Maltě (1:2), nicméně před měsícem jí tento neúspěch oplatili a před vlastními fanoušky zvítězili 1:0. Díky tomu se na Maltu bodově dotáhli a určitě by rádi skončili alespoň před ní, na svého pátečního konkurenta totiž ztrácejí nedostižných osm bodů.

Klíčový duel skupiny F se odehraje v pátek v Bukurešti. Domácí Rumuni jsou v horší pozici a ani případná výhra nad Švédskem je nepošle automaticky na Euro, přesto ještě můžou zamíchat kartami. Pokud ale u řeky Dâmbovița uspějí hosté, bude po všem a na evropský šampionát pojedou vedle Španělů právě Švédové.

Švédský fotbalový fanoušek zastává před posledním kvalifikačním kolem podobnou pozici jako fanoušek českého nároďáku. Obě mužstva před vyvrcholením téměř ročního snažení o vstupenku na Euro zaujímala ve své skupině druhé postupové místo. Taky Švédové vědí, že pokud v přímém souboji s největším konkurentem zaváhají, mohou vše ještě napravit, přičemž v posledním zápase hrají proti znatelně schůdnějšímu soupeři nežli onen konkurent. Zjevný rozpor mezi Blågult a českou reprezentací je pouze v hostitelství. Zatímco seveřané musí nejprve cestovat do Rumunska a až poté hrají doma, Češi to mají přesně naopak.

Nyní ale definitivně opusťme českou kotlinu a zaměřme se primárně na aktéry pátečního klání v Bukurešti. Rumunsko zažívá na reprezentační úrovni jistý ústup ze slávy (zase paralela s Čechy, že — dobře, už dost), na minulém Euru ve Francii přesto nechybělo, byť zde velkou díru do světa neudělalo. Poté přišla zpackaná kvalifikace na ruský mundial roku 2018 (čtvrté místo v kvalifikační skupině), poněkud lepší vystoupení v Lize národů (druhá příčka ve skupině Ligy C) a již jsme u současného boje o vstupenku na mistrovství Evropy.

Zde se Tricolorii statečně drží. Připsali si povinné skalpy Malty a Faerských ostrovů, nestačili však na Španěly, nevyvedl se jim výjezd do Švédska a dvakrát remizovali s Norskem. Právě ztráty s Nory mohou Rumuny v konečném účtování hodně mrzet, alespoň jedna výhra nad zemí fjordů by se minimálně psychologicky promítla do závěrečných bitev. Takhle musí bojovníci z Balkánu bezpodmínečně porazit Švédsko alespoň na domácí půdě a zároveň se pokusit o překvapení ve Španělsku, případně doufat, že Blågult ztratí proti Faerským ostrovům.

To je sice krajně nepravděpodobné, ale ne zhola nemožné. Také Švédové si v kvalifikaci ani jednou nepřišli na Nory (kteří remizovali i se Španěly a s pěti dělbami bodů jsou jasným remízovým králem kvalifikace), jinak si však povinnosti splnili. Především hned na úvod vyzráli na Rumuny a navíc před měsícem uhráli cennou remízu se Španělskem. Už v Bukurešti se tak můžeme dočkat rozuzlení. Pokud ne, tak si Blågult odehrají své v pondělí doma v Solně.

Švédsko je tak blízko šestému postupu na Euro v řadě. Slušná bilance, jen co je pravda, bohužel však na samotném mistrovství Evropy se Blågult tolik nevede. Od roku 2000 jen jednou postoupili do play off (rok 2004 a čtvrtfinále, ve kterém se z postupu radovalo Nizozemsko). Možná se ale na severu kontinentu blýská na lepší časy. Mnohé naznačila již čtvrtfinálová účast na loňském mistrovství světa, navíc to není tak dávno, co mladí Švédové ovládli Euro jednadvacetiletých. Potvrzení vzestupného trendu může pokračovat, stačí v pátek zvítězit.

Další z mnoha bitev mezi trpaslíkem a obrem bude k vidění na Estadio Ramón de Carranza v Cádizu, kam v pátek večer dorazí Malta. Ta už se proti Španělsku postavila mnohokrát, ale snad nikdy z toho pro ni nebylo příjemné utkání. Španělé by po dvou remízách v řadě rádi vyhráli.

Favorizovaní Španělé v minulých dvou duelech shodně brali jen bod, což je pro tak ambiciózní a kvalitní celek přeci jen zklamáním. Severský vzduch zřejmě hráčům La Furia Roja nedělá dobře, protože proti domácímu Norsku dali jen jednu branku a stejný počet dostali. Celá situace se opakovala také v utkání s domácím Švédskem, takže náskok Španělů na druhé Švédy se smrskl na pouhých pět bodů.

Co se týče vzájemných duelů, tak ty samozřejmě zcela ovládají Španělé. Tým trenéra Roberta Morena vyhrál všech sedm utkání a dokázal v nich dohromady nasázet už 30 branek. Velký podíl na tom má samozřejmě zápas starý šestatřicet let, při němž Španělé vyhráli drtivým výsledkem 12:1. V poslední době jsou trochu pasivnější, ale vzhledem k tomu, že Malta se za těch 7 zápasů dokázala prosadit jen třikrát, není těžké odhadnout, že moc práce s ní favorit neměl.

A trenér Moreno by si přál, aby to tak zůstalo i po předposledním utkání kvalifikace. "Je jasné, že jsme favorit, to asi není třeba rozebírat. Ale my k tomu tak musíme taky přistupovat, protože jako favorit musíte vyhrávat pořád. A to samé budeme chtít ukázat i proti Maltě. Poslední dva duely se nám nepovedly tak, jak bychom si představovali, takže máme na čem pracovat. Věřím, že v domácím prostředí ukážeme chuť a kvalitu, ať půjde na hrací plochu kdokoli."

Tím Moreno možná naznačil, že dá prostor několika nováčkům. V tomto utkání by si svůj oficiální soutěžní debut v seniorské reprezentaci mohli připsat dva hráči - Dani Olmo a Pau Torres. V utkání nebude figurovat útočník Rodrigo Moreno a menší zdravotní potíže trápí i Adamu Traorého. Hosté jsou bez vykartovaného Borga.

Úlohy před utkáním jsou jasné rozdělené. Zatímco domácí celek se již dávno kvalifikoval na závěrečný turnaj, hosté naopak tuto výsadu dávno ztratili. Malta vyhrála jen jeden jediný duel, hned na úvod totiž porazila Faerské ostrovy. Od té doby se jí ale nedaří a kupí jednu porážku na druhou.

I proti Španělům trenér Raymond Farrugia očekává jasnou převahu domácích. "Španělsko pro nás bude opravdu náročným testem a my nechceme udělat chybu. Pak nás čeká Norsko v závěrečném kvalifikačním utkání, takže jsou před námi dva nesmírně nároční soupeři v krátkém intervalu. A my se chceme připravit co možná nejlépe, i když už nemáme šanci na postup," dodává trenér Farrugia.

Oba dva páteční soupeři nemohou být se svým dosavadním působením příliš spokojeni, zklamáno bude hlavně Řecko. To v osmi utkáních vybojovalo pouhých osm bodů a jeden z hlavních adeptů na přímý postup musí spoléhat na ostatní výsledky ve skupinách, aby se o svou šanci mohl poprat alespoň v dodatečném play-off. To domácí výběr ještě živí teoretickou naději na přímý postup, ale ta vskutku není příliš velká.

Arménie prozatím vybojovala o dva body více než Řecko a je čtvrtá o skóre za třetí Bosnou a pět bodů za druhým Finskem. Ve dvou zbývajících kolech tak nutně musí zvítězit a zároveň doufat, že Finové nezískají ani bod. Právě v posledním duelu zavítala do Turku ke klíčové bitvě, jenomže tu vůbec nezvládla a domů odjížděla s porážkou 0:3. Svůj nejcennější skalp si připsala proti Bosně a Hercegovině, když ji zdolala v poměru 4:2.

Přitom ještě před více jak měsícem nebyla od přímého postupu až zase tak daleko, ale kromě neúspěchu ve Finsku selhala proti trpaslíkovi z Lichtenštejnska a jen s ním remizovala 1:1. S barážovými ambicemi je na tom ještě hůře než Řecko, proto se její premiérová účast na vrcholném šampionátu nezdá být příliš reálná. Po dvou předchozích zklamáních navíc rezignoval na post trenéra Armen Gjulbudaghjanc.

Ten vydržel na lavičce rok, místo něho Arménii povede Abraham Chashmanjan. "Uvidíme, jestli bude co zachraňovat, nicméně i přesto chceme předvést co možná nejlepší výkony a skončit alespoň třetí. Teď neřešíme, jak se bude situace vyvíjet dále, rádi bychom se soustředili pouze na naše výkony," uvedl při své úvodní tiskové konferenci Chashmanjan. Arménie v prvním vzájemném střetnutí s Řeckem překvapila.

V Aténách totiž skvěle zvládla první poločas a nakonec se radovala ze senzačního vítězství 3:2. Hosté po úvodní výhře nad Lichtenštejnskem (2:0) nedosáhli na tříbodový zisk šestkrát za sebou, z toho hned čtyřikrát prohráli. Teprve naposledy se zvedli s Bosnou a zdolali ji 2:1. "Pevně doufáme, že baráž vyjde, i když jistotu zatím nemáme. Pokud se to povede, tak do ní chceme vstupovat v co možná nejlepším rozpoložení," prohlásil krátce nizozemsko-kanadský kouč ve službách Řecka John van't Schip.

V Helsinkách může v pátek vypuknout obrovské veselí. Pokud totiž domácí Finové zvítězí, poprvé v historii postoupí na mistrovství Evropy. Domácím hraje v podstatě vše do karet a výhra proti trpaslíkovi z Lichtenštejnska by měla být formalitou.

Je to blízko, až neskutečně blízko. Finové jsou krůček od splnění velkého snů. Až doteď si reprezentanti této severské země nikdy nezahráli na finálovém turnaji jakékoliv úrovně, evropské či světové. Rok 2020 však pravděpodobně vše změní a "Huuhkajat" budeme moci pozorovat na mistrovství Evropy.

Leckdo možná namítne, že to výři měli až moc snadné, jelikož Euro hraje víc a víc účastníků - příští rok jich bude podobně jako naposledy 24. Jiní zase poukáží na přívětivou kvalifikační skupinu s ustupujícím Řeckem či nevyrovnanou Bosnou a Hercegovinou. I kdyby to byla pravda, leží snad vina na Finech. Nikoliv. Seveřané prostě byli připraveni mnohem lépe než konkurence (až na Italy) a čeká na ně zasloužená odměna.

A tak zatímco Řekové s Bosnou několikrát zbytečně ztratili, Huuhkajat si až na dvojzápas s Itálií počínali téměř dokonale. Facku dostalo Finsko až před měsícem v bosenské Zenici, kde prohrálo 1:4, na tuto sprchu však výři jasně odpověděli výhrou 3:0 v klíčovém duelu s taktéž houževnatou Arménií. Přes posledním kolem mají Seveřané vše ve svých rukách.

Letos jsou Huuhkajat postupu na finálový turnaj mnohem blíž než v letech 1997 či 2007, kdy byli též jen krůček od splnění snu. "Mohu slíbit, že se postaráme o naši práci. Pro jednou se odvážím slibovat," prohlásila hlavní hvězda a nejlepší střelec Finů v kvalifikaci Teemu Pukki.

Lichtenštejnsko by navíc nemělo klást velký odpor. Alpská země je již dlouhodobě řazena mezi fotbalové trpaslíky a otloukánky, na nichž si kvalitnější mančafty zvětšují sebevědomí. Jinak tomu není ani ve kvalifikační skupině J. Dva body proti Řecku a Arménii potěší, ale v konečném účtování nic neznamenají a Lichtenštejnsko je tak jasně poslední. Přesto v Helsinkách zablokují o další bod a pokusí se ještě nepřímo zdramatizovat boj o druhé místo.

Italská reprezentace má před sebou poslední dva duely kvalifikačního cyklu a může si je náležitě užívat. Po skvěle sehrané kvalifikaci ji totiž ze sedla nikdo neshodí a Italové o první místo již nepřijdou. Přesto mají dost důvodů, aby zápas v Bosně a Hercegovině nevzdali.

Trenér Roberto Mancini může být na své hráče hrdý a může svou práci považovat za velmi úspěšnou. Jeho Itálie totiž ukazovala, že je perfektně sehranou mašinou, která umí sbírat body se samozřejmostí a pravidelností. V osmi zápasech totiž squadra azzurra ani jednou neselhala a neztratila ani jeden bod! S jejími čtyřiadvaceti body vládne skupině J a o první místo už nepřijde. Daří se jí v útoku i v obraně, protože Italové dali už 25 branek a dostali jen pouhé tři.

Když se Italové postavili proti Bosně naposledy, měli co dělat, aby dosáhli na body. Jako první totiž udeřil v Itálii dobře známý střelec AS Řím, Edin Džeko. Na jeho branku museli teprve odpovídat Lorenzo Insigne a Marco Verratti, kteří se prosadili po změně stran. A dalo jim to docela dost práce. Podobné nervy už trenér Mancini ani fanoušci italského týmu nechtějí zažívat. A to přesto, že si trenér může dovolit ten luxus nasadit i nové tváře.

Svého debutu v národním seniorském mužstvu by se mohli dočkat hráči jako Riccardo Orsolini, Gaetano Castrovilli, Andrea Cistana nebo brankáři Alex Meret s Pierluigim Gollinim. Italové všeobecně hodně sází na mládí, hlad a energii, kterou se Mancini snaží ze svých hráčů dostat. Italové i díky tomu dokázali neprohrát už 12 posledních zápasů a ještě lepším dojmem působí jejich ryze kvalifikační statistika. Už dlouhých 38 kvalifikačních duelů o mistrovství Evropy totiž Italové nenašli přemožitele.

A zkušený záložník Jorginho by sérii moc rád protáhl ještě o několik dalších zápasů. "Zatím si vedeme skvěle a musím pochválit každého hráče i člena realizačního týmu. Samozřejmě víme, že finální turnaj nás teprve čeká, ale už jsme myslím ukázali, že z dlouhodobého hlediska jsme na správné cestě. Chceme i v posledních dvou duelech ukázat, že nic nevzdáváme."

Italové se musí obejít bez trojice Verratti, Berardi a nejnověji také Mancini. Stoper římského AS má svalové potíže a již se vrátil do hlavního města. Bosna a Hercegovina je sice až na třetím místě a od druhého Finska ji dělí poměrně výrazných pět bodů, ale přesto nemusí házet flintu do žita.

I když tabulkově nemá postup ve svých rukou, má jednu malou výhodu. Vyhrála totiž svoji skupinu Ligy národů, která jí právě teď přijde vhod. Díky tomu má totiž automaticky zajištěný postup do play-off. Šanci tedy pořád má, i když raději by tým trenéra Prosinečkiho jistě postoupil přímo.