Preview kvalifikace o postup na MS 2022 - středa 24.3.

Bez brankářské jedničky Ruie Patrícia, nestárnoucího obránce Pepeho a hbitého křídelníka Raphaëla Guerreira se fotbalisté Portugalska vrhnou do nového kvalifikačního cyklu na světový šampionát v roce 2022 proti Ázerbájdžánu. Právě tenhle duel má být pro jasného favorita především zkouškou před následným velmi důležitým střetnutím na půdě Srbska.

Všichni tři zmínění sice byli původně zařazeni do reprezentační nominace kouče Fernanda Santose, jenomže ze hry je nakonec vyřadilo zranění. Za Ruie Patrícia by tak měl zaskočit mezi třemi tyčemi Anthony Lopes, povolání byli mimochodem i kvůli těmto nepříjemnostem Nuno Mendes a Joao Palhinha, hráči aktuálního lídra Primeira Ligy z lisabonského Sportingu.

Právě oni dva můžou prožít během tohoto srazu své debuty za nároďák. Prvně jmenovaný by třeba mohl zasáhnout do hry už v nynějším případě, a nahradit tak na levém kraji defenzívy Raphaëla Guerreira. "Vůbec tu nejde o věk. Zde si zaslouží místo jen ten, kdo si získá mou důvěru a kdo se mi bude hodit. Na tom postu můžou hrát i jiní," vysvětloval Fernando Santos.

Ten jinak bude moci využít své obvyklé velezkušené tahouny, a to Cristiana Ronalda i Joaa Moutinha. "Od doby, co jsem tu, se můžeme probojovat na šestý závěrečný turnaj, pokud do těch počtů zahrneme i Konfederační pohár a Ligu národů," připomínal domácí stratég. "Právě o tuhle účast budeme usilovat. Zatím jsme neuspěli jen v nedávné Lize národů," podotýkal.

Portugalsko má velké ambice. Nebo aspoň tak zkrátka hovořil šestašedesátiletý portugalský lodivod. "Chceme být mistry světa," vzkazoval. "To není jenom náš sen. Je to pravda, která může vyplout na povrch. Musíme si stanovit vlastní cíle a směřovat za nimi. My opravdu můžeme vyhrát v každém zápase. Musíme ovšem ke všem přistupovat jako k finále," dodal.

Hosty čeká ve skupině A asi nejtěžší možný úkol hned na úvod. Byť v konkurenci Irska nebo Srbska budou patřit k outsiderům, chtějí za každou cenu své soupeře alespoň co nejvíce potrápit. "Musíme si Ázerbájdžán dobře nastudovat a zjistit, ve kterých oblastech by nám mohl působit potíže. Víme třeba o jeho hodně slušných brejcích," varoval Fernando Santos.

Hostující trenér Gianni De Biasi, jenž je u týmu od července loňského roku, neudělal žádná větší překvapení ve svém složení kádru. Ten je složen výhradně z hráčů ázerbájdžánské nejvyšší soutěže, tedy až na jednu výjimku, a tou je Anatoli Nurijev, úplný novic v mužstvu působící v ukrajinském Mynaji, který je díky původu svého otce čerstvě naturalizovaným.

Celek z Kavkazu nebude mít na neutrální půdě v Turíně, kde se nakonec mač odehraje kvůli koronavirovým opatřením, co ztratit. "Sestavili jsme dobrý mladý tým," věřil ve schopnosti své družiny De Biasi. "Neměli bychom hrát pasivně a bát se. Budeme navíc na hřišti, které patří Cristianovi Ronaldovi z Juventusu. Uvidíme, jak moc dobře jsme se připravili," mínil.

Nadcházející mistrovství světa se netradičně uskuteční v listopadu a prosinci v Kataru a evropská část kvalifikace vstupuje do své první etapy. Hned na úvod se spolu utkají dva adepti na postup, za mírného favorita bude považováno domácí Srbsko. To v tuto chvíli disponuje nesmírně kvalitním týmem, který má jen ty nejvyšší ambice a o přímý postup na tento fotbalový svátek by podle papírových předpokladů mělo bojovat s Portugalskem.

Reprezentace z Balkánského poloostrova bude vstupovat do tohoto kvalifikačního cyklu pod vedením nového trenéra Dragana Stojkoviče, jenž nahradil Ljubišu Tumbakoviče. Srbům se v poslední době příliš nedařilo, neboť neuspěli v kvalifikaci na červnové EURO a nedařilo se jim ani v Lize národů, jelikož ve druhé výkonnostní skupině obsadili v konkurenci Ruska, Turecka a Maďarska třetí místo se šesti body a těsně nesestoupili do Ligy C.

Srbové dokázali postoupit na poslední MS v roce 2018 v Rusku a skončili v základní skupině. "Náš cíl je zcela jasný, i když to bude opravdu velmi obtížné. Portugalsko dlouhodobě patří mezi velké favority každého vrcholného turnaje, podceňovat rozhodně nemůžeme ani Ázerbájdžán či Lucembursko. Irsko taktéž má postupové ambice a jeho defenzíva se těžko překonává. Hned v úvodu nás čeká nesmírně důležitý zápas," řekl na své premiérové tiskové konferenci šestapadesátiletý rodák z Niše.

Ostrovní reprezentační výběr se taktéž nenachází v úplně nejlepším rozpoložení, na EURO se nedostal a v Lize národů ve skupině 4 ani jednou nevyhrál. V šesti zápasech vybojoval pouhé tři body, i přesto mu to stačilo na udržení v Lize B, když za sebou nechal Bulharsko. Na mistrovství světa se naposledy probojoval v roce 2002 a po dvaceti letech by se rád mezi světovou smetánkou opět objevil.

Irsko čeká na soutěžní výhru dlouhých sedmnáct měsíců, k tomu v předchozích sedmi případech ani jednou neskórovalo. Kapitán Seamus Coleman věří, že současná mizérie konečně skončí. "Srbsko plnohodnotně respektujeme a dobře víme, jak je silné. Za favority považováni nejsme, i přesto se pokusíme zvítězit." Kouč Stephen Kenny momentálně nemá k dispozici brankářské duo Randolph - Kelleher, mezi tři tyče by se tak měl postavit mladý Mark Travers.

Oba dva soupeři se spolu paradoxně utkali v poslední kvalifikaci o MS v Rusku a úspěšnější bylo Srbsko, protože získalo čtyři body po remíze 2:2 a výhře 1:0.

Senzace jménem Finsko se jistě těší na nadcházející evropský šampionát, kterého se zúčastní vůbec poprvé ve své historii, nicméně ještě předtím ho čeká velmi ostrý začátek kvalifikace mistrovství světa. Ve svém prvním vstoupení přivítá vyhaslou Bosnu, která v posledních letech nepředvádí dobré výkony, i když kvalita ji v žádném případě nechybí. Severský výběr chce tentokráte zaskočit celý svět a rád by se postaral o další obrovský šok.

Finové totiž ještě nikdy v historii nepostoupili na vrcholný fotbalový svátek a nyní mají solidní příležitost, jak si splnit sen. Ovšem na druhou stranu je nutné zmínit, že je procházka růžovým sadem v žádném případě nečeká. Ve skupině D je považován za jasného outsidera Kazachstán, za největšího favorita jsou považováni obhájci nejcennější trofeje z Francie a bez šance na účast mezi dvaatřicítkou nejlepších není ani Ukrajina.

Trenér Markku Kanerva vede reprezentační výběr už od roku 2016 a věří, že jeho svěřenci neřekli poslední slovo. "Postupem na mistrovství Evropy to pro nás nekončí, chceme postoupit ze skupiny a rádi bychom se probojovali i na MS. Nacházíme se ve velmi těžké skupině a chceme ji vyhrát, ale bude to opravdu těžké. Teď se soustředíme jen na Bosnu a očekávám nesmírně vyrovnaný duel," řekl Kanerva s klidným hlasem.

Hosté se mistrovství světa naposledy zúčastnili v roce 2014 v Brazílii a vypadli ve skupině, ve skončené Lize národů působili v elitní šestnáctce a vůbec se jim nedařilo. Ve skupině 1 s Itálií, Polskem a Nizozemskem nevyhráli ani jednou, se dvěma body na kontě skončili beznadějně poslední a sestoupili do Ligy B. Právě s Finskem se střetli v neúspěšné kvalifikaci o červnové ME a po úvodní porážce 0:2 dominovali v odvetě, jelikož zvítězili hladce 4:1.

Bosna a Hercegovina hodlá překvapit velkou konkurenci s novým bulharským trenérem Ivajlem Petevem, jenž tak zažije svou soutěžní premiéru. "Finsko staví svou hru na týmovém výkonu a skvěle brání, na jeho vynikající defenzívu proto musíme najít recept. Podle mě to bude opatrné utkání a rozhodnout může jakákoli chyba. Pevně věřím, že se soupeři vyrovnáme v bojovnosti."

Neúspěch za neúspěchem sbírá Ukrajina pokaždé, když se střetne s Francií. Za poslední léta se výběr kouče Ševčenka zlepšil, nicméně i vzhledem k absenci některých hráčů bude v Paříži proti domácímu mužstvu opět v roli outsidera.

Andrij Ševčenko po losu kvalifikačních skupin asi moc neskákal radostí do vzduchu. Nejenže se kouč Ukrajiny musí utkat s nevyzpytatelným Finskem či podobně zrádnou Bosnou a Hercegovinou, avšak vedle toho odehraje národní výběr ze země za východním karpatským obloukem také dvě utkání s neoblíbenou Francií.

Stačí si vzpomenout na poslední vzájemná soutěžní střetnutí z roku 2013. Tehdy se obě mužstva utkaly v baráži o Mistrovství světa. První utkání v Kyjevě zvládli vítězně domácí, v Paříži však Ukrajinci neudrželi dvoubrankový náskok a na brazilský mundial odcestovali "Les Bleus". Stejně tak byli Francouzi úspěšnější na ukrajinském Euru v roce 2012 nebo v přátelském utkání v říjnu uplynulého roku, kdy soupeře z východu Evropy doslova rozdrtili po výsledku 7:1.

Čas plyne, Francie však zůstává pořád silná. Dokonce je v současnosti možná silnější než kdy dřív. Kormidelník Les Bleus Didier Deschamps si vybírá z plejády hráčů světové třídy, které mu většina trenérských kolegů může jen závidět. V obraně Deschampsova mužstva mohou pospolu nastoupit Raphaël Varane či Ferland Mendy, v záloze je možno nalézt N’Gola Kantého nebo Paula Pogbu. Největší poklady se nicméně nalézají v útoku. Anthony Martial, Antoine Griezmann a samozřejmě Kilian Mbappé - to je zkrátka obrovská palebná síla.

Především o Mbappém se často hovoří jako o budoucím nejlepším hráči světa. "Má statistiky, které nejsou z této planety. Je jedním z nejlepších světových útočníků. Ale i když nehraje zrovna nejlépe, má schopnost rozhodnout zápas," nešetřil superlativy směrem k útočníkovi Paris Saint-Germain Deschamps.

Ukrajina se tedy má na co těšit, nicméně i Ševčenko se může pochlubit talentovaným výběrem. Ostatně není náhodou, že žluto-modří za poslední tři roky postoupili v Lize národů na nejvyšší úroveň a bez potíží postoupili na evropský šampionát, který je po odložení v plánu během letošního léta. Poslední reprezentační segment ale Ukrajincům příliš nevyšel, neboť vedle již zmíněného debaklu od Francouzů v přátelském utkání vypadli během loňského podzimu z Ligy A Ligy národů.

V kvalifikační skupině D se však Ukrajina tak jako tak hodlá na Mistrovství světa kvalifikovat poprvé od roku 2006. Hned na úvod kvalifikačního snažení chce potrápit silnou Francii i bez zraněných Viktora Cygankova a Tarase Stěpaněnka. Obnovení zdravotních problémů zřejmě nebude riskovat ani křídelník anglického West Hamu Andrij Jarmolenko.

Také Les Bleus mají před katarským mistrovstvím o ambice postaráno. V blízkovýchodním emirátu se mohou stát teprve třetím národním výběrem, jenž by dokázal světové prvenství obhájit. Na začátek kvalifikace má Deschamps k dispozici v podstatě to nejsilnější, co fotbalová Francie může nabídnout.

Čeští fanoušci budou ve středu večer soustředit pozornost zejména na střet s Estonskem, po očku však budou sledovat výsledek utkání z Bruselu. V neoficiálním hlavním městě Evropy se totiž utkají další dvě mužstva ze skupiny E - Belgie a Wales.

Podobně jako český reprezentační výběr řešila i Belgie své problémy z nominací. Zranění totiž nakonec vyřadilo ze hry kapitána Edena Hazarda a na marodce rovněž nadále setrvává dlouhodobě absentující středopolař Axel Witsel. Původně měl "Rudým ďáblům" scházet také útočník Romelu Lukaku, ten se však nakonec dal zdravotně do pořádku a může se těšit na souboje s velšskými chasníky z obrany.

Poslední sraz těch nejlepších světových výběrů vyšel Belgii na výbornou. Talentovaný mančaft konečně prokázal předpoklady a odvezl si z některé z vrcholných akcí medaili. Rudí ďáblové nakonec brali před necelými třemi lety v Rusku bronz.

Vysokou laťku drží výběr trenéra Roberta Martíneze i nadále. Belgičané se po parádní jízdě bez větších starostí kvalifikovali na loňs...ehm, letošní Euro. Suverénně si jedna ze zemí Beneluxu počínala též v Lize národů, v jejímž rámci si to letos v říjnu rozdá s Itálií, Španělskem a Belgií o celkový triumf.

Výtečně si v Lize národů vedl i Wales. Také "Draci" ovládli svoji skupinu, avšak na rozdíl od Belgičanů se nacházeli až v druhé výkonnostní Lize B. V příštím vydání stále mladé soutěže si ale díky zmíněnému triumfu zahrají s nejlepšími evropskými výběry.

Na posledním světovém šampionátu Velšané chyběli, letošní Euro už ale nevynechají. Předtím však ještě Draci rozehrají kvalifikaci na katarský mundial a na první zápas se určitě těší. Wales totiž na Belgii umí, neboť s Rudými ďábly neprohrál jediný z posledních čtyř střetů. Zejména na poslední úspěch vzpomínají v západním cípu Britských ostrovů dodnes, neboť přišel ve čtvrtfinále legendárního tažení Velšanů Mistrovstvím Evropy v roce 2016.

Těžko však soudit, jak si Draci povedou bez kouče Ryana Giggse, který řeší osobní problémy. Giggsovy pravomoci převzal na probíhajícím srazu jeho asistent Robert Page, který se musí obejít bez záložníka Juventusu Aarona Ramseyho. Zranění nepustí do hry ani obránce Bena Daviese s Tomem Lockyerem.

Čeští fotbalisté ve středu vstoupí do kvalifikace o postup na mistrovství světa 2022. Na úvod pětičlenné skupiny E čeká reprezentanty venkovní zápas s Estonskem, které je papírově nejslabším týmem tabulky. Svěřenci trenéra Jaroslava Šilhavého proto neberou v prvním letošním utkání nic než tři body. Vzhledem ke zpřísněným opatřením proti koronaviru v Estonsku se nebude hrát v Tallinnu, ale na neutrální půdě v polském Lublinu.

Šilhavý předloni dovedl český tým na mistrovství Evropy, na podzim s ním ovládl skupinu B2 Ligy národů a teď s ním touží postoupit i na světový šampionát. Na něm samostatná reprezentace hrála jen jednou v roce 2006.

Na závěrečný turnaj do Kataru přímo projdou z evropské části kvalifikace pouze vítězové skupin, týmy z druhých míst čeká play off. V něm se představí ještě dva nejlepší vítězové skupin Ligy národů, kteří v kvalifikaci neuspějí. Češi mají velkou šanci, že se minimálně z Ligy národů do baráže dostanou.

"Mistrovství světa je asi to nejvíc, zvlášť když jsme se ho zatím zúčastnili jen jednou. Kdyby se povedlo postoupit, byl by to obrovský úspěch. Všichni si to přejeme a uděláme pro to maximum. Věřím, že minimálně o druhé místo, které znamená baráž, se popereme," řekl Šilhavý.

V druhém utkání kvalifikace přivítají jeho svěřenci v sobotu v Edenu lídra žebříčku reprezentací FIFA Belgii a úvodní březnový blok uzavřou příští úterý ve Walesu. Zbylým soupeřem bude Bělorusko.

Češi potřebují do skupiny dobře vstoupit, což se jim v minulosti příliš nevedlo. V posledních čtyřech zahajovacích zápasech světové kvalifikace neskórovali a třikrát po sobě v nich remizovali bez branek. Předchozí evropskou kvalifikaci začali historickým debaklem 0:5 v Anglii.

Estonsko by pro reprezentanty mělo být na úvod ideálním soupeřem. Ve všech třech vzájemných zápasech Češi zvítězili minimálně o dva góly a inkasovali v nich jedinou branku.

Estonci, kteří nikdy nestartovali na velké akci, v součtu s lednovou přípravou proti Ferencvárosi Budapešť už 17 utkání čekají na vítězství. Před vstupem do kvalifikace je navíc výrazně zasáhl koronavirus. Do karantény museli prakticky všichni legionáři včetně karvinského záložníka Vlasije Sinjavského a tým bude velmi oslaben. Mužstvo dočasně povede rekordman v počtu reprezentačních startů Martin Reim.

"Věřím, že začátek roku a vstup do kvalifikace zvládneme. Byť je Estonsko outsider skupiny, nikterak soupeře nepodceňujeme. Přistupujeme k tomu s plnou vážností a jednoznačně budeme chtít vyhrát," uvedl Šilhavý, jehož tým už 34 zápasů po sobě neremizoval.

Proti Estonsku zřejmě kouč nasadí všechny čtyři krajánky z bundesligy, kteří se po utkání od týmu odpojí a vrátí se do svých klubů. Na zápasy s Belgií v Praze a ve Walesu už nebudou k dispozici, protože by po návratu z těchto zemí museli v Německu do karantény.

Utkání v Lublinu má výkop ve středu ve 20:45. Dějiště zápasu se změnilo na poslední chvíli poté, co se podle zpřísněných podmínek smějí v Estonsku konat venkovní sportovní akce v maximálním počtu 100 lidí. Podle požadavků UEFA musí být na stadionu při kvalifikačním utkáním minimálně 150 osob.

Nizozemsko se po době temna pomalu vrací mezi evropskou smetánku. Vzestup chtějí "Oranjes" potvrdit i v rozbíhající se kvalifikaci o účast na Mistrovství světa, kterou zahájí v tureckém Istanbulu. Domácímu výběru přitom mají co vracet.

Zdá se, jako by to bylo včera, kdy Oranjes získali mnoho sympatií na brazilském Mistrovství světa. Létající Robin van Persie, neskutečně rychlý Arjen Robben či penaltový fantom Tim Krul...jo, to byly časy.

Po roce 2014 však nizozemský fotbal zažil krušné časy. Vše odstartovala hned první nepovedená kvalifikace na evropský šampionát, kdy oblast tulipánů fotbalově nestačila na Island, Českou republiku a mimo jiné i Turecko. Ani na další Mistrovství světa v Rusku se Oranjes nepodívali a až na letos naplánované Euro již proběhne s účastí země, jež kopané dala takové velikány jako Johana Cruyffa či Marca van Bastena.

Nyní tedy mají Nizozemci proti Turkům čas na revanš. Od posledního vzájemného klání před více než pěti lety Oranjes opět zesílili. Na lavičku usedl uznávaný Frank De Boer, který má k ruce talentované mladíky Matthijse de Ligta či Frenkieho de Jonga. Asi největší oporou Nizozemců je útočník Lyonu Memphis Depay, který se aktuálního reprezentačního původně neměl kvůli protikoronavirovým restrikcím účastnit. Nakonec však obdržel od francouzských úřadů výjimku, jež mu umožnila vycestování ze země.

Také Turecko disponuje solidním hráčským materiálem, který působí ve vícero zvučných evropských klubech. Hráči ze země půlměsíce se podobně jako jejich kolegové s Nizozemska objeví na letním Euru. Ještě předtím však zahájí kvalifikaci o světový šampionát, kde se naposledy objevili před téměř dvaceti lety, kdy senzačně dokráčeli k třetímu místu.

V Istanbulu budou domácí postrádat křídelníka anglického Leicesteru Cengize Ündera, který se zotavuje ze zranění. Jinak ale Turci nemuseli řešit tolik starostí se složením kádru jako mnoho jiných reprezentačních výběrů.

Norsko v uplynulém roce zažilo zklamání, neboť v dodatečné baráži o evropský šampionát neuspělo v úvodním vyřazovacím kole se Srbskem a jeho čekání se tak protahuje o další čtyři roky, severský výběr naposledy startoval na ME v roce 2000. Nyní se pokusí probojovat na mistrovství světa a jeho poslední účast je už také hodně vousatá, před necelými třiadvaceti lety ve Francii vypadl v osmifinálové fázi.

Na úvod skupiny G ho čeká papírově snadný zápas. Domácí Gibraltar totiž považuje za obrovský úspěch každý získaný bod i vstřelený gól. V kvalifikačních cyklech pravidelně končí na chvostu jakékoli skupiny, nicméně naposledy naprosto překvapil v Lize národů a ovládl skupinu 2 s osmi body, za sebou nechal konkurenční Lichtenštejnsko i San Marino. Díky tomu senzačně postoupil do vyšší výkonnostní kategorie.

Hosté v Lize národů dlouho usilovali o postup mezi nejlepší šestnáctku a nebýt neočekávané nákazy koronavirem před posledními dvěma zápasy, tak by se jim to možná i povedlo. V tabulce skončili druzí o tři body za vítězným Rakouskem a zůstali v Lize B. Oba dva středeční soupeři se spolu ještě nikdy v historii neutkali, a i když by Norsko mělo dominovat, tak trenér Staale Solbakken nechce nic podcenit.

Kvůli mnoha absencím má v tuto chvíli potíže se složením základní jedenáctky, na druhou stranu jeho největší hvězda by měla nastoupit od samého začátku. Teprve dvacetiletý ostrostřelec německého Dortmundu Erling Haaland se nachází ve vynikající formě, v letošním ročníku zaznamenal v dresu Borussie úctyhodných třiatřicet branek.

"Záleží na tom, jestli všichni hráči budou zdravotně v pořádku. Momentálně nemám kompletní zprávy od našeho lékařského týmu a o složení sestavy se pravděpodobně rozhodne až před zápasem. Musíme být opatrní, soupeř dokáže skvěle bránit ve středu hřiště a jeho rychlé protiútoky mohou být nebezpečné. Pevně ale věřím, že předvedeme standardní výkon a zvítězíme," prohlásil realisticky třiapadesátiletý Solbakken.

Lotyšsko se spolu s Černou Horou nachází ve velmi složité skupině, z níž nebude snadné postoupit. Ve středu večer se do sebe pustí vůbec poprvé v historii soutěžních duelů a na Skonto stadions v Rize by to mohla být zajímavá podívaná.

Skupina G bude z pohledu Lotyšska i Černé Hory hodně zapeklitá událost, protože o prvenství v ní soutěží především Nizozemsko, Turecko nebo Norsko. Teprve potom přichází v teoretické rovině na řadu Černá Hora. Ta se s Lotyšskem v soutěžním duelu ještě nikdy neutkala. Třikrát byly v plánu přátelské zápasy, kvůli koronaviru došlo jen na dva z nich a Lotyšsko nevyhrálo ani v jednom. Černohorci budou favority i nyní.

Tým, který od září už v osmi posledních duelech prohrál jen jednou, nyní usiluje o dobrý start v kvalifikaci na mistrovství světa, na které se ještě nikdy v historii nepodíval. Dovést ho tam má nový trenér, kterým se stal Miodrag Radulović. Optimisticky se zatím dívá do nejbližší budoucnosti, v níž ho čeká kromě Lotyšska také Gibraltar, takže šest bodů v prvních dvou zápasech je v podstatě povinností.

Lotyšsko se bude chtít ukázat v tom nejlepším světle, protože za sebou má znepokojivě špatnou Ligu národů. I když jejím soky byly týmy jako Andorra, Malta nebo Faerské ostrovy, tak Lotyšsko dokázalo uhrát jen jednu výhru a nakonec se mu na záda díval jen Gibraltar. V posledních třech zápasech dalo Lotyšsko už devět branek, což jim před utkáním s Černohorci dává jistou naději.

Už je to hodně dlouho od doby, kdy se Kypr naposledy radoval z výhry nad Slováky. A to se ještě o nic nehrálo, bylo to pouze přátelské utkání. Tentokrát už však půjde o hodně, protože ve středu večer oběma reprezentacím začíná boj o postup na mistrovství světa.

Slovensko jede na Neo GSP Stadium do Nikósie jako jasný favorit. Tým trenéra Štefana Tarkoviče si je ale dobře vědom toho, že zrovna doma Kypr umí předvést velmi kvalitní výkon plný houževnaté obrany, která se nepoddá snadno. Ještě než se jeho tým bude moci soustředit na Euro, pokusí se nakročit k co nejlepšímu postavení v kvalifikaci na mistrovství světa. Rád by si v ní zajistil účast na čtvrtém velkém turnaji od roku 2010.

V Lize národů se Slovákům sice vůbec nedařilo a skončili až na posledním místě, ale mají za sebou několik důležitých výher. Zvládli rozhodující duel o účast na Euru proti Severním Irům a poté v rámci Ligy národů porazili i Skoty. Tentokrát je čeká náročná skupina H, v níž se o postup porvou týmy jako Rusko nebo Chorvatsko a své k tomu bude chtít říct také Slovinsko.

Slováci navíc postrádají několik zajímavých hráčů. Mimo hru jsou Lobotka, Hamšík, Rodák nebo Weiss mladší. Počítat ale mohou s oporami, Škriniara s Dúbravkou nebo Dudou nevyjímaje.

Domácí mají za sebou také nepovedené vystoupení v Lize národů, protože v šesti duelech nasbírali jen jednu výhru. Kypřany čeká hodně náročný start, protože postupně se tým nově jmenovaného trenéra Nikose Kostenogloua utká se Slováky, Chorvaty a také se Slovinskem. Slovensko hrálo s Kyprem třikrát a dvakrát vyhrálo, pokaždé padly aspoň čtyři branky.

Rusko se pokusí napravit své zpackané vystoupení v podzimní Lize národů a míní postoupit na světový šampionát, který mimochodem v roce 2018 hostila právě jeho země. Ve skupině H bude patřit k favoritům na uzmutí první příčky a souboj s Maltou by pro něj měl být hlavně jakousi otrkávající zkouškou. Domácí jsou pasováni asi do role asi největšího outsidera.

Ačkoli rok 2020 nedopadl pro svěřence trenéra Devise Mangiu vyloženě špatně, srovnávat jejich výsledky v nejhorší výkonnostní lize Ligy národů s kvalifikací je v tomto kontextu prostě značně problematické. Maltu nyní čekají papírově složitější protivníci než ty v podobě Lotyšska, Andorry a Faerských ostrovů, s nimiž se loni v září, říjnu a listopadu potkávala.

Pravděpodobně i tak zavládlo na ostrově ve Středozemním moři zklamání, neboť Falcons utekl postup do lepší úrovně pouze o kousek. Nakonec v tabulce skončili na druhém místě, nutno však podotknout, že prohráli jen jednou jedinkrát. Spolu se dvěma přátelskými zápasy byl nezdar na půdě Faerských ostrovů tou jedinou porážku za uplynulých celkem osm utkání.

Udržet však slušnou sérii neporazitelnosti proti Rusku bude úkol zcela jiných parametrů. "Začínáme novou soutěž, opět budeme sbírat zkušenosti," říkal na tiskové konferenci domácí lodivod. "Pokusíme se ze sebe vydat maximum. Může být pro nás daleko obtížnější držet míč než v utkáních Ligy národů, chci však po jeho zisku, abychom byli zkrátka chytří," dodával.

Pro nynější mezinárodní přestávku nominoval široký třicetičlenný kádr, pouze třem hráčům je nad třicet let. Mangia se snaží aktuálně především budovat nové mužstvo, které by chtělo být v Evropě co nejvíce konkurenceschopné pro následující léta. "Doufám, že budeme pokračovat v cestě, kterou jsme načali v Lize národů," přál si bek Steve Borg, jeden z těch zkušenějších.

Rusko rozhodně nehodlá v tomto střetnutí jakkoli zaváhat. Především chce co nejrychleji zapomenout na závěrečnou pasáž v Lize národů, vždyť v Srbsku prohrálo hned o pět branek, předtím padlo i v Turecku a muselo na úkor Maďarska přepustit první příčku v tabulce. Už nějakou dobu navíc čeká na jakékoli vítězství, v šesti případech za sebou maximálně plichtilo.

Hostující stratég Stanislav Čerčesov musel z nominace vyřadit Romana Zobnina, jenž vypadl kvůli zranění, hned několik jmen musel oželet kvůli nynějšímu šampionátu do jednadvaceti let, a to Fjodora Čalova, Romana Jevgenjeva, Daniila Lesovoje, Konstantina Kučajeva, Igora Divejeva a Ivana Obljakova. Chybějí jinak Denis Čeryšev či Anton Mirančuk, kteří nejsou fit.

Finalistu světového šampionátu z roku 2018 čeká poměrně náročný úkol, aby se na nynější mistrovství vůbec probojoval. Nepříjemné a vždy ambiciózní Rusko, hodně nevyzpytatelné Slovensko a taktéž stále se lepšící Slovinsko. To bude jeho prvotním sokem, na jehož půdě bude přece jen plnit roli mírného favorita. Naposledy na sebe oba celky narazily v roce 2008.

Domácí například velmi slušně zvládli nedávnou Ligu národů, v níž se jim podařilo postoupit do výkonnostně lepší béčkové ligy po čtyřech výhrách a dvou remízách. Za loňský kalendářní rok si na své konto nepřipsali jedinou porážku. "Vždyť k nim přijedeme my, vicemistři světa. Pro ně bude zápas nesmírně důležitý, ostatně jako pro nás," říkal hostující kouč Zlatko Dalič.

Vynechat nakonec musel ze svých plánů Bruna Petkoviče a Anteho Rebiče, kteří se kvůli zranění nemohli účastnit tohoto reprezentačního srazu, tentokráte se mu nepodaří ozkoušet ani dravé mládí Domagoje Bradariče, který si bude plnit své povinnosti na evropském mistrovství jednadvacetiletých. Zpátky je každopádně Šime Vrsaljko, zásadní prvek chorvatské obrany.

Všichni spoluhráči, včetně jeho kolegy z defenzívy Dejana Lovrena, jsou za návrat svého parťáka samozřejmě velmi rádi. "Filip Uremovič ho ovšem nahrazoval důstojně," poděkoval svému spoluhráči. "Šime je pro nás klíčovým mužem, své kvality ukázal na turnaji v Rusku. Prostě ho brzdila zranění. Já doufám, že tu s námi bude ještě několik let, je duší nároďáku."

Chorvatům nebude chybět ani kapitán Luka Modrič, pětatřicetiletý kapitán, který může proti Slovinsku zaznamenat historický milník v dresu Vatreni. Pokud vstoupí na hřiště, vyrovná rekord Darija Srny v počtu startů za chorvatský tým, konkrétně dosáhne na úctyhodnou metu 134. zápasu. A v tomhle počínání bude záložník Realu Madrid zřejmě i nadále pokračovat.

Dalič ho nemíní opomíjet z mnoha důvodů. "Když ho vidím, jak je motivovaný a natěšený, aby sem mohl přijet, a bude tomu tak i nadále, bude součástí nominace," ujišťoval. "I když je mu 35 let, podívejte se, na jaké úrovni v Madridu stále hraje. On je důkazem profesionála, jenž je zodpovědný a soustředěný. Doufám, že zůstane až do mistrovství v Kataru," přál by si.

Slovinci by se možná rádi stali černými koňmi této kvalifikační skupiny. Přece jenom jsou nyní ve velmi dobrém výsledkovém rozpoložení, nepadli už osmkrát za sebou. Kouč Matjaž Kek nepostrádá žádnou oporu, počítat může s neotřesitelnou brankářskou jedničkou Janem Oblakem, tvůrcem hry Josipem Iličičem nebo též ostříleným útočníkem Andražem Šporarem.

Využít nemůže snad jen zraněného Benjamina Verbiče, naopak k dispozici bude Bojan Jokič, jenž nezasáhl ani jednou do podzimní Ligy národů. Úplně pak není vyloučeno, že by mohl za Slovinsko v budoucnu opět vyrukovat Kevin Kampl. "Jsme s ním v kontaktu. Ale lékaři nám řekli, že může odehrát pouze určitý počet utkání," hlesl Kek. "Pochopil jsem však ty důvody."