Preview Ligy Portugal 2022/23 - 1. část

05.08.2022 12:35 - Previews
Estádio do Dragão (© AFP)
 
Portugalský ligový fotbal je již za branami nové sezóny a společně s ní přichází i velký předsezónní přehled letošních účastníků nejvyšší portugalské fotbalové soutěže. V první části se jednotlivě podíváme na prvních devět týmů loňského ročníku a jejich šance do nové sezóny.

O titul se s největší pravděpodobností popere tradiční silná trojice. FC Porto po roční pauze opět obhajuje ligový titul, ale jako obvykle bude mít silnou konkurenci v podobě lisabonských gigantů Sportingu a Benficy.

Zahanbit se nebude chtít nechat ani Braga, která navzdory úspěchům v pohárových soutěžích stále čeká významný ligový úspěch. Pokud by však tradičně hrála o 4. místo, určitě by jí rád na této pozici proháněl velký místní rival Vitória Guimarães.

V posledních sezónách se nestává, že by tyto predikce s drobnými změnami nesplnily. Drobnou změnu představuje například další zástupce regionu Bragy Gil Vicente, který se v minulé sezóně umístil na 5. místě a postoupil do pohárové Evropy.

FC Porto

Porto se se sezónou 2021/22 rozloučilo stylově. Jubilejní třicátý mistrovský titul si zajistilo ziskem rekordního počtu bodů v jedné sezóně a jednoznačně ukázalo, kdo je pánem portugalského fotbalu. Zvládli to i přes zimní odchod klíčového hráče Luise Díaze, který odešel do Liverpoolu.

Otázkou je, jak obhájce titulu zvládne další odchody klíčových hráčů, které po vydařené sezóně přišly. Ostatně úspěšný trenér Draků Sérgio Conceição si touto situací prochází již potřetí. Po prvních dvou titulech se mu cesta za obhajobou nevydařila a do třetice by rád toto prokletí zlomil. Ziskem čtvrtého titulu by se navíc stal nejúspěšnějším ligovým trenérem klubu.

Které opory tedy FC Porto v probíhajícím přestupovém období opustily? Smlouva nebyla prodloužena Chancelu Mbembovi, u nějž si nebylo vedení klubu jisté jeho pravým věkem. Za velice pěkné odstupné pak odešli Vitinha do PSG a Fábio Vieira do Arsenalu. Nadále nebude pokračovat ani spolupráce otce a syna - Francisco Conceição přestoupil do Ajaxu. V klubu skončil také Sérgio Oliveira, který ale už na jaře hostoval v AS Řím a nyní bude oblékat dres istanbulského Galatasaraye.

V kabině mnoho nových tváří nepřibylo. Angažmá Grujiče a Eustáquia se pouze z hostování proměnilo na přestup. Největším příchodem dosavadního přestupového období tak je pro Porto přestup Davida Carma z Bragy, který by měl na stoperské pozici nahradit Mbembu. Porto za něj do Bragy poslalo 20 milionů eur. Dalších 10 milionů eur mířilo do Palmeiras za devatenáctiletého křídelníka Gabriela Verona.

Nikam se s největší pravděpodobností nechystá hvězdná útočná dvojice Taremi - Evanilson, která se v loňské sezóně postarala o 34 ligových gólů. Zůstává také v záloze nepostradatelný Otávio a kapitánskou pásku znovu nasadí již devětatřicetiletý Pepe, jenž se bude chtít i v další sezóně postarat o pevnost portské defenzivy.

Největší hvězda - Otávio

Sedmadvacetiletý brazilský záložník má za sebou vynikající sezónu. V historickém ročníku byl všudypřítomný a je zcela neodmyslitelnou součástí zálohy trenéra Conceiçãa. Je jedním z mála hráčů, kteří jsou v týmu déle než současný trenér, a přestože kolem něj také kroužila velká jména, nakonec jen sledoval odchody svých mladších kolegů ze záložní řady. V dresu Porta začne už sedmou sezónu a smlouva mu běží až do roku 2025, takže pokud bude nadále zásobovat útočníky gólovými asistencemi a neúnavně podporovat obranu i útok, může se nenápadně stát jednou z největších legend klubu.

Tip na umístění - 1. místo
Porto sice opustily některé opory loňské sezóny, ale v kádru i nadále zůstala kvalita a zkušenost. Velká zkouška stojí před Carmem, který by měl nahradit Mbembu, ale učit se bude od těch nejzkušenějších Marcana s Pepem. V oslabeném středu zálohy by měl hrát významnější roli Grujič. Hlavní odpovědnost však leží na Sérgiu Conceiçãovi, který svůj tým na obhajobu titulu připravuje už potřetí, a přestože i nyní se musí vyrovnávat se ztrátami, je on i jeho tým s touto situací natolik obeznámený, že by tento cíl měl splnit.


Sporting CP

Marné bylo Sportingu v minulé sezóně vyrovnání bodového zisku z předcházející mistrovské sezóny. Družina Rubéna Amorima nedokázala konkurovat takřka bezchybnému Portu a neobhájila v ročníku 2021/22 mistrovský titul.

Druhé místo, postup do osmifinále Ligy mistrů a zisk Ligového poháru však naznačuje, že dva roky stará sázka na mladého trenéra byla velice vydařenou i z dlouhodobého hlediska a vzájemná spolupráce klubu a Amorima bude pokračovat i v další sezóně. Cílem sezóny bude opět bojovat s nejbližší konkurencí o titul a také nechat znovu za sebou městského rivala Benficu.

To rozhodně nebude jednoduchá práce, neboť Sporting v tomto přestupovém období opustil jeden z největších symbolů nedávných úspěchů středopolař João Palhinha, jehož kroky zamířily do anglického Fulhamu. Odpovědnost za zálohu tak nejspíš definitivně převezme Matheus Nunes, kterému by měl sekundovat Ugarte. Velkým zásahem do ofenzivy je pak odchod Sarabii, který na hostování v Portugalsku zaujal a vrátil se do PSG bojovat o šanci v hvězdami nabitém útoku.

Zaplnit mezeru na křídlech, kde se nepočítá ani s Cabralem, přišli hned dva hráči. Na hostování s opcí přišel z Barcelony Trincão, z Vitórie Guimarães pak přestoupil Rochinha. Uvolněné místo ve středu zálohy zalepil japonský reprezentant Morita ze Santa Clary a obranu posílil po vypršení Feddalovy smlouvy St. Juste z Mainzu.

Spekulace o odchodu stále obklopují i mladé tahouny Inácia s Nunesem, ale oba v týmu zatím zůstávají. Stejně tak zůstává i kapitán a základní kámen obranné řady Sebastian Coates, kterého čeká už osmá sezóna v zelenobílém dresu. Nikam se s největší pravděpodobností nechystá ani nejlepší střelec mistrovské sezóny Pedro Gonçalves, který se sice nechal minulou sezónu částečně zastínit Sarabiou, ale v té nadcházející se od něj opět čekají góly a gólové akce.

Největší hvězda - Pedro Porro

Po dvou úspěšných letech na hostování z Manchesteru City se dvaadvacetiletý španělský bek Pedro Porro konečně stal kmenovým hráčem Sportingu, a také se během těchto dvou let stal jednou z největších hvězd týmu. Pravý obránce během svého působení v Portugalsku proslul svými rychlými útočnými výpady, skvělou schopností v soubojích 1 na , kvalitními centry a také tvrdou střelou. V minulé sezóně jej sice brzdila zranění, ale i tak si vysloužil pozvánku do španělské reprezentace. V začínající sezóně by měl být jasnou první volbou na pravou stranu obrany Sportingu a očekává se, že s Gonçalvesem vytvoří stejně nebezpečnou dvojici jako v první sezóně.

Tip na umístění - 2. místo

Sporting bude těžit ze sehranosti a navyknutí na Amorimův specifický herní styl. Kádr je zase o rok zkušenější a připravenější na boj na vícero frontách. Jeho přístup ke změnám v sestavě ale toto léto působí velice podobně jako přístup Porta a na lavičkách obou týmů sedí ti stejní muži. Ligový scénář boje o titul může být velice podobný tomu poslednímu včetně jeho rozuzlení.


SL Benfica

Zatímco předcházející dva týmy byly se svou sezónou spokojeny a neproběhly v nich nijak výrazné změny, Benfica po další nevydařené sezóně udělala řez sestavou i realizačním týmem. Nélson Veríssimo, který tým převzal na konci loňského roku po neúspěšném druhém angažmá Jorgeho Jesuse, dotáhl Benficu k pohodlnému třetímu místu a podle očekávání přenechal otěže klubu německému trenérovi Rogeru Schmidtovi.

Pětapadesátiletý trenér přišel do portugalské metropole z PSV Eindhoven, který po nevydařeném období opět postavil na nohy, ale nizozemský titul mu v minulé sezóně o dva body unikl. Podařilo se mu však zvítězit v domácím poháru i Superpoháru, a měl by to být právě on, kdo přeruší tříleté čekání klubu na trofej. Krom Nizozemska má zkušenosti také z německé Bundesligy, kde vedl Leverkusen a z rakouského Salzburgu.

S novým trenérem přišla také nová éra a odchod některých hráčů. Tím nejskloňovanějším byl odchod Darwina Núňeze, kterého by si Schmidt bezpochyby rád ponechal, ale uruguayský útočník po životní sezóně přestoupil za 75 milionů eur do Liverpoolu. Své sbohem daly klubu také další ofenzivní opory minulých sezón - do rodné Brazílie se vrátil Éverton a na hostování do Galatasaray odešel Seferovič. Konec jedné éry značí také odchod Pizziho, jenž se vydal odehrát závěr kariéry do Spojených arabských emirátů.

Trenér Schmidt díky zisku z prodeje Núňeze dostal možnost přivést své vlastní koně a hned tři z nich jsou provázáni s českou ligou. Začneme ale od té největší - David Neres v zimě přestoupil do Šachťaru Doněck, ale ruská agrese na Ukrajině zastavila místní soutěž a sedminásobný brazilský reprezentant tak kývl na nabídku Benficy, která jej za 15 milionů eur vykoupila. Jihoamerické posily hrály prim v přestupové aktivitě Orlů a z River Plate přišel za 10 milionů eur jednadvacetiletý záložník Enzo Fernández. Poslední posilou s jihoamerickými kořeny se stal brazilský stoper Joao Victor, který přišel vyztužit defenzivu Benficy z Corinthians.

Benfica své řady ještě rozšířila o dva nedávné slávisty. V Boavistě se na hostování z pražského celku osvědčil Petar Musa a portský klub na něj uplatnil opci, aby jej vzápětí prodal do Benficy. Druhým bývalým slávistou nově v dresu Orlů je pravý obránce Alexander Bah. Zkušenosti s druhým z pražských "S” má pak poslední příchod Mihailo Ristič, který přišel zadarmo z Montpellieru.

Největší hvězda - Rafa Silva

Největší hvězdou minulého ročníku v dresu Benficy byl nepochybně Darwin Núňez, ale ten se už nyní připravuje na novou sezónu v Liverpoolu, a tak volba padla na osvědčenou oporu Rafu Silvu. Devětadvacetiletý křídelník a portugalský reprezentant je na vrcholu sil připraven přivést Benficu k dalším titulům. V klubu začíná od svého příchodu z Bragy už sedmou sezónu a v té minulé byl velmi produktivní. K sedmi gólům přidal patnáct asistencí a Schmidtův systém 4-3-3 by mu mohl poskytnout dostatek prostoru na křídle k útočným akcím.

Tip na umístění - 3. místo

Schmidtovo působení v PSV naznačuje, že by mohl být ideálním volbou pro vytažení silného klubu z krize. Zároveň ale krom rakouské ligy se Salzburgem na žádnou další ligovou trofej nikdy nedosáhl. Tato sezóna je určitým experimentem, protože Benfica sáhla po zahraničním trenérovi po 13 letech a po trenérovi mimo Pyrenejský poloostrov dokonce po 16 letech. Rozhodně se od nově postaveného kádru nemůže hned očekávat titul. Rozhodně se ale očekává lepší herní projev, s menším množstvím výsledkovým výpadků a menším množstvím obdržených branek. Toho tato Benfica rozhodně schopná je a Sporting s Portem by se měly mít na pozoru.


SC Braga

Věčně čtvrtí s občasnými odchylkami nahoru i dolů. Takhle by se dala popsat historie Sportingu Braga v poslední dekádě. Nebýt Porta, Sportingu a Benficy, tak je Braga jasným vládcem portugalské kopané, ale takhle pro ni většinou zůstane pouze nepopulární brambora.

Tu získal tým ze severu Portugalska i v minulé sezóně, což zřejmě přestalo bavit úspěšného trenéra Carlose Carvalhala, který po druhé sezóně, jenž nebyla tak úspěšná jako první, prchl do Spojených arabských emirátů. Na jeho místo usedl padesátiletý Artur Jorge, který se trenérskou hierarchií prodral z nejstarší žákovské kategorie až na lavičku seniorského družstva.

Podobná volba už se Braze několikrát vydařila, ale před Jorgem rozhodně nestojí jednoduchý úkol. K dispozici totiž dostal silný tým, který dokázal bojovat o domácí poháry a v posledním ročníku Evropské ligy to dotáhl do čtvrtfinále. Požadavky vedení a fanoušků jsou vysoké a zásluhu na tom má i to, že tým v probíhajícím přestupovém období nedoznal mnoha změn.

Z týmu sice odešel za krásných 20 milionů eur do Porta stoper Carmo, ale důležité je hlavně to, kdo zůstal. Klub zatím dokázal udržet silné jádro hráčů stojící za úspěšnými roky v čele se sourozeneckou dvojicí André a Ricardo Horta či libyjským středopolařem Al Musratim nebo brazilským brankářem Matheusem.

Zároveň ale Braga neohlásila mnoho posil. Za 5 milionů eur přišel z Lensu útočník Simon Banza, který minulou sezónu hostoval ve Famalicãu, za které nastřílel 14 branek. Poté už jen přišla trojice na hostování - z Betisu dorazil mexický křídelník Lainez, z Espanyolu bude hostovat stoper Víctor Gómez a z Guingampu obránce Niakaté.

Největší hvězda - Ricardo Horta

Zatímco u první trojice se dá o největší hvězdě týmu sáhodlouze diskutovat a stejně nebudou všechny strany spokojeny, u Bragy je volba zcela jasná. Ricardo Horta má v Braze za sebou šest sezón, ve kterých nastřílel v lize 66 gólů a na dalších 29 přihrál, čímž se již zařadil mezi největší legendy klubu. Sedmadvacetiletého ofenzivního záložníka zdobí výborná technika, přesná střela a hlavně silná vítězná mentalita, kterou dokáže strhnout celý tým. S Bragou získal dvě trofeje a na další si brousí zuby.

Tip na umístění - 4. místo

Nejde to jinak. Určitě každý by Braze přál pořádný ligový výsledek a hlavně v posledních letech, kdy Braga pravidelně bojuje o trofeje s domácích pohárech, se o jejím ligovém úspěchu spekuluje, ale kvalita první trojky je pořád o kousek dál. Ve vzájemných zápasech se rozdíly takřka mažou, ale jsou to výsledky proti zbytku ligy, které rozhodují o mistrovi, a tam Braga často zakopává.


Gil Vicente

Z třetí ligy do evropských pohárů za tři roky? Ano, děkuji. Příběh Gil Vicente v posledních letech je vskutku zajímavý. Po dlouhých letech mezi fotbalovou elitou klub sestoupil až do třetí ligy, odkud byl po jedné sezóně v roce 2019 administrativně vytažen zpět mezi elitu, kde jeho výsledky výrazně překonávají očekávání.

Už v první sezóně se očekávalo, že se Gil Vicente v lize neudrží, ale tým z Barcelos postavil solidní kádr, který dosáhl na 10. místo a v následujícím ročníku si pohoršil pouze o jednu příčku. Tým výrazně pozvedl Ricardo Soares, jehož práce se začala ukazovat v minulé sezóně, kdy Gil Vicente dlouho bojovalo o čtvrté místo s regionálním rivalem Bragou, ale nakonec skončilo páté, což pro tým ale i tak znamenalo jistotu evropských pohárů a hlavně fotbalovou horečku, jakou Barcelos dlouho nezažilo.

Překvapení loňské sezóny již k novým výzvám nepovede Soares, jenž kývl na nabídku egyptského Al Ahly a jeho místo převzal trenér, který to na severu Portugalska velice dobře zná Ivo Vieira. Toho nečeká jednoduchá práce hlavně proto, že odešli důležití strůjci loňského úspěchu. Zé Carlosovi skončilo hostování, Pedrinho přestoupil do Turecka a nejlepšího střelce sezóny Samuela Lina koupilo Atlético Madrid. Do týmu sice přišla zajímavá jména minulé sezóny jako Alipour z Marítima nebo Boselli z Tondely, ale není jisté, zda to bude stačit..

Největší hvězda - Fran

Hbitost, dobrá orientace v prostoru a kvalitní zakončení. To jsou atributy Frana Navarra, které mu v loňském ročníku Primeira Ligy zajistily šestnáct gólů a pozici nejlepšího střelce týmu. I přes zájem několika klubů má čtyřiadvacetiletý odchovanec Valencie dva roky platnou smlouvu a potenciální účast Gil Vicente v dalších fázích pohárové sezóny může okruh zájemců o jeho služby ještě rozšířit.

Tip na umístění - 12. místo

Gil Vicente loni splnilo roli nečekaného adepta v boji o evropské poháry a dokonce pro sebe jednu pozici vybojovalo. Velkou roli hrála postava Ricarda Soarese, který v minulé sezóně postavil pospolitý a takticky velmi dobře připravený tým s výraznými individualitami. Je otázka, zda se něco podobného podaří i Vieirovi, který navíc musí v úvodu sezóny připravovat tým nejenom na ligu, ale i na předkola Konferenční ligy a hned první zápas v Rize naznačil, že sezóna pro Gil Vicente nemusí být zcela růžová.


Vitória SC

Tradiční klub a značka Vitória Guimarães je na první pohled netradičním účastníkem nejvyšší portugalské fotbalové soutěže. Většina klubů skládá rozpočty z prodeje talentovaných mladíků a jejich stadiony zejí prázdnotou. Na druhé straně Vitória se může chlubit stabilním finančním zázemím, nebojí se draze nakoupit a na domácím poli má fanouškovskou základnu, která se hlasitostí na stadionu může rovnat velké trojce.

Dlouhodobé cíle Vitórie jsou všem nějakou dobu známé - pravidelně postupovat do evropských pohárů a končit v tabulce před úhlavním rivalem Bragou. První úkol se klubu částečně daří, ale ten druhý se povedl naposledy před pěti lety a nic nenasvědčuje tomu, že by mělo dojít ke změně.

Prostředky by byly, ale klubu chybí ucelená koncepce a podle fluktuace trenérů v poslední letech nejspíš samo vedení neví, jakou cestou se vydat. Pokusy o útočný a dynamický fotbal utnulo před začátkem minulé sezóny angažování trenéra Pepy, který je znám svým pragmatických přístupem a opatrnou hrou. Reakcí na marné hledání ideálního trenéra může být angažování Morena, který je odchovancem Vitórie, v klubu dohrával kariéru, vedl mládežnické týmy a na konci předminulé sezóny zaskakoval i u kormidla A mužstva. Jestli vedení hledalo srdcaře, tak v tomto ohledu nepochybilo. Otázkou tak pouze zůstává, zda se bude Morenovi dařit, a zda dostane od netrpělivého vedení dostatek času?

Vitória v tomto přestupovém období vyinkasovala hodně peněz na odchodech nepotřebných hráčů, ale na jednom hodně prodělala - patnáctigólový střelec Oscar Estupiňan odešel zadarmo do Hullu, po vypršení smlouvy odešel také Rafa Soares, který bude hrát za PAOK. Další citelnou ztrátou je odchod Rochinhy, který se vydal do Sportingu za v zimě odchozím Edwardsem. V týmu po dvou letech skončil také legendární Ricardo Quaresma.

Příchody jsou letos zatím méně pompézní než v předchozím přestupových obdobích. Do Guimarãese přišel z týmu nováčka Casa Pia Jota Silva. Náhradou za Estupiňana by měl být André Silva, který v minulé sezóně v dresu Aroucy nastřílel 9 branek.

Hvězda týmu - Bruno Varela

Když odchovanec a bývalá jednička Benficy ve třiadvaceti letech přestupoval do Ajaxu, určitě si svou kariéru představoval trochu jinak. Po dvou neúspěšných letech na lavičce náhradníků se Bruno Varela vrátil do Portugalska, kde má za sebou dvě vydařené sezóny ve Vitórii a nyní načíná třetí, ve které si konečně zachytá i v pohárové Evropě. Jestli je základ úspěchu v kvalitním brankáři, tak má Vitória základy postavené velmi pevně.

Tip na umístění - 7. místo

Po nekonečných experimentech s trenéry vsadilo vedení klubu na odchovance a srdcaře, což může být pro klub, jehož image výrazně tvoří fanoušci, klíčové. Trenérské kvality Morena ukáže až čas, ale pokud čtyřicetiletý trenér donutí své hráče bojovat na hřišti, jako ve svých nejlepších letech dokázal on, má způlky vyhráno. Kádr však nepůsobí tak silně jak v minulé sezóně a před Morenem stojí náročný úkol.


CD Santa Clara

Od svého návratu mezi portugalskou elitu v roce 2018 ukazuje Santa Clara, že se na Azorských ostrovech prostě fotbal dělat umí. Nejhorším umístěním klubu od postupu bylo 10. místo v první sezóně, už vybojoval účast v pohárově Evropě a i minulá sezóna byla vydařená se 7. místem jako konečným výsledkem.

Loňské umístění se přitom vůbec nerodilo snadno. Náročný zápasový program v úvodu sezóny odsoudil Santa Claru na dlouhou dobu k bojům na chvostu tabulky. V lednu ale tým převzal Mário Silva, což se ukázalo jako výborný tah a vytáhl tým z bojů o udržení až do horní poloviny tabulky.

Santa Claře se v tomto přestupovém období vydařily prodeje. Do Fenerbahce odešel loňský tahoun ofenzivy Lincoln a do Sportingu zase jeho vrchní zásobovač kvalitními pasy Morita. Dohromady za oba klub vyinkasoval 7 milionů eur, a tak si i dovolil investovat. Za částku přesahující milion eur přišel z Brazílie jako náhrada za Moritu Rildo z Gremia. Za velkou posilu je považován také levý obránce Xavi Quintilla, který má zkušenosti z La Ligy.

Hvězda týmu - Xavi Quintilla

Po odchodech Lincolna a Mority postrádá kádr Santa Clary hvězdné jméno, ale příchod Xaviho Quintilly rozhodně vyvolal v Pontě Delgadě rozruch. Pětadvacetiletý odchovanec Barcelony prorazil do velkého fotbalu ve Villarrealu, v jehož dresu odehrál značnou část sezóny 2019/20. Jeho rozvoj poté přibrzdila zranění a po hostováních v Norwichi a Leganés natrvalo zakotvil v Santa Claře, kde bude chtít znovu rozjet slibně rozjetou kariéru.

Tip na umístění - 8. místo

Santa Claru sice opustily největší ofenzivní hvězdy, ale na lavičce zůstal trenér Silva a kádr rozšířilo deset nových tváří, které zvýšily konkurenci na všech postech. Klub uměl vždycky najít v Brazílii neznámé talentované jméno a proměnit jej ve hvězdu ligy a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo měnit.


FC Famalicão

Když před třemi lety vstoupilo Famalicão do ligových bojů, byl to uragán. Mladý tým pod vedením Joaa Pedra Sousy hrál atraktivní ofenzivní fotbal a po prvních sedmi kolech bez porážky vedl ligovou tabulku. Tato euforie samozřejmě nevydržela dlouho a přišly první porážky, přesto ligový nováček skončil na 6. místě a do posledního kola bojoval o pohárové pozice.

Následující sezóna už tak vydařená nebyla a Sousa byl po sérii špatných výsledků odvolán. Klub nakonec zakončil druhý ročník mezi elitou na 9. místě, ale vedení ukázalo, že nemá problém se trenéra po nevydařené sérii zbavit. Za tři roky v první lize vystřídal už čtyři lodivody. Ten současný, Rui Pedro Silva, nastoupil v prosinci loňského roku a vytáhl tým po špatné polovině sezóny k 8. místu a třetímu umístění v horní polovině tabulky v řadě.

Ve Famalicãu se rychle nestřídají jen trenéři, ale také hráči. Spoléhání se na hostující hráče znamená po konci sezóny velké loučení. V týmu nepokračuje třeba čtrnáctigólový střelec Banza nebo opory Marín a Rodrigues. Do Cremonese se za 5 milionů eur podařilo prodat Pickela. Tým posílil Martín z Alavés a André Simões z AEK Atény, na hostování z Villarrealu přišel Millán.

Hvězda týmu - Gustavo Assunção

Dvaadvacetiletý defenzivní záložník byl s klubem od jeho začátků v první lize a po nevydařeném loňském podzimním hostování v Galatasaray se vrátil, aby svůj kmenový klub pomohl zachránit v nejvyšší soutěži. Mladý Brazilec, který proslul tím, že nejde pro ostrý zákrok daleko, opět prokázal své kvality a pomohl týmu k dalšímu umístění v horní polovině tabulky.

Tip na umístění - 16. místo

Famalicão má talentovaný kádr a silné finanční zázemí, což by mělo bohatě stačit na udržení mezi ligovou smetánkou. Spolehání se na hostující hráče a velké průvany v kádru už ale stály krk tři trenéry, avšak jejich náhrada vždy sezónu zachránila. Tento model zákonitě jednou nemůže vyjít a je dost možné, že to bude zrovna tuto sezónu.


Estoril Praia

Estoril se minulý rok po tříleté pauze vrátil do nejvyšší soutěže a po výborné první polovině sezóny, kdy okupoval pohárové pozice, nakonec obsadil solidní 9. místo. Klub z města, které proslulo hlavně závodním okruhem, tak dal zavzpomínat na časy docela nedávné, kdy se na jeho stadiónu hrála základní skupina Evropské ligy.

Z dlouhodobého hlediska by atakování pohárových pozic mohlo být opět cílem, ale hlavně druhá polovina minulé sezóny ukázala realitu, ve které se Estoril momentálně nachází. V té totiž uhrál pouhé tři výhry a po konci sezóny tak své úspěšné angažmá na lavičce klubu Bruno Pinheiro, kterého nahradil Nelson Veríssimo. Pětačtyřicetiletý trenér vedl v druhé polovině sezóny Benficu a v roli hlavního trenéra velkého klubu rozhodně obstál. Právě angažování tohoto trenéra poodhaluje ambice klubu.

Na přestupovém trhu Estoril zatím moc aktivní není. Klub opustilo několik hostujících hráčů a hned osmi dalším nebyla prodloužena smlouva. Veríssimo si tak může seskládat tým podle svých představ. Z rezervy Benficy si přivedl zadarmo Araúja a Álvara, na hostování pak přišel ještě Gouveia. Do kádru přišli i další hráči z rezervních týmů a v Estorilu se formuje velice mladý tým. Velkou posilou pak může být James Léa Siliki ze Stade Rennes.

Hvězda týmu - André Franco

Odchovanec Sportingu André Franco v Estorilu oživil svůj dočasně ztracený talent a stal se jedním z nejnebezpečnějších ofenzivních hráčů v lize. Zejména v první polovině sezóny byl nezastavitelný a na konci sezóny se opět dostával do formy. V minulé sezóně zaznamenal 11 přesných zasahů, ke kterým přidal 4 gólové asistence. Jeho jméno se v tomto přestupovém období nejčastěji skloňovalo v souvislosti se zájmem Porta, ale smlouvu v Estorilu má ještě na dvě sezóny a minimálně tuto v něm zahájí.

Tip na umístění - 6. místo

Estoril nejvíce posílil na trenérském postu. Nemusí se to tak zdát, ale úspěšný Pinheiro odešel ve správnou chvíli a tým převzal trenér s čerstvými zkušenostmi z top klubu a také velkou znalostí hráčů v nižších soutěžích a rezervách, což je vzhledem k finančním schopnostem Estorilu ideální. Veríssimo si mohl i díky dobrým vztahům s hráči z Benficy vzít kvalitní fotbalisty, kterým tam končila smlouva a společně s dalšími talenty z juniorek postavit tým okolo solidního jádra, které v Estorilu zůstalo. Návrat do Evropy může v případě Estorilu přijít dřív, než kdokoliv čeká.
Autor: Martin Jedlička
Komentáře (5 / 0 nových)
FC Porto FC
05.08.2022 16:41
#
Paráda
eleven11
05.08.2022 19:59
#
Jason_
05.08.2022 23:08
#
CD Santa Clara
doshcz
06.08.2022 01:03
#
Pan Jedlička fotbalu opravdu rozumí
Benfica
06.08.2022 02:59
#
"Rozhodně se od nově postaveného kádru nemůže hned očekávat titul."

No ten titul sa rozhodne očakáva..

a to kvôli tomu: "Benfica po další nevydařené sezóně udělala řez sestavou i realizačním týmem."

cez leto sme zatiaľ najmenej oslabili a najviac posilnili oproti FCP/SCP...
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce.
Registrace nového uživatele
Našli jste v článku chybu? Můžete nám ji oznámit.