Proč jedou lvíčata na Euro: Opory mezi třemi tyčemi, stíhací jízda v roce 2024 i bojovník Sejk

Česká reprezentace do 21 let se potřetí v řadě kvalifikovala na evropský šampionát. Podruhé za vlády trenéra Jana Suchopárka (55). Za cestou na turnaj, který bude pořádat Slovensko, však nestojí jen zvládnutá baráž proti Belgii. Co dalšího lvíčata na Euro dovedlo?

Jako národ bychom si měli výchovu šikovných brankářů nechat patentovat. V každé generaci jednadvacítky se najde minimálně jeden muž v brance, který v klíčových chvílích čaruje. Ta předešlá měla Matěje Kováře, před ním to byl Martin Jedlička a ještě hlouběji v minulosti například Jindřich Staněk. Nyní tuto roli zastávali Antonín Kinský a Lukáš Horníček. Jakmile nemohl Kinský, který se nakonec v průběhu cyklu posunul do reprezentačního A-týmu, nebyl to pro český výběr žádný problém. Skvěle ho totiž zastoupil Horníček, který pomohl důležitými zákroky ve finální fázi kvalifikace a tým podržel i v baráži proti Belgii.

Ve své kariéře řešil spoustu věcí. V průběhu cesty na Euro vystřídal tři kluby. Bylo to nahoru dolů. Ale jakmile přijel na sraz a oblékl si národní dres, nebylo to na Václavu Sejkovi vůbec znát. Prokázal mentalitu válečníka. Ne nadarmo nosil na ruce kapitánskou pásku. V kvalifikaci vstřelil čtyři branky a na jednu přihrál. Bylo to v klíčové bitvě s Litvou, která poslala Čechy do baráže. "Jsem obrovsky pyšný na náš tým. Byli jsme hodně dole. Možná nemáme tak kvalitní první dotek s míčem jako oni (Belgičané), ale daleko víc jsme chtěli, což bylo vidět na našem pohybu," pronesl pro ČT sport krátce po postupu.

Před pár lety patřili Adam Karabec i Matěj Jurásek k ligovým drahokamům. Sparta i Slavia si od nich slibovaly mnohé. Jenže oba svůj potenciál stále nerozbalili naplno. Přitom oba jsou hráči, kteří když mají den, umí se blýsknout výjimečnými akcemi, na které se ostatní dívají s pusou dokořán. I to výběru Jana Suchopárka pomohlo. Karabec měl v kvalifikaci tři asistence a šťastnou trefou pomohl v baráži. Jurásek zase zapsal dva góly. Jenže oba hráči mají i stinné momenty. Zapůjčený sparťan často vypíná a stává se neviditelným, vrstevník ze Slavie se zase nechal při domácím utkání s Dánskem vyloučit po dvou žlutých kartách už v prvním poločase.

Když začala kvalifikace na Euro, český tým do ní nevkročil zrovna ideálně. Z úvodních tří zápasů proti Islandu, Walesu a Dánsku získal jen dva body a pocity byly rozporuplné. Na březnový duel s Islandem se však lvíčata přesunula do Malšovické arény v Hradci Králové a začala stíhací jízda. Kromě výplachu v Dánsku (0:5) neprohráli Češi ani jeden zápas. Ze sedmi zápasů včetně baráže měli bilanci 5-1-1 a v roce 2024 mají úspěšnost v soutěžních zápasech 76 %.

Belgie byla po losu baráže velkým favoritem. Ovšem těsně před prvním střetem s českými mladíky přišla o několik klíčových postav. Hned čtveřice hráčů, kteří hrají za evropské TOP kluby, byla povolána do belgického áčka. Češi i tak přistoupili k baráži velmi opatrně a z taktického pohledu předvedli dva velmi vyspělé výkony. V prvním duelu jim výrazně pomohla šťastná trefa Adama Karabce a následně druhá branka po standardní situaci. V odvetě doma sice prohrávali 0:1, ale téměř stejným výkonem eliminovali belgické mužstvo.

Nakonec si znovu pomohli standardkou, když si soupeř vstřelil vlastní gól. Musí se však uznat, že při českém týmu stál i litevský sudí Manfredas Lukjančukas, který Belgii nepískl zřejmý pokutový kop po faulu Karla Spáčila.

Článek byl původně publikován pro Livesport Zprávy.