Recenze knihy Slavné disciplinární případy: Od začátku minulého století po současnost

Československý a později ani český fotbal se neobešel bez prohřešků. Na ty nejvýraznější si v publikaci Slavné disciplinární případy posvítil Karel Felt, jenž se nejpopulárnějšímu sportu planety věnuje už sakra dlouhé roky, takže jsme měli pádný důvod očekávat, že dostaneme čtení na vysoké úrovni, které půjde do hloubky, tj. nebude se řešit ve stylu letem světem.

Některé případy doplňuje sám Alexander Károlyi, který stál v čele disciplinární komise jednatřicet roků a na nižším postu v ní působil už předtím. Ačkoli samozřejmě ne až tak brzy, aby zažil situaci při prvním derby Sparty a Slavie, které se odehrálo v roce 1896. Jakožto rozhodčí jej řídil Josef Rössler-Ořovský - slavný to sportovní nadšenec a propagátor (viz např. film Poslední závod). Gól letenského klubu byl později odvolán, přičemž Felt tvrdí, že právě tím započala věčná rivalita mezi oběma pražskými značkami. Případy z roků, kdy se v našich zeměpisných šířkách s fotbalem začínalo, s sebou mnohdy nepřekvapivě nesou vtipné události, které ovšem zároveň ledacos vypovídají o dané éře.

Neřeší se jenom domácí soutěž. V širším měřítku se dostanou do popředí třeba odchody ze hřiště. K takovému došlo kupříkladu finále turnaje na olympijských hrách v Antverpách v roce 1920, kde angličtí rozhodčí zjevně nadržovali hostující Belgii, tudíž českoslovenští hráči na protest proti jednostrannému vedení zápasu opustili hrací plochu, což se v historii dané akce od té doby už nikdy nestalo. Na druhém mistrovství světa ve čtyřiatřicátém sudí Elkind v posledním utkání před zraky Benita Mussoliniho rovněž evidentně nadržoval tehdy fašistické Itálii, nicméně tam se dohrálo. V české lize nařídil při duelu Slavie s Libercem svým svěřencům protestní odchod z hrací plochy v roce 2006 Karel Jarolím, což se neobešlo bez velké tučné pokuty!

Sto a více let staré případy jsou zmapovány opravdu pozoruhodně a poutavě. Navíc není důvod věřit tomu, že by autor nečerpal z důvěryhodných pramenů. Jenže jak se blížíme k současnosti, ona pozoruhodnost se z větší míry vytrácí. To je na jednu stranu vzhledem k lepší dostupnosti informací u novějších případů logické, na tu druhou by se tím spíše mělo dbát na to, aby se čtení nestalo poněkud monotónním. A hlavně, aby se už známé věci v textu ve větší míře neopakovaly. To se ale neděje. Tedy až na drobné výjimky, ke kterým se řadí například přepis některých odposlechů z nechvalně proslulé, dvacet roků staré korupční kauzy, u které se určitě můžeme chvilku zastavit.

Zdravý rozum zůstává stát nad namyšleností konkrétních funkcionářů a činovníků, kteří si ve své nedotknutelnosti mysleli, že na ně disciplinární komise či přímo ruka zákona zůstane krátká. Do toho se stal vyzdvihovanou celebritou onen právník, který v souvislosti s kapříky bodře tvrdil, že: "Podle mě je kapr ... kapr." Tragikomický jest zároveň způsob vyjadřování zainteresovaných, kteří se v odposleších vyjadřují na úrovni čtrnáctiletých teenagerů. Každopádně, připomenuté budou i další hnoje, které se sice odehrály už v předminulé či dokonce ještě předcházející dekádě (viz kniha Fotbalové devadesátky), přesto během jejich čtení i v současnosti můžeme ztrácet důvěru v český fotbal. Jinak další z uvedených výjimek bude třeba ta, že autor nechá samotného Tomáše Řepku, aby okomentoval všechny svoje blikance!

Z dalších kapitol zmiňme lehce rozpačitou o Josefu "Pepim" Bicanovi, extrémně veselou o Josefu Adamcovi (jenž by údajně "prodal eskymákovi ledničku") i překvapivou o Pavlu Nedvědovi, který stihnul na začátku kariéry v rekordně krátkém čase nashromáždit tři červené karty. Ovšem vydáme se i na výpravu do nižších soutěží (což vždycky stojí za to), načež si posvítíme třeba na dopingové či sázející hříšníky. A některé řádky nám připomenou, že před disciplinárku se občas dostali i ti, od kterých bychom to věru nečekali. To znamená Ladislav Vízek, Karel Poborský nebo bývalý reprezentační kouč Jaroslav Šilhavý. Ostatně trenéři dostanou svoje vlastní stránky, jelikož někteří zápasy na lavičce fakticky hodně prožívali.

Slavné disciplinární případy (s podtitulem Když fotbal spadne na dno) jsou knihou, jejíž téma se na první pohled nemusí tvářit jako nejvděčnější. Dost možná nejen pro čtenáře a eventuálně čtenářky, nýbrž i pro autora, který se jednotlivými záležitostmi musí prolistovat a uspořádat je do souvislého a srozumitelného přehledu. Nutno dodat, že leckteré stojí za připomenutí. Navíc tady existovala velká výhoda v tom smyslu, že v momentě, kdy tato monografie vyjde, nebude automaticky zastaralá, jak se to stává u biografií fotbalistů, které vycházejí v polovině jejich kariéry. Bohužel z tohoto pohledu se vydání poněkud uspěchalo, jelikož jedna důležitá "šíbrovská" kauza v době uvedení stále neznala výsledek. A co si po dočtení na bezmála třístou stránku máme odnést? Patrně to, že z hlediska pravděpodobnosti snad už ani nejde, aby se naprostá většina z popisovaných fotbalových výstřelků a kotrmelců a úletů opakovala i ve třetí dekádě 21. století, potažmo v těch následujících.

HODNOCENÍ: 6/10