Rozhovor se skautem klubu West Bromwich Albion

Kim Grant hrál za Charlton Athletic, Milwall a další anglické kluby. Kromě toho působil v Portugalsku, Belgii a třech asijských zemích. Momentálně žije v České republice a pracuje jako skaut pro klub z Premier League. Našemu webu prozradil něco málo o své práci, rozpovídal se také o své bohaté hráčské kariéře a svém fotbalovém projektu v Ghaně.

Kim Grant se narodil v roce 1972 v Sekondi-Takoradi do britsko-ghanské rodiny, která se přestěhovala do Anglie, když mu bylo 8 let. V 15ti nastoupil do akademie Charltonu Athletic, v londýnském klubu tento útočník působil až do roku 1996. Následně hrál v nižších anglických soutěžích a cestoval po zahraničních klubech. Do konce profesionální kariéry v roce 2008 jich stihl projít dalších 16. Reprezentoval rodnou Ghanu, za níž ve 14 zápasech vstřelil 4 góly. Nyní se s rodinou usadil v Humpolci a fotbal hraje na amatérské úrovni v nedalekém Budíkově.

Už tři a půl roku pracuje pro West Bromwich Albion jako skaut v České republice, příležitostně i na Slovensku nebo v Polsku. "Skauting je naprosto nezbytný," říká. "Fotbal není vždy úplně jednoduchý a ne vždy si vystačíte s intuicí. Kluby často kupují nejlepšího střelce předchozího ročníku a pak jsou překvapeny, když ten hráč druhý rok vyhoří. Musíte přemýšlet z dlouhodobého hlediska."

Fotbalový skaut je často na cestách, protože musí vidět co nejvíce zápasů. Po nich píše zprávy, které zadává do online systému. Svému zaměstnavateli posílá nejen hodnocení výkonu hráčů, ale také informace o týmech a jejich taktice. Jeho práce je využita nejen k identifikaci talentovaných fotbalistů. "Tento systém slouží také k tomu, aby kluby zbytečně neplýtvaly časem a penězi. Agenti neustále volají lidem z klubů a nabízejí své fantastické hráče. Většinou to dopadne tak, že se sportovní ředitel podívá do systému a zjistí, že ten hráč zas tak dobrý není, takže agentovi slušně sdělí, že nemá zájem. My zužujeme výběr na hráče, kteří mají potenciál hrát v Premier League."

Hráčské agenty považuje Kim Grant za častou příčinu neúspěšných přestupů. Hráči vezmou první seriózní nabídku a jdou i do klubu, kde mají minimální šanci hrát. "Vezměte si třeba Marcela Gecova. Tento hráč se mi líbí, ale od začátku bylo jasné, že se do prvního týmu Fulhamu jen tak neprosadí. Je to pro něj možná dobrá životní zkušenost, ale pravděpodobně se vrátí do Česka nebo přestoupí někam, kde bude hrát pravidelně."

Některé kluby z nejvyšší anglické soutěže riskují a sáhnou po mladých talentech, jiné vyžadují pouze hotové hráče. Grant ovšem dodává, že být špičkovým fotbalitou v Česku nemusí stačit. Například neočekává, že by Theo Gebre Selassie v létě dostal nabídky z Premier League. "Musíte brát v úvahu úroveň soutěže. Náš systém to zohledňuje, protože hráči áčkové kategorie z Německa nebo ze Španělska jsou na vyšší úrovni než stejně hodnocení hráči z Česka. I když tento hráč vyčnívá nad ostatními, tak hraje těžké zápasy pouze proti Spartě a Plzni, ostatní týmy jsou výrazně slabší, ani Slavia už se mezi ty kvalitní nepočítá. Pokud by šel do Anglie, tak bude každý týden hrát proti hráčům jako Gareth Bale, tedy výborně technicky vybaveným rychlým křídlům. S takovými se v Česku nestřetává."

"Nechci tím shazovat kvality české ligy, ale ten náš systém takto funguje. Mám také trochu pochyby o tom, zdali se Pilař dokáže prosadit v Německu. Je sice rychlý, ale příliš spoléhá na svoji pravačku a lepší obránci ho snáze přečtou. Budou na něj dobře připraveni a to, co mu stačí na českou ligu, může být v Německu málo."

Není překvapením, že Grant služeb agenta během své hráčské kariéry nevyužíval a svá exotická angažmá si dojednával sám. A nelituje toho, především pobyt v asijských zemích jej obohatil. "Asie je kulturně dost jiná, ale je to skvělá zkušenost, ani z fotbalového a finančního hlediska to není špatné, například v Malajsii mají velké stadiony. Nejvíce se mi líbilo v Japonsku, kde byli naprosto profesionální, skvěle se mi tam také žilo, jídlo bylo výborné."

Kim Grant se dočkal pozornost médií při působení v Singapuru. Klub svého nejlepšího střelce vyhodil za používání nevhodného jazyka. "Podle smlouvy jsem měl nárok na dovolenou. Dlouhou dobu jsem neviděl svou rodinu, ale klub mě chtěl připravit o čtyři dny volna, z nichž bych dva strávil cestováním. Použil jsem několik ostrých slov, ale nebylo to nic hrozného. Klub jsem následně dal k arbitráži FIFA, která mi dala za pravdu a dostal jsem kompenzaci za to, že klub porušil moji smlouvu."

Tento útočník svých zahraničních angažmá využil také k nasbírání poznatků o trénování. Sám také zkusil přejít na trenérskou lavičku, ale jeho působení v anglickém Wokingu skončilo po pouhých sedmi zápasech. Předseda klubu poté sdělil, že jedním z důvodů bylo Grantovo rázné vystupování.

"Situace byla taková, že v předchozí sezoně ten klub málem sestoupil. Ještě předtím, než mě jmenovali manažerem, vedení podepsalo nové smlouvy se 14 hráči, na což použilo tři čtvrtiny rozpočtu. Dostal jsem smlouvu na 3 roky, měl to být dlouhodobý projekt, snažil jsem se změnit styl hry. Ze začátku se nám nedařilo, ale byly tam náznaky zlepšení. V tom sedmém zápase jsem byl o poločase na hráče opravdu naštvaný, protože neplnili moje pokyny. V kabině jsem měl ostrý proslov a bohužel se zasedací místnosti nachází hned vedle, takže vedení vše slyšelo. Druhý den si mě zavolali a rozvázali se mnou smlouvu s tím, že se jim nelíbí můj přístup. Byla to pro mě velká lekce, protože jsem zjistil, s čím vším se manažer musí potýkat. Po mně převzal tým asistent, kterému dali 34 zápasů, než ho nahradili trenérem mládeže. Tým nakonec sestoupil."

Kimovým dědečkem byl George Alfred Grant, úspěšný obchodník, jenž se politicky angažoval v osamostatnění Ghany od britských kolonialistů. Georgův příbuzný byl Arthur Wharton, první profesionální fotbalista tmavé pleti. Kim Grant nezapomněl na své kořeny a v roce 2009 založil v Ghaně klub FC Takoradi, k němuž náleží akademie pro mladé fotbalisty, kterou pojmenoval právě po svém dědečkovi.

"Během své kariéry jsem měl štěstí, a tak jsem se rozhodl udělat něco pro své rodné město. Snažím se předat dál to, co jsem se naučil. Zatím jsme v začátcích, klub a akademii řídím na dálku. Fungujeme na amatérské úrovni, momentálně jsme na prvním místě ve třetí lize. Ve městě máme dva velké stadiony, ale jejich pronájem je pro kluby z nižších soutěžích příliš drahý. Proto hrajeme na hřištích se špatným povrchem, ale výhodou pro fanoušky je, že v těchto ligách se neplatí vstupné, takže na nás přijde i 5 000 lidí."

Ghana je zemí, která vyprodukovala ohromné množství kvalitních hráčů. Grant poodhlaluje, jak místní fotbalové prostředí vypadá. "Fotbal je sportem číslo jedna, děti jej od útlého věku hrají na ulicích. Jsou velice ambiciózní, vidí své idoly hrát v evropských soutěžích a touží toho také dosáhnout. Chudoba hraje svou roli, ale na druhou stranu je fotbal v Africe velkým byznysem. Druhá liga v Ghaně není zcela profesionální, ale Glo Premier League už je bohatá. Někteří hráči mají vyšší platy, než jsou v Česku. Jeden z největších klubů Asante Kotoko dokáže zaplnit svůj stadion pro 40 000 lidí.

Fotbalová liga v této africké zemi bohaté na suroviny se ovšem potýká s jinými problémy. Nižší soutěže jsou momentálně zastaveny do doby, než se vyřeší soudní případy. Na stadionech dochází k násilí. Někteří hráči se nechají zlákat nespolehlivými agenty a dostanou se do Evropy, kde zůstávají bez peněz i slíbeného angažmá. V roce 2007 se v druhé lize odehrál naprosto bizarní skandál. Zapletl se do něj legendární Abedi Pele, jehož tým vyhrál 31-0, zatímco soupeři o postup se povedlo v paralelně hraném zápase zvítězit "pouze" 28-0. Pele se angažuje ve fotbalové federaci, je členem fotbalových komisí FIFA a CAF. Minulý rok jeho tým vyhrál domácí pohár.

"Federace je velmi pomalá v řešení problémů, některé z nich úplně ignoruje. A podvádění se děje stále, je to velký problém. Ale není to jen místní problém, stává se to i v Evropě, podívejte se na problémy v Itáli. Sám jsem také odmítl několik telefonických nabídek z Asie k ovlivnění zápasu kvůli sázení." Ghana také zaostává v propagaci fotbalu, jen málo klubů má funkční webové stránky. Mnozí domácí fanoušci fotbalu tak raději sledují anglickou ligu. "Nepřekvapuje mě to," říká Grant. "Ghana zatím nedokáže svůj produkt pořádně prodat. Je extrémně obtížné získat základní informace jako jsou soupisky. Někteří hráči po přestupu jinam papírově omládnou o několik let. Proto se v případě svého klubu snažím dělat věci profesionálněji. Federace vydělala šílené peníze díky účasti ve čtvrtfinále na mistrovství světa, ale nikdo neví, kam se poděly."

Grant má s FC Takoradi velké plány a shání investory, kteří by pomohli klubu v jeho rozvoji. Jednou z jeho strategií je posílat tým nasbírat mezinárodní zkušenosti. Výběr FC Takoradi odehrál přátelské zápasy v České republice proti Slovácku a Teplicím, ale nejednalo se o hráče z jeho ghanského týmu. "Dva měsíce jsem pracoval na tom, abych mohl naše hráče přivést do Česka. Všechny oficiální dokumenty jsem měl v pořádku, ale české velvyslanectví nakonec nikomu z týmu neudělilo víza, zálohy ve výši 2 000 eur už jsem nikdy neviděl. Nechtěl jsem však porušit své sliby českým klubům, takže jsem narychlo sehnal hráče afrického původu, kteří byli zrovna v Evropě poté, co jim vypršela smlouva. Výsledkově to pro nás nedopadlo dobře, ale aspoň jsem dodržel slovo.

V českém prostředí se o Kimu Grantovi psalo také v souvislosti s jeho snahou stát se trenérem Bohemians Praha, když vedení tohoto klubu jeho motivační dopis poskytlo médiím. "V Česku jsem byl teprve krátkou dobu a nevěděl jsem do čeho jdu. Myslel jsem, že to proběhne jako v Anglii, kde se na uvolněné místo přihlásíte, pošlete svůj životopis a další materiály, poté jdete na pohovor a celý proces je důvěrný. Nevím, co je k tomu vedlo, možná ze mě chtěli udělat hlupáka, ale je to pro mě už minulost. Poučil jsem se z toho."

Kontroverzní situace se Grantovi nevyhýbají, ale většinou jen vyvolávají úsměv. Nejhorší chvíle ve fotbale prožíval hned na začátku kariéry v akademii Charltonu. V Anglii v 80. letech nepanovala zcela tolerantní nálada vůči hráčům neevropského původu. Jeden z mládežnických trenérů měl zásadní problém s barvou Grantovy pleti. Možná mě testoval, možná ne, nevím, ale prošel jsem si tím a posilnilo mě to. Je to něco, co nedokážu nikdy pochopit. Stejně tak se nám s reprezentací stalo, že na nás v Dánsku při rozcvičování házeli banány. Nesmíte se tím trápit. Samozřejmě je velmi smutné, že rodiny anglických hráčů kvůli těmto problémům nepojedou do Ukrajiny. V Česku není situace až tak špatná, ale k ojedinělým incidentům stále dochází. Kim Grant k tomu říká: "Záleží nejen na přístupu fotbalové federace, ale také na výchově a vzdělání. Je správné, když lidé cestují a poznávají lidi z jiných zemí. Nenávistné názory nikdy nebudou zcela vymýceny, ale nakonec se situace zlepší."

Na působení v prvním týmu Charltonu vzpomíná Grant jen v dobrém. Vyhrál ocenění pro mladého hráče roku, vstřelil gól Liverpoolu ve čtvrtfinále FA Cupu, zahrál si také na Old Trafford. Pět let strávil pod vedením Alana Curbishleyho, jenž v Charltonu dělal manažera celkem 15 let. "Je velice dobrý komunikátor. Dokáže přesně vysvětlit, co po vás chce," říká o něm. Curbishley je od nepovedeného angažmá ve West Hamu bez práce. "Pokud zůstanete v jednom klubu dlouhou dobu, tak se stanete členem rodiny a vše dokonale znáte. Je pak těžké svou filozofii implementovat v novém klubu, kde vše funguje jinak. Nyní je pro něj těžké se vrátit, protože na trhu jsou noví mladí manažeři."

Na závěr Kim Grant optimisticky zdůrazňuje velký potenciál afrického fotbalu: "Je tam opravdu mnoho skvělých hráčů. S profesionálnějším přístupem ze strany federace a klubů mohou být ještě lepší." V Ghaně působí více akademií, svůj tým zde má i Red Bull. Úspěchy slaví také nezisková organizace Right to Dream, která hráčům poskytuje vzdělání a zvyšuje jejich uplatnění i mimo fotbalový svět.