Salcburk chrlí talenty a vydělává miliardy. Akademie rakouského týmu zásobuje přední týmy světa

Dodnes někteří fanoušci nemohou Red Bullu přijít na jméno. Vadí jim, jakým způsobem firma převrátila v Salcburku věci vzhůru nohama. Dnes již zesnulý miliardář Dietrich Mateschitz však zanechal u hranic s Německem stavbu, která ve střední Evropě nemá obdoby. Tamní Akademie generuje spoustu talentovaných fotbalistů a tím pádem i obrovské finanční příjmy, které se dají srovnávat s nejlepšími továrnami na talenty po celém světě.

Dominik Szoboszlai, Konrad Laimer, Benjamin Šeško, Dayot Upamecano a spousta dalších mladých hvězd, jejichž jména velmi dobře znáte z elitních lig, nebo se o nich mluví ve spojitosti s top kluby. To je možná zdaleka nejlepší vizitka salcburské akademie.

Letos v létě oslavila unikátní fabrika, kde se pracuje také s hokejovými nadějemi, 10 let od otevření. Celou dekádu jezdí sportovní ředitelé, trenéři, skauti ale i novináři k řece Salzach, aby nasáli cenné informace o tom, jak se vyvíjí fotbalisté, o které je často ještě v teenagerském věku zájem v elitních evropských soutěžích.

Salcburská akademie místy působí skoro jako fotbalový Disneyland. "Když jsem poprvé přijel na stáž do Red Bullu, koukal jsem na všechno s otevřenou pusou a nevěděl, co se to děje," vzpomíná Viktor Schejbal, šéfskaut agentury Sport Invest.

Vybavení je na špičkové úrovni. K dispozici je několik hracích ploch, kluziště, regenerační či fitness linka a nechybí ani prostory pro výuku. Právě vzdělání je pro vedení akademie mantrou. Pokud chcete uspět, musíte si plnit školní povinnosti. V příručce najdete, že 51 procent je vzdělání a 49 procent sport. Platí to pro fotbalisty i hokejisty. Jakmile zanedbáváte školu či neprospíváte, nehrajete zápasy, vypadáváte z tréninku.

"Stále patří k nejlepším na světě," neváhá český absolvent Adam Stejskal, který v klubu působil a dnes chytá rakouskou ligu za Tirol. Salcburk na něj má však stále předkupní právo. Společně s ním barvy Red Bullu oblékal i Antonín Svoboda, jenž trénoval po boku Erlinga Haalanda.

Když Fotbalová observatoř CIES v lednu přinesla přehled nejlepších akademií na světě, továrna za více než dvě miliardy korun atakovala věhlasné kluby na starém kontinentu. Pouze 10 z nich zaznamenalo od roku 2014 do 2023 větší příjmy za vychované hráče než Salcburk. Během této periody činí zisk Red Bull Akademie 249 milionů eur, což je v přepočtu 6,3 miliardy korun. A to se bavíme pouze o hráčích, kteří prošli akademií.

Ovšem i evropští giganti už pochopili, že musí investovat masivní finanční prostředky do výchovy. I proto je v žebříčku akademií před Salcburkem už i Manchester City. Stejně jako například Real Madrid či Chelsea. Na samotném vrcholu, odskočena od všech konkurentů, je pak Benfica Lisabon, jejíž profit mezi lety 2014 až 2023 za hráče z akademie čítá 13 miliard korun.

"Hledat mladé hráče a přivádět je do naší akademie je čím dál složitější, protože vody, ve kterých se pohybujeme, sondují také Bayern, Dortmund, Benfica, City Football Group a v posledních letech do toho šlápl také Leverkusen a přední italské kluby," líčil šéf fotbalové sekce Manfred Pamminger v rozhovoru pro Krone Zeitung.

A jak funguje hledání talentů v praxi? "V kategoriích U15 a U16 si Red Bull stahuje hráče z Rakouska, do U17 a U18 chodí kluci ze zahraničí - jako jsem byl já, jako jsou kluci z Chorvatska, do Lieferingu se pak snaží skautovat a přivádět hráče z afrických akademií, se kterými spolupracují," líčí Stejskal ověřené postupy.

Čím se však v Salcburku odlišují, je typologie fotbalistů, o které klub usiluje. "Zcela zásadní je chování hráčů na hřišti i mimo něj a jeho atletická připravenost. Technická zdatnost je až na třetím místě. Oni zjednodušeně tvrdí: Fotbal je hrát už naučíme, ale musí mít dobrou fyzickou připravenost. Je to zajímavé, protože když se bavíme s jinými evropskými skauty, tak k dispozici je spousta kreativních kluků, takových typických špílmachrů, ale ty Salcburk nezajímají," tvrdí Schejbal.

Skauting je po akademii další silnou složkou klubu. Často do Salcburku míří hráči, kteří vydrží sezonu dvě a odchází za velké peníze pryč. Takový osud potkal například Haalanda. Z Molde přišel za osm milionů eur, do Dortmundu odcházel za 20 a do Manchesteru City putoval za trojnásobek. Brenden Aaronson přišel do klubu z Philadelphie Union 13 milionů eur a do Leedsu zamířil za 32 milionů. Karim Adeyemi vyšel na 10 milionů eur a klub na něm při odchodu do Dortmundu vydělal 20 milionů.

Naprostou trefou byl Patson Daka, jenž prošel i Lieferingem, který hraje druhou nejvyšší rakouskou soutěž a funguje jako rezerva Salcburku. Zambijský útočník byl pořízený za 250 tisíc eur a odešel do Leicesteru za 30 milionů eur.

Takových investic udělal Salcburk spousty. Nahrává mu k tomu i propojení s německým Lipskem, který spadá do rodiny RB. Na této trase putovali Szoboszlai (36 milionů eur), Naby Keita (30 milionů eur), Šeško (24 milionů eur), Nicolas Seiwald (20 milionů eur) či Upamecano (18,5 milionu eur).

Od odchodů těchto jmen se v prvním týmu protočilo již několik trenérů A-týmu, přesto klub dál chrlí talenty. Dnes s tou nálepkou za klub hrají Karim Konaté, Oscar Gloukh či Maurits Kjaergaard. Všichni tři mají potenciál odejít za 25 až 30 milionů eur. A není pochyb, že je budou následovat další.

"Spíš než trenéři by do akademie Red Bullu měli z Česka jezdit sportovní ředitelé a šéfové výchovy mládeže," navrhuje Schejbal. Důvod je zřejmý - právě oni mají moc něco změnit. "Když se do Rakouska vydá jeden trenér a vrátí se zpátky, sám tu nic nezmůže," dodává.

Článek byl původně publikován pro Livesport Zprávy.