Speciální příprava na Ronalda? Soustředíme se na Al Nassr jako celek, hlásí brankář Kawasaki

Louis Thebault-Jamaguči (26) je brankářskou jedničkou japonského klubu Kawasaki Frontale, který se ve středečním semifinále asijské Ligy mistrů utká s Al Nassrem, tedy celkem, jehož tváří je Cristiano Ronaldo (40). Japonský brankář, který se narodil francouzskému otci a japonské matce, se chystá na nejdůležitější zápas své kariéry. Rozpovídal se o něm exkluzivně pro francouzskou verzi Livesport Zpráv.

Jaké to je zahrát si semifinále Ligy mistrů?

"Bude to moje první semifinále Ligy mistrů, je to pro mě tedy něco nového. Ale snažím se na to myslet jako na normální zápas a nevytvářet na sebe zbytečný tlak. Al Nassr je klub s velkými jmény, na papíře jsou velmi silní a mají individuality, které jsou možná mnohem lepší než naše. Ale beru to spíše s klidem."

O Al Nassru se od Ronaldova příchodu ve fotbalovém světě hodně mluví...

"Myslím si, že je to šance, jak se dostat do povědomí širší veřejnosti, a to nejen v Japonsku, ale spíše na mezinárodní úrovni. Je to pro mě šance, jak se ukázat v dobrém světle."

Jste nervózní z toho, že budete čelit týmu s tolika velkými hvězdám jako jsou Marcelo Brozovič, Sadio Mané a Jhon Durán?

"Myslím, že mám spíš respekt z týmu jako celku. Přece jen každý hráč má jiné kvality, takže to není nijak děsivé. Musím si spíš dávat pozor na určité situace na které nejsem tolik zvyklý. Třeba na střely z dálky, driblinky či křižné pasy. Všechny tyto věci se budou lišit v závislosti na hráčích na hřišti, takže prostě musím být pozorný. My všichni. Své obránce musím rovnat tak, aby i oni byli na tyto varianty připravení."

Připravoval jste se tedy na něco konkrétně?

"Žádný speciální trénink nebo něco podobného jsme nedělali, protože jsme neměli moc času na přípravu (vyhrané čtvrtfinále proti Al Saddu se hrálo v neděli večer). Teď jde spíš o to, abychom byli stoprocentně připravení fyzicky. Ale myslím, že Ronalda zná každý. Každý zná jeho způsob hry, i když už to není ten samý Ronaldo jako před deseti lety a v jeho stylu hry je vidět několik změn. Neměli bychom se soustředit jen na něj, ale na tým obecně a na to, jak využívá své hvězdné hráče."

Jak celkově hodnotíte Al Nassr?

"Je to dobrý tým, ale teď není herně na vrcholu, takže tam určitě bude rozdíl oproti tomu, co předváděl v minulosti. Saúdská liga není tak dobrá jako špičkové evropské soutěže, ale je pravda, že se blíží."

Jaké jsou naopak silné týmu Kawasaki? Ve čtvrtfinále jste dokázali vyřadit lídra katarské ligy Al Sadd.

"Máme hráče s individuálními kvalitami, ale to podle mě převyšuje kolektivní síla. Velmi dobře se známe, víme, jak reagovat v určitých situacích, ať už jde o defenzivu nebo ofenzivu. Takže si myslím, že právě v tomto jsme silní. Japonský styl je hrát více týmově, hrát dobře do obrany a presovat."

Cítíte, že je tým dostatečně silný na to, aby došel daleko?

"Myslím, že máme potenciál dokázat velké věci. Nemusíme se přizpůsobovat a snažit se měnit náš styl hry na základě toho soupeřova. Naopak bychom jim to měli ztížit, protože nemají moc zkušeností s hrou proti japonským týmům. Dělají spoustu věcí jinak a tím mohou překvapit. V podobných zápasech je to důležité a myslím, že je to jedna z našich silných stránek."

Jaký je váš cíl v Lize mistrů?

"Naším cílem je vyhrát. Abych byl upřímný, od začátku sezony cílíme na čtyři poháry a chceme je všechny."

Když už mluvíme o vás, jak jste se ocitl v roli brankářské jedničky Kawasaki Frontale?

"Nebylo to jednoduché, ale šel jsem si za tím a tvrdě pracoval. S fotbalem jsem začínal v Tokiu a pak strávil tři roky v FC Lorient. Profesionální debut jsem si odbyl ve Španělsku a pak jsem se vrátil do Japonska. Po návratu nebylo snadné najít prvoligový klub, kde bych mohl rovnou nastupovat. Přesně tohle jsem chtěl, pozici brankářské jedničky. Proto jsem raději šel o úroveň níž, abych chytal. Pak se mi začalo dařit a dnes chytám v japonském velkoklubu."

Začínal jste tedy ve Španělsku, ale nebylo to snadné. Do brány jste se moc nedostal, střídal kluby... Pochyboval jste o sobě někdy?

"Ne, žádné pochybnosti jsem neměl, protože jsem věděl, že to jsou zkušenosti. Že si tím musím projít, abych dosáhl toho, co chci. A zejména pro brankáře je velmi důležité těmito etapami projít. Soupeřit s množstvím konkurentů není pro brankáře nic nezvyklého. Je to zkušenost, kterou jsem potřeboval získat a pomohla mi k tomu, abych teď měl místo v základní sestavě."

Chtěl jste se pak vrátit do Japonska a být nablízku rodině?

"Chtěl jsem zůstat v Evropě, abych na tom byl fotbalově co nejlépe, ale raději jsem se teď vydal jinou cestou, abych právě na tu úroveň dosáhl. Nebylo to jednoduché rozhodnutí, ale to, že moje rodina je v Japonsku, bylo velkým argumentem. Návratu do Japonska nelituji, naopak jsem velmi šťastný. Je plusem, že je moje rodina blízko."

Pokud doopravdy s klubem vyhrajete všechny čtyři trofeje, možná si vašich výkonů někdo všimne a budete se moci do evropského fotbalu vrátit.

"Ano, to je určitě něco, co mám na paměti."

Kdyby vám někdo v roce 2017 při odchodu z Lorientu řekl, že budete hrát semifinále Ligy mistrů proti Ronaldovi, věřil byste mu?

"Abych byl upřímný, myslím si, že rozhodně ne. Ale takový je fotbal, nikdy nevíte, co se může stát. Je to skvělá příležitost, už se nemůžu dočkat."

Článek byl původně publikován pro Livesport Zprávy.