Tommasi: FIGC se nedá důvěřovat, ani legendy se nechtějí angažovat

ja som mal celkom rád ToMMasiho

Český Drupy.

Hate na Venturu není moc. Otázkou je, jakým úhlem pohledu se díváš na slušné výsledky. Je nepopiratelnou pravdou, že prohrál pouze dvě soutěžní uktání (Španělsko, Švédsko). Je pravdou, jak zmiňuje Sacchi, že povolal spousu mladých kluků. To je super. Ale Sacchi to pojmenoval správně tak z toho nejpodstatnějšího pohledu, že Ventura absolutně nemá hráče, aby mohl hrát 4-4-2, resp. 4-2-4. Upřednostňoval systém před hráči. A na tom celém shořel jako papír.

Když máš Ferrari nebo Lamborghini, tak s ním přece nebudeš jezdit po silnicích druhé a třetí třídy, tomu autu akorát odděláš motor a budeš ho brzdit. A přesně tohle on dělal s těmi mladými kluky. On je na jednu stranu povolal, aby je pak stavěl do pozic, ve kterých hrát neumí. Do 4-4-2, resp. 4-2-4 neměl středové záložníky. Tací prostě nejsou dispozici. Na druhou stranu má takovou spoustu mladých hráčů, kteří jsou kovaní do tříčlenné zálohy. Namísto toho, aby hrál se skutečnými křídly ve 4-3-3, na což je většina těch mladých hráčů, které povolával, ať už do zálohy nebo útoku, kovaní, tak se držel svého. Nejde mu zazlívat to, že se držel svého, protože on nic jiného moc nezná, bohužel. Hrával to tak po celou svou kariéru, protože musel, protože vždycky se se svými týmy zachraňoval. On byl zkrátka špatně zvoleným mužem. Vědělo se, že bude povolávat mladé, obecně se to očekávalo. Jen se zapomnělo, že vlastně jeho pojetí fotbalu se s touto generací hráčů neslučuje.

A řekl bych, že spousta lidí na ty mladé kluky, na tu současnou vycházející generaci 18-24 let, kouká špatně. Zapomínáme totiž, že tu hlavně není střední generace hráčů mezi 25-35 let. Tam hledejme další problém. Máš tu vysloužilé hráče, ony mistry Světa, kteří dohrávají, pak tu máš hrstku silnějších hráčů mezi 25-35, ale zanedbatelný počet, ale jinak samé průměrné a podprůměrné plejery, a pak tu je kupa talentovaných kluků mezi 18-24, kteří ale nehrají to, na co mají, protože je trenéři staví do absurdních rolí. Systém se má využívat k tomu, aby se využilo předností hráčů. Nejde tak ani striktně o rozestavení, ale celé pojetí. A za mě osobně to vychází už od Di Biagia z U21. Ten tam sedí taky jako žába na prameni a osobně mu dávám za vinu výsledky posledních dvou evrospkých šampionátů (2015 a 2017).

Člověk se jako osobnost nerodí, osobnost se vyvíjí a utváří v průběhu let. A když chceš vychovat fotbalovou osobnost, vůdčí osobnost, která třeba týmům chybí, musíš ji k tomu dovést. Italští hráči nemají o nic méně talentu jako ti v Německu nebo Španělsku, kde nyní vychovávají silné generace hráčů, ale jsou podstatně hůře vedení. A současná generace hráčů mezi 18-24 je zatraceně silná, nikoliv slabá, ale nemá ve svém jádru osobnost, kolem které by se ostatní postavili a vyrostli. Lidé rostou zejména kvůli dalším lidem, to platí stejně ve sportu jako v jakémkoliv jiném oboru či odvětví. Jednak se ti kluci nemají od koho učit, protože středení generace hráčů neexistuje a pak taky, budu se opakovat, nemají ve svých řadách žadnou takovou osobnost. A když se osobnost projeví, tak namísto abychom ji usměrnili - Balotelli, Berardi - mají ta správná velká ega - tak jsou ti kluci naopak biti. Oba nejsou kdo ví jak intelektuálně na výši, ale to ničemu nevadí. Kdyby byli správně vedeni, tak jsou oba na jiné úrovni.

Pláčeme tu nad ryzími talenty jako byli Pirlo, Totti, Del Piero a další. Jistě, čisté talenty od pána boha. Ale ti kluci, kdyby nedostávali ty správné příležitosti a nebyli vychováni těmi správnými muži, po jejich boku na tom trávníku bojovali, tak taky mohly být "ztracenou generací". Pirlo je krásným příkladem. Velký talent, kterého z Interu vykopali, aby pak rozkvetl. Jsem toho názoru, že nebýt přestupu do AC, pokud by setrval v Interu, tak dneska žádného velkého Pirla neoslavujeme, protože ten hráč by tu nikdy nebyl. A tyhle důležité nuance si neuvědomujeme.

Nevidím jako tragédii nepostoupit na mistrovství světa po nějakých 60 letech pravidelných účastí. Jednou přijít může na každého. Tragédií je způsob, jakým k tomu došlo. A to je dílo toho, že se lpí na špatných věcech a není na práci s mladými a přechodem mezi dospělé nahlíženo lépe. To, do jakého stavu se nyní došlo, je jen dílem usnutí na vavřínech po roce 2006. Calciopoli všechny semklo, ta zlatá generace dosáhla na svůj vrchol a ještě kolem byla začínající generace hráčů Barzagli, Chiellini, De Rossi atd., kteří pak dosáhli svého vrcholu na Euru 2012. Ale v tom mezidobí 2006-2016 se na všechno kašlalo, tam chybí ta současná střední generace hráčů, která měla převzít žezlo po dosluhující generaci a začlenit k sobě tu současnou. Stav italského fotbalu se odráží v tom, co nastalo po Calciopoli.