Továrny na budoucnost: Velké srovnání francouzských mládežnických akademií

Důraz na výchovu vlastních talentů je ve fotbalové Francii tradičně stavěn velmi vysoko; tamní akademie mají ve světě špičkovou pověst a pravidelně produkují nové a nové hráče s potenciálem zazářit mezi absolutní elitou. Která z nich je ale tou úplně nejlepší? Zcela rozhodnout o této otázce nelze (faktorů je celá řada), EuroFotbal.cz nicméně nabízí jeden z možných úhlů pohledu..

Abychom dokázali smysluplně seřadit všechny v současnosti produktivní akademie francouzských klubů do statisticky relevantního žebříčku, řídili jsme se několika základními pravidly. Rozhodujícím měřítkem zde není celková suma vyplacená za hráče, počet fotbalistů aktuálně nastupujících ve špičkových ligách ani různé dílčí faktory jako kvalita zázemí, objem investovaných financí či výsledky na specializovaných mládežnických turnajích - takových žebříčků ostatně vznikla (a stále vzniká) celá řada. Naším hodnotícím kritériem je pouze počet zápasů, které mladí odchovanci dosud (tedy k 1. září 2015) sehráli na profesionální klubové úrovni.

Neposuzujeme tedy relativní úspěšnost jednotlivých hráčů; něco takového je ostatně prakticky nemožné. Opomíjíme finanční stránku přestupů (abychom neznevýhodňovali kluby, které své mladíky zapojují do vlastního áčka) i počet minut strávených na hřišti (z důvodu zjednodušení výpočtu se každý zápas počítá jako samostatný start, ať už jde o nastoupení v základní sestavě či střídání v poslední minutě). Absolutní relevanci tak zajistit sice nejde - tato metoda například není úplně spravedlivá k těm, kteří strávili delší čas na marodce - jenže podobné detaily budou u takovýchto srovnání překážet vždy, bez ohledu na zvolenou metodu. Cílem našeho přehledu je jednoduše seřadit jednotlivé akademie podle toho, kolik jejich hráčů v současnosti hraje profesionálně seniorský fotbal napříč Evropou, a kolik tito hráči mezi sebou nastřádali startů.


Metodika výpočtu

Do srovnání jsou řazeni pouze hráči narození v roce 1990 a později: jde tedy o zprávu o stavu akademií za posledních zhruba sedm až osm let. Některé z nich sice zažívají skutečný boom až u ročníků 1996 či 1997, jiné zase "vyschly" začátkem tisíciletí, nicméně takto nastavenou výseč považujeme za nejspravedlivější při zkoumání aktuálních podmínek. Podobně jako žebříčky klubových a národních koeficientů bereme v úvahu situaci v přítomnosti a několika předcházejících sezonách.

Počítáme pouze starty v ligových soutěžích, tedy bez domácích i evropských pohárů, reprezentačních utkání a přátelských zápasů. Abychom nějak odstupňovali náročnost a prestiž jednotlivých angažmá, vytvořili jsme seznam dvaceti evropských lig, do nichž mají francouzští hráči tradičně blízko (ať už z geografického, kvalitativního či historického hlediska), a ty následně rozdělili do čtyř skupin.

Skupinu "A" tvoří anglická Premier League, španělská Primera División, italská Serie A a německá Bundesliga - tedy čtyři jasně nejúspěšnější soutěže v posuzovaném časovém období. Každý start v některé z těchto lig je oceněn čtyřmi body.

Skupinu "B" tvoří domovská soutěž, tedy francouzská Ligue 1, a podle aktuálního žebříčku UEFA také portugalská Primeira Liga. Body za starty v těchto ligách se násobí třemi.

Po dvou bodech jsou hodnoceny starty ve skupině "C", která obsahuje ligové soutěže 'druhého sledu': ruskou a ukrajinskou Premier Ligu, tureckou Süper Lig, belgickou Jupiler League a nizozemskou Eredivisie.

Konečně za jeden bod potom počítáme starty ve zbývajících devíti soutěžích, tvořících skupinu "D". Sem spadají tři prvoligové scény - řecká, švýcarská a rumunská - a šest nižších lig. Nejvýraznější vliv má samozřejmě francouzská Ligue 2, svou roli hrají ale i druholigové starty z Anglie, Španělska, Německa a Itálie, plus (díky tradičně živému obchodu přes kanál La Manche) i anglická League One.

Takto vybraná dvacítka soutěží co nejvěrnějším způsobem reflektuje kvalitu napříč kontinentem a zároveň můžeme říci, že drtivá většina francouzských odchovanců míří právě do některé z nich. Ostatní ligy se do tohoto srovnání nezapočítávají.

Jako přídavek k bodům za jednotlivé ligové starty je potom každému klubu připsán i bonus v hodnotě počtu hráčů, kteří akademii v posuzovaném období úspěšně opustili. U čela tabulky tyto bonusy nemají přílišný vliv, mezi druholigovými kluby však už ano - klub, který vyšle do soutěže na úrovni D deset hráčů, z nichž každý získá jeden start, tak získá stejný počet bodů jako jeho konkurent s jediným odchovancem s 19 starty na kontě. Se stoupající kvalitou ligy pak relevance bonusových bodů zákonitě klesá.


Kritéria zařazení do výběru

Vůbec největším metodickým problémem bylo jasně a srozumitelně definovat, co je to vlastně akademie a kdo je to odchovanec. Struktura výchovy mladých fotbalistů ve Francii je totiž poměrně rozvětvená a velkou roli hrají různá regionální centra (to nejslavnější se nachází v lesích Clairefontaine kousek od Paříže), řada klubů má navíc své skauty v Africe, kde jsou hráči často vybíráni už v útlém věku a do Evropy potom přicházejí jako dorostenci.

Bylo proto zapotřebí učinit několik ústupků. Zaprvé, do srovnání se počítají pouze mládežnické akademie současných členů Ligue de Football Professionnel (LFP) - tato organizace sdružuje všech 44 profesionálních klubů v zemi (kompletní peloton Ligue 1 a Ligue 2 a čtyři týmy ze třetí ligy) a je velice složité dostat se k přesným datům mimo její kompetenci. Z hlediska zachování objektivity jsme proto museli ze srovnání vypustit akademie klubů jako Sedan, Le Mans, Strasbourg, Grenoble nebo Boulogne - ne proto, že by odtud nevycházeli zajímaví hráči, ale prostě proto, že vystoupením klubu z LFP do značné míry mizí i jeho 'digitální stopa.'

Zadruhé - a to především - jsme museli určit několik pracovních definic pojmu "odchovanec". U hráčů, kteří v dané akademii skutečně vyrůstají od základních krůčků až po svůj první profesionální kontrakt, je situace jasná; takto komplexními centry však zdaleka nedisponují všichni členové LFP. Vytvořili jsme proto jakousi pružnou věkovou hranici a navrch stanovili zásadu, že aby se hráč počítal jako produkt mládežnického systému, musí před podpisem první 'dospělé' smlouvy strávit v klubu alespoň dva roky.

Pro zahraniční fotbalisty (typicky z Afriky) platí, že se za odchovance považují v případě, že přijdou do klubu nejpozději v patnácti letech, ovšem při zachování minimální dvouleté lhůty následného pobytu v akademii. Jako důležité formativní období jsme určili dobu mezi čtrnáctým a osmnáctým rokem; obecně platí, že hráč je považován za odchovance klubu, dovrší-li plnoletosti v akademii po minimálně dvou letech pobytu, či - v případě dřívějších odchodů - pobyde-li v akademii minimálně polovinu formativního období. Hráče, kteří přijdou do akademie později než v šestnácti letech, počítáme pouze tehdy, pokud předtím nepůsobili v jiné akademii spadající pod LFP a v novém klubu strávili opět minimálně dva roky před podpisem seniorské smlouvy.

Samostatnou kapitolu tvoří hráči vyskautovaní na různých mládežnických turnajích či v regionálních centrech, což je ve Francii zcela běžná praxe. Není výjimkou, že mladý fotbalista například do třinácti let hraje v domovském městečku, poté je přijat do regionálního výukového programu a v šestnácti podepíše juniorský kontrakt s profesionálním klubem. U takových hráčů opět platí dvouleté pravidlo.

Do srovnání pak vůbec nejsou započítáni hráči, kteří celé své dětství a dospívání jednotlivé akademie pravidelněji střídali, případně ti, u nichž potřebná data jednoduše chybí. Na tomto místě musíme opět zdůraznit, že kritéria výběru hráčů nejsou v tomto případě zcela jednotná a do značné míry variují podle individuálních případů; neklademe si za cíl pevně definovat pojem 'odchovanec' a je klidně možné, že někdo jiný by takový výběr prováděl odlišně. Jde ostatně o problematické téma, o němž se často vedou spory, a naším úkolem není je zde vyřešit. Výše nastíněnou metodu výběru však považujeme v rámci možností za objektivní, ačkoliv u konkrétních případů se názory jistě mohou lišit.

Primárním zdrojem veškerých dat je server transfermarkt.com. Odtud pochází 100 % údajů o odehraných zápasech v jednotlivých ligách a také většina údajů o hráčích samotných. Transfermarkt nabízí přímo v systému možnost vysledovat pozdější kariéru odchovanců konkrétních klubů; tato data jsme využili, jsou nicméně do značné míry neúplná, neboť zdaleka ne všichni hráči mají na stránkách vyplněny detaily o své mládežnické kariéře. Zkombinovali jsme je proto s databází debutantů v jednotlivých klubech, s kompletními soupiskami od sezony 2006/07 do současnosti a také s žebříčky nejmladších debutujících Francouzů ve všech sledovaných ligách. Chybějící a nejasné údaje jsme doplňovali ze stránek jednotlivých klubů a z databází LFP.

Takto vzniklá banka, čítající několik stovek hráčů narozených v posledních pětadvaceti letech, je podle našeho názoru z velké části reprezentativním zdrojem. Přirozeně je možné - a u některých menších klubů, které nebyly v posledních devíti letech vždy stabilními členy LFP, snad i pravděpodobné - že nám některá obskurnější jména jednoduše 'utekla'; případné nesrovnalosti by však určitě neměly být natolik výrazné, aby nějak znatelně otřásly výchozím žebříčkem, či aby důkladněji zpochybnily zprávu o poměru sil ve francouzském mládežnickém fotbale, již se v tomto textu snažíme podat.

(...)

Tolik k úvodní, vysvětlovací části - a nyní už se můžeme pustit do zkoumání výsledků. Připomínáme, že vzorec pro výpočet finální bodové hodnoty zní: 4*(starty A) + 3*(starty B) + 2*(starty C) + 1*(starty D) + 1*(celkový počet hráčů). Nejprve si prohlédněme základní tabulku dvaceti nejúspěšnějších klubů; asi nepřekvapí, že na čele se umístila věhlasná akademie z Lyonu, a to s poměrně vysokým náskokem. Konečné pořadí vypadá takto:





Ukazuje se, že tato dvacítka poměrně věrně kopíruje obecně rozšířenou představu o 'tradiční Ligue 1'; v té by totiž podle většiny fanoušků neměly chybět kluby jako Lens, Méty, Sochaux nebo Auxerre. Prvním dvěma jmenovaným ostatně loňská prvoligová anabáze co do počtu získaných bodů výrazně pomohla. Ze současných druholigistů se do první poloviny vešlo i Nancy, které nyní staví rozhodně zajímavý mladý tým (z velké části z vlastních zdrojů), a také Le Havre, klub, který pro velký fotbal vychoval Paula Pogbu.

Kromě vítězného Lyonu se na čele objevují i loga PSG, Rennes a Lille, tradičních prvoligových bašt, jejichž mládežnické programy se těší širokému mezinárodnímu uznání. Trochu překvapující může být nicméně vysoké umístění Montpellieru: tamní akademie možná nemá tak zářnou pověst, statistika však ukazuje, že výsledky produkuje excelentní. Monaco, které se pravidelně umisťuje na čele různých zpráv o provozním stavu a efektivitě francouzských mládežnických center, naopak utrpělo tím, že jeho revitalizační proces je teprve na začátku. Totéž se dá říci i o Nice (které má v tuto chvíli vůbec nejmladší kádr z celé Ligue 1) a do určité míry i o Bordeaux. Pokračujme dále:





Umístění Marseille na 21. příčce okamžitě udeří do očí; zbytek tradiční francouzské špičky skóruje mnohem výše, kdežto pod Les Phoceéns už se rozprostírá pouze zástup druholigistů a menších regionálních klubů. Ukazuje se zkrátka, že na Riviéře leží hlavní mládežnická centra v Nice a Monaku; druhé největší město Francie v tomto ohledu výrazně zaspalo a k životu se - velmi váhavým tempem - probouzí až od začátku Bielsovy proklamované revoluce. Nebýt heroických čísel Jordana Ayewa, bylo by hrdé Olympique co do výchovy talentů na úrovni spodních pater Ligue 2. Poněkud tvrdé zjištění pro fanoušky bleděmodrých dresů.

U zbývajících účastníků letošní prvoligové sezony o taková překvapení nejde: Lorient musí podnikat o lokální talenty sisyfovský boj s gigantickou akademií sousedního Rennes, na Korsice je zase přirozeně řidší základna, a Angers strávilo více než 20 let mimo světla reflektorů (což zde znamená bez finančních zdrojů pro provoz kvalitní akademie). Snad jen u Remeše nízké číslo zarazí, tamní tým ale od posledního postupu do Ligue 1 vždy sázel spíše na zkušenosti.

Tolik tedy absolutní čísla. Shromážděná data nám však mohou poskytnout i vhled do různých dílčích statistik; logickým dalším krokem je pohled na celkový počet odchovanců, kteří si ve sledovaném období připsali alespoň jeden start (bez ohledu na kvalitu dané soutěže). Pro lepší perspektivu uveďme, že průměrná hodnota napříč 39 bodovanými kluby činí 17,307. V tomto žebříčku už Lyon, byť těsně, přepouští vedoucí postavení mocnému PSG:





Pařížská akademie disponuje obrovskými finančními prostředky, zdá se proto logické, že právě odtud bude do Evropy mířit nejvíce hráčů. Zatímco lyonští odchovanci zůstávají většinou doma ve Francii (od začátku nákladné stavby nového stadionu často přímo v kádru Olympique), ti pařížští jsou rozeseti po celém kontinentu: klub z hlavního města si minimálně jeden "zářez" připsal ve čtrnácti z dvaceti monitorovaných soutěží, což je suverénně nejvyšší číslo ze všech.

V poměru k získanému počtu bodů je zajímavý pohled na Valenciennes - normandský klub vyprodukoval pátý nejvyšší počet mladíků, většina z nich se ale dosud neprosadila. (Red Star 93, tradiční klub ze severu Paříže, který měl mimochodem relativně silnou akademii ještě v 80. letech, pak celý peloton uzavírá: jediným jeho odchovancem ve sledovaném období je Adama Diakité, majitel jedenácti startů z druhých lig ve Francii a Německu.)

Pro zajímavost přikládáme i statistiku celkového počtu nasbíraných zápasů. Podle očekávání je první desítka prakticky totožná s úvodní tabulkou, pouze Monaco se posunulo o pět míst nahoru a Montpellier naopak o čtyři místa dolů; u knížecího klubu jde o logický důsledek toho, že jeho akademie v posledních letech vychrlila značné množství mladíků, kteří dosud nepronikli na tu úplně nejvyšší úroveň.





Tyto dvě dílčí statistiky mají čistě kvantitativní charakter - ani celkový počet hráčů, ani cifra nastřádaných zápasů neprozrazuje nic o tom, na jakou reálnou úroveň to vyslanci té které akademie skutečně dotáhli. Ze zdrojových dat však můžeme sestavit i reprezentativní kvalitativní žebříček, který nepojednává pouze o produktivitě jednotlivých akademií - kromě toho, kolik hráčů dokáže klub dodat na trh, zohledňuje i jejich následný úspěch. Stačí vydělit celkový počet získaných bodů počtem odchovanců a zjistit průměrný počet bodů na jednoho hráče. A tady už se, jak vidíme níže, pořadí na čele mění mnohem výrazněji.





Právě tato tabulka je nakonec možná tou vůbec nejzajímavější ze všech: statisticky totiž říká, že zatímco průměrný odchovanec Saint-Étienne nastoupil v přepočtu k padesáti (hypotetickým) zápasům v Ligue 1, u Tours by to byly pouze tři. Les Verts za to vděčí hlavně úspěšným kariérám čtyř mladých hvězdiček Emmanuele Riviereho, Kurta Zoumy, Faouziho Ghoulama a Josuhy Guilavoguiho. Body na nejvyšší úrovni A už získává i teprve osmnáctiletý Allan Saint-Maximin, i když ten se zatím v dresu Hannoveru objevil na hřišti pouze dvakrát. Akademie tohoto klubu pracuje maximálně efektivně: téměř všichni odchovanci z monitorovaných ročníků se ve svých dalších klubech buď prosadili do základu, nebo mají reálnou možnost této mety dosáhnout v nejbližší budoucnosti. Zato zmiňovaná mládežnická 'továrna' Valenciennes je v podstatě přesným opakem.

Vysoce nadprůměrnou efektivitu vykazují i v Montpellieru, kde se mezi devatenáctkou odchovanců skrývají borci jako Belhanda, Cabella, Stambouli nebo El Kaoutari, po boku stabilních mladých opor dosud nastupujících v Ligue 1 (Martin, Deplagne, Dabo). V Lorientu hodně těží z bodů získaných Mariem Leminou, Chateauroux zase 'táhne' Gilles Sunu, a v Caen se o největší podíl dělí M'Baye Niang s Raphaëlem Guerreirem. To jsou všechno kluby, jejichž nevelké akademie si nemohou dovolit chrlit do světa takové množství produktů jako v Paříži, Lyonu či Monaku; zato si ale umí se skutečně talentovanými hráči dát potřebnou práci. Toulouse a Bastii to naopak podle všeho příliš nejde (a to přitom mluvíme o klubech, které měly díky 'stovkařům' Regattinovi s Khazrim velmi slušný potenciál umístit se právě v této statistice nad průměrem).

Podobně zajímavou statistikou je pohled na kluby, které nasbíraly nejvíce 'áčkových' bodů - tedy startů získaných odchovanci v jedné ze čtyř elitních evropských soutěží. Také v tomto kvalitativním měřítku jsou blízko špičky jak Saint-Étienne, tak Rennes (spolu s Hazardovým Lille); všechny ale suverénně válcuje duo loňských sestupujících z Ligue 1. Méty se opírají o impozantních 128 startů, které v Serii A nastřádal Miralem Pjanić (žádný z jiných hráčů nemá v kategorii A na kontě vyšší číslo), leč skutečnými králi této kategorie jsou mladíci z Lens.





Kombo Raphaël Varane - Geoffrey Kondogbia - Gaël Kakuta - Thimothée Kolodziejczak - Thorgan Hazard dohromady nastřádalo skvělých 927 bodů, což je skoro o stovku více než celé Olympique Marseille, napříč všemi soutěžemi. A to ještě nepočítáme starty na nižších úrovních, čili například 52 Kondogbiových zářezů ve francouzské nejvyšší soutěži. Kdyby navíc vyšel plánovaný přestup Serge Auriera do Arsenalu, mohl být náskok Les Sang et Or ještě mohutnější. Věčná škoda, že takto výkonný a efektivně pracující klub tolik trpí nekompetencí svých současných majitelů.

Mimochodem: pokud vás zajímá, co dělá v první desítce Laval, pak vězte, že právě tam začínal se svojí kariérou Francis Coquelin. Příklad defenzivního záložníka Arsenalu ve světle této tabulky krásně doplňuje úspěchy Paula Pogby (Le Havre), Massadia Haïdary (Nancy) a Yayi Sanoga (Auxerre); všichni tito mladíci odešli už jako teenageři z domovských klubů přímo do Anglie, bez přirozené 'mezizastávky' v některém z větších lokálních klubů. Tento aspekt fotbalové kultury nebyl Francii ostatně nikdy tak docela vlastní - i druholigové celky raději prodávají rovnou do zahraničí. Šest z patnácti výše uvedených klubů nastupuje letos v Ligue 2.

(...)

Závěrem už snad zbývá jen podívat se na celkově nejlépe hodnocené hráče. Nastaveným sítem prošlo celkem 675 mladíků, z nichž 48 to dotáhlo až na úroveň A (tedy do některé ze čtyř elitních evropských lig), 315 dosud zažilo svůj vrchol v Ligue 1 (či v Portugalsku), 30 dosáhlo úrovně C a zbývajících 282 zůstalo na úrovni D, převážně v Ligue 2. Nyní se můžeme rozloučit pohledem na to, kdo vlastně získal pro své mateřské kluby vůbec nejvyšší počet bodů. Voilà - patnáctka nejcennějších fotbalových synů Francie: