Týce: V Německu zůstanu asi natrvalo

V Německu působí od roku 1998, svou štaci u západních sousedů začal v mnichovském TSV 1860 a nyní kope za nedaleký Unterhaching hrající třetí ligu. Naskytla se mu příležitost zahrát si i na letní olympiádě v Sydney 2000 nebo na Euru 2004 v Portugalsku. Ano, řeč je o bývalém reprezentantovi Romanu Týcem, který nám poskytl rozhovor...

Již 10 let působíte v Německu. Po angažmá v klubu Mnichov 1860 hrajete v třetiligovém Unterhachingu. V čem jsou hlavní rozdíly mezi Bundesligou a třetí nejvyšší soutěží?
Samozřejmě v kvalitě hráčů, zázemí a návštěvnosti na stadiónech. Každý vidí, že v Bundeslize jsou stadiony s návštěvností okolo čtyřiceti a padesáti tisíc, prostě vyprodané. A třetí liga takové návštěvy nemá, i když v porovnání s českou ligou by byl za to každý vděčný, protože v průměru chodí pět tisíc a některé mančafty mají deset až patnáct tisíc.

Německo je fotbalový národ. Jak se fandí v třetí lize? Lépe jak za vašich časů u nás, nebo ne?
Nevím, nedokážu to posoudit, protože jsem deset let v Německu a v české lize jsem si odehrál jen tři roky. Nevybavuji si přesně, jak se tenkrát fandilo. Existovaly zápasy, které měly dobrou atmosféru. Například v Liberci, když jsme hráli derby s Jabloncem, ale to už je dávno.

K čemu byste přirovnal třetí německou ligu? Ke Gambrinus lize nebo druhé české lize?
Nevím... Nedokážu si to moc porovnat. Z české ligy jsem už dlouho pryč. Ale samozřejmě v třetí lize hraje plno hráčů, kteří vychází z dorostu talentovaných týmů, například Bayern, Brémy, Dortmund, takže jsou to všechno mladí kluci, nebo tam chodí hráči, kteří už mají něco za sebou, hráli dlouhá léta Bundesligu nebo druhou Bundesligu, takže soutěž má svoji kvalitu. Samozřejmě je to celkově trochu jiný fotbal než v první a druhé lize.

Plánujete se natrvalo usadit v Německu?
Zatím nevím úplně přesně, ale dá se říct, že skoro půlku života už strávím tady na jednom místě. Takže bych si to dokázal představit, že bych se tu usadil natrvalo.

Cítíte se být už Němcem?
Ne, to se necítím.

Takže neplánujete návrat do Čech i jako hráč?
Českou ligu si asi už nezahraji. To neplánuji. Mám za sebou těžká zranění, dva roky jsem nehrál, pak jsem rok hrál. Teď se soustředím na to, abych se zpět do formy dostal a jsem rád, že mi tady ještě nabídli nějakou smlouvu. Můžu aspoň tady hrát třetí ligu.

Po hráčské kariéře je tedy pravděpodobné, že se nevrátíte do rodné země?
Je to možné, ale mám celou sezonu před sebou. Uvidíme, co bude další rok.

Jak dlouho plánujete ještě aktivně hrát?
Co to zdraví dovolí.

Takže klidně i dalších deset let?
Když to zdraví dovolí a budou mi klouby sloužit, tak si to klidně dokážu představit, že bych hrál ještě deset let. A záleží na tom, v jaké soutěži a hlavně mě to musí bavit.

Až skončíte s kariérou, budete se chtít věnovat trénování?
Celý život se pohybuji kolem fotbalu, tak k tomu mám asi nejblíže. Asi by bylo nejjednodušší u toho zůstat, ale co bude po kariéře, to si nedokážu představit. Ale říkám, k fotbalu by mi to bylo nejbližší.

Jak vzpomínáte na reprezentační kariéru?
Vzpomínám dobře. Naposledy, co jsem tam působil, tak jsem si zahrál na Euru 2004, kde se nám jako týmu dařilo. Po celou dobu, co jsem tam byl, od jednadvacítky až po áčko pod trenérem Brücknerem se nám dařilo. Zahrál jsem si ještě ME hráčů do 21 let, probojovali jsme se na olympiádu (Sydney 2000). Mým vrcholem byl ovšem evropský šampionát v Portugalsku.

Za sebou máte spoustu klubových a mezinárodních startů. Na který okamžik nejraději vzpomínáte?
Bylo toho hodně. Člověk asi nezapomene na první ligové utkání, kdy jsem za Spartu nastoupil v osmnácti letech. To bylo o trošku něčem jiném, že z mládežnického fotbalu hned do profesionálního a nastoupit hned za sparťanské áčko v prvním mistrovském utkání sezony. Na to vzpomínám strašně rád. Ještě k tomu jsme vyhráli 3:1 a pak další takový zápas, kdy jsme v Poháru UEFA hráli na San Siru proti AC Milán, odehrál jsem si tam celých devadesát minut. A co se týče reprezentace, tak je to určitě postup do finále ME jednadvacítek a bronzová medaile z Eura 2004.

Sledujete dění v českém fotbale?
Jistě, na internetu jsem každý den. Přečtu si, co se děje, jak kdo působí v našich mančaftech, kdo kam přestoupil, jak se vyvíjí česká liga... Také i reprezentaci, kde mám spoustu známých kamarádů a hráčů, se kterými jsem hrával.

Co říkáte na hledání nového trenéra české reprezentace?
Tak na hledání... To už se vlastně vyřešilo....

Ano, ale dlouho to trvalo.
Tak samozřejmě, že to bylo dlouhé. Myslím si, že jmen tam padlo strašně moc. Po takovém období pana Brücknera určitě nebylo nástupce jednoduché najít, proto se to prodlužovalo. Pro každého trenéra, který po něm nastoupí, nebude jednoduché navázat na jeho úspěchy.

Je podle vás Rada správnou volbou?
To se ukáže až po další kvalifikaci. Trenér má strašně málo času v reprezentaci. Jde tam jen o deset nebo dvanáct zápasů v kvalifikaci a v nich se hraje o všechno. Jde jenom o výsledek, pokud se postoupí nebo ne. Je to těžké říct, jestli je to správná volba. Znám ho, když působil jako asistent pod Chovancem, má za sebou zkušenosti v Jablonci a Teplicích. A na reprezentační úrovni je to trochu něco jiného.

Jak hodnotíte vystoupení českého národního týmu na letošním Euru?
Budu to hodnotit jako všichni. Nepostoupilo se ze skupiny, tak to úspěch asi nebyl. Myslím si, že můžeme být spokojení, že jsme se na Euro probojovali, postoupili jsme z prvního místa z kvalifikace před Němci, kteří postoupili až do samotného finále. Před samotným šampionátem jsem říkal, že se turnaj hraje strašně krátce. Dá se říct, že se rozhoduje v jediném týdnu, musí všechno klapnout a štěstíčko k tomu. Když si vzpomeneme na zápas s Tureckem, kde nám nebylo přáno a kvůli špatným patnácti minutám jsme vypadli z celého turnaje, proto je to pro nás neúspěch.

Začátkem srpna odstartuje Gambrinus liga. Jak vidíte letošní ročník?
Favoritem bude jako vždycky Sparta a také i Slavia, která vyhrála titul a postavila nový stadion... A o další místa se popere dalších pět nebo šest celků, kteří tam budou chtít nakouknout a ligu zamotat. Ale netroufnu si říct, kdo by tam, mezi pražské "S", mohl naskočit.

Kdo je vaším favoritem? Sparta nebo Slavia?
Ve Spartě jsem působil pár let, jeden rok jsem si zahrál ligu. Vím, že Sparta si nechala vzít trofej v posledních třech kolech a myslím si, že se z toho trochu poučila a půjde do toho na 100 % a bude se snažit, aby se to už neopakovalo. Budu to přát svěřencům Vítězslava Lavičky.