Ulovil Real Madrid v Sergiovi Díazovi svého Agüera?

Real Madrid investuje do budoucnosti a z jihoamerické Paraguaye přivádí dost možná generační talent v osobě 18letého Sergia Díaze. Ten prý klub z hlavního města Španělska může dohromady vyjít na šest milionů eur a prozatím není jasno, zdali bývalá opora okamžitě naskočí do přípravy áčka, či nikoliv...

Včera byl Díaz představen akorát s dresem rezervního týmu Castilly a číslem 10. Na rozdíl od AS Řím, které se okolo nadějného mladíka ochomýtalo už před třemi lety, se Real Madrid odhodlal k jednání.

Ještě coby hráč rezervy svého mateřského klubu Cerro Porteño byl roku 2013 Sergio Díaz označen za nového Sergia Agüera. Teď se stává teprve pátým Paraguaycem, který se pokusí prorazit v kádru Bílého baletu.

Tři z jeho krajanů si v 60., respektive 70. letech, za áčko Merengues alespoň jednou kopli, to přímý Díazův předchůdce Carlos Javier Acuña se v uplynulé dekádě musel spokojit převážně s lavičkou Castilly a aktuálně na prahu třicítky působí v druholigové Numancii.

Sergio Díaz má všechny předpoklady pro to být nejúspěšnějším jménem na seznamu. Jeho přirovnání k Agüerovi se totiž zdá poměrně trefné. Také současný kanonýr Manchester City si svůj profesionální debut odbyl už v 15 letech a o tři roky později si to namířil do Madridu - i když sousedního Atlétika.

Sergio Díaz se zároveň Kunovi podobá i herním stylem. Má nízko posazené těžiště, a naopak vysoko posazený strop, co se maximální rychlosti týče. Prostor si pro sebe hravě vytvoří s balonem i bez něho, pročež také hned ve svém prvním roce mezi dospělými (2014) rovnou osmkrát zavěsil. To se stává o to úctyhodnějším, když uvážíte, že jen ve dvou případech z dvaceti zůstal na place po celých 90 minut.

Sergio Díaz se narodil ve stejné oblasti Itauguá jako bývalý špičkový reprezentant Salvador Cabañas, odborník přes paraguayskou kopanou Ralph Hannah ovšem při vytyčování Díazova potenciálu míří ještě výš. Mnohonásobný mládežnický reprezentant je prý největším talentem své země od Roqueho Santa Cruze, který se před 17 lety přesouval z Olimpie Asunción přímo do Bayernu.

"(Je to) útočník, který si nejraději sbíhá do středu od levé postranní čáry. Rychlý, s vynikající kontrolou balonu, šikovný driblér na malém prostoru s porozuměním ofenzivní hře, které dalece přesahuje standard jeho věkové kategorie," popisoval Díaze na Twitteru novinář a nadšenec do jihoamerické kopané, Rupert Fryer.

Ralph Hannah přitakává, ale mimoto zmiňuje také jednu oblast, kde by Sergio Díaz minimálně zpočátku mohl v Evropě strádat; konkrétně má strach o jeho kondičku. "Zápasy (paraguayské ligy) se občas hrají ve čtyři hodiny odpoledne i v průběhu letních měsíců, kdy teploty sahají až ke 40 stupňům Celsia, takže se mužstva většinou snaží držet balon při menším tempu. Týmový presink je výjimkou a obecně se tu nesprintuje tolik jako v Evropě," nastiňuje.

"Nedostatečná fyzická zdatnost nejspíš byla tím hlavním důvodem, proč v Evropě neprorazili jiní talentovaní teenageři - Rodrigo Alborno (Inter Milán), Brian Montenegro (West Ham) a Jorge Rojas (Benfica) se už všichni buď vrátili do Paraguaye, nebo zkusili štěstí o úroveň níž," varuje Hannah.

Real Madrid si však samozřejmě nevyhlédne jen tak někoho, a ačkoliv cenovka nebudí příliš respektu, potažmo nepředstavuje takřka žádný risk (má jít přesně o pět milionů eur na ruku a další jeden v závislosti na výkonech), Sergio Díaz si rozhodně zaslouží jistou dávku naší pozornosti.

Už v 17 letech ostatně skóroval v největším paraguayském derby a jen o pár měsíců později, při svém debutu v Copa Libertadores, Sergio Díaz gólem a asistencí zařizoval výhru 3:2 nad Corinthians. Reprezentační výběr do 20 let navíc táhl už coby spoluhráč o tři roky starších kolegů, a tak by nebylo divu, kdybychom měli co dočinění s takzvaným generačním produktem paraguayské fotbalové líhně.

Laplatská nížina podobně vzrušující talent nevypustila do světa po dlouhých 10 let, a to se ještě Luis Suárez vydával potichoučku polehoučku do provinčního nizozemského Groningenu. Pro Sergia Díaze v Realu Madrid dozajista ihned místo nebude - jeho oblíbenou pozici podhrotového útočníka ostatně systém Zinedineho Zidanea ani neposkytuje. Ovšem madridská Castilla není žádným smetištěm, na to nezapomínejme.

Letos rezerva Realu i s koučovým synem Enzem a norským supertalentem Martinem Odegaardem usilovala v baráži o proniknutí do druhé nejvyšší soutěže, přičemž základní část zakončila na samém vrchu tabulky své 20členné divize. Na světě jsou tedy určitě mnohem hůře způsobilá místa k nabírání svalstvo, zdokonalování schopností a obecně rozjíždění evropského dobrodružství...