Žhavé vývozní artikly z francouzských trávníků (16)

Další představované jméno v našem seriálu o francouzských talentech je prvním, o němž jste v anketě rozhodli vy, čtenáři, a zároveň zatím zřejmě vůbec nejkontroverznějším: seznamte se, Florian Thauvin, hráč, kolem kterého byl v létě pořádný poprask. Co je tenhle ofenzivní univerzál s darem od Boha vlastně zač?

Florian Thauvin (Olympique Marseille)

Věk: 20 let (26.01.1993)
Pozice: ofenzivní záložník / křídlo
Smlouva: do 30.06.2018
Odhadovaná cena: 15-20 milionů Euro

Na to, že je Thauvinovi od letošního ledna teprve 20 let, toho zažil už skutečně hodně - byl oficiálně vyhlášen nejlepším mladým hráčem Ligue 1, dvakrát změnil klub, aniž by v jednom z nich byť jen kopnul do míče, vyhrál mistrovství světa do 20 let, dostal cenovku 15 milionů Euro a získal pověst problémového, nevyzpytatelného frajírka. Tohle všechno stihnul rodák z Orléans během pouhých dvanácti měsíců.

Ti, kteří francouzský fotbal alespoň rámcově sledují, museli jeho jméno zaznamenat už letos na jaře. Thauvina, tehdy po roce a půl v Bastii, si všimlo Lille, a za 3,5 milionu Eur jej koupilo ještě v zimní přestávce; druhou část sezony pak mladý záložník strávil na Korsice na hostování. Jeho kariéra má zatím raketový scénář - ještě rok předtím nepatřil ani do základní sestavy kouče Frédérica Hantze, nicméně po postupu do Ligue 1 vytvořil s Wahbi Khazrim skvělé podhrotové duo, nastoupil do 32 zápasů a připsal si deset branek a tři asistence. Zejména série tří zápasů na přelomu března a dubna byla pro mladého borce skutečnou vstupenkou ke slávě - proti Lyonu, Valenciennes a Brestu dokázal pokaždé dvakrát skórovat, Bastia všechny tyto duely vyhrála a definitivně si zajistila klidný závěr sezony bez záchranářských starostí. V létě pak Thauvin odjel do Turecka, kde fantastickými výkony pomohl mladým Francouzům k titulu mistrů světa ve své věkové kategorii; po semifinále proti Ghaně, které sám rozhodnul dvěma trefami, už nikdo nepochyboval, co se v šikovném středopolaři skrývá. Prezident Lille Michel Seydoux si poprávu mnul ruce - 3,5 milionu za takového hráče vypadalo jako úžasný obchod, zvlášť v klubu, který to s mladými talenty umí jako málokdo (jak může dosvědčit jistý Eden Hazard).

Jenže Thauvin, jakkoliv talentovaný, nikdy netrpěl přehnanou skromností, a tradiční nemoc tolika skvělých mladých Francouzů se hned po návratu z mistrovství projevila v plné míře. O mladou hvězdičku se (mimo jiné) začalo zajímat Marseille, a přestože Seydoux dával opakovaně jasně najevo, že Thauvin ještě před sezónou nikam nepůjde, sám hráč si postavil hlavu a začal trucovat: bojkotoval tréninky, žádal o povolení k přestupu, odmítal za Lille nastoupit. Nový trenér René Girard, který neproslul přílišnou benevolencí k problémovým hráčům, obsadil pozici trequartisty ve svém 4-3-1-2 povadlým talentem Marvinem Martinem, a Thauvin tak nakonec dosáhnul svého - v poslední den přestupového okna zamířil (spolu s Mariem Leminou z Lorientu) směrem Azurové pobřeží. Olympique neváhalo za jeho služby vysázet na Francii astronomických 15 milionů Euro, a v pětileté smlouvě je obsažen plat 30 tisíc Eur týdně (což je třikrát více, než měl hráč dostávat v Lille).

Nová sezona je sice teprve ve třetině, ale zdá se, že fotbalový Bůh má náramný smysl pro ironii - zatímco Marseille se trápí a Thauvin, i přes nadšení, které z něj po příchodu vyjádřil kouč Élie Baup, má zatím k loňským výkonům hodně daleko, Lille se vyšvihlo k úžasné formě a profiluje se jako vážný kandidát na titul. Zdá se, že protrucované léto záložníkovi s fantastickou levačkou vůbec neprospělo - první čtyři ligová kola musel vynechat úplně a zatím se na hřišti často spíše hledá. To je však stále mnohem menší problém než fakt, jaký obraz se kolem něj vytvořil u francouzské veřejnosti - v zemi, která má stále v živé paměti příšerný trapas kolem mistrovství světa 2010 a odchodu kouče Raymonda Domenecha, se vzpurné chování u fotbalistů zkrátka netoleruje. Ví to Samir Nasri, ví to Franck Ribéry i Patrice Evra, ví to i Yann M'Vila, který svůj nezpochybnitelný talent utápí v nejlepších letech zapomenutý v Kazani. Ví to ale Florian Thauvin?

Michel Seydoux prohlásil, že Lille bylo odhodláno šikovného zakončovatele udržet za každou cenu, pokud by nepřišla nějaká šílená nabídka; 15 milionů prý toto kritérium splňuje. Šetrný prezident označil Thauvinovo chování za bezskrupulózní a amorální; největší oběť celé kauzy je podle jeho názoru právě Lille, zatímco sám hráč nesouhlasí. O motivaci kroků rostoucí hvězdičky toho bylo napsáno hodně, přičemž fakt, že se Thauvin rozhodl k celé záležitosti mlčet, nějakému vyjasnění příliš nepomáhá; podle něj je nicméně na vině obava o počet minut, které měl údajně slíbené od bývalého kouče Rudiho Garcii, zatímco René Girard vše viděl trochu jinak, a také odvěká touha hrát právě za Marseille. Cédric Rouquette, šéfredaktor francouzské verze Eurosportu, to vidí jinak, a na konci srpna dokonce vyzval hráče veřejným dopisem k objasnění svých kroků. On sám hovoří spíše o hamižnosti a příliš rychlém podlehnutí pozlátku slávy, čemuž by odpovídala i teorie o tom, že Lille mělo nabídnout tentýž plat Yayovi Sanogovi, který přitom na rozdíl od Thauvina v Ligue 1 nikdy nehrál, což se levonohému středopolaři pranic nelíbilo.

Ať už je to ale jak chce, nyní je Thauvin v Marseille - a Élie Baup si ho nemůže vynachválit. Holohlavý stratég obdivuje šikovnost a univerzalitu mladého štírka (může nastoupit na všech místech v podhrotové trojici) a zároveň doufá, že se brzy ukáže i jeho zřejmě největší přednost, tedy famózní schopnost zaseknout míč a přesně vypálit. Mládežnický reprezentant vidí sám sebe v první řadě jako střelce, což dokládají i statistiky; nepatří zrovna ke kreativním géniům (jakým je například Mathieu Valbuena), jeho styl je mnohem rychlejší, přímočařejší, drzejší a vhodný spíše do brejkové hry.

Faktem zůstává, že Thauvinův talent je nepopiratelně obrovský, je to jeden z nejlepších mladých hráčů ve Francii a má potenciál stát se zářivou hvězdou první velikosti. Pozorovat ho ve vrcholné formě je skutečný fotbalový zážitek - lehkonohý, pouhých 70 kilogramů vážící středopolař pokrývá obrovské penzum práce, je excelentním driblérem, srší z něj energie a snaha být pokud možno u všeho podstatného. Jeho personální eskapády nepochybně pramení z toho, že je nesmírně ambiciózní - což, bráno čistě fotbalovou optikou, není rozhodně na škodu, naopak. Přestože jeho dva nejvýraznější herní atributy - tedy driblink a střelba - svádí k představám o sólování, není to zcela přesné; jistě, Thauvin miluje míč a umí si poradit zcela sám, ale nezaostává ani v týmové hře, dokáže se zapojovat do narážeček i přenášet hru na spoluhráče na druhé straně hřiště. Velkou výhodou je také množství faulů, které na sebe vzhledem ke své šikovnosti a bleskové akceleraci přirozeně poutá, stejně jako fakt, že ač primárně levák, rozhodně nemá pravačku pouze na opírání.

Mezi Thauvinovy herní slabiny patří občasná přemotivovanost (jak bylo vidět v loňském korsickém derby v Ajacciu, kdy se nechal poprvé v kariéře vyloučit), slabá střela zdálky, obecná neochota k bránění, poměrně křehká postava, díky níž jej lze odstavit od míče snáze než silnější, svalnatější forvardy, a také hlavičkování. To jsou nicméně věci, které rozumný trenér od hráče tohoto formátu bude asi jen stěží očekávat - jeho úkolem je ničit soupeřovy defenzivy, a loňská sezona ukázala, že to bezpochyby dovede. Zbývá jen to potvrdit v dlouhodobějším měřítku. Fanoušci jej sledují s napjatým očekáváním.