Evropská liga UEFA - Evropská liga

Tak tohle bylo finále, které si všichni aktéři i svědci budou ještě nějaký čas pamatovat. V základní hrací době dokázal na Morenovu trefu odpovědět Cavani, utkání pak došlo do penaltového rozstřelu. Prvních 21 kopů exekutoři proměnili, nakonec rozhodla až série gólmanů, ve které si De Gea vylámal zuby na Rullim.

Unai Emery postavil jedenáctku v rozestavení 4-3-3. Oproti té, která mu vynesla postup na Emirates Stadium, provedl čtyři změny. Před Rullim startoval namísto Gaspara na pravém beku Foyth, jehož v obraně doplnili Albiol, Torres a Pedraza. Uprostřed hřiště tentokráte s Parejem a Triguerosem nastoupil Capoue, a nikoliv Coquelin, v útočné trojici pak zůstal jen Moreno, představili se pak ještě Bacca a Pino.

Toto finále sehrálo v dresu Manchesteru v základní sestavě osm hráčů, kteří začínali i při odvetě v Říme. De Gea dirigoval obranu ve složení Wan-Bissaka, Bailly, Lindelöf a Shaw, přičemž třetí jmenovaný nahradil zraněného Maguirea. Jen na lavičce zůstali nyní středopolaři Fred s van de Beekem, a tak trio s Fernandesem utvořili McTominay a Pogba, jenž se stáhnul z křídla. Tam nastoupil Rashford, jenž spolu s Greenwoodem podporoval Cavaniho na hrotu.

Rudí ďáblové od začátku byli více na míči, na první větší příležitost se však čekalo celých dvacet minut. Až pak Shawův z pravé strany přilétl dlouhý balón na Shawa, jehož střílený centr prolétnul vápnem zcela netknut pár centimetrů od kopaček velkého množství hráčů.

Z úvodní trefy se trochu nečekaně radovali hráči Žluté ponorky. Standardní situace v hloubi pole se ujal Parejo, jenž poslal nadýchaný balón do prostoru mezi velké a malé vápno. Tam si zabíhal Gerard Moreno, kterého se sice Lindelöf snažil zastavit všemi dovolenými i nedovolenými prostředky, avšak ve formě hrající útočník Villarealu přesto skóroval.

Samotný závěr první půle přinesl hodně dramatickou situaci před Rullim. Na pravé straně se až do šestnáctky prosmýknul Greenwood a centrem se pak snažil hledat Cavaniho. Těsně před ním odehrál tělem balón Albiol, málem z toho byl vlastenec.

Nedlouho po pauze zase došlo ke skrumáži před druhým z brankářů. Nakrátko rozehraný přímý kop přinesl akci, po níž a centru z levé strany se míč nějaký čas pohyboval na malém vápně. Nakonec byl ale bránícími hráči odehrán do bezpečí.

Deset minut po přestávce se udál další z klíčových momentů utkání. Shawův roh byl sice odehrán mimo vápno, avšak balón se nepřehledným způsobem poodrážel až k McTominayovi a následně k Edinsonu Cavanimu. Na toho už čekala snadná práce, kterou provedl na jedničku a bylo vyrovnáno.

Od té doby byli Manchesterští na hřišti jasně lepším týmem. O čtvrt hodiny později přilétl z kopačky aktivního Shawa prudký centr (nebo střela?) na hlavu Cavaniho, jenž v těžké pozici hlavičkoval jen do obránce. Pak po McTominayově průniku zakončoval Cavani znovu, tentokráte akrobaticky, opět to ale skončilo jen zákrokem muže ve žlutém.

První polovina prodloužení nepřinesla ni jednu střelu na branku, Villareal každopádně podal výrazně lepší výkon než v předchozí pětačtyřicetiminutovce. Po změně stran už se vzrušení událo, nejprve nedorozumění v obraně nabídlo šanci Rashfordovi, balón mu ale od kopaček sebral Rulli. Pak ve vlastním pokutovém území zahrál rukou Fred, podle sudího ani jeho videoasistenta se však o prohřešek nejednalo.

V nastavených třiceti minutách jsme tak svědky gólů nebyli a šlo se na penalty. První kopající Gerard Moreno si před tribunou fanoušků svého mužstva počkal na De Geův pohyb a skóroval. Nekompromisně pak zakončil i Juan Mata, byť gólman v jeho případě stranu trefil. Podobným způsobem jako předtím jeho spoluhráč uspěl i Dani Raba, za Rudé ďábly však znova srovnal Alex Telles.

Žádný zvrat nepřinesla ani třetí série, byť tady bylo proměněno se štěstím. Paco Alcácer i Bruno Fernandes totiž nechali brankáře sáhnout si na balón. Podstatně lépe zahráli své pokusy Alberto Moreno a Marcus Rashford. I po čtyřech penaltách na každé straně tak zůstali střelci stoprocentní.

Statického De Gey následně nepříliš dobře umístěnou střelou využil Dani Parejo, rovněž Cavani však prokázal pevné nervy a proměnil. Jako první se nebál kopnout doprostřed Moi Gómez, což se mu také vyplatilo. Přesně k tyči následně zakončil Fred. Kdo by od stopera Raúla Albiola čekal razantní ránu pod břevno, byl by na omylu. Jeho pokus byl totiž zahrán suverénně po zemi, po tomto zkušeném borci se ze situace nerozklepal ani Daniel James.

Role vymetače šibenice se v sérii s pořadovým číslem už osm zhostil Francis Coquelin. Naopak tristní desítku provedl Luke Shaw, Rulli ovšem nezvládl jednoduchý zákrok a pokračovalo se dále. Do padoucha nebyl pasován ani další z obránců Mario Gaspar, ten napálil míč prudce do středu, bez okolků skóroval rovněž Tuanzebe.

Nádherným způsobem se prezentoval i poslední z hráčů Villarealu do pole Pau Torres, vzhledem k úspěchu Victora Lindelöfa přišlo břemeno i na dvojici dosud neúspěšných strážců svatyní. U Gerónima Rulliho by člověk snad ani nepoznal, že jde o gólmana, počínal si totiž skvěle.

Ne tak ale jeho protějšek David De Gea, jenž se nechal vychytat a z Rulliho tak učinil hlavního hrdinu večera. Villareal se tak radoval z první trofeje od vítězství Poháru Intertoto v letech 2003 a 2004, jinak nikdy žádnou nad hlavu nepozvedl. Jeho kouč Unai Emery vyhrál Evropskou ligu už počtvrté.