Primera División Španělsko - Primera División

Rovnalo by se velkému zázraku, kdybychom po vzájemném střetnutí Atlética Madrid a Villarrealu nalezli ještě nějakého fanouška Rojiblancos, který netrpí srdeční arytmií či depresemi. Ohlédneme-li se za letošními výsledky a příčinami porážek, zbytečných ztrát, můžeme bez okolků nazvat pravým jménem největší trn v oku trápícího se Atlética Madrid, stále obnovující se bolístkou rozumíme chabou defenzívu.

Je tu však i soupeř Atlétů, oživený Villarreal. Žlutá ponorka se v úvodu soutěže loudala v sestupových vodách, ale nyní se nesměle a hrdě plaví za evropskými poháry. Valverdeho jedenáctka byla v průběhu velmi vyrovnaného utkání nebezpečnější a aktivnější, lépe kombinovala, vytvářela si více vyložených šancí. Nejvíce se činil Giuseppe Rossi, branky se však díky skvělým zákrokům spolehlivého nešťastníka Sergia Asenja nedočkal.

Už po deseti minutách měli hosté na svém kontě dvě brankové příležitosti, nejprve na vynikajícího Asenja nevyzrál David Fuster, poté Marcos Senna. Villarreal prvních patnáct minut opanoval utkáním a osobou Giuseppe Rossiho si připsal další nevyužitou možnost, Italova střela si to namířila těsně vedle tyče. Po zmiňovaném časovém úseku se Atléti probudili a vyrovnali hru, i proto se utkání na několik minut přeměnilo v bitvu o střed pole. Čas v poklidu plynul, nic se nedělo, najednou branka.

José Antonio Reyes ukázal, že má v posledních týdnech skutečně výtečnou fazónu, naservíroval míč do běhu kapitánu Simaovi, který nechytatelnou střelou k tyči rozradostnil již trochu prořídlé tribuny na stadionu Vicente Calderóna. Po brance čas opět pokojně plynul, po šancích ani vidu, ani slechu.

Diváci se spokojeně občerstvily, aby jim dobrý pocit pokazili domácí miláčci. Joan Capdevila poslal ze své levé strany pěkný centr do pokutového území, kde si na míč naskočil David Fuster a okořenil svůj nad očekávání dobrý výkon brankou. Tomáš Ujfaluši měl v souboji roli diváka, Juanito hráče sledujícího absolutně jiný míč.

Atléti mohli záhy odpovědět, Simaův centr ale nedokázal propasírovat do branky matný Maxi Rodríguez. Hosté odpověděli dvěma střelami Giuseppe Rossiho, s nimiž si Sergio Asenjo s malými obtížemi poradil. Blížil se závěr poločasu, Atlético sice mělo mírnou územní převahu, ale v pokutovém území vládli stopeři a brankář Villarrealu. Když si pak udělal jeden ze stoperů, jmenovitě Diego Godín, výlet do domácího pokutového území, nestačili se fanoušci divit. Godín, jež naprosto osamocen na penaltovém puntíku poslat míč kamkoli se mu zlíbí, si vybral prostor daleko od Asenjovi svatyně, nepochopitelně selhal.

Hostující mužstvo to mrzet nemuselo. Další centr Joana Capdevily umístil v devadesáté minutě do sítě opět na malém vápně osamocený Joseba Llorente a rozhodl o vítězství Villarrealu. Tentokrát se role diváka zhostil Juanito, nerovný boj s gravitací podstoupil naprázdno vyskočivší Perea. Ve třetí minutě nastavení mohl přidat pojistku Ezquero, kterému perfektně namazal domácí Camacho, ale vylámal si zuby na Sergiu Asenjovi, jednomu z nejlepších mužů v domácí jedenáctce.