Primera División Španělsko - Primera División

Zaslouženou dělbou bodů skončilo klání mezi asturijským Sportingem Gijón a Valencií. Domácí mužstvo vedené Manuelem Preciadem podalo výtečný výkon, což nejvíce ze všech platí o brankáři Juanu Pablovi, který hned několikrát vychytal valencijské ostrostřelce a svým výkonem strhnul mužstvo k ještě větší bojovnosti. Na druhou stranu je nutné přiznat, že měla Valencie ve druhém poločase více ze hry a kdyby na El Molinón zvítězila, nemohl by nikdo říct ani popel.

Kdybych chtěl alespoň zjednodušeně přiblížit průběh utkání, musel bych napsat, že měl v prvním poločase více ze hry Sporting a ve druhé půli Valencie. A tak jsem tak udělal a napsal. Zápas otevřel několikaminutový neutuchající nápor domácího mužstva, z něhož vzešla i první branka utkání. O tu se postaral přenádhernou střelou postaral Diego Castro. Sedmadvacetiletý záložník si to namířil od levé lajny k růžku šestnáctky, na níž se usmyslel poslat mičudu obloučkem přes všechny obránce i bezmocného brankáře Césara Sáncheze, jehož netopýří křídla třepetala nadarmo.

Valencia odpověděla obrovskou šancí Davida Villy, obávaný kanonýr ale na malém vápně nedokázal svou hlavičku přesněji umístit. Na druhou stranu - nebýt skvělého a pohotového zásahu Juana Pabla, asi bychom hovořili o brance, nikoliv o šanci. Valencia začínala vystrkovat růžky a krátce po půlhodině hry trefila tyčku! Tento moment měl na svědomí po Delbertově centru kapitán Carlos Marchena. Těsně před koncem poločasu si připsal další velkou šanci Juan Mata, který ztroskotal na výborně chytajícím Pablovi.

Po obrátce už to byla jen a jen Valencia, která podnikala nebezpečné nájezdy na branku soupeře. Sporting hrozil pouze z brejků, načež žádný není hoden mého písemného záznamu. Jeden snad ano, ale o něm až níže. Jak už bylo napsáno, aktivitou hýřila Valencia, která si po výtečné spolupráci Juana Maty a Davida Silvy vytvořila další šanci. Zakončujícímu Davidu Villovi však nebylo přáno - nastřelil tyč. Netopýři pokračovali v obléhání Pablovy branky, sám brankář musel předvést dva pohotové zákroky proti střelám Maty a Villy. Proti další střele už byl bezmocný.

Éver Banega, distributor báječných přihrávek na míru, vyslal nádherný pas na Juana Matu, který zkušeně obhodil vyběhnutého Juana Pabla a zaslouženě vyrovnal. Po brance tlak Valencie poněkud ochabl, z čehož mohl na konci utkání vytěžit Mate Bilič maximum. V poslední minutě nastavení se totiž řítil sám samotinký na brankáře Césara, ale v provedení celé akce zklamal. Naopak César se vyznamenal a zachránil své spoluhráče a kolegy od pohromy.