Mistrovství světa - kvalifikace FIFA - Mistrovství světa - kvalifikace 2022
Rozhodčí: Oliver - Burt, Bennett - Kavanagh (video, všichni Anglie)
Diváci: ?
Reportáž
Češi ve Švédsku nedali ani gól a padli v prodloužení
Čeští reprezentanti třetí po sobě jdoucí baráží o účast na velké akci neprojdou. Ve švédské Solně sice dlouho drželi čisté konto, domácím však ve 20. minutě prodloužení stačila jedna pohledná akce na pár dotyků a sen party Jaroslava Šilhavého se v mžiku rozplynul. Švédy čeká v úterý zápas s Polskem o jednu ze zbývajících letenek do Kataru, Čechy už jen přátelský duel s Walesem...
Kouč Šilhavý s Jiřím Chytrým na klasické švédské 4-4-2 přichystali nezvyklé rozestavení 3-5-2, které se po většinu zápasu jevilo spíše jako 5-3-2 s poměrně zdrženlivým Jakubem Janktem na tradičním levém beku a skvělým Michalem Sadílkem ve středu. A tato sázka na neotřelou formaci skutečně vyšla: po prvotním zvykání si na nové role Češi dohrávali první poločas poměrně jisti v kramflecích a vaz jim zlomila až veskrze nucená střídání.
První šanci zápasu si přichystali Švédové, když po rohu zajímavě tečoval míč nad bránu Alexander Isak. Na to ovšem Češi reagovali prvním a vlastně posledním kontroverznějším okamžikem zápasu, když rozhodčí i přes poradu s videem neuznal gól Janu Kuchtovi kvůli tomu, že se předtím Jakub Brabec až příliš silně opřel do Victora Lindelöfa.
Největší příležitost úvodní části měli nakonec domácí, když se za českou obranou zničehonic zjevil Dejan Kulusevski, avšak i přes velkou herní pohodu v klubu si ve vyložené příležitosti nepočínal příliš sebevědomě a křiznou ranou minul zadní tyč. Češi mezitím brankáře Olsena otestovali skrze promptní ránu z otočky Adama Hložka, v jiné potenciální možnosti po rychle vhozeném autu z pravé strany už Hložkovi ukopl soupeř míč těsně před koncovkou.
Ve druhé půli už Čechům rychle začaly ubývat síly. Jednu nadějnou příležitost měl Tomáš Souček, který nedokázal usměrnit nadějný centr Jankta tak, jak by si sám přál - a jak jistě umí. Poněkud utopený a nevýrazný Antonín Barák potom měl v 62. minutě další možnost se zničehonic stát hrdinou, avšak odražený a dobře naskákaný míč netrefil ani zdaleka ideálně.
Šilhavého mužstvo si záhy vytvářelo méně a méně šancí a po 80 minutách jej musel vykoupit dobře postavený Tomáš Vaclík, který lapil hlavičku Mattiase Svanberga ze skvělé pozice. Přesto mohli zápas rozhodnout také Češi ještě v normální hrací době. Hned z protiútoku si totiž po velké šanci Svanberga mezi dvěma švédskými obránci našel balon Kuchta, ale levačkou netrefil vůbec dobře. To platilo i pro Havla úplným závěrem devadesátiminutovky, který z voleje nehlídaný na zadní tyči minul o několik metrů. Přesto by se asi mával ofsajd.
Rozhodujícím faktorem utkání se nakonec ukázala být střídání trenéra Šilhavého. S Tomášem Pekhartem na místě vyšťaveného Kuchty národnímu týmu na hrotu zmizel pohyb a s Alešem Matějů i Milanem Havlem na pozicích křídelních beků víceméně i ofenzivní nadstavba. Už zkraje prodloužení doručil první varování Robin Quaison, jenž naštěstí na zadní tyči zvládl už jen sklepávat a nikoliv sám zakončovat, ale podruhé už to vyšlo. Na krásnou narážečku s Isakem nedokázal reagovat žádný z mnoha českých bránících hráčů.
Kouč Šilhavý s Jiřím Chytrým na klasické švédské 4-4-2 přichystali nezvyklé rozestavení 3-5-2, které se po většinu zápasu jevilo spíše jako 5-3-2 s poměrně zdrženlivým Jakubem Janktem na tradičním levém beku a skvělým Michalem Sadílkem ve středu. A tato sázka na neotřelou formaci skutečně vyšla: po prvotním zvykání si na nové role Češi dohrávali první poločas poměrně jisti v kramflecích a vaz jim zlomila až veskrze nucená střídání.
První šanci zápasu si přichystali Švédové, když po rohu zajímavě tečoval míč nad bránu Alexander Isak. Na to ovšem Češi reagovali prvním a vlastně posledním kontroverznějším okamžikem zápasu, když rozhodčí i přes poradu s videem neuznal gól Janu Kuchtovi kvůli tomu, že se předtím Jakub Brabec až příliš silně opřel do Victora Lindelöfa.
Největší příležitost úvodní části měli nakonec domácí, když se za českou obranou zničehonic zjevil Dejan Kulusevski, avšak i přes velkou herní pohodu v klubu si ve vyložené příležitosti nepočínal příliš sebevědomě a křiznou ranou minul zadní tyč. Češi mezitím brankáře Olsena otestovali skrze promptní ránu z otočky Adama Hložka, v jiné potenciální možnosti po rychle vhozeném autu z pravé strany už Hložkovi ukopl soupeř míč těsně před koncovkou.
Ve druhé půli už Čechům rychle začaly ubývat síly. Jednu nadějnou příležitost měl Tomáš Souček, který nedokázal usměrnit nadějný centr Jankta tak, jak by si sám přál - a jak jistě umí. Poněkud utopený a nevýrazný Antonín Barák potom měl v 62. minutě další možnost se zničehonic stát hrdinou, avšak odražený a dobře naskákaný míč netrefil ani zdaleka ideálně.
Šilhavého mužstvo si záhy vytvářelo méně a méně šancí a po 80 minutách jej musel vykoupit dobře postavený Tomáš Vaclík, který lapil hlavičku Mattiase Svanberga ze skvělé pozice. Přesto mohli zápas rozhodnout také Češi ještě v normální hrací době. Hned z protiútoku si totiž po velké šanci Svanberga mezi dvěma švédskými obránci našel balon Kuchta, ale levačkou netrefil vůbec dobře. To platilo i pro Havla úplným závěrem devadesátiminutovky, který z voleje nehlídaný na zadní tyči minul o několik metrů. Přesto by se asi mával ofsajd.
Rozhodujícím faktorem utkání se nakonec ukázala být střídání trenéra Šilhavého. S Tomášem Pekhartem na místě vyšťaveného Kuchty národnímu týmu na hrotu zmizel pohyb a s Alešem Matějů i Milanem Havlem na pozicích křídelních beků víceméně i ofenzivní nadstavba. Už zkraje prodloužení doručil první varování Robin Quaison, jenž naštěstí na zadní tyči zvládl už jen sklepávat a nikoliv sám zakončovat, ale podruhé už to vyšlo. Na krásnou narážečku s Isakem nedokázal reagovat žádný z mnoha českých bránících hráčů.
Komentáře (1858)