Africký pohár národů - dvanáctý hrací den

Čtvrtfinálové dvojice jsou uzavřeny, a to překvapivě bez arabské účasti. Spolu s tou marockou a alžírskou se domů po včerejšku pakuje také tuniská výprava, která nestačila na Togo a finišuje třetí. U uvolněného souboje mezi Slony a Fenky se diváci neobyčejně bavili; a viděli celkem čtyři branky...

Tedy, v žádném případě nejsem nějaký pamětník, nicméně opravdu bych se nedivil, kdyby historické anály Afrického poháru národů nepamatovaly na okatější tlačenku než tu včerejší nelspruitskou. Tunisané na známém, hrubě nevyhovujícím "trávníku" nutně potřebovali zvítězit, aby v tabulce přeskočili podceňované Togo, čili postoupili do čtvrtfinále.

A jistý Daniel Bennett, anglický rodák se sídlem v JAR, stejně jako jeho pobočníci na lajnách, si toho očividně byl dobře vědom...

Takhle - coby fanoušek a fotbalový divák mám řadu pravidel, přičemž jedním z nich je i co nejmenší prskání na rozhodčí. Mají to těžké, neexistují pro ně opakovačky, musejí se rozhodovat v pár sekundách a blah blah...všichni to známe. Ovšem tohle rozhodně nebyl případ nějakého nárazového selhání lidského faktoru; spíš prostě systémového. Ostatně posuďte sami:

- Pískat se dalo tak šest penalt, realizace se povedla ve dvou případech (vždy ve prospěch Tuniska).

- Při jedné zvláště sporné situaci, po níž Togo mělo dostat výhodu pokutového kopu, vyletěl nad hlavu asistenta praporek. Všichni odtušili, že tedy celá akce bude anulována pro ofsajd - to by se pak dalo pochopit. Jenže ouha, on byl tímhle prazvláštním způsobem avizován roh. Nebo se teda alespoň následně kopal.

- Po žlutém faulu Akakpa a nikoho jiného uviděl příslušný kartonek kolega Nibombe, který byl takto odporně připraven o účast ve čtvrtfinále (leč tožského zástupce kapitána by jinak potkal stejný osud).

- Ofsajdy se mávaly snad na střídačku nebo nevím, podle jakého vzoru; s rozumem v hrsti však určitě ne. Gakpé s Adebayorem byli připraveni o sólo dva na nikoho a podobných nesmyslně uťatých útoků ofenzivního trojzubce by se našlo povícero.

- ...a k tomu další "nicotnosti" jako možná přehnané množství karet "za kecy" (proti Togu; vlivný Floyd Ayité takhle rovněž zmešká první vyřazovací duel), potažmo faul na Agassu, který spočíval zhruba v tom, že tožský brankář jako smyslů zbavený vplachtil mezi čtyři hráče v poli (proti Tunisku).

Zkrátka a dobře: celá parta arbitrů zklamala na celé čáře, zcela jednoznačně poškodila Togo (jakkoliv škodu páchala i opačným směrem) a je jedině dobře, že nakonec nešel dál zrovna ten "tlačený". Na druhou stranu, jeden cynik by snad prohlásil, že můžeme mít tuhle rozhodcovskou show za svérázné pozitivum onoho utkání, neboť jinak bychom přihlíželi klasicky nezáživnému beachfotbalu, jakého jsme si tady stihli užít nikoliv dostatek, nýbrž přebytek.

Totiž dokud se střetnutí nezvrhlo v nekontrolovatelnou snůšku kravin (tj. zhruba do přestávky), mohli jsme se ještě plně soustředit na projev, neřku-li strategický profil obou mužstev - a zejména v podání Tunisanů to tedy byla lahůdka (že se až člověk nedivil, že se jim později dostávalo takové pomoci).

Opravdu...co si Sami Trabelsi myslel? Zběsilost, ignorace nějakých předepsaných pozic a rolí, lehkovážně zahozená zkušenost, potažmo sehranost (v základu nastoupilo osm odchovanců Espérance, z toho šest nynějších zaměstnanců) - se směskou tohohle všeho Orli z Kartága vyrukovali na svého papírově slabšího soka. Vůbec nepůsobili jako mančaft usilující o postup do čtvrtfinále, spíš jen coby banda Msakniho poskoků. Vedle snaživého, leč terénem očividně frustrovaného šikuly jste vskutku jen stěží hledali další výraznou tvář - možná leda o brousku pravé lajny Khazrim by se dalo uvažovat.

Co pak bylo na Arabech vůbec nejvíc k popukání, to byla jejich tvrdohlavá snaha vystavovat Tožany do ofsajdu. Dobře, s "podmáznutými" asistenty to ještě párkrát vyšlo, nicméně přesto ta souhra permanentně (!) vysunuté zadní linie při dalším vystupování dřela de facto u každé příležitosti. Vždycky se někdo zapomněl, a to i o dva metry klidně, čehož hravě využívalo (před pauzou zvláště) výtečně spolupracující trio Gakpé-Adebayor-F. Ayité. Koneckonců přesvědčte se sami dole při čtení výpisu zajímavých událostí...

Co se tedy Toga týče, mile zaujali právě ofenzivní hráči. Ti kupodivu kompletně nezanikli ani v druhopoločasovém guláši, třebaže jsme už tehdy přihlíželi spíše jen Adebayorově solopráci. Tak jako tak po většinu času platilo, že Ayité s Gakpém byli Adebayorovi podstatně blíže než při minulém vystoupení - což šlo akorát chválit, a vůbec přitom nevadilo, že to byl také jediný Sixův "novější" klíč k úspěchu.

Jinak totiž francouzský internacionál praktikoval osvědčenou variaci na neatraktivního zanďoura; vždyť si ti tři vepředu stejně vystačili sami, bez fatálního doplňování zezadu. Akakpo navíc v záloze představoval žádoucí únikovku, neboť se vždy mohl stáhnout mezi stopery a dirigovat zvláštní, stěží prostupné uskupení 5-2-3. Pro případnou podporu záložníků tam tedy zbyli maximálně Romao s Amewouem, přičemž ani jeden z nich se na soupeřovu půlku doopravdy nehnal.

Sečteno podtrženo: jakkoliv bude (dej pánbůh) poslední nelspruitské představení pamatováno spíše jako součást jihoafrického turné českého Berouska, neměli bychom zapomínat, že Togo za všech okolností dosáhlo na mimořádný úspěch a svým způsobem i satisfakci. Zvláště duo Adebayor-Akakpo a další pamětníci tři roky staré střelby na týmový autobus ji stoprocentně pocítí; a ať je po lidské či fotbalové stránce uznáváte jakoukoliv měrou, nemůžete jim to nepřát...

Togo - Tunisko 1:1

4. minuta - A ono to půjde, ne že ne! I na takovém povrchu se dá pěkně zakombinovat, což teď předvedli Djene s Gakpém a málem úspěšný Floyd Ayité, který zároveň už těžko něco mohl udělat lépe.

9. minuta - Další křídelní akce a další nebezpečí pro tuniskou klec. Tentokrát Ayité zakončoval z těžšího úhlu po svém průniku po pravém křídle, přičemž ještě záhy vytvořil následně zpackanou příležitost pro Adebayora.

13. minuta - GÓL! Naprosto zasloužené, ale naprosto! Adebayor na sebe natáhl dostatek hráčů na to, aby mohl do odkrytého prostoru vyslat Gakpého, jenž pochopitelně ignoroval mírný ofsajd a levačkou při zemi prostřelil Ben Cherifiu.

21. minuta - Floyd Ayité měl pro sebe de facto celou pravou stranu, co se soupeřovy půlky týče, další propadák arabské ofsajd linii či co to je za linii...Tunisany ve hře udrželo maximálně nepřesné zakončení Adebayora.

29. minuta - Spása z čistého nebe přišla na pomoc Tunisku! Nibombe při rohu vysloveně stlačil Khazriho na zem a sudí nemohl jinak než nařídit pokutový kop...

30. minuta - GÓL! A tu hladce proměňuje Mouelhi. Zvolil volný rozběh, volnou koncovku, nicméně trefil se přesně k pravé tyči, tak co?

50. minuta - Úplně klidně se mohla pískat další penalta proti Togu, ale úplně klidně! Bossou se ve vlastním vápně vůbec nerozpakoval, odvážným skluzem šel po nedostižném balonu a Darragiho dost jednoznačně podkosil. Včera to rozhodčí moc nezvládali, to vskutku nikoliv.

58. minuta - Adebayor chtěl penaltu za sporný souboj s Hichrim, to je jedna věc. Druhou věcí ale je, že Tožané stejně mohli jít s přehledem do vedení, kdyby Floyd Ayité využil volného prostoru dříve a na svém úniku neotálel s koncovkou tak dlouho, dokud jej nezablokoval Abdennour.

63. minuta - Fantastický forčekink v podání Adebayora! Ten u pravé postranní čáry ožebračil Abdennoura, pak neztratil míč ani v konfrontaci se dvěma protivníky a vzápětí divže Amewou nedosáhl na jeho potenciálně gólovou přihrávku.

66. minuta - Za záchrannou brzdu těsně před šestnáctkou zatahal Akakpo, čímž se mimochodem měl připravit o čtvrtfinále (žlutá ale byla nesmyslně udělena jinému borci "na hraně" Nibombemu), a Darragi později z přímého kopu alespoň trošku protáhl Agassu.

70. minuta - Spojnice! Adebayor všem dokázal, že jej pověst nebránitelného hlavičkáře nepředchází náhodou, a dostoupal si pro Ayitého centr z levé strany i přes Abdennourovu nespornou snahu. Smolný okamžik pro Tožany.

72. minuta - Ofsajd? Ne. Penalta? Ne. Roh? Ano. Adebayor se zjevil sám před Ben Cherifiou, dělal mu kličku, mladý Tunisan kompletně minul dráhu balonu, prostě se jen nechal zavalit soupeřem. Zřejmý faul, který mohl zdvižený praporek racionálně anulovat maximálně z důvodu postavení mimo hru. Jenže tak se nestalo - on totiž zcela nepochopitelně signalizoval roh.

76. minuta - A tohle je na penaltu...dobře, jsem oficiálně znechucen. Nibombe možná jemně škrtnul o Khelifovy nohy, nicméně kompletní tožská jedenáctka cítí křivdu po právu, to bez debat.

78. minuta - Mouelhi nedal! To je zápas, neuvěřitelné! Úspěšný exekutor z prvního poločasu tentokrát mířil o poznání výše, na druhou stranu - a zastavila ho tyč...

90+1. minuta - Akakpo podskočil jeden z nákopů do pokutového území a Togo za to málem zaplatilo. Agassa se naštěstí pro žluté včas odpoutal od čáry a nenechal se Ben Youssefem prostřelit mezi nohama.

90+2. minuta - Žolík Ben Youssef se vskutku činí, tentokrát v závaru po rohovém kopu pálil do Agassy sotva z jednoho jediného kroku. Togo přežívá jen taktak.

Togo (4-3-3): Agassa - Mamah, Nibombe, Bossou, Djene - Akakpo, Amewou, Romao - F. Ayite (89. Ouro-Akoriko), Adebayor (90+5. Womé), Gakpé (75. J. Ayité)

Tunisko (4-2-3-1): Ben Cherifia - Hammami, Hichri, Abdennour, Chemmam - Mouelhi, Traoui (87. Ben Youssef) - Khazri (62. Dhaouadi), Darragi, Msakni - Khelifa

Nejlepší hráči zápasu: Adebayor, Gakpé, F. Ayité (všichni Togo)

Palec dolů: Danielu Bennettovi a jeho kolegům za patrně nejtragičtější výkon rozhodčích, jakému jsem kdy přihlížel


Zápas, ve kterém jde každému ze soupeřů jen o dojem - takhle vypadalo utkání mezi Alžírskem a Pobřeží Slonoviny už před výkopem, a poté i celých 90 minut. Zatímco Sloni chtěli vyzkoušet hráče širšího kádru a také si zvednout sebevědomí před těžkým čtvrtfinále s Nigérií, pro Fenky šlo čistě o otázku cti - aby Halilhodžićův kádr zakončil šampionát bez bodu i vstřelené branky, nota bene když jeho síla mohla s klidem stačit na medaili, to by byl pořádný průšvih. Spokojeny nakonec mohly být v rámci mezí obě strany...

...a také nestranní diváci, jelikož tato atraktivní přestřelka nabídla, podle hesla "nejlepší na konec" dost možná nejhezčí fotbal celých základních skupin. Rychlé tempo, dobré podmínky (co se týče počasí i stavu hřiště), šikovní hráči na obou stranách a především trenéři, kteří se nebojí hrát dopředu a nespoléhají na hluboký obranný blok (koneckonců proč taky, když už bylo na obou frontách rozhodnuto) - tenhle souboj musel pořádně zahojit oči těch, kteří po zhlédnutí rozkouskovaných, upracovaných postupových bitev ve skupinách B a C Pohár národů předčasně odsuzovali.

Začít můžeme Alžírskem, a konkrétně třeba jeho hned největší slabinou, kterou se opět - jako na celém turnaji - ukázal být impotentní útok. Fenci dojeli na tutéž nemoc jako oba saharští konkurenti; nedostatek důrazu v šestnácte (a obecně v útočné fázi) způsoboval, že se na každý gól, ba každou větší šanci neuvěřitelně nadřeli, zatímco jednodušším způsobem hrající týmy (jako třeba hned postupující Togo) v rychlých brejcích trestaly okénka, která vzadu logicky vznikala při snaze soupeře přečíslit a zatlačit do vlastní obranné ulity.

Právě Alžírsko přitom tímto symptomem trpět nemělo - jeho hrot, Islam Slimani, je znám jako produktivní útočník s dobrým výběrem místa a skvělou orientací ve vzduchu. Ideální pro tým, kde prakticky všichni ostatní umí posadit přesný centr na hlavu, řeknete si. Jenže Slimani byl - nerad bych přeháněl, ale nedá mi to - strašný. Snaha mu ani včera upřít nešla, ale jinak to byla bída s nouzí; mladý vyslanec domácí soutěže zkrátka ukázal, že i přes impozantní statistiky na nejvyšší úroveň ještě nemá (možná je to jen o zvyku, kdo ví...), na hřišti se motal v prapodivných prostorech, do gólových šancí se nedostával, protože neustále chyběl na svém místě - a když už se mu to povedlo, pálil zpravidla slabě a nepřesně. Tady byla po celé tři zápasy obrovská díra, kterou se Halilhodžićovým mužům nepodařilo zacelit - genialita Kadira, Feghouliho a Boudebouze zůstaly, stejně jako Soudaniho přímočarost, nevyužity.

Alžířané dnes sice nebyli horším týmem, ale působili bezradnějším dojmem v útoku (víme proč) a především i zbrkleji, nesoustředěněji až nedočkavěji - jako by si neuměli najít klid na ideální řešení situací. Neustále to vypadalo, že borcům v bílém zbývá už jen nějakých pět minut zápasu; tohle bylo vidět zejména při střelbě, která byla skutečně příliš ukvapená. Alžírská záloha umí výborně centrovat, ale se střelami je to špatné (a někdy, jako u jinak skvělého Guédioury, přímo komické).

A tak se Ryad Boudebouz, nejlepší hráč Fenků (a to i přes neproměněnou penaltu), mohl na svém pravém křídle ucentrovat, ale s absolutně nulovou silou ve vápně to nakonec vypadalo tak, že sudí Otogo-Castane odpískal bílým přesně nula rohů. Což je - vezmeme-li v úvahu, že včerejší Yeboah by byl zřejmě schopný vyrážet za čáru i míč, který by se půl metru před ním zastavil - skutečně prachbídná ukázka nějakého ofenzivního tlaku.

Alžířané tak k prvnímu a zároveň poslednímu gólu ze hry potřebovali jen tři věci - přesný centr (žádný problém), přesnou hlavičku (nešlo neproměnit) a totální kolaps soupeřovy defenzivy...

..a tím vlastně můžeme otevřít komentář k Pobřeží. Kouč Lamouchi se rozhodl pojmout toto utkání čistě jako zkoušku pro hráče širšího kádru; někteří bojovali o místo v základu pro vyřazovací část (Kolo Touré, Drogba, Romaric, Kalou), zbytek prostě jenom dostal příležitost zahrát si na APN. A zatímco v útoku můžete obecně variovat s hráči i rozestavením poměrně bez problémů (zvlášť při obrovské síle, kterou Sloni disponují, což ukazuje i počet vstřelených gólů), vzadu to bývá problém. To, že Lamouchiho halabala splácaná obranná čtveřice vůbec nedržela, nota bene vzhledem k neexistujícímu středu zálohy, nemohlo překvapit snad vůbec nikoho.

Přístup Slonů k zápasu asi nejlépe ilustruje poločasové střídání, při němž byl stažen jediný defenzivní štít Romaric a na hřiště přišel už pátý (!!!) útočník Ya Konan. Pobřeží přitom nebylo v postupovém ohrožení, dokonce ani neprohrávalo - Lamouchi prostě jenom zkoušel, "co to udělá". Konan se zasunul na pozici středního záložníka, vybíhajícího z hloubi pole až na hrot; Kalou s Koném (mimochodem nejslabším článkem ofenzivní vozby) dělali totéž, akorát ze stran. O síle útočné dvojice Drogba - Bony ve vápně nejlépe mluví pohled na autory gólů, ale je nutno říct, že o nějak plodné partnerství nešlo - oběma by mnohem více seděla pozice osamoceného hrota. Takhle bylo těch oranžových dresů vepředu prostě moc a pletly se jeden druhému pod nohy; M'Bolhi, ač neustále terorizován pohybem protivníka ve vápně, se vlastně ani příliš nezapotil.

Pokud bychom v tomto vzácně vyrovnaném utkání měli mermomocí ukázat na lepší celek, budou to právě Sloni - může za to jejich lepší tempo, svižnější pohyb, rychlé a nebezpečné brejky, výrazně vyšší fyzická síla (a tudíž převaha v soubojích), lepší presink start na míč... a samozřejmě také další potvrzení faktu, že když teče do bot, umí tenhle tým prostě "zapnout", zatlačit soupeře do obrany, a především skórovat na počkání. Většina chyb pak vycházela ze zvoleného rozestavení, "totální" taktiky, nesehranosti početně slabé defenzivy, a také z příšerného výkonu gólmana Yeboaha, který neudělal snad vůbec nic dobře.

Jinak bylo poslední utkání základních skupin tohoto Poháru národů velmi pěknou reklamou na africký fotbal - hra nahoru dolů, hodně šancí, nějaké ty kuriozity, dvě penalty, čtyři góly... a vedle labutí píseň pějícího Alžírska, které ukázalo, že ovládat hru zkrátka umí mnohem lépe než přetavit tuto výhodu v úspěch (zatím), také sebevědomého a mimořádně kvalitního favorita turnaje.

Alžírsko - Pobřeží Slonoviny 2:2

6. minuta - Penalta! Traoré si ve vápně vyšlápl na El Arbi Hillela Soudaniho a rozhodčí měl okamžitě jasno. Míč si na puntík staví Ryad Boudebouz...

7. minuta - ...a trefuje tyč! Tak se zdá, že Alžířani leží fotbalovému Bohu hodně v žaludku - letos je pro ně zkrátka všechno špatně...

16. minuta - Pobřeží je zatím lepším týmem a Salomou Kalou toho málem využívá - sice se po kličkované ve vápně, kdy to už párkrát vypadalo, že se do akce zbytečně zamotá a ztratí míč, dostal až ke střele, ale ta mířila vysoko nad.

17. minuta - A rychlý útok na druhé straně! Fantastický Boudebouzův centr z pravého křídla mířil přímo na volného Soudaniho, který se však ocitl příliš blízko vyběhnuvšímu Yeboahovi a neměl dostatek prostoru k zakončení.

22. minuta - Daniel Yeboah byl dnes několikrát za klauna, což se poprvé ukázalo při této situaci; brankář Slonů totiž neudržel lehký centr Boudebouze, když se srazil s obráncem Traorém a míč upustil; před dotírajícím Slimanim jej však stačil včas zalehnout.

27. minuta - Didier Drogba vybojoval dvacet metrů od brány výhodu přímého kopu, přinutil ke žlutému faulu alžírského kapitána Lacéna a navíc sám málem protrhl M‘Bolhiho síť - jeho střela šla pouhý metr vedle tyče!

36. minuta - Po další akci Pobřeží Slonoviny doputoval míč z levé strany přes Kaloua až napravo k Bonymu, který bez otálení napřáhl a napálil přímo brankáře M'Bolhiho.

48. minuta - Další fantastický centr Ryada Boudebouze! Tentokrát mířil alžírský šikula z přímého kopu na zadní tyč, kde míč propadl až k úplně volnému Belkalemovi, který tváří v tvář Yeboahovi hlavičkuje přímo do něj - nám už dobře známý brankář sice zvládnul zazmatkovat i tentokrát, ale k ničemu to nevedlo.

50. minuta - Didier Drogba si nejprve došel pro přímý kop a potom se rozhodl jej sám proměnit - a po obstřelení zdi zamířil těsně vedle tyče. M'Bolhi měl zakrytý výhled, ale zasahovat nemusel.

52. minuta - Situace jak z grotesky ve vápně Pobřeží Slonoviny! Daniel Yeboah tentokrát vytáhl úplně novou, nečekanou kartu - lehký balon sice chytil ve vlastním vápně, ale poté vyběhl ven, samozřejmě s míčem stále pevně v rukavicích - a rozhodčí pochopitelně odpískal přímý kop doslova několik centimetrů od bílé čáry. Ryad Boudebouz však pálil pouze do zdi.

63. minuta - Penalta a GÓL! Druhou desítku utkání už Alžířané proměňují! Ne zrovna jistý Boka zahrál v pokutovém území rukou; míč si postavil Feghouli, čerstvý náhradník za neúspěšného exekutora Boudebouze, a svým vůbec prvním dotekem s míčem suverénně posílá Yeboaha na párek!

70. minuta - GÓL! Alžírsko vede 2:0! Pro Fenky jde o první gól ze hry na celém turnaji. Vše se přitom odehrálo extrémně jednoduše - Feghouli utekl v brejku po pravém křídle, poslal milimetrový centr do vápna, a úplně volný Soudani bez problémů hlavou trknul míč do sítě. Obrovská chyba celé obrany, která na hřišti prostě nebyla, a především pak Igora Lola, jenž se vykašlal na bránění skórujícího hráče...

77. minuta - GÓL! Pobřeží koriguje na 1:2, a může za to Didier Drogba, který se prosazuje vůbec poprvé na šampionátu! Boka se na nějakých čtyřiceti metrech opřel do míče, jeho dlouhatánský centr dolétl až do vápna, a tam už si robustní kanonýr poradil - zády k brance přesně hlavičkoval za zkoprnělého M'Bolhiho.

80. minuta - GÓL! Tak to Alžířanům vedení dlouho nevydrželo. Wilfriedův pokus zpoza šestnáctky byl poněkud tendenční a zcela jistě by skončil bez většího povšimnutí, nebýt nešťastníka Mesbaha, který tečoval míč tak nešťastně, že M'Bolhimu nezbylo než se bezradně ohlédnout...

84. minuta - K míči se ve vápně Slonů dostal v ohromně nadějné pozici Slimani, avšak poté, věren své pověsti, zavřel oči, skoro vůbec se do střely netrefil, a Yeboah tak mohl s klidem pozorovat kulatý nesmysl kutálet se mimo jeho branku.

90+2. minuta - Pobřeží je ponechána výhoda a Bony toho málem využívá ke gólové tečce - za šestnáctkou sice přelstil Belkalema, ale následně pálil příliš vysoko.

90+4. minuta - Ohohó, tak tohle mělo pomalu "nedvědovské" parametry! Střídající alžírský záložník Tedjar se daleko za vápnem opřel do zdánlivě beznadějného pokusu, ale míč z jeho kopačky opsal nad hlavami ostatních aktérů krásný oblouček a málem zapadl pod břevno Yeboahovy brány!

90+5 - Poslední gólovka utkání - a Drogba nedává! Slonům se v závěrečných vteřinách naskytla jedinečná příležitost rozhodnout, ale jejich kapitán, ač se po chytré narážečce s Bonym ocitl úplně sám před M'Bolhim, pálí pouze do brankáře!

Alžírsko (4-3-3): M'Bolhi - Mostefa, Belkalem, Halliche, Mesbah - Guédioura, Lacén, Lemmouchia (87. Tedjar) - Boudebouz (62. Feghouli), Slimani, Soudani (82. Kadir)

Pobřeží Slonoviny (4-1-2-3): Yeboah - Boka, Traoré, K. Touré, Lolo (85. Eboué) - Romaric (46. Ya Konan) - Kalou, Razak (90+4. Zokora) - Koné, Drogba, Bony

Nejlepší hráči zápasu: Boudebouz, Soudani (oba Alžírsko), Bony (Pobřeží Slonoviny)

Palec dolů: Slimani (Alžírsko)

Stranou pozornosti

- Každé malé dítě ví, že Ghana na mezinárodních turnajích nemá dobré zkušenosti s penaltovými rozstřely. Přímo na jihoafrické půdě na ně dojelo během MS 2010, když z tehdejšího Rajevacova výběru ve čtvrtfinále proměnili jen Gyan s Appiahem; zrovna prvně jmenovaný přitom loni na APN neproměnil jeden samostatný kus v semifinále, přičemž jindy selhal i na onom světovém šampionátu; a co se rozstřelů v rámci kontinentálního mistrovství týče, nepochodilo se v tom finálovém z roku 1992 (a naopak uspělo při zlatém tažení v Libyi roku 1982). Letos si zatím Black Stars za pomoci mladíka Wakasa spravují bilanci (nemýlil se proti Mali), přesto před fatálními vyřazovacími bitvami nic nepodceňují. Proto se před měřením sil s Kapverdami penalty prachobyčejně zkoušely, pilovaly. Mezi nejčastějšími střelci nechyběl samozřejmě Wakaso Mubarak, ale ani Kwadwo Asamoah či Christian Atsu. Asamoah Gyan se nechal slyšet, že určitě nebude k puntíku kráčet v normálním hracím čase, rozstřelu už by se ale účastnit chtěl. Tak tedy uvidíme, zda tento speciální nácvik Ghaňané zpeněží; určitě by ale byli radši, kdyby je k tomu okolnosti nedohnaly; trénink, netrénink...

- Může vám to přijít absurdní, nicméně profesní život trenéra domácího výběru Gordona Igesunda může během složitého duelu s Mali doslova viset na vlásku. Když totiž šedovlasý pán na horkou sesel usedal vůbec poprvé (v červenci 2012), byla mu detailně vysvětlena očekávání svazu: dostat se na domácím APN do semifinále a postoupit na MS 2014. To jsou fakta, avšak jak už to bývá, interpretace Igesundova mandátu nakonec může být jiná. Prezident Jihoafrické fotbalové federace (SAFA) Kirsten Nematandani minulý týden uvedl, že i v případě čtvrtfinálového konce Bafana Bafana nelze Igesundovo setrvání vyloučit; to samé si potom myslí i domácí média. A když pak byl ve středu osloven mluvčí SAFA, odmítl situaci komentovat. Zatím to tedy vypadá zhruba tak, že papaláši mlží, zatímco (ne)odborná veřejnost Igesundovi přiznává spíše větší než menší šance na pokračování v práci; uvidíme, jak na tom celá věc bude po sobotě.

- Ikona africké kopané, Didier Drogba, si - jak známo - během Afrického poháru národů vyřídil "propustku" z čínského zajetí a na rok a půl se upsal tureckému Galatasarayi. Což by nebylo nic divného, však přestupy se během velkých akcí dohadují celkem pravidelně, jenže to by vedení šanghajské Shenhuy nesmělo být tak urážlivé. "Klub je hluboce šokován," začínalo oficiální klubové prohlášení směrem k transferu, aby pokračoval překvapivou připomínkou, "Drogba je stále hráčem Shanghai Shenhua FC. Kontrakt mezi oběma stranami se stále nachází v intervalu, kdy je platným." Dále prý Číňané hodlají hnát celou věc klidně až ke stolům pánů z FIFA - že prý oni své závazky plynoucí ze smlouvy dodrželi, tak proč stejně nečinil i hráč? Inu, co k tomu říct: ono to tak bývá, víte, že fotbalista nedodrží stávající kontrakt a v době jeho řádného trvání odejde jinam...

Nelekejte se, o preview úvodních dvou čtvrtfinálových zápasů pochopitelně nepřijdete. Vyjde v noci z pátka na sobotu spolu se souhrnem skupinové fáze, aby bylo co možná nejaktuálnější. Děkujeme za pochopení.