Africký pohár národů - sedmý hrací den

Sedmý den jihoafrického fotbalového svátku byl zatím vůbec nejzábavnějším - kontroverzní penalta, gól brankáře, debakl, vyloučení, naháč na hřišti... Burkina Faso rozstřílela Etiopii 4:0 a vyšvihla se tak do čela skupiny C; favorizované duo Nigérie - Zambie se díky vzájemné remíze 1:1 dělí o druhé místo. O postupu tak i zde budou rozhodovat až poslední zápasy.

Dvě velké, otřepané, leč stále ještě platné fotbalové pravdy stály Nigérii zasloužené vítězství - "nedáš, dostaneš" (případně "neprovokuj fotbalového Boha") a "velké zápasy vyhrávají velké zkušenosti." Zambijci mají skutečně více štěstí než rozumu, chtělo by se říct; vždyť Nigérie působila na hřišti jednoznačně lepším dojmem a opravdu podivně odpískaná vyrovnávací penalta zavání skutečným "zářezem". Skutečnost je však o něco komplikovanější.

Kouč Stephen Keshi musel spolknout už jednu hořkou pilulku, když mu v nastaveném čase takřka vyhraného utkání s Burkinou zkolabovala obrana, a rozhodl se to řešit její částečnou přestavbou: místo vykartovaného Ambroseho postavil na pravý kraj mladíčka Omerua a především posadil na lavičku vyčpělého veterána Yoba. V útoku pak Ideyeho nahradil přímočařejší Moses...

...a konkrétně tento krok vyšel velmi dobře. Keshi totiž správně odhadnul, že na Zambijce bude rychlá křídelní hra dobře platit, a právě díky versatilitě Mosese s Musou Orli perfektně využívali největší slabiny soupeře. Hervé Renard se totiž rozpomenul na začátek svého loňského tažení, kdy soupeře dokonale zaskočil rozestavením 3-4-3, a vytáhl s pohyblivým systémem, který se přeléval z výchozího 4-4-2 do 3-5-2 - tříobrancový systém s důrazem na silnou záložní řadu tak na jednu stranu sice po velkou část zápasu odstřihl nigerijskou kreativní kliku Mikel - Igiebor, jenže zároveň nechával mezery právě na krajích obrany, což zejména aktivní Musa s gustem využíval.

Když se na zápas podíváme s odstupem, nigerijská gloriola jasně lepšího týmu stále více a více upadá. Jistě, Super Eagles byli lepší - hráli aktivněji, hladověji, oproti utkání s Burkinou zpřesnili nacvičené signály a stoperské kamikadze duo Oboabona - Ogude (tedy dva nejhorší hráči z prvního zápasu) fungovalo díky své atletičnosti a pohyblivosti lépe než obrana řízená veteránem Yobem. Jenže ono si neškodí připomenout, co jsou vlastně Zambijci zač - minimální držení míče, vše okamžitě dopředu a brejky, brejky, brejky.

Podívejte se na souhrn šancí - Nigérie tam má neproměněnou penaltu, dva neúspěšné pokusy Emenikeho a gól, Zambijci hned pět protiútoků. To je esence Renardovy hry, se kterou loni vyhrál zlaté medaile a letos zkrátka nemá sebemenší důvod něco měnit. A ještě jedna důležitá poznámka - Nigérie převážila obraz hry na svoji stranu na začátku druhé půle a vydrželo jí to někdy do 70. minuty. Nebyly v tom žádné čáry a kouzla - pokud tedy za kouzelníka nepovažujete Emmanuela Emenikeho, který se právě v této fázi zápasu zdravě naštval a naprosto ovládl celé utkání (za čímž je nutno hledat i probuzeného dispečera Mikela).

Jinak Zambijci pod taktovkou výrazně lepšího Sunzua (pamatujete na jeho hrozivé představení proti Etiopii?) dobře bránili, v prvním poločase byli zejména zásluhou skvělého Lungua výraznějším celkem, a když v závěru nastal čas pro zoufalou taktiku "hlavně udržet Nigérii na uzdě a pokusit se něco vymyslet z brejku," byli opět tím nebezpečnějším týmem. Ne opticky lepším, ne fotbalově zdatnějším, ale nebezpečnějším...

...Keshiho svěřence tak může bolet zejména fakt, že o svoji výhru přišli z penalty, která se podle všeho pískat neměla. Už v prvním zápase si zasloužili vyhrát, a dnes navíc zlepšili obrannou činnost (skutečně, byl jsem až překvapený, že jsme se nedočkali žádných zmatených variací na Pata a Mata, ba právě naopak) a také rozvržení tempa zápasu (pozvolný začátek, na začátku druhé půle tvrdý direkt a poté klidná kontrola hry - to byla správně zvolená taktika, ne že ne). Proč je z toho tedy jen další remíza?

Připadá mi, že Nigerijci zkrátka doplácí na nezkušenost. Jsou tu i další faktory - dvě penalty, Mikelova neproměněná a kontroverzní vyrovnávací (v hlavní roli dvakrát strašák Kennedy Mweene), příšerný stav hřiště, který rozhodně vyhovoval spíše soupeři (Johnu Mikelovi trvalo snad 40 minut, než se vůbec dostal do tempa a míče mu přestaly létat od kopaček bůhvíkam) - ale tohle prostě až příliš okatě smrdí nějakou "nováčkovskou daní." Zkušený tým, který je zvyklý vyhrávat, zkrátka dvakrát po sobě neztratí vedení v závěru zápasu. Zambie měla ke konci několik opravdu nebezpečných brejků - tohle se Orlům prostě nesmí stávat.

Pokud Nigérie zaplatí za tuto "vynervovanost" (snad to takhle můžeme říci) nepostupem, bude to vzhledem k potenciálu a vůbec výkonům, které ukázala, příliš kruté. Zatím ale tento tým bez zkušeného matadora ve svém středu velké zápasy vyhrávat jednoduše neumí.

A mimochodem, největší problém Zambie, který jsme akcentovali už po prvním utkání - totiž totálně vyschlý střelecký prach - platí i nadále. Nebýt Lungua s (tradičně skvělým) Kalabou, Chipolopolo nemají šanci - zejména Katongo jako by na hřišti vůbec nebyl, a špatná forma dvojice forvardů často způsobovala, že nadějné protiútoky končily zbytečnými střelami zpoza útočné třetiny. Co je však třeba stále a znovu obdivovat, je obrovská mentální síla Renardova výběru - tady už, myslím, není nutné dodávat vůbec nic.

Nigérie - Zambie 1:1

16. minuta - Do první (polo)šance se dostávají Zambijci. Chisamba Lungu vynikajícím centrem za obranu našel Rainforda Kalabu, který se z úhlu opřel do míče a možná trochu zbytečně pálil okamžitě nad.

26. minuta - Penalta! Při nigerijské akci zkosil Nkausu ve vápně zcela zbytečně Ahmeda Musu. Naplní Kennedy Mweene svoji pověst penaltového mága?

26. minuta - Neuvěřitelné! Jako by pouhá Mweeneho přítomnost mezi tyčemi znervózňovala střelce k zbláznění. John Obi Mikel míří slaboučkou střelou vedle tyče!

29. minuta - K přímému kopu z nějakých 25 metrů se staví Chisamba Lungu a nepálí vůbec špatně! Vincent Enyeama však jeho střelu k tyči spolehlivě kryje.

34. minuta - Zambie se málem dostala k obrovské šanci! Kalaba posílá z brejku šikovný míč dopředu, kde se uvolnil Christopher Katongo - podle názoru sudího však příliš brzo, jelikož mu byl odmáván ofsajd. Kapitán Chipolopolo však i tak nechává vyniknout pouze výtečný Enyeamův reflex.

45+1. minuta - První poločas se uzavírá symbolicky - brejkem Zambie. Rychlé přenesení hry na pravou stranu ale nakonec nebylo k ničemu, jelikož Chansův míč z ostrého úhlu zpět do mlýnice sebral Enyeama.

50. minuta - Nigérie začala druhou půli dobře a osmělila se k nebezpečné situaci - Musa chytře postrčil míč na Emenikeho, který se na zadní tyči málem dostal ke gólové střele.

56. minuta - Emenike začíná dělat zambijské obraně pořádné problémy! Tentokrát udržel míč proti přesile tří spoluhráčů a v pádu dokázal špičkou kopačky vyslat na Mweeneho lob, který mířil mimo.

57. minuta - GÓL! Nigerijské probuzení se dočkalo zasloužené odměny! Mikel obral o míč váhajícího Nkausu a skvěle našel Emenikeho, který si přehodil míč na pravačku a přesnou ránou propálil Mweeneho!

72. minuta - A zničehonic obrovská šance Zambie! Nigerijci mohou líbat ruce brankáři Enyeamovi. Chipolopolo ukázali, že brejky zkrátka umí za každých okolností, a po jednom z nich se k míči dostal Kalaba, který se ocitl úplně sám před nigerijským gólmanem - přelobovat jej však nedokázal.

82. minuta - Zambie je sice na hřišti tím méně viditelným týmem, ale šance na vyrovnání rozhodně má. Výborný Kalaba se v dalším brejku urval na pravém křídle, počkal si na ideální příležitost a prostrčil míč do vápna úplně volnému Mbesumovi, který nepochopitelně pálí slabě po zemi do Enyeamovy náruče.

84. minuta - Penalta a GÓL! Zambijci srovnávají skóre z pokutového kopu - nutno dodat, že souboj mezi Mayukou a Onazim byl jednak sporný, jednak zřejmě mimo vápno. Extrémně přísné rozhodnutí sudího však vynikajícím způsobem potrestal brankář Kennedy Mweene, který z puntíku s odzbrojujícím klidem překonal svého nigerijského kolegu.

Nigérie (4-3-3): Enyeama - Omeruo, Oboabona, Ogude, Echiejile - Onazi, Mikel, Igiebor (76. Obiora) - Moses (79. Ideye), Emenike, Musa (89. Uche)

Zambie (4-4-2): Mweene - Musonda, Nkausu, Sunzu, Mbola - Lungu (66. M. Mulenga), Chansa (73. Sakuwaha), Sinkala, Kalaba - C. Katongo (66. Mbesuma), Mayuka

Nejlepší hráči zápasu: Emenike, Musa (oba Nigérie), "Chilavert" Mweene (Zambie)

Palec dolů: rozhodčí Ghead Grisha


Devatenáct zápasů. Přesně tak dlouho trvalo fotbalistům Burkiny Faso, než se jim na kontinentálním mistrovství konečně podařilo urvat tři body - a prolomení této nelichotivé série přišlo ve skutečně mimořádném stylu. Hřebci totiž na svých kopytech roznesli outsidera z Etiopie hrozivým skóre 4:0, vyšvihli se tak do čela skupiny C a dvougólový Alain Traoré se osamostatnil v čele tabulky střelců. Byla Etiopie skutečně tak špatná?

Než začneme analyzovat hru obou soupeřů, je třeba podívat se blíže na dvě konkrétní jména. Obě reprezentují duše svého mužstva, defenzivně zodpovědné, metronomicky přesné režiséry záložních řad, bez jejichž příspěvku vypadá hra týmu rozsypaně, chaoticky a bez šance na větší úspěch. Jak Etiopie, tak Burkina už během těch doposud odehraných 180 minut stihly poznat výhody jejich přítomnosti i zrádnost jejich absence.

A tak Burkina bez Charlese Kaborého strádala proti Nigérii, byla soustavně přehrávána ve středu hřiště a neprohrála jen díky "dárečku" soupeřovy defenzivy; dnes, kdy byl Kaboré na hřišti již přítomen, vypadali Hřebci najednou jako tým. Sice taženými výraznými individualitami, pochopitelně, ale pořád tým. Putova mise tak po nepřesvědčivém prvním kroku konečně ukázala své ovoce.

Naopak Etiopie podala velice dobrý výkon proti Zambii, a byla to do značné míry zásluha perfektního režírování hry v podání Asrata Megersy. I dnes byly v první půli Antilopy poměrně důstojným soupeřem, trefily tyč a několikrát zle pozlobily obranu v zelených dresech - po přestávce, kdy již Megersa na hřišti nebyl (snad zdravotní problémy? V okamžiku psaní tohoto článku zatím žádné informace na povrch nepronikly...), se pak jejich hra totálně rozsypala a Burkiňané navyšovali skóre v tréninkovém tempu.

Největší hvězdou Etiopanů je bezesporu Saladin Saïd - jenže to je sice výborný technik a zakončovatel, ale žádný velký myslitel. Bez svých dvorních "mozků" Megersy s Girmou je zkrátka nahraný - a oba opustili hřiště již v první půli (Girma dokonce po pouhých deseti minutách). Ofenzivní síla Etiopie se tím tak dokonale otupila, že jejich jedinou šancí na výsledek zůstala obrana...

...a to je právě ten problém. Bishawovi svěřenci totiž bránit neumí - jejich mimořádně sympatický herní projev vychází z čiré radosti z fotbalu, překvapivé technické vybavenosti, ochoty hrát otevřenou partii i s mnohem silnějšími soupeři... a to jsou zkrátka atributy, mezi nimiž pojmy jako "obranný blok" a "zodpovědné hlídání prostorů" nemají své místo. Etiopané jsou talentovaní, entuziastičtí, nadšení a naivní - klíčovým prvkem úspěchu je pro ně distribuce míčů na produktivní ose Megersa - Girma - Said. Pokud dvě třetiny této osy chybí, rozšíří se všeobecný chaos z obrany i dopředu, a to je zkrátka konec.

A Burkina tento naivismus nekompromisně trestala (a ani Soulamovo hloupé vyloučení jim neuškodilo, spíše naopak - probudilo v ostatních zdravé naštvání). Pro soupeře je snad nejvíc znepokojující fakt, že Alain Traoré vlastně ještě ani pořádně "nezapnul" - proti Nigérii přišel na hřiště na chvíli, zkazil několik míčů a poté nádhernou střelou vyrovnal, dnes se po trávníku dlouhé pasáže zápasu v podstatě jen tak loudal, ale přesto položil základy výhry dalšími dvěma spektakulárními zásahy.

Ne že by se to nedalo očekávat už před zahájením, ale snad žádný hráč na turnaji nemá v noze větší dynamit než právě křídelník Lorientu - a Burkina z toho stoprocentně těží. Přidejte k tomu dnes výborného Pitroipu, který k brance přidal navrch ještě dvě asistence, Putovu práci na defenzivě a týmové práci, a máte instantní recept na úspěch. (A neodpustím si ještě jednu poznámku - bez Dagana to zkrátka funguje lépe. Bancé sice není gólovým hráčem, ale Hřebci od svého hrota góly až tak nepotřebují.)

Burkina toto vítězství nesmí přeceňovat - rodilo se přece jen v bolestech, a bůhví jak by zápas vypadal, kdyby se Etiopie nemusela vypořádat se ztrátou dvou naprosto klíčových postav. Přesto však bylo jejich představení dostatečně impozantní na to, abychom mohli očekávat, že jim vysněný postup už neunikne - i kdyby se v závěrečném utkání měli opřít byť jen o psychickou výhodu. (To je však stále nemístné předbíhání.)

Pro Etiopii je výsledek na jednu stranu zasloužený (Burkina zápas po první vstřelené brance skutečně opanovala), na druhou zároveň až příliš krutý - pohled na zkoprnělé tribuny a slzy fanoušků i trenéra Bishawa musel pohnout snad každým nestranným divákem. Jenže sympatický herní projev a odvaha hrát svoji hru zkrátka zápasy nevyhrávají - alespoň ne na této úrovni...

Etiopie - Burkina Faso 0:4

4. minuta - Etiopii chyběly centimetry ke vstřelení nejrychlejší branky šampionátu! Borci ve žlutých dresech překazili postupný útok Burkiny a šli do rychlého brejku, který skončil u Bekeleho; ten se možná trochu unáhleně rozhodl okamžitě pálit a po obstřelení Soulamy trefil tyč!

11. minuta - Velká rána pro Etiopany, kterým se hned v úvodu utkání zranil Adane Girma; šikovný křídelník zůstal ležet na zemi po střetu s Traorém již ve druhé minutě a nakonec musel brzy střídat. Na hřiště se tak podívá Assefa.

18. minuta - Asrat Megersa se nijak nerozpakoval a z nějakých pětadvaceti metrů vypálil na Soulamu kroucený projektil, který se pod břevno nakonec o metr nevešel.

21. minuta - Burkina dává gól - a praporek sudího letí nahoru! Gólman Tadelle si může opravdu zhluboka vydechnout - jinak by mu to zřejmě fanoušci dali pořádně "sežrat". Etiopská dvojka totiž neudržela v rukavicích Kaborého projektil ze 30 metrů a Sanou dorážel do prázdné, naneštěstí pro Hřebce však stál už v okamžiku první střely v ofsajdu.

23. minuta - Hraje se opravdu nahoru dolů, a tentokrát je na koni opět Etiopie - konkrétně Megersa, který osamocen na zadní tyči naskakoval na pěkný Teshomeho centr a minul jen o několik čísel.

25. minuta - Tak tohle chceme vídat častěji! Pitroipa se po další rychlé akci málem dostal na malém vápně ke gólové střele; situaci nakonec musel obětavým zásahem řešit Tesfaye.

34. minuta - GÓL! Burkina se dostává do vedení a může za to kdo jiný než Alain Traoré! Brankář Tadelle sice nejdřív zastavil v obrovské šanci osamoceného Bancého, ale Hřebci ještě udrželi míč na kopačkách a etiopská obrana se tak dokonale přesvědčila, jak špatný nápad je nechávat hvězdu Lorientu nehlídanou - Traorého výstavní rána zaplula krásně pod břevno.

51. minuta - Burkinský brankář Soulama zřejmě není příliš spokojen s jednostrannou převahou svého týmu a málem nabídl Etiopanům vyrovnání. Jeho nepochopitelné váhání s odkopem se rozhodl využít Bekele a nechybělo mnoho, aby z toho byla nejhloupější branka turnaje...

60. minuta - Tak tohle byla pořádná hloupost od Soulamy! Nejprve zbytečně vyběhl za míčem až na samou hranici vápna, a pak se místo bezpečnější hlavičky rozhodl ukrýt balon do rukavic. Naneštěstí pro Burkinu se tak však stalo už mimo vymezené území, čehož si pomezní všiml a rozhodčí Soulamu správně vyloučil.

74. minuta - GÓL! Ne, Alain Traoré zkrátka neumí dávat jiné branky než ty výstavní. Po jemném přiklepnutí od Pitroipy ležérně napřáhl těsně za šestnáctkou a fantasticky točenou střelou uklidil míč za Tadelleho záda. Záložník Lorientu se tak stává nejlepším střelcem turnaje se třemi brankami.

79. minuta - GÓL! Jestliže si Etiopie dělala ještě nějaké naděje, jsou už definitivně pryč. Další asistenci si připisuje Jonathan Pitroipa, který v brejku nabil Djakaridjovi Konému a sváteční střelec si s vybíhajícím Tadellem poradil úspěšně.

85. minuta - V burkinské síti uvízl první úlovek - nešlo však o úspěšnou etiopskou střelu, nýbrž o obnaženého exhibicionistu. Dnes vidíme skutečně po mnoha stránkách dosud nejzábavnější utkání turnaje.

90+5. minuta - GÓL! Tak tohle je pro Etiopany ale hodně, hodně kruté. Nejlepší muž na hřišti Jonathan Pitroipa tváří v tvář Tadellemu dokonale využívá milimetrový pas Wilfrieda Balimy, který se tak zapisuje do zápasových análů doslova po pár vteřinách na hřišti.

Etiopie (4-3-3): Tadelle - Tesfaye, Debebe, Hailu, Bogale - Hintsa, Megersa (44. Zinabu), Teshome - Said, Girma (11. Assefa), Bekele (55. Kebede)

Burkina Faso (4-2-3-1): Soulama - Panandétiguiri, Koffi, B. Koné, Paul Koulibaly - Kaboré (90+5. Balima), D. Koné - Sanou (63. D. Diakité), A. Traoré, Pitroipa - Bancé (64. Rouamba)

Nejlepší hráči zápasu: Pitroipa, A. Traoré, Kaboré (všichni Burkina Faso)

Palec dolů: Soulama (Burkina Faso)

Co čekat ode dneška?

Když portugalský kouč Carlos Queiroz na Euru 2008 tvrdil, že šest bodů ve skupině automaticky znamená postup, zadělal si tím na slušný trapas - a právě v "déčku" se může potvrdit, že tomu tak skutečně není. Stačí jediné - pokud ani jeden zápas neskončí remízou, budou mít šanci na čtvrtfinále stále všechny čtyři týmy.

Pobřeží Slonoviny a Tunisko mají shodně po třech bodech, Alžírsko a Togo v prvních zápasech padly; to znamená, že pokud - dejme tomu - dnes vyhrají Sloni s Alžířany, bude stále platit, že Lamouchiho tým může vypadnout a ten Sixův naopak postoupit. Jde pochopitelně o nepravděpodobný scénář, ale rozhodně ne nemožný.

Jinak je ale samozřejmé, že eventuální vítěz odpoledního utkání bude mít obrovskou výhodu. A půjde o hodně zajímavé střetnutí - Sloni jsou zdaleka největšími favority šampionátu, nicméně v prvním utkání s Togem byli za výhru hodně rádi. Ani jeden z potenciálních zlatých medailistů zatím nepředvedl adekvátní výkon - a pokud Drogba a spol. dnes proti nebezpečnému soupeři opět nepřesvědčí, bude zaděláno na hodně dramatický zbytek turnaje.

Tunisané sice v prestižním arabském derby porazili Alžírsko, ale celý zápas tahali za kratší konec a rozhodně nezanechali ten správný dojem; momentálně to totiž vypadá, že si je jak Sloni, tak Togo můžou s klidem namazat na chleba, nota bene bez nejlepšího útočníka Issama Jemaa. Jenže Sami Trabelsi se může uklidňovat tím, že s takovým množstvím talentem v kádru může jít jeho hra jenom nahoru - a to už má přitom díky Msakniho záblesku geniality v kapse velecenné tři body. To je v podstatě nejlepší možná situace...

Něco podobného však platí i pro Pobřeží, a z nějakého důvodu věřím daleko víc právě jim. Tým v oranžových dresech by se měl stát pomalu se rozjíždějící mašinou, která se může ideálně chytit právě na Orlech z Kartága.

Jestliže u prvního zápasu platí, že i případný poražený bude mít nadále velmi slušnou šanci na postup, u toho druhého je to naopak - tohle bude pověstná řežba o šest bodů. Alžírskem i Togem zmítá frustrace - kdyby se body rozdělovaly podle výkonu na hřišti, bude tabulková situace zřejmě vypadat přesně obráceně. Alžířané mají lepší tým, ale Togo předvedlo proti arcifavoritovi skutečně úctyhodné představení; otázkou zůstává, jestli na něj dokáže navázat. Teď už neplatí, že by Západoafričané neměli co ztratit - teď už musejí vyhrát, což je pro ně novinka (a všichni víme, jaké stopy podobná situace zanechala na Kongu, které přitom stálo proti mnohem slabšímu soupeři).

Halilhodžićovi Fenci zase mají evidentní problém s produktivitou - jejich záložní řada je sice nesmírně kvalitní, vyvážená a opravdu kreativní, ale k vítězství jsou potřeba především góly. Tuniská defenziva rozhodně neproslula svou pevností, a Alžírsku se ji přesto nepodařilo prolomit - a nebyly v tom ani nějaké zázračné Cherifiovy zákroky či nevídaná smůla. Nedostatek důrazu? Málo pokusů ze střední vzdálenosti? Uvidíme, jak se tým, který jinak působí perfektně fungujícím dojmem, s touto výzvou vypořádá v klíčových 90 minutách, v nichž se bude rozhodovat o jeho bytí a nebytí.

Skupina D byla před turnajem právem překřtěna na skupinu smrti - počítalo se s lítým bojem tří velmi silných týmů, kterým měli Tožané dělat neškodného sparingpartnera. Po prvním kole to však vypadá, že se o postup porvou všichni čtyři - a papírově nejatraktivnější grupa celého turnaje je tak zase o pořádný kus zajímavější.

Stranou pozornosti

- Rychle - co se vám vybaví při vyslovení jména Kwadwo Asamoah? Víme, že je to opora Ghany, záložník turínského Juventusu, který může nastoupit ve středu zálohy, na křídle i na levém beku - a také že se pravděpodobně narodil v pondělí. Akanové, největší ghanský kmen, totiž tradičně pojmenovávají své děti podle dne, kdy přišly na svět - tak třeba jméno známého státníka Kofi Annana prozrazuje, že tomu tak bylo v pátek. Napadlo vás někdy, proč je jméno kouče Black Stars někdy psáno jako Kwesi a jindy jako Akwasi? Je to prosté - jde o různé varianty sdělení, že se narodil v neděli. Akanský systém jmen je však ještě propracovanější a zahrnuje například i "pořadí" dítěte v rodině - tak Mensah znamená třetí narozený, Annan pátý, Essien šestý a Badu desátý. A ještě jedna trochu drastická zajímavost - jména Obimpe a Yempew prozrazují, že jde o nechtěné dítě. Představte si, že vás tento cejch pronásleduje po celý život... Brr.

- Africkým týmům bývá vyčítáno hodně věcí založených na klasickém stereotypu - a ačkoliv některé z těchto předpokladů letos dostávají řádně na frak (například fáma o tom, že žádný subsaharský tým nemá ve svém středu dostatečně kreativní hráče), jindy je tomu přesně naopak. Jako například u statistiky faulů - fyzická hra je Afričanům zkrátka vlastní, a rozhodčí to letos vzali hodně zostra a pískají prakticky úplně všechno. Zeptejte se třeba trenéra Angoly Gustava Ferrína, který se ve svém ošoupaném saku na lavičce rozčiluje prakticky neustále. A čísla? Ve čtvrtečních zápasech skupiny B byla hra zastavena celkem dvaaosmdesátkrát - v utkání Ghany s Mali odpískal sudí neuvěřitelných 44 faulů, večerní remíza Nigeru s Konga byla přerušena "pouze" osmatřicetkrát. To znamená, že průměrně skoro každé dvě minuty byl někomu z hráčů odpískán nedovolený zákrok. Šílené...

- Kapverdy letos zatím velmi příjemně překvapují a navzdory předpokladům se drží ve hře o postup - pokud v závěrečném utkání porazí Angolu, jsou ve čtvrtfinále. Málokdo ovšem ví, že ostrovní zemička je rodištěm celé řady vynikajících hráčů; portugalské koloniální dědictví zanechalo na tamním fotbale výraznou stopu, a kouč Lúcio Antúnes tak může jen litovat, že se slavní rodáci rozprchli všude po Evropě. Gelson Fernandes dnes kope za Švýcarsko, Luc Castaignos si udělal jméno v Nizozemsku, Ricardo Faty se řadí k oporám Ajaccia, Eliseu válčí v barvách Málagy a Silvestre Varela je součástí nezastavitelného útočného trojzubce FC Porto. A největší štiky v rybníce? Nikdo jiný než Nani... a také (otcovská) půlka genů Henrika Larssona.