Africký zápisník VIII. aneb Egypt nevede žádný Cúperman, ale zatím to stačí

Po Senegalu jsme se na Poháru dočkali dalšího čtvrtfinalisty - Ghana ale, na rozdíl od Lvů z Terangy, do play-off spíše proklopýtala po těsné výhře 1:0 nad Mali. Také v druhém zápase rozhodoval jediný gól; teprve v 89. minutě ho vstřelil Egypťan Said a poslal tak bojující Uganďany předčasně domů.

V posledním kole se tak bude hrát už pouze o druhé místo, a výraznou výhodu drží v ruce Egypt. Z Cúperova týmu zatím příliš hrůza nejde, nějaká samba se ale od Faraonů příliš čekat stejně nedala; hlavní jsou výsledky a fungující obrana, což zatím platí. Egypt má na kontě čtyři body, o tři více než Mali, se kterým v prvním zápase remizoval bez branek; stačí mu tedy neprohrát s Ghanou a čtvrtfinálové místo je jeho. Naopak Malijci potřebují porazit Ugandu (co největším rozdílem) a držet palce svým včerejším přemožitelům.

Na hrbolatém, písčitém "trávníku" stadionu v Port Gentil také padl jeden zajímavý milník: Asamoah Gyan už není jen ghanským kapitánem, rekordmanem v počtu reprezentačních startů (98) a nejlepším historickým kanonýrem (49), ale nově také nejgólovějším střelcem v dějinách Pohárů. Trefil se už poosmé. Rozvlnit soupeřovu síť se mu přitom podařilo na šestém (!) turnaji v řadě, a to je mu stále teprve (relativně čerstvých) 31 let.

Teď už si ale pojďme výkony všech čtyř aktérů rozebrat zevrubněji a ohodnotit známkou...

---

1. Budou mít všechny letošní zápasy Ghany totožný průběh? Avram Grant má podle všeho rád drama, protože stejně jako v prvním duelu proti Ugandě, i včera předvedli jeho svěřenci dokonale bipolární výkon. Vlastně můžeme poměrně s klidem zkopírovat staré poznámky:

Prvních 45 minut byly Černé hvězdy jasně lepší. Christian Atsu si na hřišti dělal co chtěl, v čemž mu notně dopomáhal Jordan Ayew; jediná změna je v tom, že proti Ugandě pálil šance hlavně Gyan a Dedé Ayew rozhodl jediným gólem. Proti Mali si oba borci role prohodili. Jinak jsme opět viděli lavinu centrů do vápna, chytré náběhy, šikovné akce, pohyb, křídelní hru... Zkrátka takové představení, jaké bychom od kandidáta na zlato měli očekávat.

Jenže to bylo také ve chvíli, kdy Malijci působili pasivním dojmem, seděli zalezlí vzadu a číhali na brejkové šance. Jakmile ve druhé půli zvolili odvážnější, proaktivní přístup, byl Grant najednou bezradný. Lehkost, s jakou Orli převrátili herní obraz zápasu, je pro Hvězdy navzdory výhře špatnou zprávou. Znamená to totiž, že jejich herním systémem je "hrrr na ně" a doufat, že se podaří vybudovat dostatečný náskok ještě předtím, než se soupeř na hřišti oklepe a aklimatizuje. S tím už potom izraelský stratég nic moc udělat neumí.

2. Ghanská obrana stojí na solidních základech. Dvě hubené, upocené výhry 1:0 nakonec Ghaně stačí k jistotě postupu do čtvrtfinále, takže cíl číslo jedna je splněn. Co se medailových vyhlídek týče, nemění se v černobílém táboře prakticky nic; Ayewové a spol. jednoduše nepřekvapují, spoléhají na kvalitu a zatím mají i dost štěstí. Neměli bychom však zapomínat na to, jaké výkony na turnaji podává gólman Razak Brimah a také oba stopeři - v prvním zápase neohroženě vládnul Daniel Amartey, v tom druhém zase John Boye.

Zejména Brimah byl nakonec pro Ghanu mužem zápasu, v závěru několika skvělými zásahy udržel Malijce na uzdě a fanoušci mu mohou poděkovat za postup. Pokud má tento mimořádně talentovaný, ale takticky rozháraný a reakce neschopný tým dojít daleko (ideálně až na vrchol), bude potřeba, aby tato trojice ze svých výkonů nepolevovala. Dvě čistá konta jsou dobrým začátkem.

(dz)


1. Giresseho opatrnost možná stála Mali postup. Alternativní nadpis by mohl znít "Alain Giresse si před turnajem připravil funkční plán, jak oživit hru, ale bohužel to zatím nevychází." Vyberte si - záleží v podstatě jen na úhlu pohledu.

Zkušený francouzský kouč tentokrát zvolil výchozí rozestavení 4-4-2 se Sambou Yatabarém a Bakary Sakem na křídlech, přičemž Moussu Maregu v útoku doplnil veterán Mustapha Yatabaré. Snaha "obkreslit" ghanský systém však nevyšla. Ani jeden z krajních hráčů neukázal, že by se na něj dalo spolehnout, starší Yatabaré byl v absorpční brejkové taktice prakticky k ničemu a výsledkem byla pokažená první půle, po níž mohli být Orli rádi, že prohrávají pouze o gól.

Hned od 46. minuty tak Giresse přivedl na hřiště Yvese Bissoumu - a ten, stejně jako v prvním zápase, okamžitě pozvedl hru celého týmu. Najednou měli Malijci na hřišti hráče, který dokáže být rychlý, přímočarý a technický, nebojí se dribblingu a má jasný tah na bránu. Další náhradníci Moussa Doumbia a Kalifa Coulibaly zafungovali podobně (zejména Doumbia). Nabízí se proto otázka, jaký byl vlastně trenérův plán - počítal s ghanským tlakem, který chtěl v prvním dějství přestát a následně udeřit pomocí střídajících hráčů?

Dost možná ano; v takovém případě ale Giresseho plán jednoduše nevyšel (nehledě na to, že podobně reaktivní taktika bývá nespolehlivá a uchylují se k ní jasnější outsideři, než talentované Mali).

2. Bez spolehlivého zakončovatele to budou mít Orli proti Ugandě hodně těžké. Giresseho tým má stále šanci na postup; stačí mu porazit Ugandu, která stále čeká na první bod, a doufat, že Egypt prohraje s Ghanou (přičemž potřebuje dorovnat aktuální dvougólové manko). Fanoušci i komentátoři budou nyní volat po tom, aby Bissouma (a možná i Doumbia) hráli v klíčovém duelu od první minuty...

...větším problémem je ale zakončování šancí. Ne že by si jich Malijci vytvářeli málo; proti Egyptu i Ghaně se do příležitostí dostat dokázali. Jenže po odchodu Cheicka Diabatého jim zkrátka vepředu chybí dostatečně kvalitní, spolehlivý útočník. Marega spálil dvě tutovky, v závěru na něj navázal střídající Coulibaly, a do solidních pozic se dostali i N'Diaye, Hamari Traoré nebo Sako.

Po 180 odehraných minutách nemají Orli na kontě jediný vstřelený gól, a není to tím, že by se nesnažili nebo že by nedokázali vyvinout tlak. Jenom nemají hráče, na kterého by se mohli v tomto směru spolehnout. Jeden takový dnes rozhodoval - na ghanské straně.

(dz)

---

V první řadě si musíme promluvit o Port-Gentil, to už dál nejde. Čistě výjimečně vykopáváme analýzu zápasu skupinové fáze neutrálním bodem, ale ke zrádnému trávníku dějiště skupiny D, jež v názvu ukrývá ironický přívlastek "milý", se už zkrátka nelze nevyjádřit. Kromě toho, že nás zápas co zápas děsí nemilá zranění, dost možná zčásti způsobená nevyzpytatelným terénem (včera to chvíli vypadalo, že bude muset střídat největší opora Ugandy, brankář Onyango), tak se zároveň nelze ubránit dojmu, že veškeré ty hrbolky zásadně limitují zábavní potenciál této slušně vypadající skupiny.

Ta prozatím žádnou náhodou nabízí nejméně vstřelených branek (tři), protože prostě především ve finální fázi balony ukrutně odskakují od kopaček. To bylo včera vidět hned při několika nadějných akcích Ugandy vedených Miyou a Mawejjem, ale vlastně i před osudovým gólem, který poslal Jeřáby domů - také Salah si nezvládl ideálně zpracovat rutinní přihrávku, vzápětí ovšem názorně demonstroval kvalitativní rozdíl mezi oběma mančafty, když ještě pohotově nakrmil skórujícího kolegu El-Saida.


1. Osud sympaťáků z Ugandy byl zapečetěn už včera a to je příliš kruté. Snad každý turnaj má nějaký ten kurážný tým, který nedostatek ryzí kvality vynahrazuje odhodláním a parádním zápalem, přičemž zároveň zůstává v poklidu konkurenceschopný. Na Euru to byl úspěšnější Island, zde je to Uganda, která v určitých pasážích převyšovala Ghanu i Egypt, dva pravděpodobné postupující, ale nebude jí to ve výsledku nic platné.

Trenér Micho bude nejspíš v Ugandě zlehka kritizován za příliš defenzivní strategii, která poněkud svazovala jediného rozdílového hráče v Tonym Mawejjem, ale skutečností zůstává, že Uganďané zároveň na nějaké ofenzivní výpady nikterak nerezignovali. Příjemným překvapením byl včera forvard Miya, jenž si jednou krásně narážel s Mawejjem a obecně nabízel osvěžující vertikalitu, takže si nakonec lze stěžovat spíše na nepasujícího (statického) hroťáka Massu, potažmo na nehorázný výpadek obranné linie z 88. minuty. Do té doby byla totiž ugandská defenzíva až pozoruhodně zkoncentrovaná a precizní.

(td)


1. Mdlá ofenzíva doznala jediné změny a dočkala se krátkého povzbuzení. Po většinu času Egypt opět nevypadal, že by měl skórovat. O silné ugandské obránce se útoky tradičně tříštily jakoby samy, ochotně a předem, což bylo do jisté míry způsobeno opětovně neschopným Marwanem Mohsenem, který svým fungováním na devítce přispívá k tomu, že Egypt taky zdánlivě hraje pouze s devíti hráči v poli. Že prozatím Ahmed "Koka" Hassan naskočil do hry jen na 15 minut, je smutné. Ani on by ale nejspíš nedal vzpomenout na zlaté časy Zakiho, Mida či střelce poslední zlaté branky Geda.

Tak jako tak, alespoň na jednom postu se Cúper k výměně stráží odhodlal, a minimálně zprvu to vypadalo, že by mohlo jít o rozdílový tah: Ramadan Sobhi zaujal pozici levého křídla, kde se minule topil Trézéguet (včera hrající více zprostředka), a právě mladý útočník Stoke City na sebe zpočátku poutal největší pozornost. Zatímco v prvním utkání se v úvodu každým balonem hledal Salah, tentokrát to byl Sobhi a hvězda AS Řím zjevného polevení v soustředěnosti soupeřových zadáků (a plné koncentraci na silový driblink Sobhiho) v jednom okamžiku divže nevyužila k otevírací brance.

2. Zkušená obrana dál drží čisté konto, především ale taky tvoří hru. Před turnajem možná leckdo očekával, že úspěch Egypťanů bude záležet na kouzlu Moma Salaha, a to patrně do jisté míry dál platí. Jako naprosto stěžejní se však v lecjakém ohledu jeví defenzivní linie Héctora Cúpera. Ta tedy jednak bez nutnosti nějakého přepínání nadále drží čisté konto, což ale v konfrontaci s jedinými dvěma týmy bez vstřelené branky na turnaji nepůsobí jako bůhvíjaký počin, jednak v ní najdeme dvě těžiště tvorby hry.

To první představuje šikovný stoper Ahmed Hegazi se zkušenostmi z Fiorentiny, to druhé zase expanzivní pravý bek Ahmed Fathy (bývalý hráč Hullu). Samozřejmě, vzhledem k tomu, jak ztuhle prozatím ofenzíva Egypta působí, lze se dohadovat, nakolik je takové spoléhání na obránce šťastným východiskem, ale Cúper zřejmě nemá na vybranou. A pokud si soupeř nedá pozor, nějaká ta dalekonosná příhra může klidně vést ke smrtícímu úniku Salaha či Sobhiho. Tak nepředstavitelný zase takový scénář není...

(td)