Cúper dnes hodlá zlomit finálové prokletí, jeho Egypt je favoritem

Málokdo mohl takové spojení předvídat, když se na jaře 2015 Héctor Cúper ujal kormidla egyptské reprezentace, přesto pouto argentinského kouče s arabským národním týmem Faraonům přineslo poměrně nečekanou účast ve finále Afrického poháru, kterého se Egypt předtím třikrát ani neúčastnil...

Cúperova jediná předešlá zkušenost s vedením reprezentace byla neúspěšná: Gruzie pod jeho vedením mezi lety 2008 a 2009 nevyhrála ani zápas. Také potom známý kouč spíš paběrkoval: zastavil se v Turecku a Řecku, Real Santander roku 2011 připravil na sestup z LaLigy a naposledy v Dubaji vydržel jen čtyři měsíce.

"Dali mi za úkol se kvalifikovat (na Africký pohár) a něco na něm zahrát; ne ho rovnou vyhrát," vrací se Cúper na začátek s tím, že tím pravým cílem měl vždy být návrat na velkou scénu mistrovství světa, kde Egypt absentuje už bezmála třicet let.

Egypťané tak nyní v Gabonu jedou takříkajíc nad plán, nic moc divného na tom ale není - pod Cúperovou taktovkou ostatně z dvaceti zápasů prohráli jenom tři. Třeba Grantovu Ghanu porazili hned dvakrát; jednou tady, jednou v listopadu v kvalifikaci na MS v Rusku.

V tuhle chvíli lze v podstatě říci, že Egypt potřeboval pragmatického stratéga Cúpera a sám Cúper potřeboval Egypt. "Lidé možná chtějí vidět tři, čtyři góly za zápas, možná nehrajeme pohledný fotbal, ale vy se prostě musíte řídit tím, co máte k dispozici, co může fungovat. Nepřepálili jsme start: když se toho dopustíte, můžete vypadnout hned na první překážce, zatímco my jdeme krok po kroku," nastiňuje svou filozofii Cúper.

Po 24 letech trénování prý hledal nějakou intenzivní zkušenost, kterou mu práce na severu Afriky zjevně přináší. Pro argentinského veterána, jenž se před dekádou a půl v čele Interu Milán těšil renomé jako málokdo, se jedná už o sedmou zemi, kterou pracovně navštívil.

A v Egyptě Cúper skutečně nachází vzrušující výzvu podobnou té, která na něho čekala, když roku 1997 dorazil z vlasti na Mallorcu. S tou pak teprve podruhé v historii došel do finále Copy del Rey, vůbec poprvé do finále Poháru vítězů pohárů a na nejvyšší prvoligovou příčku v dějinách klubu. Valencii následně dostal do dvou finále Ligy mistrů v řadě...

... poslední krok ale dosud neučinil, ani s Arisem Soluň v řeckém poháru roku 2011. Ba co víc, Cúper si dokonce seznam nedotažených misí ještě sám nafukuje: "Počítám k tomu i Huracán (v Argentině) a Inter Milán, kdy jsme věděli, že pokud v posledním kole vyhrajeme, máme titul, a nezvládli jsme to." Dvakrát přitom Cúperovy týmy padly až na penalty - to jen aby té hořkosti nebylo náhodou málo.

Na rozdíl od takového Avrama Granta nicméně Cúper trénování v Africe nebere na lehkou váhu, takže se do Egypta, kde po revoluci dva roky ani neběžela celonárodní liga, dokonce natrvalo přestěhoval. Třicet kilometrů od Káhiry se prý 61letý Argentinec cítí bezpečně, vůči dění v zemi však není imunní - i v tom pozitivním slova smyslu.

"Byly mi ukazovány fotky, vyprávěny příběhy. Vídáte to všude, ne jen v Káhiře: velké obrazovky, obří davy, pořádný pocit blaženosti. Potřebovali způsob, jak se projevit - a my jim ho dali. Potřebovali tým, kterému se dá fandit," pochvaluje si opětovně poblázněný Egypt Cúper. Zvládne tedy Egypt dnešní souboj s Kamerunem, který není v o nic menší euforii?