Ozvěny z Bundesligy: Mistra známe, hádanky ale zůstávají

Ještě více než měsíc a půl zbývá do formálního kroku, během něhož stříbrný talíř opět převezmou stejné ruce jako loni, předloni i další roky předtím. Vyřešená zápletka v souboji o první místo však otvírá pozornost pro jiné příběhy. V jiných patrech tabulky je pořád o co hrát a některé šarvátky slibují dramatickou podívanou až do úplně posledního hvizdu rozhodčího.

Očekávané se stalo skutečností. Bavorský panovník nepotřeboval ke zkrocení doruda rozpálených býků naplno demonstrovat svou sílu. Prostě jednou práskl do biče a nastolil pořádek. Marně pak sudokopytníci doráželi svými rohy a místo oběti svými výpady spolehlivě nalézali pouze provokativní rudý hadr. Bayern zkrátka jasně ukázal, kdo je v Německu pánem. Lipsko nezničil, přesto po sobotním mači už (snad definitivně) nikdo nepochybuje o tom, že Meisterschale na Säbener Straße setrvá. Celek ze Saska se protentokrát musí stáhnout do ústraní.

V Dortmundu se už očekávaný scénář tolik nenaplnil. I když, jak se to vezme. Borussia si možná ještě myslí, že má přednostní právo finišovat po Bayernu jako druhá, nicméně konkurenční vozové parky již spalují palivo daleko lépe. To ostatně žluto-černí dobře poznali v sobotu, kdy s Frankfurtem sice dlouho drželi krok, avšak v závěru jim hesenský oř ujel. Vše tedy nasvědčuje tomu, že Dortmund bude v příští sezoně absentovat v Lize mistrů. Což je úkaz, jenž se v předchozích deseti letech udál pouze jednou.

Dá se říct, že uplynulé kolo orámovaly čtyři šlágry. Vedle hlavních taháků v Lipsku a Dortmundu se o veledůležité body hrálo v Mohuči. Domácí i hosté z Bielefeldu si však po remíze vlastně nijak nepolepšili ani nepohoršili. Prostě jen mají vzájemný duel za sebou.

Zajímavější příběh nabídlo berlínské derby. Robert Andrich se v podzimní bitvě o hlavní město nechal vyloučit a nepěkně se tak podepsal pod ztrátou Unionu na Olympiastadionu. V odvetě na Alte Försterei se mu ale vedlo mnohem lépe, když povedenou střelou zpoza pokutového území poslal červené do vedení. Eisernen sice následně nevyužili několik slibných příležitostí a těsný náskok nakonec neudrželi, pořád ovšem zůstávají v boji o evropské poháry. Hertha naopak na kratochvíle rivala jen závistivě hledí.

Na první pohled už není v Bundeslize po víkendu co řešit. Mistra známe, tak nač se ještě měsíc a pár dní k tomu vzrušovat? Inu, několik otázek pořád zůstává nezodpovězeno a kvůli nim stojí za to německé kopané nadále věnovat pozornost. Pojďme se tedy podívat, co je prozatím opředeno tajemstvím.

Překročí Bayern metu 80 bodů?

Sedmibodový náskok se sedm kol před koncem nepouští. Alespoň v Německu se podobný kousek doposud nikomu nezdařil. A něco takového je ještě víc nepředstavitelné, když si uvědomíme, kdo oním polštářem disponuje. Lipsko se může konejšit matematickou nadějí, avšak na stavění vzdušných zámků je Bundesliga až příliš zkušená.

Spekulovalo se, v jaké kondici se Bayern bude prezentovat bez elitního kanonýra Roberta Lewandowskiho. Maxim Choupo-Moting, neuvěřitelný fotbalový dobrodruh, jistě stejných kvalit jako polský střelec nedosahuje. I on však aktivní hrou trápil defenzivu Lipska a přidal ruku ke zdařilému dílu svého celku. Při absenci Lewandowskiho se každopádně pozornost ubírá z útoku víc do hloubi pole. Právě tam totiž působí další stavební kameny bavorského obra.

Thomas Müller je přímo ukázkovým prototypem fotbalisty, který dokáže učinit ze spoluhráčů hvězdy v kruciální okamžik. Také v Lipsku Müller zase pro jednou demonstroval svou důležitost, když se šikovně uvolnil na pravé straně a chytrou přihrávkou nabil Leonu Goretzkovi na rozhodující trefu. Prostě přišel důležitý moment a Müller byl zase u toho.

Takový Goretzka se na druhou stranu nezaskvěl jen gólem. Spolu s Kimmichem neúnavným napadáním přiváděl rozehrávku Lipska do nesnází. Pouze obránce Lucas Hernández pak ze všech hráčů Bayernu podstoupil více soubojů o míč. Goretzka v Bayernu roste přímo před očima a o jeho dvojici s Kimmichem lze bez přehánění hovořit jako o jedněch z nejlepších double-pivotů v historii Bundesligy. A v současnosti možná také jako o nejlepších v Evropě.

Kouč Hansi Flick si zkrátka nemusí z absence Lewandowskiho dělat až takové vrásky. Bayern v intermezzu bez Poláka podrží jiné stálice. O vítězi ligy je tedy prakticky (a očekávaně) rozhodnuto, zbývá si jen počkat, kolik Bavoři nakonec nasbírají bodů. V předešlých osmi mistrovských sezonách nepřekročili "Roten" osmdesátibodovou hranici jen dvakrát. Letos má Flickova družina našlápnuto k zisku maximálně 85 bodů, což by byl nejlepší počin od ročníku 2015/16.


Vyrvou "Orli" medaile z vlčího kožichu?

Ve vztahu k postupu do Ligy mistrů již jednotlivá umístění na druhém až čtvrtém místě nic neznamenají, prestiž však stále hraje signifikantní roli. Nejlepší výchozí pozici ve skupině za Bayernem drží Lipsko, ovšem zcela jisté si nemůže být ničím. Třetí Wolfsburg je totiž na jaře až nesmyslně dobrý. "Vlci" během Rückrunde uhráli 28 bodů z 33 možných, což se dále povedlo už pouze vedoucím Bavorům. A mančaft s automobilového města dychtí podobně jako před šesti lety po finiši na druhé přičce.

Nelze ale zapomínat ani na třetího kohouta, respektive orla, na smetišti. Frankfurt se na rozdíl od celků před sebou může spolehnout na špičkovou a potentní ofenzivu. Přitom především Lipsku kriticky schází spolehlivý kanonýr, jemuž stačí minimum šancí k rozhodující trefě. O tom, zda mužstvo trenéra Adiho Hüttera, o jehož služby údajně stojí bláhový Mönchengladbach, dokáže ještě stáhnout manko, dosti napoví již příští víkend a střet "Orlů" s "Vlky".

Kdo všechno se vydá do Evropy?

S rozběhnutím Konferenční ligy od příští sezony se pro německé zástupce zužuje manévrovací prostor v Evropské lize. Pokud DFB-Pokal dle papírových předpokladů ovládnou Lipsko či Dortmund, dostane se do Evropy zřejmě také sedmý celek tabulky. Ten by však na rozdíl od pátého a šestého v pořadí nezamířil do Evropské ligy, nýbrž do již zmíněné novinky v podobě Konferenční soutěže.

Počítejme tedy s pravděpodobným scénářem, že po vyslancích v Lize mistrů si méně prestižnější mezinárodní poháry zahrají další tři mužstva v tabulce. Kdo to bude? Jakkoli je Dortmund v poslední době převážně mizerný, místenku do Evropské ligy by si měl vzhledem k síle kádru postrážit. Jisté však pořád nemá nic ani Borussia, ani šestý Leverkusen, jemuž by však mohla prospět nedávno provedená změna na trenérské sesli. O slovo se po dvou výhrách v řadě hlásí rovněž třetí z favoritů, a sice Borussia Mönchengladbach.

Nestranný fanda nicméně musí srdíčkem dopředu tlačit další trio outsiderů. Freiburg ukazuje, že loňské uspokojivé výsledky nebyly náhodné a opět se zabydlel ve středu pelotonu. Berlínský Union se statečně popasoval s absencí klíčového Maxe Kruseho a dál živí naději na historický úspěch. A stuttgartské ofenzivní tornádo by se v Evropě po delší době rovněž neztratilo. O evropské "drobky" se tedy porve šest mančaftů, úspěch ale bude slavit sotva polovina z nich.

Schalke a kdo dál?

Jelikož Mainz o víkendu proti Bielefeldu nikterak nezazářil, musí se klub z Porýní-Falce dál snažit. "Nulapětky" započaly klíčovou sekvenci ročníku, neboť po plichtě s Arminií cestují do Kolína a následně doma přivítají Herthu. Tři utkání se třemi bezprostředními konkurenty v záchranářském boji leccos napoví.

Přitom právě Mainz vypadá vzhledem k jarní formě jako hlavní favorit na zdárné ukončení sezony. Už teď se FSV obdivuhodně vydrápal ze dna. Mnohem nervózněji si koušou nehty v Berlíně, neboť Hertha měla dle předsezónních ambicí bojovat úplně jinak a jinde. Místo bitev s Gladbachem či Hoffenheimem však "Stará dáma" odehraje nejdůležitější zápasy ve 32. a 33. kole proti Bielefeldu s Kolínem.

Kolínští "Kozli" jsou ze spodku tabulky jediným celkem, který pořád věří trenérovi, jenž probíhající ročník v klubu započal. Víra je ovšem možná silné slovo, neboť o budoucnosti Markuse Gisdola se v posledních týdnech hovoří dost nahlas. Vedení Kolína každopádně potvrdilo, že do následující veledůležité bitvy s Mainzem povede přežvýkavce stávající lodivod. A pak se uvidí.

Od nováčka z Bielefeldu se nic moc nečeká a právě on je asi nejžhavějším kandidátem na sestup. Arminia se však ve zbývajících kolech utká mimo jiné s Augsburgem, Schalke či Hoffenheimem, kteří už v podstatě nebudou mít o co hrát. Kdyby Ostwestfalen urvali z těchto klání slušný bodový zisk, mohou pro své věrné fanoušky 1. Bundesligu přece jen udržet.

Nezapomeňte, že z vřavy mezi Mainzem, Herthou, Kolínem a Bielefeldem vzejde jen jeden jistý sestupující. Někde hluboko dole totiž zvoní umíráček Schalke. To jen tak pro informaci, že přežívající torzo Königsblauen ještě pořád hraje.

Vydrží Hoeneß v Hoffenheimu?

Alfred Schreuder se vloni na jaře pakoval z Hoffenheimu navzdory tomu, že jeho mužstvo nadále bojovalo o účast v Evropské lize. Proč tedy nyní u TSG nadále setrvává Sebastian Hoeneß, který se neblíží ani první polovině tabulky a teoreticky ještě může řešit trable se záchranou? Toť otázka na sportovního ředitele Hoffenheimu Alexandera Rosena.

Na tomto místě však učiňme za dumajícího Rosena malou obhajobu. Vedle hrozby přiznání si další chyby hrají proti odvolání Hoeneße i jiné faktory, které ukazují, že letmý pohled na výsledky není všeříkající. Je totiž třeba říct, že herní projev TSG vypadá pod Hoeneßem snesitelněji než pod jeho předchůdcem. Odvážný a ofenzivní styl jen občas doplácí na jistou splašenost a rozháranost, která by snad postupem času a pilování měla vymizet. Nezanedbatelnou rolí zasáhla do sezony Hoffenheimu také rozsáhlá marodka a postižení kádru koronavirem.

I tak ale není nikde psáno, že Rosenovi nedojde trpělivost. Hoeneß si opravdu zahrává a navzdory výše zmíněným faktorům pořád zůstává za očekáváním. Synovec slavného strýce Uliho by už měl opravdu máknout.

Gerd, nebo Robert?

Jak fotbal dokáže být krutý. Před reprezentační přestávkou málokdo pochyboval o Lewandowskiho úspěšném honu za letitým rekordem v počtu gólů nastřílených v jedné sezoně. Jenže poté přišlo nešťastné zranění ve "zbytečném" utkání mezi Polskem a Andorrou a vyhlídky na stanovení nové hranice se dramaticky změnily.

Dle lékařů by Lewandowski mohl absentovat celý duben. To znamená, že do bundesligového kolotoče se vrátí ve 32. kole. V takovém případě by útočník Bayernu musel za tři zápasy proti Mönchengladbachu, Freiburgu a Augsburgu nastřílet pět branek, aby dosavadní maximum Gerda Müllera alespoň vyrovnal. Což o to, leckdy nasází Lewandowski pět fíků za dva poločasy, ovšem větší časový polštář by se přeci jen hodil.

Prosakují nicméně zvěsti, že polský šutér dělá vše pro to, aby se na trávníky vrátil ještě dřív. Kdyby byl Lewandowski fit alespoň pro jeden jediný dubnový mač, rázem by jeho akcie zase vzrostly. Tak rychlé a úspěšné zotavení, Roberte!

A co další individuální ocenění?

Manuel Neuer je dost možná nadále nejlepším brankářem široko daleko, celkově však defenziva nepatří mezi devizy Bayernu. I proto se Neuer neúčastní honů za nejvíce čistými konty, jenž se zúžil na duel dvou gólmanů. Jak již bylo uvedeno, Lipsko ani Wolfsburg nepatří navzdory postavení v tabulce k totálním útočným mašinám. Co jim ale schází vepředu, to dohánějí konsolidovanou obranou. Není proto divu, že Péter Gulácsi s Koenem Casteelsem suverénně pláchli všem ostatním brankářům a s 13 zápasy bez inkasovaného gólu se přetahují o to, kdo z nich bude mít po 34 kolech bohatší sbírku čistých štítů.

Ještě dramatičtěji se vyvíjí souboj o krále asistencí. Thomas Müller sice konstantně udržuje vysokou laťku, musí se však mít na pozoru před vynikající formou Filipa Kostiće, který během Rückrunde sbírá přihrávku skoro v každém kole. Srbského křídelníka navíc doplňuje spoluhráč Daiči Kamada, který poněkud nenápadně, ale vytrvale, rovněž zásobuje střelce Frankfurtu. Zatímco japonský záložník si dosud připsal dvanáct asistencí, Kostić zvládl o dvě a Müller pak o tři více.