Ozvěny z Bundesligy: Švábi konečně pocítili teplo domova

Po 19. kole již v Bundeslize nezůstává jediný celek, který by na domácím stadionu neokusil vítězství. Zlomení nepříznivé série přitom otevírá Stuttgartu netušené možnosti. Na zteč volají též ve Wolfsburgu, naopak dáma z hlavního města vyžaduje rozsáhlejší rekonstrukci. To však není nic proti potížím, které zažívají na Betzenbergu.

Poslední lednové a zároveň druhé "rückrundové” kolo se téměř výhradně odehrálo v režii domácích celků. Pouze Schalke a Mönchengladbach ukořistily jakožto návštěvníci Brém, respektive Berlína alespoň bod za remízu. Ve zbylých sedmi případech se hostitelé vždy radovali z vítězství.

A jelikož se doma představila většina mužstev z předních pozic, k masivním pohybům škatulat u vrcholu tabulky nedošlo. Jedinou, zato výraznou výjimku tvoří Leverkusen, jenž v sobotním šlágru nestačil na Lipsko. "Werkself” tak pokračuje ve svém novoročním strádání - ještě 16. prosince vládl Bayer celé soutěži, od té doby ale vyšel ze sedmi ligových klání jako vítěz v jediném případě a po uplynulém víkendu dokonce opustil pozice zajišťující postup do Ligy mistrů.

Naopak Lipsko si v přímém souboji pojistilo druhou příčku. Za "Rudými býky” se místo Leverkusenu seřadily skvěle hrající Wolfsburg s Frankfurtem. V dresu Eintrachtu znovu nezklamal André Silva a v tabulce střelců se na druhém místě odpoutal od Erlinga Hålanda, který proti Augsburgu zahodil penaltu. Kanonýra Dortmundu nicméně tentkorát zastoupili spoluhráči, Borussia tak po třízápasové odmlce rovněž zabrala.

Jelikož Mainz a Schalke nadále ztrácejí, odehrál se mezi Kolínem a Bielefeldem důležitý "Keller-Duell”. Hostující Arminia nevyužila původně lepšího postavení a nenavýšila náskok na Kozly. Marcus Gisdol se tak po čtvrtém tříbodovém zisku v ročníku trochu záhadně drží na lavici 1. FC. Vyhráno ale ještě nemá.

Ve 2. Bundeslize si vedení upevnil Hamburk, jenž by se na třetí pokus přece jen mohl vrátit mezi elitu. Došlo také k revoltě slabých, neboť St. Pauli, Sandhausen i Würzburg zvítězili a naznačili, že s pádem o úroveň níže se nehodlají smířit. Naopak ve třetí nejvyšší soutěži pokračuje trápení kdysi slavných "Rudých ďáblů” z Kaiserslauternu.

Témat se přes víkend opět vyrojilo více než dost a před boji v DFB-Pokalu, které zaměstnají několik mužstev (ne všechna), je třeba je řádně probrat.. O čem se tedy v Německu nejvíce diskutovalo?

O první výhře a kvalitě Stuttgartu

Vzhledem k postavení v tabulce se to zdá k nevíře, avšak skutečně až na devátý pokus se hráči VfB radovali z prvního vítězství na domácím hřišti. K porážce Mainzu pochopitelně přispěl nezastavitelný Silas Wamangituka, jenž po parádním úniku skóroval počtvrté v řadě a vylepšil osobní sezonní statistiku na jedenáct gólů.

Přitom ofenzivním tahnouem "Švábů” po návratu do Bundesligy měl být původně Nicolás González, který se výraznou měrou podepsal pod loňský postup Stuttgartu. Agentince však zkraje ročníku i v průběhu podzimu přibrzdila zranění, a přestože se gólově dokázal prosadit již šestkrát, zůstává ve stínu Wamangituky.

Kvalita bundesligového nováčka nicméně nespočívá jen v příspěvku dvou ofenzivních es. Brilantní výkony si z druhé ligy přenesl také Wataru Endo. Japonský defenzivně laděný středopolař vévodí celé soutěži ve statistikách podstoupených i vyhraných soubojů, vysoká čísla si drží též v počtu provedených presinků. Endo patří bez přehánění mezi špičkové defenzivní záložníky Bundesligy a s Wamangitukou soupeří o trofej pro nejlepšího hráče a zároroveń největšího překvapení v dresu Stuttgartu.

VfB pak ve svých řadách disponuje hráčem s dost možná nejlepšími centry (snad jen Joshua Kimmich dokáže vymyslet lepší pasy). Borna Sosa vyniká v rozestavení Švábů jakožto levý wingback, odkud má dostatek prostoru k produkci přihrávek vzduchem svou excelentní levačkou. Díky chorvatskému obránci se tak v pátek mohl z gólu radovat Sasa Kalajdzic. Podobný servis předložil Sosa v sezoně již čtyřikrát.

Kádr Stuttgartu vypadá na nováčka velmi vyváženě - například obranu řídí stoper Marc-Oliver Kempf, spolehlivé výkony odvádí též brankář Gregor Kobel. Pokud trenér Pellegrino Matarazzo ještě zapracuje na defenzivní činnosti (Kobel si proti Mainzu připsal teprve druhé čisté konto v sezoně) a již nastíněných výsledcích na domácím stadionu, tak kdoví, třeba na podzim uvidíme Šváby v pohárové Evropě.

O návratu Pála Dárdaie

Čtyřiačtyřicetiletý kouč se na lavičce Herthy ukázal po déle než rok a půl trvající přestávce a hned v prvním utkání předvedl, že změn se nebojí. Proti Frankfurtu se do základní sestavy vrátili hráči, s nimiž Dárdai rád pracoval již v minulosti. Mezi třemi tyčemi tak Alexandera Schwolowa nahradil brankář Rune Jarstein, především k nelibosti slovenských příznivců berlínského klubu se zase na pravém kraji obrany místo Petera Pekaríka představil Lukas Klünter. On i Jarstein zasáhli podobně jako argentinský středopolař Santiago Ascacíbar do probíhající bundesligové sezony vůbec poprvé.

Přesun na lavici náhradníků však neminul ani Omara Aldereteho či českého reprezentanta Vladimíra Daridu. Díky jeho absenci převzal Mattéo Guendouzi roli čisté "desítky” a v útoku dostal důvěru Krzysztof Piątek.

Dárdai vyrukoval na Eintracht se zprvu zajímavým systémem, v němž spoléhal především na pracou stranu. Zatímco mladičký levý bek Luca Netz operoval dost vysoko, jeho protějšek napravo Klünter působil mnohem blíže ke středním obráncům. Od Klüntera pokračovaly akce Herthy po lajně přes Lukebakia, který následně předával míč Ascacíbarovi, načež došla řada na Guendouziho. Alternativu představovaly dlouhé nákopy za obranu na rozběhnutého Piąteka.

Plán "Staré dámy” měl nicméně spíše jepičí život. Již v průběhu první půle se na straně Herthy kupily problémy s napadáním Frankfurtu, naopak presink hostů se jevil jako neúčelný. Jarstein sice dlouho držel Dárdaiovu družinu nad vodou (od magazínu Kicker si vysloužil nominaci do jedenáctky kola) a Piątek dokonce poslal Herthu do vedení. Závěrečné tažení domácích nicméně znamenalo pro maďarského stratéga zklamání. Dárdai naznačil možnosti, ještě ale musí zabrat.

O ambicích Vlků

Když v roce 2015 završil Wolfsburg sezonu na druhém místě, zdálo se, že v automobilovém městě by mohlo vyrůst nové silné mužstvo. Jenže hned za další dva roky bránili "Vlci” prvoligovou příslušnost až v baráži, což si poté ještě jednou zopakovali. Směrem vzhůru se VfL znovu vydal až pod vedením Bruna Labbadii, jeho následovník Oliver Glasner pak hodlá zeleno-bílé posunout ještě výš.

Ačkoliv měl Glasner výtky k letnímu přestupovému období, nyní si musí dvě předsezonní posily pochvalovat. Jaký to byl rozdíl, když Maxence Lacroix absentoval a jeho místo ve středu obrany zaujal na chyby háklivý Marin Pongračić. Lacroix naopak ideálně doplňuje zkušeného Johna Brookse, v mnoha ohledech jej dokonce převyšuje. Také Ridle Baku se po příchodu z Mainzu rychle zabydlel v sestavě VfL a dokonce má za sebou premiérový start v německé reprezentaci. Podle potřeby jej navíc Glasner může využít na pravém kraji obrany nebo zálohy.

Vedle pravidelného střeleckého příspěvku Wouta Weghorsta se do skvělé formy rozehrál křídelník Renato Steffen. Stálici ve středu pole představuje kapitán Maxi Arnold, Koen Casteels je zase dle mnohých po Manuelu Neuerovi nejlepším gólmanem Bundesligy (ne-li lepším než brankář Bayernu). Suma sumárum: Wolfsburg se třemi výhrami za sebou zaslouženě vydrápal na třetí místo a vzhledem k výkyvům konkurence se klidně může po šesti letech opět probojovat do Ligy mistrů.

O hříšnících

Před nějakým časem pobavil Německo Breel Embolo, který trapným způsobem porušil koronavirová opatření. Nyní řeší podobně bizarní příběh také Bayern, neboť v sobotu vyšlo najevo, že záložník Mnichovanů Corentin Tolisso se taktéž provinil proti zavedeným restrikcím. Výkonný ředitel bavorského klubu Karl-Heinz Rummenigge oznámil, že francouzský fotbalista dostal od svého zaměstnavatele tučnou pokutu, která poputuje na charitativní účely.

Embolův nepovedený únik z ilegálního večírku sice vyvolal úsměr na tváři, nicméně Tolisso jeho počin ještě překonal. Zatímco útočník Mönchengladbachu se provinil účastní na party, tedy pro fotbalistu relativně běžným způsobem, Tolisso porušil pravidla tím, že své tělo ozdobil novou kérkou. A aby toho nebylo málo, stejně se prohřešil též Matheus Cunha z berlínské Herthy. Přesto Brazilec nechyběl v jedenáctce Staré dámy pro duel s Frankfurtem (finanční sankce jej ale taktéž nemine). Naopak Tolisso se na výhře Bayernu nad Hoffenheimem nepodílel a absentovat bude též v příštím kole.

Tolisso i Cunha vyšli z celého incidentu ještě dobře. Bundesligové mančafty jsou totiž obecně na porušování restrikcí háklivé, zejména co se tetování týče. Své o tom ví uruguayský zadák Guillermo Varela, který se i přes zákaz Frankfurtu nechal před třemi lety potetovat, načež se mu do těla dostala infekce. Eintracht se s Varelou nepáral a jeho hostování z Manchesteru United předčasně ukončil. U Tolissa a Cunhy vyloučení z mužstva nehrozí, i tak pokuta od klubu zřejmě nemile zatíží jejich osobní rozpočet.

O pálícím Guidovi

Když působil v Schalke, zůstával často za očekáváním nebo trávil mnoho času na marodce. Jakmile se ale zdráv vrátil do 2. Bundesligy, už to Guido Burgstallerovi začalo zase pálit ostrými. V St. Pauli sice taktéž zpočátku bojoval se zdravotními problémy, kvůli nimž vynechal většinu podzimu, avšak rok 2021 započal rakouský útočník parádně. Burgstaller se trefil v každém z posledních čtyř utkání a má velký podíl na tom, že se hamburský celek po poslední výhře v Heidenheimu vydrápal nad pásmo sestupu.

Je to trochu ironie osudu. Zrovna, když by Schalke ve svých řadách uvítalo kanonýra, který by sázel jeden gól za druhým, zůstává Burgstaller fit a ve formě, bohužel pro "Königsblauen” mimo Gelsenkirchen. Na druhou stranu dostal v nejvyšší soutěži mnoho příležitostí, ovšem nikdy (i vinou zranění) zcela neprokázal, že by mohl být pro hornický klub oporou. Burgstaller je zkrátka prototypem druholigového kanonýra - předvedl to již v Norimberku a snaží se to ukázat i nyní v St. Pauli. Po všech peripetiích ale nelze sympatickému Rakušanovi, v němž dřímají prvky komika, nepřát úspěch.

O vychladlých Ďáblech

Již třetí ročník v řadě tráví 1. FC Kaiserslautern ve třetí lize, přičemž jeho příznivci stejně dlouho dychtí po návratu do 2. Bundesligy a případném pokračování až mezi elitu. Jenže mančaft ze spolkové země Porýní-Falc strádá čím dál víc. Místo o postup bojují "Roten Teufel” o udržení, a byť se zatím drží na nesestupové šestnácté příčce, jejich klesající forma vyvolává rozpaky.

Není třeba zde hovořit o dlouholetých problémech Rudých ďáblů, které ostatně již jeden článek na Eurofotbalu dopodrobna rozebírá. Pro naše potřeby jsou důležité aktuální informace o dění na kultovním Betzenbergu. S Kaiserslauternem se po sobotní porážce s Wiesbadenem rozloučil kouč Jeff Saibene. Ten za více než dvacet zápasů slavil s Roten Teufel vítězství pouze třikrát a vyhazovu se nemůže příliš divit. Podstatné však je, že "Lautern” místo hledání světla na konci tunelu zabředává do větší a větší tmy. Člověk snad raději ani nechce pomyslet, co by se s dvojnásobným mistrem Německa z 90. let mohlo stát v případě pádu do Regionalligy.