Podivná smrt FA Cupu

07.01.2011, 13:00
Názory a komentáře
Nejstarší fotbalová soutěž na světě přišla o své kouzlo. V roce 2000 se Manchester United dobrovolně vzdal obhajoby tohoto poháru. Dokonce ani pro fandy menších klubů nejsou zápasy FA Cupu takovým svátkem jako předtím. Co je příčinou jeho úpadku?


Tento článek je shrnutím stejnojmenné kapitoly z knihy Why England Lose & Other Curious Football Phenomena Explained. Sportovní ekonom Stefan Szymanski a žurnalista Simon Kuper nasbírali velké množství statistických dat a pokusili se racionálním způsobem zodpovědět zajímavé fotbalové otázky. Kromě anglické reprezentace se věnují například přestupové politice Lyonu, ideálnímu zahrávání pokutových kopů, neschopnosti Londýna vyhrát PMEZ/Ligu mistrů nebo nárůstu počtu fandů Chelsea po příchodu Abramoviče.

V roce 1871, kdy FA Cup vznikl, byl anglickým národním sportem jednoznačně kriket. Fotbalových klubů existovalo jen 50, mnoho z nich bylo založeno hráči kriketu, kteří se chtěli bavit i v zimě. Zakladatel poháru Charles Alcock se o rok dříve zasloužil o první neoficiální mezinárodní zápas, v němž se Anglie střetla se Skotskem. Alcock si při tvorbě FA Cupu vzpomněl na svá léta ve škole Harrow, kde se setkal s vyřazovacím formátem, jenž dává šanci slabšímu týmu porazit favorita.

FA Cup si rychle vydobyl vysokou prestiž a fotbalových klubů začalo přibývat jako hub po dešti. Pracující třída si našla výbornou zábavu, jež na rozdíl od kriketových zápasů netrvá několik dní. Kluby v 80. letech 19. století hrály několik pohárů najednou. Tento systém měl velkou nevýhodu v tom, že při brzkém vypadnutí z vyřazovacích soutěží kluby finančně strádaly. William McGregor z Aston Villy navrhl dát fotbalovému chaosu pevný řád, a tak v roce 1888 vznikla anglická fotbalová liga.

Ve většině zemí se ligová soutěž stala oblíbenější než domácí pohár. V Anglii však zápasy FA Cupu měly po více než století výsadní postavení. Autoři této případové studie toto tvrzení potvrdili následující metodou − pokud se v FA Cupu střetnou dva týmy ze stejné soutěže, tak porovnáním návštěvností mezi pohárovým a ligovým utkáním zjistíme, jak je vyřazovací soutěž populární.

Analýza dat ukázala, že FA Cup skutečně měl své kouzlo. Uváděn je příklad ze sezony 1976-77, kdy 45 pohárových utkání mezi týmy ze stejné ligy přilákalo o 30 % více diváků než stejné zápasy v lize. Platilo to i v případě, kdy se v potaz braly pouze pohárové zápasy předcházející čtvrtfinále. Ve čtvrté lize na utkání Cambridge United s Colchesterem United přišlo 3 036 diváků, o tři měsíce později se stejní soupeři potkali v poháru a návštěva překročila pět tisíc. Tento jev platil i v nejvyšší soutěži, na pohárové střetnutí mezi Evertonem a Stoke našlo cestu 32 952 diváků, o deset tisíc více než na jejich ligové klání. Nejednalo se o žádné výjimky, kluby se tehdy skutečně mohly spolehnout na to, že FA Cup přitáhne na stadiony vysoké návštěvy.

První náznak změny lze vysledovat v ročníku 1989-90, kdy převaha poháru nad ekvivalentními ligovými zápasy poprvé od 70. let klesla pod 30 %. Následně si pohár několik roků udržoval 25% vedení, ale v letech 1994 až 1998 došlo k prudkému propadu. V sezoně, kdy Arsenal získal FA Cup díky výhře nad Newcastlem United, poprvé návštěvnost na pohárových utkáních klesla pod ligové zápasy, konkrétně na 96 %.

V tomto století se průměrná návštěvnost FA Cupu ve zkoumaných zápasech pohybuje mezi 80 a 90 %. V jednotlivých případech může být tento rozdíl i výraznější. Například v lednu 2007 pouze 24 426 diváků navštívilo pohárový zápas mezi Evertonem a Blackburnem, zatímco na zápas těchto soupeřů v Premier League jich přišlo 35 593. Ve stejné sezoně při ligovém utkání Bradfordu City s Crewe Alexandra zaznamenali domácí dvojnásobnou návštěvu než při FA Cupu. Pouze při střetnutích týmů z League Two se FA Cup v otázce diváckých návštěv udržel na přibližně stejné úrovni jako liga. V Premier League se to děje pouze u těch největších týmů, ale to je způsobeno tím, že mají vyprodáno na všech zápasech. Lze předpokládat, že při hypotetické neomezené kapacitě stadionu by více lidí chodilo na ligu.

FA Cup se stává oproti lize podřadnou soutěží. Něco ze své prestiže ztratil také pro kluby z nižších lig. Autoři tvrdí, že vinit z tohoto stavu pouze Premier League by bylo příliš zjednodušující. Je třeba jít dále do minulosti a podívat se na širší souvislosti. V sezoně 1948-49 se v Anglii prodalo 41 milionů vstupenek na fotbal. V 50. letech došlo ke zvýšení příjmů a lidé si našli nové druhy zábavy jako televizi nebo dovolené v zahraničí. Kluby zanedbávaly starost o fanoušky, přišla éra hooligans a mnoho příznivců přestalo chodit na stadiony. V ročníku 1985-86, jenž následoval po bruselské tragédii, bylo prodáno pouze 16 milionů lístků.

Podmínky pro fotbal nebyly ideální - vysoká nezaměstnanost, zvyšující se ceny vstupenek, vyřazení anglických klubů z evropských soutěží, odchody nejlepších hráčů do zahraničí, apod. Přesto v letech 1986 až 1992, tedy ještě před vznikem Premier League, návštěvnost na stadionech pravidelně každým rokem rostla. Fotbal stejně jako ostatní sporty přišel na to, že živé televizní přenosy mohou být prospěšné. Velké kluby si uvědomily, že televize jim přinese bohatství. Ještě bylo nutné po Taylorově zprávě zrušit na stadionech místa na stání, poté mohlo dojít ke vzniku Premier League.

Televizní stanice Sky si všimla vysoké poptávky po fotbale v televizi a vsadila na to, že tento trend bude pokračovat. Vlastníci klubů se báli, že lidé přestanou chodit na stadiony úplně. Opak se stal pravdou. Televize lidem ukázala, že fotbal může být skvělou zábavou. Představy veřejnosti o krveprolívání na stadionech se staly minulostí. Rupert Murdoch potřeboval nalákat diváky k nákupu jeho televizního balíčku, a tak Premier League získala skvělou reklamu. Ve stejném roce se zrodilo její televizní dvojče Liga mistrů. Fotbal začal být znovu sexy a lidé se vrátili na stadiony. V dnešní době se v Anglii ročně prodává kolem 30 milionů vstupenek na zápasy. A to přes to, že cena lístků se od poloviny 80. let, kdy se na fotbal chodilo za 2,5 libry, mnohonásobně vzrostla.

Zatímco televize pomohla oživit ligový fotbal, FA Cupu se stala osudnou. Jeho finále dříve bývalo jednou z televizních událostí roku, tento zápas byl vysílán zároveň na BBC a ITV1. Kromě něj byly živě přenášeny pouze zápasy reprezentace a anglických klubů v evropských pohárech. Přímé přenosy z anglické ligové soutěže začaly být divákům nabízeny až od roku 1983. Liga si vybudovala pevnou pozici v televizním vysílání a s nástupem Premier League se navíc stala velmi atraktivním produktem. FA Cup zůstal věrný BBC a začal působit staromódním dojmem.

Diváci na stadionech i u obrazovek s napětím čekají na vítězství Davida nad Goliášem. Pokud za něj považujeme výhru týmu působícího minimálně o dvě soutěže níže než soupeř, tak zjišťujeme, že k němu už nedochází tak často. V 70. letech průměrně došlo ke 4 vítězstvím fotbalových trpaslíků ročně, na konci 90. let se toto číslo snížilo na polovinu. Čím to? Rozdíl v bohatství mezi soutěžemi se výrazně zvýšil a velké kluby vykoupily ty nejlepší hráče. V 50. letech utrácely kluby z první ligy průměrně dvakrát více než ty ze čtvrté soutěže. Ke konci 90. let tento rozdíl představoval už více než 12krát vyšší částku.

FA se pokusila pohár resuscitovat penězi, ale vidina 2 milionů liber za vítězství ve finále klubům z Premier League nestačí. Pro představu: poslední tým tabulky Portsmouth dostal v minulé sezoně pouze od televizních společností 31,8 milionů liber. Postup do Evropské ligy už také dávno není velkým lákadlem. Není divu, že týmy nasazují do pohárových zápasů oslabené sestavy. FA Cup se stal neatraktivním pro samotné kluby stejně tak, jako ztratil oblibu fanoušků.

Szymanski a Kuper připomínají, že britské tradice nejsou věčné. Používají analogii s vánočním projevem královny. V roce 1987 jej sledovalo 28 milionů Britů. O dvacet let později tento počet klesl na 7,5 milionů. FA Cup je na tom podobně a také už ho neobklopuje taková aura, kterou dříve míval. Jeho milovníkům se to nemusí líbit, ale nic s tím nenadělají. Zdá se, že Rupertu Murdochovi se podařilo vytvořit novou britskou tradici.

Autor: Martin Hájek

Komentáře (594)

Komentáře k článku naleznete zde.

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce.

Registrace nového uživatele