Představení účastníků ME 2016 - Španělsko
Zaujalo nás
Dvojnásobný šampion Evropy, mistr světa z roku 2010, jasný hegemon klubového fotbalu... a přes to všechno až třetí největší favorit nadcházejícího Eura. Dominanci Španělů z posledních let učinilo rázně přítrž brazilské mistrovství, jenže co teď? Šlo o jednorázový výpadek, anebo jsme opravdu svědky španělského ústupu ze slávy? Více nám napoví francouzský šampionát, kde chce kouč Vicente del Bosque završit bezprecedentní zlatý hattrick.
Kdekdo po španělském fiasku zpřed dvou let očekával alespoň přirozenou přestavbu kádru vstříc nastupující generaci. Del Bosque však podle všeho není tím pravým, kdo by si na podobnou (r)evoluci troufal, a došel nanejvýše do půli cesty. Znovu se tak dočkáme starých známých tváří a zavedené základní sestavy, přičemž nominaci sice doplňuje několik turnajových nováčků, jenže i ti jsou svým způsobem neobvyklí.
Zatímco jiné země naříkaly nad každou ztrátou jednotlivce, Španělé mohli adepty na nominaci přehrabovat vidlemi. Reprezentační pozvánka nakonec minula takové hráče jako Javi Martínez, Juan Bernat, Nacho Monreal, Gabi, Saúl Ňíguez, Santi Cazorla, Isco, Vitolo, Fernando Torres, Paco Alcácer či Diego Costa. Stejný osud málem potkal i Héctora Bellerína, jenž se nakonec dostal do konečné třiadvacítky jen kvůli zranění Daniho Carvajala. S nadsázkou lze říci, že Španělé by mohli složit rovnou dva výběry a kvalitativní rozdíl byste mezi nimi ani nerozeznali...
Je až s podivem, jak dlouho Španělé čekali na jakýkoli větší úspěch na poli světového reprezentačního fotbalu. Jakkoli kluby jako Barcelona či Real Madrid pravidelně ovládaly (a dodnes ovládají) evropská kolbiště, dohromady to v národních barvách nikdy pořádně nefungovalo... Tedy až donedávna.
Vezměme však historii španělské kopané hezky popořádku. Její fotbalová federace vznikla v roce 1913, přičemž o sedm let později se národní celek představil na OH 1920 v Antverpách a hned byl stříbrný. Nebyl to dokonce jediný úspěch této doby. Rok po vzniku ligové soutěže (1928) se Španělsko stalo vůbec prvním týmem, který dokázal porazit celek z Britských ostrovů. Anglie tehdy v Madridu prohrála dramaticky 3:4! Vše se rozvíjelo tak slibně. První start na MS 1934 pak začal výhrou nad Brazílií a skončil prohrou s Itálií.
Pak přišel na řadu rozvoj klubového fotbalu, kde role hlavních hvězd plnili především hráči ze zahraničí. V době velké slávy Realu Madrid a jeho pětileté hegemonie v úvodních ročnících Poháru Mistrů šířili opojení Bílým baletem hlavně Argentinec Alfredo di Stefano či maďarský kouzelník Ferenc Puskás. Po neúspěchu na MS 1962 netrvalo dlouho a padlo rozhodnutí zákazu startů cizinců v domácí lize. Ovoce to přineslo až nečekaně rychle. Hned v roce 1964 totiž Španělé slavně ovládli domácí mistrovství Evropy díky finálové výhře 2:1 nad Sovětským svazem, které přihlíželo 120 tisíc diváků.
Osmnáct let nato se hrálo opět ve Španělsku, tentokráte mistrovství světa. Postup ze skupiny byl očekávaný, ovšem pořádně vydřený. Remízu s Hondurasem a prohru se Severním Irskem zachránil až triumf nad Jugoslávií. Jenže dál to už stejně nešlo: ve druhé fázi skončila La Furia Roja poslední. O čtyři roky později skončila španělská ekipa ve čtvrtfinále, na penalty ji zastavila Belgie. MS 1994 — smolné vyřazení od Italů, 1998 — vypadnutí hned v základní skupině na příštím Euru. Celou černou dvacetiletku pak podtrhlo neúspěšné čtvrtfinále 2002 s domácí Jižní Koreou, jakkoli se tehdy Španělé mohli cítit právem rozhořčení.
Když Španělé vyhořeli i na portugalském Euru a světový šampionát v Německu jim přinesl pouze osmifinálovou účast, zdálo se, že šňůra neúspěchů se bude táhnout snad věčně. O to silnější byl šok, když Španělé ovládli v roce 2008 mistrovství Evropy. A jakmile si reprezentanti větší části Pyrenejského ostrova přičichli k úspěchu, nic je nedokázalo zastavit ani na dalších velkých fotbalových podnicích. Na MS v Jižní Africe sice herně neoslnili a prohráli hned svůj první zápas ve skupině, ovšem jednou výhrou 1:0 za druhou se nakonec svědomitě prokousali až do historického finále s Nizozemskem. Na vítězný gól Andrése Iniesty v prodloužení se už nikdy nezapomene, Španělsko se poprvé stalo mistrem světa!
Aby toho nebylo málo, ovládli úřadující světoví i evropští šampioni také následné EURO 2012 v Polsku a na Ukrajině. O brazilském fiasku již padlo vše podstatné výše, a tak přejděme k současnosti. Ve Francii čeká Španěly nový úkol: být první zemí Evropy, která dokáže triumfovat na kontinentálním šampionátu potřetí za sebou.
Kvalifikaci s osmi výhrami za sebou a suverénní opanování 'slovenské' skupiny C nelze v konečném součtu hodnotit jinak než pozitivně, jenže ona to od Del Bosqueho družiny žádná hitparáda nebyla. Ohromnou pochvalu si zaslouží pouze španělská defenziva, která po úvodních dvou kolech již ani jednou neinkasovala, a tak Španělům hned ve čtyřech případech stačila k zisku tří bodů jediná vstřelená branka. Je tak docela symbolické, že z třiadvaceti vstřelených branek se téměř o celou polovinu (11) postarali hráči, kteří se nakonec do Francie nepodívají, včetně nejlepšího kvalifikačního střelce Paca Alcácera.
I letošní příprava proti Itálii s Rumunskem přinesla neuspokojivé remízy chudé na góly a čím dál větší obavy před blížícím se mistrovstvím. Až květnové triumfy nad Bosnou a Hercegovinou (3:1) spolu s Jižní Koreou (6:1) vlily příznivcům španělského fotbalu trochu krve do žil a lze očekávat, že na tom již nic nezmění ani úterní generálka na Euro proti Gruzii.
Nikdy není jednoduché navázat na úspěch svého předchůdce, ovšem Vicente del Bosque se tomuto tlaku s trochou nadsázky přímo vysmál do tváře. Poté, co v roce 2008 převzal po Luisi Aragonésovi čerstvé mistry Evropy, totiž dosáhl na úspěch ještě nesrovnatelně vyšší — dovedl Španělsko k titulu světovému, prvnímu v národní historii. A jako by to stále nestačilo, Španělé pak pod vedením kníratého kouče zvládli obhájit i evropský trůn...
Pětašedesátiletý Del Bosque, jenž se od února 2011 může pyšnit titulem Markýze za své mimořádné zásluhy v oblasti sportu, byl svého času defenzivním záložníkem. Podporuje tak teorii, že nejlepší trenérské talenty se ve fotbale projevují právě z této pozice. Jako hráč spojil své služby takřka výhradně s Realem Madrid. Vyjma tří ročních hostování strávil rodák ze Salamancy u Merengues celou svou čtrnáctiletou kariéru. Dohromady tak v Realu vyhrál pět ligových titulů, čtyři domácí poháry a osmnáctkrát nakoukl i do reprezentace.
I poté, co přešel z hráčské lavice na tu trenérskou, pokračoval Del Bosque v zázemí Bílého baletu. Své první krůčky si odbyl v Castille, tedy B-týmu Realu, a v roce 1994 poprvé alespoň nakrátko stanul i na postu trenéra prvního týmu, když zaskakoval za vyhozeného kouče Flora. O pět let později již dostal práci v Realu na plný úvazek a vedení klubového giganta svého rozhodnutí nemohlo litovat. Hned v první sezoně vyhrál del Bosqueho tým Ligu mistrů, následně přidal dva ligové tituly, znovu prestižní milionářskou soutěž, španělský i evropský Superpohár a vše završil ještě ziskem poháru Interkontinentálního. Stačily mu k tomu čtyři roky.
Po kratičkém výstřelku na lavičce istanbulského Besiktase se pak pětašedesátiletý kouč s knírkem, který si udržoval ještě coby hráč, dostal ke kormidlu španělské reprezentace. Svého poslání se zhostil mistrně a všichni příznivci La Furia Roja mohou s napětím očekávat, zda už nyní legendární úspěchy dokáže ještě vyšperkovat. Všeobecně se očekává, že se Del Bosque s národním výběrem po letošním šampionátu definitivně rozloučí — ať už na vrcholu, nebo neslavně.
Tuto legendu Barcelony a vůbec celého španělského fotbalu netřeba sáhodlouze představovat: Iniesta je zkrátka jen jeden. Přejděme tak raději rovnou k rekapitulaci jeho bohaté kariéry, neboť — aniž bychom chtěli malovat čerta na zeď — je klidně možné, že tohoto dvaatřicetiletého míčového kouzelníka uvidíme letos na velkém turnaji naposledy.
Když měl Pep Guardiola ještě jako hráč Barcelony šanci vidět vůbec poprvé mladého Andrése Iniestu, jen udiveně prohlásil: "Ten kluk čte hru líp než já." Od té doby již sice uplynulo bezmála patnáct let, avšak u štíhlého středopolaře se za tu dobu vůbec nic nezměnilo a stejně tak zůstalo u Guardiolova názoru. Úspěšný kouč Barcelony či mnichovského Bayernu s odstupem přiznal, že právě Iniesta byl svým přístupem, chováním a schopnostmi jeho nejoblíbenějším hráčem ze všech členů katalánského velkoklubu.
Kdybychom chtěli Iniestu charakterizovat některým konkrétním momentem, jistě každému vytane na mysl jeho slavný gól ve finále mistrovství světa, jímž v 116. minutě zařídil Španělsku vůbec první světové zlato. Tento už tak nezapomenutelný milník Iniesta ještě umocnil následnou oslavou, v níž vzdal hold svému blízkému příteli a kapitánu barcelonského Espanyolu, Danimu Jarquemu, jenž rok předtím zemřel na náhlou zástavu srdce. "Dani Jarque: Siempre con Nosotros" (v překladu navždy s námi), tak zněl Iniestův bezprostřední vzkaz stamilionům diváků po celém světě, kteří sledovali finále v Jižní Africe.
Už tak populární hráč se přes noc proměnil v nefalšovanou modlu. Dokonce i fanoušci úhlavních rivalů Espanyolu či Realu Madrid jej mají rádi a dovedou jej ocenit potleskem, kdykoli se objeví na jejich stadionu. Iniesta se stal tím, kdo spojil nesourodé Španělsko a alespoň jej nakrátko přiblížil k čemusi, co bylo podobné národní identitě. A to na sebe ani nemusel nijak upozorňovat. Pomozme si do třetice postřehem Pepa Guardioly: "Nebarví si vlasy, nenosí náušnice, nemá tetování." Iniesta je jednoduše tak všední, až je vlastně nevšední.
Pak přišlo na řadu mistrovství v Polsku a na Ukrajině. Evropští i světoví šampioni již nebyli tak přímočaří jako na předchozích dvou turnajích a jejich hra nekonečných přihrávek bez řádného zakončení ubíjela leckterého fanouška. La Roja začínala být na Iniestově kreativitě rozložit zataženou obranu soupeře takřka závislá a nutno dodat, že Don Andrés opět nezklamal. Španělé sbírali jedno vítězství za druhým, slavně obhájili titul svým vůbec nejlepším výkonem turnaje ve finálovém zápase s Italy a Iniesta obdržel po právu ocenění nejlepšího hráče šampionátu.
Právě šampionát z roku 2012 přinesl dvě ikonické fotografie, jež Iniestův herní styl dokonale vystihují. Nejprve jej čočky fotoaparátů zachytily v obklopení italské defenzivy, pak se totéž opakovalo i v případě Chorvatska. Zatímco barcelonský styl zvaný "tiki-taka" spočívá předně v rychlých narážečkách na jeden dotyk, Iniesta balon pravidelně přidrží, naláká na sebe pozornost hráčů soupeře a přihrávku pošle až v ten nejlepší možný moment. "Když má míč Andrés, jako by se všechno okolo zastavilo. Jako by kamera přešla do režimu zpomaleného záběru," poznamenal jednou trefně útočník Fernando Torres.
Pomalu, ale jistě se dostáváme k současnosti. Na začátku letošní sezony si Don Andrés vysloužil od svých klubových kolegů kapitánskou pásku a dovedl Barcelonu k obhajobě domácí soutěže i ligového poháru. S neuvěřitelným počtem třiceti trofejí na kontě se tak stal vůbec nejúspěšnějším Španělem v historii.
Když Barcelona rozdrtila Real Madrid na jeho vlastním stadionu 4:0, označil kouč Luis Enrique svého kapitána za 'světové dědictví'. Arda Turan či Aaron Ramsey právě Iniestu označili za svůj idol. "Bývám kritizovaný za to, že dávám málo gólů, ale vždycky v reakci na to jako příklad uvedu Iniestu. Když vidíte, co na hřišti předvádí, tak vám musí dojít, že to prostě není jenom o gólech," vysvětluje turecký kapitán. "Vždycky jsem se cítil provinile, když jsem proti němu nastoupil a fauloval jej. Možná právě proto mě nakonec Barcelona koupila..."
Mimochodem, Don Andrés je jediným hráčem v historii, jenž obdržel ocenění muže zápasu ve finále mistrovství světa, Evropy i Ligy mistrů. Přesto si před několika týdny bývalý fotbalista a nyní komentátor Jamie Carragher posteskl, že i jako jeden z nejlepších hráčů na světě je Iniesta tak trochu podceňovaný. Důvodů je k tomu hned několik: v konkurenci Lionela Messiho a Cristiana Ronalda útlý středopolař nikdy nezískal Zlatý míč a navíc byl po drtivou většinu své kariéry úzce spojován ve dvojici s další barcelonskou legendou Xavim.
Svůj poslední zápas letošní klubové sezony odehrál Iniesta ve finále Copa del Rey proti Seville. Šlo o jeho jubilejní sedmistý start za klub a reprezentaci dohromady, v němž Barcelona nakonec triumfovala po tvrdém boji až v prodloužení, přestože se musela více než polovinu zápasu potýkat s početní nevýhodou. Můžete hádat třikrát, kdo byl vyhlášen mužem zápasu... "Je v životní formě," poznamenává Del Bosque a nelze s ním nesouhlasit. Jestli Španělé na Euru znovu uspějí, Andrés Iniesta na tom bude mít dozajista ohromný podíl.
Je nanejvýš nezvyklé, aby hráčem na prahu slávy byl pětatřicetiletý harcovník, jenže Aritz Aduriz je zkrátka nezvyklý hráč s nezvykle vystupňovanou kariérou. Zatímco jiní hráli odmalička jen fotbal, mladý Aritz surfoval, jezdil na snowboardu, lezl po horách a lyžoval tak dobře, že v devíti letech skončil na španělském běžkařském mistrovství na druhém místě. Přesto i nadále tíhl k honbě za kulatým nesmyslem, a to k nevoli vlastních rodičů. "Jsem tvrdohlavý," připouští střelec baskického Athleticu.
Přesto je od pouhé tvrdohlavosti pořád velký kus cesty k tomu, aby se útočník, jenž Španělsko reprezentoval pouhých patnáct minut v roce 2010 proti Litvě, stal letos miláčkem celé země, která jej jednohlasně tlačila do nominace na šampionát tak dlouho, až i takový konzervativec jako Vicente del Bosque povolil. "Nevybíráme si hráče podle toho, kdo je zrovna u lidí populární, jenže když všichni křičí 'Aduriz, Aduriz, Aduriz', máme rozhodně o čem přemýšlet a nebudeme předstírat, že jsme chytřejší než všichni ostatní," prohlásil dlouholetý kouč španělské reprezentace.
Adurizova nezdolnost může vysvětlovat také to, že jej Athletic dvakrát propustil ze svých služeb, protože jej nepovažoval za dostatečně dobrého, a přesto se Aduriz stal jeho nejdůležitějším hráčem, který si letos mohl užívat pravidelné ovace vestoje a špičkových třicet šest gólů na kontě. Celkem španělský forvard v letošní sezoně nastoupil do třiapadesáti utkání, během nichž strávil na trávníku více než 4300 minut. To vše ve věku pětatřiceti let.
Jako by Aritz Aduriz nestárnul, ale mládnul: s každou sezonou se totiž paradoxně zlepšuje. "Věk je jenom číslo," prohlásil sám s úsměvem a je živoucím příkladem pravdivosti tohoto známého bonmotu.
Když v létě 2012 přišel do Bilbaa ke své třetí štaci, měl za sebou z předešlé sezony ve Valencii nastřádáno sedm ligových branek. O rok předtím jich bylo deset, během působení v Mallorce dvanáct a jedenáct a ještě dříve si právě v Athleticu připsal devět, šest a znovu pouze šest zásahů. Přicházel jako jednatřicetiletý mazák, zdánlivě za zenitem, pouhé doplnění kádru. Co však následovalo, muselo vyrazit dech i těm největším optimistům. Adurizovy každoroční gólové statistiky od té chvíle činí 14, 16, 18 a letos 20 ligových tref. Jak vtipně poznamenal novinář Guardianu Sid Lowe, Aritz Aduriz je fotbalový Benjamin Button.
"Něco takového jsem ještě neviděl, nikdy v životě," hledá slova trenér Athleticu Ernesto Valverde. "Normálně byste si řekli: 'Má pětatřicet, musí už jít s výkony dolů', jenže pak se na něj podíváte a nechcete, aby letošní sezona končila. Je neuvěřitelný. U hráče v poli jsem něco takového nikdy neviděl, už mi u něj dochází zásoba přídavných jmen."
Z Adurize se stal fenomén. Del Bosque jej označil za "jedinečný úkaz, unikát", Roberto Soldado zase odbyl dotaz na vlastní šance dostat se do reprezentace slovy: "Říct něco takového by byl nedostatek respektu vůči Adurizovi." Iker Muniain o svém klubovém spoluhráči pobaveně pronesl, že "snad musí brát nějaký kouzelný lektvar."
Celé toho dobrodružství se přitom nerodilo lehce. Když mladý Aritz přemluvil rodiče, dostal se přes lokální celky jako Antiguoko s Aurrerá de Vitoria až do mládežnického výběru Athleticu, kde započal jeho vztah s baskickým velkoklubem. Ne vždy to byl vztah jednoduchý, neboť hned dvakrát musel Aduriz jeho řady nedobrovolně opustit. Pokaždé se však vrátil a do třetice všeho dobrého již nejspíše v klubu svého srdce celou kariéru i završí.
"Lidé tvrdí, že schopnost střílet góly máte vrozenou, ale to není tak jisté," věří Aduriz. "Ve fotbale se stejně jako v životě dle mého neustále učíte něčemu novému. Vždycky jsem se vyvíjel o něco později." Poslední léta mu dávají jasně za pravdu, Aduriz je stále fyzicky silný a rychlý, možná ještě víc než dříve. A hlavně si pořád vychutnává fotbal plnými doušky. "Nemám žádné tajemství. Každé ráno trénuju s radostí. S fotbalem skončím teprve tehdy, až mě přestane bavit."
Pětatřicetiletý forvard je také všeobecně známý tím, jak ohromnou hrozbu představuje ze vzduchu. Pokud jej však vnímáte ve svých představách jako čahouna, připravte se na šok: Aritz Aduriz totiž neměří ani 180 cm. Přesto jej například Xavi již dříve označil za nejlepšího hlavičkáře, jakého kdy viděl. "Gravitace pro mě platí stejně jako pro všechny ostatní," odmítá Aduriz přízvisko létajícího supermana, ovšem jeho načasování výskoku a technika zakončení je jednoduše prvotřídní. Takřka třetinu všech svých gólů v kariéře skóroval Aduriz právě hlavou.
Přičtěte si ke všemu výše zmíněnému Adurizovu letošní bilanci deseti asistencí a je rázem jasné, proč jej Del Bosque považuje dle vlastních slov za "prototyp, jak by měl útočník vypadat". Stále sice zůstává otázkou, zda pod ním bude nyní již živoucí legenda Athleticu nastupovat v základní sestavě, ovšem kníratý kouč by byl sám proti sobě, kdyby Adurizovi nedal šanci — vždyť je zase o něco starší...
Uchopit španělský systém není tak jednoduché, jak se může zdát. Vicente del Bosque povětšinou praktikuje hybridní rozestavení mezi 4-2-3-1 a 4-3-3, typicky s důrazem na držení míče a prolínání pozic na hřišti.
Ve hvězdách je také složení základní sestavy, s níž se nejspíš během zápasů základních skupin bude přinejmenším na několika místech hýbat. Situace v brance je nadále otevřená, přestože má celý fotbalový svět jasno, že David de Gea již Ikera Casillase kvalitativně předčí. Tedy s výjimkou del Bosqueho, jenž možná i tentokrát vsadí na zkušenost gólmana Porta a jednička Manchesteru United znovu ostrouhá...
Jedinou naprostou stálicí Španělska je obranná linie. Potíž však může představovat situace, kdy ze hry vypadne jeden z dua Ramos-Piqué, neboť jejich jedinou možnou náhradou je Marc Bartra, v Barceloně až pátá nejzazší volba na stopera. V záloze mají místo jisté volně se pohybující Iniesta s defenzivním oporou Busquetsem, přičemž u zbylých pozic jen těžko odhadovat, zda v del Bosqueho hlavě zvítězí sázka na prověřené tváře (Silva, Fàbregas, Pedro), anebo aktuální forma (Koke, Thiago Alcantara, Nolito). Na hrotu pak naskočí buď mladík Álvaro Morata, nebo "mladík" Aritz Aduriz.
Kdekdo po španělském fiasku zpřed dvou let očekával alespoň přirozenou přestavbu kádru vstříc nastupující generaci. Del Bosque však podle všeho není tím pravým, kdo by si na podobnou (r)evoluci troufal, a došel nanejvýše do půli cesty. Znovu se tak dočkáme starých známých tváří a zavedené základní sestavy, přičemž nominaci sice doplňuje několik turnajových nováčků, jenže i ti jsou svým způsobem neobvyklí.
Zatímco jiné země naříkaly nad každou ztrátou jednotlivce, Španělé mohli adepty na nominaci přehrabovat vidlemi. Reprezentační pozvánka nakonec minula takové hráče jako Javi Martínez, Juan Bernat, Nacho Monreal, Gabi, Saúl Ňíguez, Santi Cazorla, Isco, Vitolo, Fernando Torres, Paco Alcácer či Diego Costa. Stejný osud málem potkal i Héctora Bellerína, jenž se nakonec dostal do konečné třiadvacítky jen kvůli zranění Daniho Carvajala. S nadsázkou lze říci, že Španělé by mohli složit rovnou dva výběry a kvalitativní rozdíl byste mezi nimi ani nerozeznali...
Historie
Je až s podivem, jak dlouho Španělé čekali na jakýkoli větší úspěch na poli světového reprezentačního fotbalu. Jakkoli kluby jako Barcelona či Real Madrid pravidelně ovládaly (a dodnes ovládají) evropská kolbiště, dohromady to v národních barvách nikdy pořádně nefungovalo... Tedy až donedávna.
Vezměme však historii španělské kopané hezky popořádku. Její fotbalová federace vznikla v roce 1913, přičemž o sedm let později se národní celek představil na OH 1920 v Antverpách a hned byl stříbrný. Nebyl to dokonce jediný úspěch této doby. Rok po vzniku ligové soutěže (1928) se Španělsko stalo vůbec prvním týmem, který dokázal porazit celek z Britských ostrovů. Anglie tehdy v Madridu prohrála dramaticky 3:4! Vše se rozvíjelo tak slibně. První start na MS 1934 pak začal výhrou nad Brazílií a skončil prohrou s Itálií.
Pak přišel na řadu rozvoj klubového fotbalu, kde role hlavních hvězd plnili především hráči ze zahraničí. V době velké slávy Realu Madrid a jeho pětileté hegemonie v úvodních ročnících Poháru Mistrů šířili opojení Bílým baletem hlavně Argentinec Alfredo di Stefano či maďarský kouzelník Ferenc Puskás. Po neúspěchu na MS 1962 netrvalo dlouho a padlo rozhodnutí zákazu startů cizinců v domácí lize. Ovoce to přineslo až nečekaně rychle. Hned v roce 1964 totiž Španělé slavně ovládli domácí mistrovství Evropy díky finálové výhře 2:1 nad Sovětským svazem, které přihlíželo 120 tisíc diváků.
Osmnáct let nato se hrálo opět ve Španělsku, tentokráte mistrovství světa. Postup ze skupiny byl očekávaný, ovšem pořádně vydřený. Remízu s Hondurasem a prohru se Severním Irskem zachránil až triumf nad Jugoslávií. Jenže dál to už stejně nešlo: ve druhé fázi skončila La Furia Roja poslední. O čtyři roky později skončila španělská ekipa ve čtvrtfinále, na penalty ji zastavila Belgie. MS 1994 — smolné vyřazení od Italů, 1998 — vypadnutí hned v základní skupině na příštím Euru. Celou černou dvacetiletku pak podtrhlo neúspěšné čtvrtfinále 2002 s domácí Jižní Koreou, jakkoli se tehdy Španělé mohli cítit právem rozhořčení.
Když Španělé vyhořeli i na portugalském Euru a světový šampionát v Německu jim přinesl pouze osmifinálovou účast, zdálo se, že šňůra neúspěchů se bude táhnout snad věčně. O to silnější byl šok, když Španělé ovládli v roce 2008 mistrovství Evropy. A jakmile si reprezentanti větší části Pyrenejského ostrova přičichli k úspěchu, nic je nedokázalo zastavit ani na dalších velkých fotbalových podnicích. Na MS v Jižní Africe sice herně neoslnili a prohráli hned svůj první zápas ve skupině, ovšem jednou výhrou 1:0 za druhou se nakonec svědomitě prokousali až do historického finále s Nizozemskem. Na vítězný gól Andrése Iniesty v prodloužení se už nikdy nezapomene, Španělsko se poprvé stalo mistrem světa!
Aby toho nebylo málo, ovládli úřadující světoví i evropští šampioni také následné EURO 2012 v Polsku a na Ukrajině. O brazilském fiasku již padlo vše podstatné výše, a tak přejděme k současnosti. Ve Francii čeká Španěly nový úkol: být první zemí Evropy, která dokáže triumfovat na kontinentálním šampionátu potřetí za sebou.
Infograficky
autor: Víťa Horák
Cesta na šampionát
Kvalifikaci s osmi výhrami za sebou a suverénní opanování 'slovenské' skupiny C nelze v konečném součtu hodnotit jinak než pozitivně, jenže ona to od Del Bosqueho družiny žádná hitparáda nebyla. Ohromnou pochvalu si zaslouží pouze španělská defenziva, která po úvodních dvou kolech již ani jednou neinkasovala, a tak Španělům hned ve čtyřech případech stačila k zisku tří bodů jediná vstřelená branka. Je tak docela symbolické, že z třiadvaceti vstřelených branek se téměř o celou polovinu (11) postarali hráči, kteří se nakonec do Francie nepodívají, včetně nejlepšího kvalifikačního střelce Paca Alcácera.
I letošní příprava proti Itálii s Rumunskem přinesla neuspokojivé remízy chudé na góly a čím dál větší obavy před blížícím se mistrovstvím. Až květnové triumfy nad Bosnou a Hercegovinou (3:1) spolu s Jižní Koreou (6:1) vlily příznivcům španělského fotbalu trochu krve do žil a lze očekávat, že na tom již nic nezmění ani úterní generálka na Euro proti Gruzii.
Trenér — Vicente del Bosque
Nikdy není jednoduché navázat na úspěch svého předchůdce, ovšem Vicente del Bosque se tomuto tlaku s trochou nadsázky přímo vysmál do tváře. Poté, co v roce 2008 převzal po Luisi Aragonésovi čerstvé mistry Evropy, totiž dosáhl na úspěch ještě nesrovnatelně vyšší — dovedl Španělsko k titulu světovému, prvnímu v národní historii. A jako by to stále nestačilo, Španělé pak pod vedením kníratého kouče zvládli obhájit i evropský trůn...
Pětašedesátiletý Del Bosque, jenž se od února 2011 může pyšnit titulem Markýze za své mimořádné zásluhy v oblasti sportu, byl svého času defenzivním záložníkem. Podporuje tak teorii, že nejlepší trenérské talenty se ve fotbale projevují právě z této pozice. Jako hráč spojil své služby takřka výhradně s Realem Madrid. Vyjma tří ročních hostování strávil rodák ze Salamancy u Merengues celou svou čtrnáctiletou kariéru. Dohromady tak v Realu vyhrál pět ligových titulů, čtyři domácí poháry a osmnáctkrát nakoukl i do reprezentace.
I poté, co přešel z hráčské lavice na tu trenérskou, pokračoval Del Bosque v zázemí Bílého baletu. Své první krůčky si odbyl v Castille, tedy B-týmu Realu, a v roce 1994 poprvé alespoň nakrátko stanul i na postu trenéra prvního týmu, když zaskakoval za vyhozeného kouče Flora. O pět let později již dostal práci v Realu na plný úvazek a vedení klubového giganta svého rozhodnutí nemohlo litovat. Hned v první sezoně vyhrál del Bosqueho tým Ligu mistrů, následně přidal dva ligové tituly, znovu prestižní milionářskou soutěž, španělský i evropský Superpohár a vše završil ještě ziskem poháru Interkontinentálního. Stačily mu k tomu čtyři roky.
Po kratičkém výstřelku na lavičce istanbulského Besiktase se pak pětašedesátiletý kouč s knírkem, který si udržoval ještě coby hráč, dostal ke kormidlu španělské reprezentace. Svého poslání se zhostil mistrně a všichni příznivci La Furia Roja mohou s napětím očekávat, zda už nyní legendární úspěchy dokáže ještě vyšperkovat. Všeobecně se očekává, že se Del Bosque s národním výběrem po letošním šampionátu definitivně rozloučí — ať už na vrcholu, nebo neslavně.
Tahoun týmu — Andrés Iniesta (Barcelona)
zdroj: zimbio.com
Tuto legendu Barcelony a vůbec celého španělského fotbalu netřeba sáhodlouze představovat: Iniesta je zkrátka jen jeden. Přejděme tak raději rovnou k rekapitulaci jeho bohaté kariéry, neboť — aniž bychom chtěli malovat čerta na zeď — je klidně možné, že tohoto dvaatřicetiletého míčového kouzelníka uvidíme letos na velkém turnaji naposledy.
Když měl Pep Guardiola ještě jako hráč Barcelony šanci vidět vůbec poprvé mladého Andrése Iniestu, jen udiveně prohlásil: "Ten kluk čte hru líp než já." Od té doby již sice uplynulo bezmála patnáct let, avšak u štíhlého středopolaře se za tu dobu vůbec nic nezměnilo a stejně tak zůstalo u Guardiolova názoru. Úspěšný kouč Barcelony či mnichovského Bayernu s odstupem přiznal, že právě Iniesta byl svým přístupem, chováním a schopnostmi jeho nejoblíbenějším hráčem ze všech členů katalánského velkoklubu.
Kdybychom chtěli Iniestu charakterizovat některým konkrétním momentem, jistě každému vytane na mysl jeho slavný gól ve finále mistrovství světa, jímž v 116. minutě zařídil Španělsku vůbec první světové zlato. Tento už tak nezapomenutelný milník Iniesta ještě umocnil následnou oslavou, v níž vzdal hold svému blízkému příteli a kapitánu barcelonského Espanyolu, Danimu Jarquemu, jenž rok předtím zemřel na náhlou zástavu srdce. "Dani Jarque: Siempre con Nosotros" (v překladu navždy s námi), tak zněl Iniestův bezprostřední vzkaz stamilionům diváků po celém světě, kteří sledovali finále v Jižní Africe.
Už tak populární hráč se přes noc proměnil v nefalšovanou modlu. Dokonce i fanoušci úhlavních rivalů Espanyolu či Realu Madrid jej mají rádi a dovedou jej ocenit potleskem, kdykoli se objeví na jejich stadionu. Iniesta se stal tím, kdo spojil nesourodé Španělsko a alespoň jej nakrátko přiblížil k čemusi, co bylo podobné národní identitě. A to na sebe ani nemusel nijak upozorňovat. Pomozme si do třetice postřehem Pepa Guardioly: "Nebarví si vlasy, nenosí náušnice, nemá tetování." Iniesta je jednoduše tak všední, až je vlastně nevšední.
Pak přišlo na řadu mistrovství v Polsku a na Ukrajině. Evropští i světoví šampioni již nebyli tak přímočaří jako na předchozích dvou turnajích a jejich hra nekonečných přihrávek bez řádného zakončení ubíjela leckterého fanouška. La Roja začínala být na Iniestově kreativitě rozložit zataženou obranu soupeře takřka závislá a nutno dodat, že Don Andrés opět nezklamal. Španělé sbírali jedno vítězství za druhým, slavně obhájili titul svým vůbec nejlepším výkonem turnaje ve finálovém zápase s Italy a Iniesta obdržel po právu ocenění nejlepšího hráče šampionátu.
Právě šampionát z roku 2012 přinesl dvě ikonické fotografie, jež Iniestův herní styl dokonale vystihují. Nejprve jej čočky fotoaparátů zachytily v obklopení italské defenzivy, pak se totéž opakovalo i v případě Chorvatska. Zatímco barcelonský styl zvaný "tiki-taka" spočívá předně v rychlých narážečkách na jeden dotyk, Iniesta balon pravidelně přidrží, naláká na sebe pozornost hráčů soupeře a přihrávku pošle až v ten nejlepší možný moment. "Když má míč Andrés, jako by se všechno okolo zastavilo. Jako by kamera přešla do režimu zpomaleného záběru," poznamenal jednou trefně útočník Fernando Torres.
Pomalu, ale jistě se dostáváme k současnosti. Na začátku letošní sezony si Don Andrés vysloužil od svých klubových kolegů kapitánskou pásku a dovedl Barcelonu k obhajobě domácí soutěže i ligového poháru. S neuvěřitelným počtem třiceti trofejí na kontě se tak stal vůbec nejúspěšnějším Španělem v historii.
Když Barcelona rozdrtila Real Madrid na jeho vlastním stadionu 4:0, označil kouč Luis Enrique svého kapitána za 'světové dědictví'. Arda Turan či Aaron Ramsey právě Iniestu označili za svůj idol. "Bývám kritizovaný za to, že dávám málo gólů, ale vždycky v reakci na to jako příklad uvedu Iniestu. Když vidíte, co na hřišti předvádí, tak vám musí dojít, že to prostě není jenom o gólech," vysvětluje turecký kapitán. "Vždycky jsem se cítil provinile, když jsem proti němu nastoupil a fauloval jej. Možná právě proto mě nakonec Barcelona koupila..."
Mimochodem, Don Andrés je jediným hráčem v historii, jenž obdržel ocenění muže zápasu ve finále mistrovství světa, Evropy i Ligy mistrů. Přesto si před několika týdny bývalý fotbalista a nyní komentátor Jamie Carragher posteskl, že i jako jeden z nejlepších hráčů na světě je Iniesta tak trochu podceňovaný. Důvodů je k tomu hned několik: v konkurenci Lionela Messiho a Cristiana Ronalda útlý středopolař nikdy nezískal Zlatý míč a navíc byl po drtivou většinu své kariéry úzce spojován ve dvojici s další barcelonskou legendou Xavim.
Svůj poslední zápas letošní klubové sezony odehrál Iniesta ve finále Copa del Rey proti Seville. Šlo o jeho jubilejní sedmistý start za klub a reprezentaci dohromady, v němž Barcelona nakonec triumfovala po tvrdém boji až v prodloužení, přestože se musela více než polovinu zápasu potýkat s početní nevýhodou. Můžete hádat třikrát, kdo byl vyhlášen mužem zápasu... "Je v životní formě," poznamenává Del Bosque a nelze s ním nesouhlasit. Jestli Španělé na Euru znovu uspějí, Andrés Iniesta na tom bude mít dozajista ohromný podíl.
Na prahu slávy — Aritz Aduriz (Athletic Club)
zdroj: theworldgame.sbs.com.au
Je nanejvýš nezvyklé, aby hráčem na prahu slávy byl pětatřicetiletý harcovník, jenže Aritz Aduriz je zkrátka nezvyklý hráč s nezvykle vystupňovanou kariérou. Zatímco jiní hráli odmalička jen fotbal, mladý Aritz surfoval, jezdil na snowboardu, lezl po horách a lyžoval tak dobře, že v devíti letech skončil na španělském běžkařském mistrovství na druhém místě. Přesto i nadále tíhl k honbě za kulatým nesmyslem, a to k nevoli vlastních rodičů. "Jsem tvrdohlavý," připouští střelec baskického Athleticu.
Přesto je od pouhé tvrdohlavosti pořád velký kus cesty k tomu, aby se útočník, jenž Španělsko reprezentoval pouhých patnáct minut v roce 2010 proti Litvě, stal letos miláčkem celé země, která jej jednohlasně tlačila do nominace na šampionát tak dlouho, až i takový konzervativec jako Vicente del Bosque povolil. "Nevybíráme si hráče podle toho, kdo je zrovna u lidí populární, jenže když všichni křičí 'Aduriz, Aduriz, Aduriz', máme rozhodně o čem přemýšlet a nebudeme předstírat, že jsme chytřejší než všichni ostatní," prohlásil dlouholetý kouč španělské reprezentace.
Adurizova nezdolnost může vysvětlovat také to, že jej Athletic dvakrát propustil ze svých služeb, protože jej nepovažoval za dostatečně dobrého, a přesto se Aduriz stal jeho nejdůležitějším hráčem, který si letos mohl užívat pravidelné ovace vestoje a špičkových třicet šest gólů na kontě. Celkem španělský forvard v letošní sezoně nastoupil do třiapadesáti utkání, během nichž strávil na trávníku více než 4300 minut. To vše ve věku pětatřiceti let.
Jako by Aritz Aduriz nestárnul, ale mládnul: s každou sezonou se totiž paradoxně zlepšuje. "Věk je jenom číslo," prohlásil sám s úsměvem a je živoucím příkladem pravdivosti tohoto známého bonmotu.
Když v létě 2012 přišel do Bilbaa ke své třetí štaci, měl za sebou z předešlé sezony ve Valencii nastřádáno sedm ligových branek. O rok předtím jich bylo deset, během působení v Mallorce dvanáct a jedenáct a ještě dříve si právě v Athleticu připsal devět, šest a znovu pouze šest zásahů. Přicházel jako jednatřicetiletý mazák, zdánlivě za zenitem, pouhé doplnění kádru. Co však následovalo, muselo vyrazit dech i těm největším optimistům. Adurizovy každoroční gólové statistiky od té chvíle činí 14, 16, 18 a letos 20 ligových tref. Jak vtipně poznamenal novinář Guardianu Sid Lowe, Aritz Aduriz je fotbalový Benjamin Button.
"Něco takového jsem ještě neviděl, nikdy v životě," hledá slova trenér Athleticu Ernesto Valverde. "Normálně byste si řekli: 'Má pětatřicet, musí už jít s výkony dolů', jenže pak se na něj podíváte a nechcete, aby letošní sezona končila. Je neuvěřitelný. U hráče v poli jsem něco takového nikdy neviděl, už mi u něj dochází zásoba přídavných jmen."
Z Adurize se stal fenomén. Del Bosque jej označil za "jedinečný úkaz, unikát", Roberto Soldado zase odbyl dotaz na vlastní šance dostat se do reprezentace slovy: "Říct něco takového by byl nedostatek respektu vůči Adurizovi." Iker Muniain o svém klubovém spoluhráči pobaveně pronesl, že "snad musí brát nějaký kouzelný lektvar."
Celé toho dobrodružství se přitom nerodilo lehce. Když mladý Aritz přemluvil rodiče, dostal se přes lokální celky jako Antiguoko s Aurrerá de Vitoria až do mládežnického výběru Athleticu, kde započal jeho vztah s baskickým velkoklubem. Ne vždy to byl vztah jednoduchý, neboť hned dvakrát musel Aduriz jeho řady nedobrovolně opustit. Pokaždé se však vrátil a do třetice všeho dobrého již nejspíše v klubu svého srdce celou kariéru i završí.
"Lidé tvrdí, že schopnost střílet góly máte vrozenou, ale to není tak jisté," věří Aduriz. "Ve fotbale se stejně jako v životě dle mého neustále učíte něčemu novému. Vždycky jsem se vyvíjel o něco později." Poslední léta mu dávají jasně za pravdu, Aduriz je stále fyzicky silný a rychlý, možná ještě víc než dříve. A hlavně si pořád vychutnává fotbal plnými doušky. "Nemám žádné tajemství. Každé ráno trénuju s radostí. S fotbalem skončím teprve tehdy, až mě přestane bavit."
Pětatřicetiletý forvard je také všeobecně známý tím, jak ohromnou hrozbu představuje ze vzduchu. Pokud jej však vnímáte ve svých představách jako čahouna, připravte se na šok: Aritz Aduriz totiž neměří ani 180 cm. Přesto jej například Xavi již dříve označil za nejlepšího hlavičkáře, jakého kdy viděl. "Gravitace pro mě platí stejně jako pro všechny ostatní," odmítá Aduriz přízvisko létajícího supermana, ovšem jeho načasování výskoku a technika zakončení je jednoduše prvotřídní. Takřka třetinu všech svých gólů v kariéře skóroval Aduriz právě hlavou.
Přičtěte si ke všemu výše zmíněnému Adurizovu letošní bilanci deseti asistencí a je rázem jasné, proč jej Del Bosque považuje dle vlastních slov za "prototyp, jak by měl útočník vypadat". Stále sice zůstává otázkou, zda pod ním bude nyní již živoucí legenda Athleticu nastupovat v základní sestavě, ovšem kníratý kouč by byl sám proti sobě, kdyby Adurizovi nedal šanci — vždyť je zase o něco starší...
Předpokládaná sestava
Uchopit španělský systém není tak jednoduché, jak se může zdát. Vicente del Bosque povětšinou praktikuje hybridní rozestavení mezi 4-2-3-1 a 4-3-3, typicky s důrazem na držení míče a prolínání pozic na hřišti.
Ve hvězdách je také složení základní sestavy, s níž se nejspíš během zápasů základních skupin bude přinejmenším na několika místech hýbat. Situace v brance je nadále otevřená, přestože má celý fotbalový svět jasno, že David de Gea již Ikera Casillase kvalitativně předčí. Tedy s výjimkou del Bosqueho, jenž možná i tentokrát vsadí na zkušenost gólmana Porta a jednička Manchesteru United znovu ostrouhá...
Jedinou naprostou stálicí Španělska je obranná linie. Potíž však může představovat situace, kdy ze hry vypadne jeden z dua Ramos-Piqué, neboť jejich jedinou možnou náhradou je Marc Bartra, v Barceloně až pátá nejzazší volba na stopera. V záloze mají místo jisté volně se pohybující Iniesta s defenzivním oporou Busquetsem, přičemž u zbylých pozic jen těžko odhadovat, zda v del Bosqueho hlavě zvítězí sázka na prověřené tváře (Silva, Fàbregas, Pedro), anebo aktuální forma (Koke, Thiago Alcantara, Nolito). Na hrotu pak naskočí buď mladík Álvaro Morata, nebo "mladík" Aritz Aduriz.
Tip redakce na umístění: stříbro
Program zápasů - skupina D
13.06.2016
Toulouse
17.06.2016
Nice
21.06.2016
Bordeaux
Konečná nominace
Datum nar.
20.05.1981
07.11.1990
01.09.1993
Datum nar.
21.03.1989
28.08.1989
15.01.1991
19.03.1995
09.01.1985
02.02.1987
30.03.1986
30.05.1989
Datum nar.
11.04.1991
16.07.1988
04.05.1987
11.05.1984
08.01.1992
08.01.1986
12.06.1984
01.07.1991
Datum nar.
11.02.1981
23.10.1992
15.10.1986
28.07.1987
Související články
Zobrazit jen nejnovější
Zobrazit všechny
Představení účastníků ME 2016 - Island
09.06.2016, 20:15
Představení účastníků ME 2016 - Rakousko
09.06.2016, 14:13
Představení účastníků ME 2016 - Maďarsko
09.06.2016, 08:42
Představení účastníků ME 2016 - Portugalsko
08.06.2016, 19:54
Představení účastníků ME 2016 - Švédsko
08.06.2016, 12:30
Představení účastníků ME 2016 - Irsko
08.06.2016, 08:14
Představení účastníků ME 2016 - Belgie
07.06.2016, 21:51
Představení účastníků ME 2016 - Itálie
07.06.2016, 13:00
Představení účastníků ME 2016 - Turecko
07.06.2016, 08:34
Představení účastníků ME 2016 - Česko
06.06.2016, 20:20
Představení účastníků ME 2016 - Chorvatsko
06.06.2016, 09:31
Představení účastníků ME 2016 - Severní Irsko
05.06.2016, 19:02
Představení účastníků ME 2016 - Ukrajina
05.06.2016, 13:09
Představení účastníků ME 2016 - Polsko
05.06.2016, 08:00
Představení účastníků ME 2016 - Německo
04.06.2016, 18:04
Představení účastníků ME 2016 - Slovensko
04.06.2016, 13:00
Představení účastníků ME 2016 - Wales
04.06.2016, 08:00
Představení účastníků ME 2016 - Anglie
03.06.2016, 19:17
Představení účastníků ME 2016 - Rusko
03.06.2016, 13:00
Představení účastníků ME 2016 - Švýcarsko
03.06.2016, 08:18
Představení účastníků ME 2016 - Albánie
02.06.2016, 21:51
Představení účastníků ME 2016 - Rumunsko
02.06.2016, 14:00
Představení účastníků ME 2016 - Francie
02.06.2016, 08:05
Komentáře (203)
Přidat komentářza Adurize. Pokud ho Del Bosque nebude stavet, tak pujde (ne poprve) sam proti sobe, letos hral neskutecne
Češi budou večer, nebo až zejtra?
Večer
Dobrej dotaz.. na přípravu popcornu.
mysli si, ze Spanelsko zopakuje nezdar z Brazilie..max CF
CF?
čtvrtfinále
Capture flag.
fail
casillasovy finesy.
Cunt flap
Cripple fight
Ti sami hraci, ten stejny herni styl. Jak to taky muze jinak dopadnout
Anglii, Německo i Španělsko tipujete na semifinále?
už to opravili na stříbro
spanelsko ve finale
Až na nějakou tu výjimku (ano, mám na mysli levý kraj obrany) je mi ten tým fakt sympatický. A Ardovo prohlášení
největší slabinu vidím prostě v té podobnosti hráčů v záloze.. Cesc a zejména Silva..
Iniesta by měl hrát prostě uprostřed a Koke na kraji..
tieto kokotske komentare naberaju na sile hnusu este ked ich taky kokot dava dobrym alebo spravnym komentarom.
V 50 na MS lze 4. místo považovat taky za úspěch.
letos obhájí
Cesca vymeniť za Thiaga a tá zostava by bola celkom schopná
Hloupost.
Musi hrat Nolito . Zrovna Thiago AM ani v Bayerne nehrava .
Ty tie tvoje postrehy myslis fakt vazne alebo len trollujes?
https://www.whoscored.com/Players/74939
Nemyslel som tu cast o pozicii na ktorej hrava. Ty by si fakt dokazal poslat v zakladnej zostave na plac Nolita a na ukor Thiaga?
Fabregase bych nepodceňoval v té letošní bídě Chelsea působil jako jednoznačně nejlepší hráč.
To zas né. Willian byl určitě lepší. Cesc byl někdy do ledna strašnej, od ledna do března výbornej a pak pro změnu průměr.
velky problemy a nakonec postup ze tretiho mista. nasledne darda od slovaku a nazdar
Maximálně čtvrtfinále.
přitom hráčskou kvalitou patří pořád do top 3 eura..minimálně..
Iniesta - Fabregas - Silva . To mozu ist rovno do prdele . Fakt som zvedavy ci tie 3 zbytocne kridla Nolita , Pedra a Lucasa vobec vyuzije . Este ze si nezobral Isca a Saula .
Lesak je boh ich nezobral pre istotu aby sa nekritizovalo rozostavenie 4-2-3-1
Tip redakce na umístění: stříbro
ještě před minutou tam bylo semifinále
Taky mám ten pocit ...
Bylo no, ale to jsem nebyl já a ani nevím, která verze je ta správná
Mohli by zopáknout poslední Mundial
snad vypadnou co nejdřív, jejich výsledky 1:0 a pěší fotbal už dávno nikoho nebaví
snad budu iracionalnym hejterom robit zle a ostanu az do finale
% šance na to, že nastoupí Bellerín?
0%
Max. na závěr skupiny, kdyby už měli jistý postup.
Pro mě největší favoriti na zlato.
Ten vaš grafík nemá vůbec cit pro white space..
Co to je?
bilej vesmir...
porad kope Fabregas penalty?
Největší vtip je, že opravdu bude nejspíš hrát ten Fabregas
Nolito by měl bejt základ místo něj prostě, ale jako je mi to fuk. Stejně jim nepřeju.
takže on toho Casillase posadí?
Uvidíme, jak nastoupí v úterý proti Gruzii, v tuhle chvíli nemám ponětí. Logická volba je De Gea.
logická jo, ale..
asi tak, Bosque má svoji vlastní hlavu.
Busquets, Iniesta, Fabregas, Silva... Ty vole to je prostě záloha z říše snů... Fakt doufám, že postoupí spolu s náma a ze třetího místa Chorvati.
Slovensko > Španělsko
o tom není snad sporu
Proti nam ocekavam: DDG-Juanfran Pique Ramos Alba-Bruno Busquets-Silva Iniesta Nolito-Morata
Favorit č.1
hlavne dobre ze uz odpratali tu spinu Costu. Hned su zase o trochu sympatickejsi
OT: Koukám, že dnes začíná ramadán - jak striktně ho v Turci dodržují? (nebo to bude i součástí zítřejšího rozboru? Počkal bych, ale zapomněl bych na to...)
Myslím, že sportovci mají regulérní možnost mít od něj úlevy.
...vlastně teď jsou i na cestách, což jim taky umožňuje úlevu - ale někteří to striktně dodržují i když nemusí (myslím, že to byl případ třeba Marigy? Nebo určitě někoho z Interu si takhle pamatuji...)
z Interu to bol Muntari
A i nějakej nedávnej hráč Brna to dodržoval
To mají, ale taky ho často regulérně dodržují
Komentář pod Mesutovou fotkou : Ramadan has arrived my husband, I hope this year you can follow it , but as it can not be , let it concern you to God , but I wish you injury or German defeat, so you can focus on the fasting, but it will make the German fans sad and disappointed , at least you can fasting , Özil happy to welcome the blessed month of Ramadan (500 lajků)
tss... zranění Mesuta a "sad fans"
takové vtípky si strč za klobouk
Pokud jsou na cestach (mimo domov / zemi), maji ulevy, takze Turky to imo moc neovlivni.
Btw v Albanii existuje muslimska sekta, ktera bere cely ramadan tak, ze pres den spi a vecer chlastaji jak prasata Vychazi to z toho, ze o alkoholu (resp konkretne o vinu - v Koranu je soucasny arabsky termin pro vino, ale v te dobe tam jiny alkohol nez zkvasene fiky atd nebyl) existuji od Muhammada dve zpravy.
Ta prvni pochazi z Mekkanskeho obdobi, kdy byl Muhammad vicemene vudcem nabozenske sekty, revolucionarem, ktery bojoval s nejakym establishmentem a mel na sve strane minimum lidi. Tehdy prohlasil, ze vino (alkohol) je napoj basniku, pravcu atd, coz byla relativne vazena pozice (dzahilija = ustni tradice).
Pak ale, po hidzre, zacal vest rodici se imperium, stal se velitelem armady a mel problem s ozralyma vojakama Tak vydal novy narizeni, ze vino (=alkohol) je haram (zakazany). Tahle citace pochazi z medinskyho obdobi, ktery logicky prislo pozdeji, ale protoze Koran neni razen chronologicky, nachazi se v drivejsi sure.
Drtiva vetsina muslimu nasleduje to medinske prikazani, ale na Balkane existuji sekty, ktere se ridi pravidlem "prvni slovo plati, druhy leze z gati" a v obklopeni srbsko-chorvatskou kulturou chlastaji jako prasata
Ok, díky.
Mne se povedlo najít akorát názor Özila, který to považuje za nemožné a dodržovat ho nebude, ale sto lidí/sto chutí, tak jsem nevěděl, jestli se tam někdo takový nenajde.
Třeba Shaqiri a zbytek Švýcarů předloni na MS, kdy se ten konflikt řešil poprvé od 1986, taky vyhlásili, že to dodržovat nebudou. Naopak Alžířani se namíchli, že se je na to někdo vůbec ptá, Halilhodžić se sám na tiskovce při otázkách vyloženě rozohnil, a řek bych, že třeba mezi nima bys někoho, kdo to dodržoval našel. Ostatně když Ramadán splýval se začátkem PL, tak se snad psalo o tom, že Touré normálně nejedl a nepil, a to už pak asi k turnajový zátěži nemá až tak daleko (i když je to samozřejmě furt intenzivnější).
Takže muslimové jsou stejně trapný jako křesťani a mění si "zákony" podle toho jak se jim to hodí ...
Když nebude Lesák vymýšlet žádné pičoviny, tak bychom ten titul dát mohli.
koukam ze vetsina by stavela hrace podle toho co videli poslednich par mesicu, konkretne fabre (ac ho nemusim) je proste sehranej se zbytkem tymu mnohem vic nez nolito, kterymu vic sedi ta pozice zolika.. z toho samyho duvodu mozna nastoupi casillas, ac v te brane ta souhra je o necem jinym nez ve stredu hriste..
https://www.rt.com/news/345469-euro-football-terrorist-watchlist/
To prostě nemůže dopadnout dobře..
Ve finále podlehnou čechům og. Ramose.
+ casillas jesle
Z půlky.
Ramosovi.
suchy teci vo juanfranovy kouty.
skor Piqueho
tezko more protoze pique brani jako buh.
uvidime, ale mal by sa viac starat o futbal ako o strapnovanie sa, snad padne na nos, to si zasluzi
at klidne spadne na nos ale ne v reprezentaci. nemecko nesmi vyhrat a spanelsko mozna jeste francie sou asi tak jediny kdo muze zastavit ty skopcacky zmrdy.
Spanieli neviem, ale Francuzi su lepsi ako Nemci a aj Belgicanov by som nepodcenoval, ako som videl ich nasadenie v zapasoch a tie prihravky uplne rychle, tazko spracovatelne a pre nich to nie je ziadny problem
?
no vychazi mi ze se s belgii potkame v osmifinale... ne vazne belgii vazne neverim. maj kreativni zalohu na ukor defenzini funkcnosti a ani jejich vobrana neni bezchybna. dojedou na to ze vecina hracu je z premier leg.
pre mna su to vsetko skor vyhody Belgicka
tak ok ale vsad ze neprejdou QF.
mozno nie, ale este nikdy nemali taky tim ako tento rok kamo ale keby hrali proti vam, ako si pisal vyssie, asi by ste vysli naprazdno
to s tim ze ma belgie papirove nejnaslapanejsi tym v jeji historii souhlasim. ja akorat proste vidim stin hazarda de bruyna v prelomovy sezone (bud bude leader nebo zustane v prumeru) a absenci kompanyho. jak sem uz psal- nemaj svetovyho dm coz bude mozna rozhodujici faktor ve stredu pole. ve friendlies dost horeli a jejich trener neni kvalitni trener ale pouha v belgii slavna figurka. jesli je nekdo mimo top 3 turnaje adept na finale tak sou to portugalci mozna italie a v zavesu slovensko...
S tym Hazardom mas uplnu pravdu, uz som to tu pisal v inych clankoch, ze to nie je top hrac ako vsetci ho ospevuju, De Bruyne je kvalita, ale tiez neviem co od neho cakat . Kompany je velka strata, ale aj napriek tomu vsetkemu maju siroky vyber dobrych hracov. Trenerska tzv.slabost sa moze ukazat vo vyradovacej faze, ale stale tam moze byt niekto v tom spektre hracov, kto ich podrzi...
no uvidime az na euru. ja treba belgicany beru jako jasny postupujici ze skupiny ale netusim z jakyho mista pujdou. ta jejich skupina taky neni nejak jednoznacna. na osmifinale jim verim ale na vic to podle me nebude. sou strasne mlady a jak uz sem rikal nemaj kvalitniho trenera ani stitovyho zaloznika. portugalcum hraje do karet minimalne ronaldo a jeho hlad jesli ho teda predvede. ted sem si ten prediction dal znova a vyslo mi toto:
http://europredictor.uefa.com/bracket/share/AVUs5I0YqeBr0QKYHlaf
ale mladych je aj dost Portugalcov,lenze su viac zohrati,tam je ten rozdiel no
Predictor by som mal skoro rovnako az na to Belgicko, viem, ze nie je lahka ta skupina, ale myslim,ze vybuchnu uz v skupine so Svedmi a bude ich to stat 1.miesto, ale zbytok
a jak predpovidas euro? hod sem neco. a na vitezstvi teda tipujes francouze?
ano Francuzi vitazi a najradsej by som si prial finale Francuzov vs Portugalcov
tu je moje, ale to este davnejsie co som spravil, uz ani neviem preco som vtedy Svajciarov dal v skupine na 3. a Rumunov na 2.miesto,ae aj tak cez hocikoho z nich Poliaci postupia
sry tu:
http://europredictor.uefa.com/bracket/share/AVUvdzX7qeBr0QKYHvJi
velmi realny. jenom by mne teda zajimalo podle jakyho klice budou postupovat tymy ze tretich mist pri rovnosti bodu- jesli to bude rozdil ve skore nebo se bude vodecitat zapas proti poslednimu ve skupine.
popravde, toto neviem ani ja, snazil som sa to najst ale o tomto sa nikde podrobne nepise, aspon ja som to nenasiel kamo
btw.Portugalcom verim aj ja,ze mozu prekvapit v dobrom , Taliani s niekym vybuchnu a Slovaci, aj ked som Slovak, objektivne neocakavam nic extra,lebo nasa natura/charakter je proste taky,ze ak vyhravame prestaneme hrat,ak prehravame zaciname hrat, no nedotiahneme nic nikdy do konca aj ked kader ma potencial. Tesit sa s urcitostou mozme hlavne na Francuzov, ti ukazuju okrem kvality aj futbalove umenie
o tech slovacich- kdyz ne ted tak dlouho ne... rozhodujici bude faktor hamsik. tak at se mu i vam dari! budu vam fandit.
suhlas, kvalitovo lepsie uz asi na tom nebudeme a aj rozbeh (kvalda) ok...Hamsik je super, dari sa mu aj v repre, trochu mam strach zo Skrtela
aj vam nech sa dari, v tej skupine sa riadne oklepete, ale aspon do vyradovaciek budete nastaveny na vysoku uroven GL!
taky diky. ale se 4. mistem sme asi nejak tak smireny. ve 3. verime. ve 3. postupovy doufame. 2. by byla euforie a 1 utopie. ale jesli nas tym postoupi tak verim ze se to silensti plus ten drive prenese na celej tym potom muzem jit klidne az do semifinale jako vy. ale v zadnym pripade neskousnu jako mistry evropy nemce.
ale ta vasa skupina je taka nevyspytatelna, ze aj ostatne zapasy mozu skoncit vselijako, na ukor coho by sa dalo polemizovat aj nad 2.miestom
presne tak, nikto nebude mat taky drive ako postupujuci vo vasej skupine snad bude Rosicky v co najlepsej forme, i ked vek uz mozno tiez bude ovlpyvnujuci, nanho sa vzdy dobre pozeralo, scasti mi pripominal Luku Modrica, tym pohybom a aktivitou na ihrisku
Nemcov ani ja nemusim, a hlavne si to nezasluzia, a Spanieli dufam, ze tiez nevyhraju
v tý předpokládaný sestavě bych určitě zmínil i Bruna, kterej tam odehrál několik přáteláků a Del Bosque si ho dost pochvaloval
Bruno je presne to co sa Spanielskej repre vycita . Nova krv . Kto by to povedal ze z sampionov U21 pred 3 rokmi sa presadi iba Morata . To velmi smutne
Zajimavy, ze v cely nominaci jsou jen dva sympaticti hraci - Nolito a Morata.
Rico,San José, Aduriz,Juanfran, Busquets,Kokea De Gea
Busquets
A Azpilicueta
A Lucas Vazquez.
pffffffffff.... INIESTA NIC???
Velmi pěkný profil Iniesty od redaktora.
Iniesta je jednoduše tak všední, až je vlastně nevšední. cool
silva je imho prehypovanej
ted uz asi jo, ale ve Valencii byl extratrida
to jo v kombu s villou
Neměl by být v článku "na prahu slávy" nějaký mladík a ne nějakej Aduriz?
tak u Slovenska tam byl Pekarík
Co třeba si přečíst aspoň první větu
Aj tak to Counter spravil iba preto, lebo tá časť o Adurizovi je najlepšia z článku
don andres o level nad nim
Dost silná sestava. Myslím, že finále bude ve složení Německo - Španělsko.
Itálie - Francie
Tak to je jediný tým, který na rozdíl od redakce v Top 4 nevidím. Myslím si, že Španělé v pohodě postoupí ze skupiny i do čtvrtfinále, ale dál už nepůjdou. Jejich zlatá éra trvala dost dlouho a teď by se mohlo zadařit zase jiným týmům...
http://sharemytactics.com/67671/
Nolito že nebude v základu?
Slaboučké
ddg bude určitě jednička?
Ne
pravděpodobně ne
tak tam hodím Sommera no
Velka pochvala redakci za tyto clanky. Skvela prace. P.S.: Chysta se clanek i o ceske repre?
Jelikož je teď dlouhá pauza, tak jí čekám dnes - cca za chvíli
díky za pochvalu, česká repre bude samozřejmě taky.
Myslím si, že De Gea, Fabregas ani Morata do očekávané sestavy nepatří. Taky mě dost překvapuje ten Iniesta s kapitánskou páskou. Není kapitánem Španělska Ramos (když nechytá Casillas)?
To je dobrý dotaz, já před Eurem četl, že v případě Casillasova posazení by měl pásku dostat Iniesta, ale je možné, že to připadne Ramosovi
Jinak De Geu, Cesca a Moratu uvádějí v předpokládaných sestavách skoro všechna zahraniční média a nevidím důvod s nimi nesouhlasit, jakkoli je to samozřejmě nejisté.
Ne není.
http://fotbal.hattrick.cz/hraci-realu-ve-svych-reprezentacich-co-jmeno-to-prirozeny-lidr/
http://www.football-espana.net/57649/euro-2016-squad-selector-sergio-ramos
Všude čtu, že spíš Ramos, ale uvidíme.
Snad nebude Bosque blbej, inspiruje se Enriquem a postaví to trochu přímočařejc. Cesc na to nemá, místo něj Iniesta, na levý křídlo Nolito, na hrot Morata...
DDG - Juanfran, Pique, Ramos, Alba - Busquets, Koke - Silva, Iniesta, Nolito - Morata
Toto by si došlo pro výhru
furt Cesc na to nemá, Cesc na to nemá. po hrozným podzimu patřil na jaře k nejlepším hráčům Chelsea a kdyby neztráceli tolik body, nedivil bych se, kdyby ho za jaro někdo nenasolil do sestavy roku.. jeho jedinej problém vidím v konkurenci, která je obrovská.
že Silva hrál tužku a zklamal, tu evidentně nikoho nezajímá.
ja stale nepochopim co vsetci na tom Moratovy vidite
Že je vysoký a technicky zdatný.
Technicky zdatný?? To u nás tedy nikdy neukázal, technikou mi připomínal Khediru
Stejně je to fail, že nechal doma dva nejlepší útočníky...
Costa je zraněný
Iniesta uz sa verejne prehlasuje za legendu, tak uz sa to asi konecne moze pisat
To se předtím nějak zakazovalo? Teďka když je nejúspěšnější španělský fotbalista ever, tak si to docela zaslouží.
Jojo, ked si par rokov dozadu napisal o Andresovi, ze je legenda, tak si to schytaval sposobom, ze je na taky status este mlady, karieru ma pred sebou, moze sa to o nom prehlasovat az pred koncom/na konci kariery atd...
jj Kenneth 2010
Arda
Profil Turecka až během pár minut
Iniesta dostává s páskou přednost před Ramosem?
Naprosto logicky a oprávněně
Na základě čeho přesně? Ramos odehrál za nároďák víc zápasů jak Iniesta a to je při udělování pásky rozhodující faktor.
Neviem ake su faktory pri udelovani kapitanskej pasky, ale Ramos je debilek.
Argument jak od cocota
Nedostává. Ramos má víc odehraných zápasů než Iniesta, tudíž páska jde jemu, když Iker není na hřišti. Ve Španělským nároďáku platí úplně stejný pravidlo jako např. v Realu a páska se dává tomu, kdo je služebně starší.
Pěkné preview. I ty ostatní články, představení stadiónů atd. Máte to pěkně udělané.
Díky!
Až květnové triumfy nad Bosnou a Hercegovinou (3:1) spolu s Jižní Koreou (6:1) vlily příznivcům španělského fotbalu trochu krve do žil a lze očekávat, že na tom již nic nezmění ani úterní generálka na Euro proti Gruzii.
Tak určitě
https://pbs.twimg.com/media/Ck51CLmWYAAssN8.jpg
Iniesta má novou fotku do sbírky
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele