SKUPINA A - PRVNÍ PŘEKVAPENÍ

A je to tady. První z předpokládaných favoritů opouští EURO 2004. A mělo to být pro sázkaře velice jednoduché. Španělsko a Portugalsko - postup, Rusko a Řecko - děkujeme za účast, na shledanou! A zatím se loučí jeden z favoritů celého turnaje, Španělsko. Jak a proč k tomu došlo?

Úvodní zápas nejen této skupiny, ale EURO 2004 vůbec, něco naznačoval. Jakoby Řecko chtělo říci, že s opomíjenými je také nutno počítat. Portugalsko si nechalo pokazit oslavu vlastní nervozitou. Ale také díky bojovnosti, chuti a vůli Řeků. Karagounis a Basinas přinutili Portugalce k přemýšlení...

Druhé utkání mělo Španělsko vyhrát bez většího úsilí. Oslabené Rusko, zmítané vnitřním nepokojem a nesouhlasem s vedením mužstva, ovšem vzdorovalo po celých 90 minut. Jen mimořádný výkon Vicenteho a jistota střídajícího Valeróna zajistily favoritům hubené vítězství 1:0. Všem se zdálo, že svěřenci Iňakiho Sáeze vzali tento zápas jako zahřívací kolo ve Formuli 1. Naostro pojedeme až v kolech dalších, proti Řecku a zejména Portugalsku. Další vývoj ukázal ošidnost tohoto tvrzení. Výhra nad Ruskem byla jedinou.

Portugalsko bylo ve druhém kole postaveno před jasný úkol: vyhrát nebo vyhrát. Prostě nic jiného, než zisk tří bodů proti Rusku. Co by znamenala prohra? Nejen vyřazení z turnaje, ale i hození za hlavu celé té ohromné práce, vynaloženého úsilí. Netýkalo se to jen oněch 23 vybraných hráčů a trenéra Scolariho. Jednalo se o milióny Portugalců, kteří ode dne rozhodnutí o uspořádání EURO 2004 právě v této zemi pracovali dnem a nocí na výstavbě a přestavbě stadionů, tréninkových prostor, hotelů, silniční sítě. A to si Figo a spol. uvědomovali velice dobře.

Rusko pokračovalo nezodpovědně. Mostovoj byl vyřazen z kádru, Šaronov se nechal vyloučit v předešlém zápase, existovalo bezvládí plné vnitřního napětí. Téměř nikdo nepodporoval rozhodnutí trenéra Jarceva. A na hřišti se to projevilo. Portugalsko nastoupilo s takovou chutí, že se až tajil dech při jejich úvodním náporu. Gól Manicheho v 7. minutě byl logickým vyvrcholením této snahy. Pak šel ven Ovčinikov, asi nespravedlivě. Minimálně se jednalo o necitlivé posouzení celé situace rozhodčím Haugem. Rui Costa dal v závěru další branku a Portugalsko opožděně slavilo.

A zase to Španělsko. Výhra Řecka měla být varováním, ale okolo Raúla, Morientese a dalších byla vytvářena atmosféra neporazitelnosti. Vždyť se jednalo o náhodu, to proti nám neplatí, naše liga je mnohem kvalitnější, sestavu neměním, hráčům věřím, Raúl má místo jisté... Řecká odpověď? Jména na dresech zápasy nevyhrávají. A nevyhrály ani tentokrát! Světlým bodem byla akce Raúl – Morientes a krásný gól. Jinak to zase bylo o ničem, neslané a nemastné. Charisteasovy jesličky Casillasovi v 66. minutě byly tečkou, zbytek zápasu se ani nemusel dohrávat. Trenér Sáez po zápase řekl: "Měli jsme utkání plně ve své moci!" Trochu nesebekritická slova po remíze s týmem, který do Portugalska přijel na pár dnů a pak se již měl dívat u obrazovek, jak se ten fotbal vlastně hraje!

A pak přišla neděle rozhodnutí. Portugalsko věřilo právě tak, jako Španělsko. Řecko se snažilo nepodléhat nadšení, nedělat účet bez hostinského. A nastala kuriózní situace. Hrálo se na skóre. Přenosná rádia, televizory, vysílačky, mobily, prostě všechna dostupná technika začala fungovat na plné obrátky. Rusko totiž nervózní Řeky utancovalo kozáčkem od první minuty. Kirčenko, Bulykin a v 17. minutě to bylo 2:0! Portugalsko vytrvale útočilo, Španělsko potřebovalo dalekohled, aby ze své půlky zahlédlo brankáře Ricarda. Figo, Ronaldo, Deco, jednou, podruhé..., nemělo to konce. Jeden kousek za druhým, obrana nestačila odvracet míče směřující do blízkosti branky Casillase. Dlouhé minuty se hráči Španělska nedostávali k akci a když se míč konečně objevil na jejich kopačkách, nemělo to dlouhého trvání. První přihrávka a konec. V autu nebo u protihráče.

Až po půlhodině došlo k ohrožení branky Ricarda. Do kabin se šlo za bezgólového stavu. Řecko dalo zásluhou Vryzase branku minutu před koncem poločasu a bylo ve hře o postup stále jak pravou, tak i levou nohou. Ostatně Španělsko v tuto chvíli také. Portugalce strašila můra vyřazení. A tak musel čarovat Scolari. Ten věděl velice dobře, co by pro něj znamenalo vyřazení. Úprk v převlečení, plavecký maratón napříč oceánem, snad až do rodné Brazílie. Prostě všechno, jen ne klid. Poslal na hrací plochu Nuňo Gomese, nechal sedět Pauletu a tímto tahem vyhrál zápas. A postup k tomu! Střela k tyči nedala Casillasovi šanci. Španělsko se snažilo odpovědět, ale nevedlo to k ničemu. Morientes, Luque a Baraja nepřinesli obrat ve vývoji, Sáez chtěl vařit, ale neměl čím zapálit oheň. Rusko stále vedlo, a tak se oči fanoušků začaly obracet směrem na východ Evropy. Snad i nesmělé Šajbu, moloďci se dalo zaslechnout. Kalkulačky v hlavě hlásily: když nejsme schopni dát gól my, ať ho dají Rusové a my postoupíme na skóre!

Nic se nestalo, prosby nebyly vyslyšeny. Skóre nakonec rozhodovalo, ale ve prospěch Řecka. Dalo čtyři branky, Španělsko jen dvě. A tam je asi odpověď na otázku, proč nepostoupilo. Dát dva góly za 270 minut, s Raúlem, Morientesem, Torresem...?! A chtít postup? No to snad nemysleli vážně. Pravda, španělská liga je dnes nejkvalitnější na světě. Ale všichni ti Brazilci, Argentinci, Angličani, Nizozemci a další cizinci, ti za reprezentaci nastoupit nemohou. A že jsou to právě oni, kdo dělají onu kvalitu, se na EURO 2004 prokázalo jasně.

Rusko dokázalo samo sobě, že fotbal hrát nezapomnělo a od postupu ho nakonec, kuriózně, dělil jeden bod. Portugalsko si postup vybojovalo na hřišti, tým má kvalitní, podlehlo jen atmosféře zahajovacího zápasu. Řecko musí ve čtvrtfinále potvrdit, že ho do dalšího kola neposlala souhra náhod, ale vlastní schopnosti. A čeká ho soupeř jistě zdatný. S největší pravděpodobností Francie...