Žhavé vývozní artikly z francouzských trávníků (11)

S novou sezonou pokračuje seriál Eurofotbalu o výjimečných talentech, které se prohání po hřištích Ligue 1. Jako první přichází na řadu šikovný defenzivní záložník Jordan Veretout, momentálně nejzářivější klenot proslulé nanteské mládežnické akademie a čerstvý mistr světa do 20 let.


Jordan Veretout (FC Nantes)

Věk: 20 let (01.03.1993)
Pozice: defenzivní/střední záložník
Smlouva: do 30.06.2015
Odhadovaná cena: 3-6 milionů Euro

Veretout se narodil před dvaceti lety v městečku Ancenis, přezdívaném "brána do Bretaně", a už v útlém věku zaujal pozornost tehdy největšího lokálního celku; do mládežnické akademie Nantes nastoupil v devíti letech, a Les Canaris zůstává věrný dodnes. Talentovaný středopolař narostl do pouhých 177 centimetrů, avšak co mu schází na výšce, dohání herní inteligencí a přehledem; debut za první mužstvo si připsal už v osmnácti letech, tehdy na pozici klasického středního záložníka.

Od samého začátku bylo jasné, že z drobného bruneta může vyrůst jedinečný hráč - reprezentační trikot oblékl poprvé už v kategorii U18 a od té doby nevynechal ani jednu úroveň, momentálně nastupuje za jednadvacítku. Když mladí Francouzi získali v létě v Turecku titul mistrů světa do 20 let, byl Veretout pevnou součástí jejich záložní řady - spolu s Geoffrey Kondogbiou a Paulem Pogbou vytvořili perfektně fungující, sehraný a skvěle se doplňující trojblok středu hřiště. Veretoutovou úlohou bylo zastávat vedle dvou přímočařejších, fyzicky lépe disponovaných kolegů roli staženého tvůrce hry a starat se o kreativní tvář mužstva.

To je oproti roku 2011, kdy v Nantes debutoval, poměrně zřetelný posun - drobný šikula se pod koučem Michelem Der Zakarianem zatáhl hlouběji do středu pole, vedle klasického "čističe" Lucase Déauxe, a právě to byl jeden z klíčových prvků návratu slavného mužstva zpět do Ligue 1. Déaux je sám ročník 1988 a rozhodně patří k tomu zajímavějšímu, co je ve Francii k vidění, ale vedle Veretouta působí jako fotbalista druhého sledu - jeho úkolem je mladšího parťáka zajišťovat a poskytovat mu větší volnost, než jakou by měl coby samotný defenzivní štít. Pro hráče, který k ideálnímu výkonu potřebuje skloubit brilantní poziční hru s ofenzivními choutkami, je taková spolupráce darem z nebes.

Bretaňský patriot má prakticky vše, co od hráče jeho střihu očekávat - k výbornému citu pro míč a mimořádně dobře vyvinutému perifernímu vidění, umožňujícího perfektní přehled o situaci na hřišti, přidává i znamenitou střelu zdálky (v sezoně 2011/12, tehdy ještě na vysunutější pozici, takto zaznamenal hned šest gólů) a inspirativní cit pro přihrávku. Veretout je fotbalistou, který miluje míč - umí jej bezchybně zpracovávat i ostře pálit, zvládá zrychlovat hru milimetrovými pasy přes několik desítek metrů stejně jako zklidnit tempo přesnou krátkou rozehrávkou. Na svoji výšku disponuje překvapivou fyzickou silou, za což může nízko posazené těžiště; právě díky němu je nesmírně těžké odstavit ho od míče. Vysoká herní inteligence a schopnost bleskového rozhodování se u něj snoubí se znamenitou fyzickou výdrží.

Letos načal Veretout už třetí sezonu coby stabilní člen základní sestavy Nantes, a prakticky okamžitě se poprvé v životě zapsal do prvoligových análů - a to jak v pozitivním, tak negativním slova smyslu. Skvělý přímý kop ve třetím kole proti PSG, který znamenal první asistenci, byl ukázkou perfektní kopací techniky, a můžete se vsadit, že u toho nezůstane - loni nahrával mladý štírek na gól celkem šestkrát, předloni pětkrát. Jenže pak je tu ještě jeden okamžik; Nantes sice v prvním kole doma Bastii porazilo, ale jeho nejcennější hráč se nechal po dvou žlutých kartách vyloučit. Poprvé v kariéře.

Šlo navíc o dost hloupé situace - netrpělivý, přemotivovaný a rozdrážděný Veretout svým chováním kouče Der Zakariana pořádně nakrknul a ukázalo se, že klid a chladná hlava nepatří k jeho přednostem. Temperamentní záložník se na hřišti občas zapomíná, nechává se unést, a výjimkou nejsou ani nepříliš promyšlené výlety na soupeřovu polovinu; Veretout je přitom mnohem lepší nahrávač než driblér. To vše lze nicméně připsat na vrub mladické nerozvážnosti (stejně jako fakt, že řada fanoušků loni kritizovala jeho životní styl a sám hráč se pak musel omlouvat za neuvážené chování, které vedlo ke zranění, třízápasovému výpadku v klíčové části sezony a ohrožení postupových nadějí klubu); mezi výraznější handicapy patří občasné výpadky v poziční hře, neschopnost skluzovat a obecně nízká ochota pouštět se na hřišti do tvrdých soubojů. A pochopitelně hlavičkování, ale to je vzhledem k záložníkově nízkému vzrůstu pochopitelné.

Jestli se Veretout chce prosadit v brzké budoucnosti do reprezentačního áčka, musí na sobě ještě zapracovat - je však zřejmé, že co se talentu týče, byl k němu fotbalový Bůh hodně štědrý. Pomoci by mu mohl i fakt, že se v něm kouč Didier Deschamps zřejmě dobře poznává; právě k němu totiž bývá nanteský klenot nejčastěji přirovnáván. Také on prošel akademií Nantes, a Veretout je dalším z dlouhé řady slavných středních záložníků - po Deschampsovi se v Bretani vylíhla i taková jména jako Christian Karembeu, Marcel Desailly nebo Jérémy Toulalan. Vyhlídky mladého borce tak vypadají na startu velké kariéry mimořádně příznivě.

Mimochodem - když tento seriál na jaře 2012 startoval, vůbec prvním představeným hráčem byl jiný maršál středu pole, Étienne Capoue. Čeká i na Veretouta podobný osud?