Euro 2012 UEFA - Mistrovství Evropy 2012
-
-
- 08. 06. 2012 – 01. 07. 2012
-
-
- 08. 06. 2012 – 01. 07. 2012
Španělští obhájci proti Itálii: boj o korunu krále Evropy může začít
Jednatřicátý a poslední zápas dnes uvidí Euro 2012: ve velkém finále v Kyjevě se představí reprezentační týmy Španělska a Itálie. Který z těchto gigantů nakonec vybojuje titul nejlepšího celku Evropy pro další čtyři roky?
Španělům se odkrývá šance k završení jedinečného zlatého hattricku, což by definitivně stvrdilo jejich status jednoho z nejlepších týmů fotbalové historie, ne-li toho vůbec nejlepšího. Po výhrách na Euru 2008 a mistrovství světa 2010 by případný další triumf Del Bosqueho družiny ještě minimálně na dva roky oddálil něco, co někteří očekávali už letos - konec dominance celku, postaveného kolem barcelonských hvězd Xaviho a Iniesty.
Případná španělská obhajoba by představila světu první tým v historii, který dokázal vyhrát dvě Eura po sobě, a pokud by u toho skóroval Fernando Torres, získá tentýž titul mezi hráči. V cestě však stojí jednoznačně nejpříjemnější překvapení šampionátu, Itálie - Prandelliho celek, tažený skvělým Andreou Pirlem, má šanci navrátit na Apeninský poloostrov velký titul po šesti letech.
Vicente Del Bosque, trenér Španělska, které v zápase podle kurzů bude favoritem, se však historií nezabývá. "Nemůžeme si myslet, že historie něco ovlivní," odmítá protřelý kouč. "Itálie vyhrála mistrovství světa čtyřikrát, my jednou před dvěma lety. Teď musíme hledět vstříc současnosti."
A v současnosti proti sobě stojí dvě velmi silná mužstva, která se na šampionátu poprala s podobným osudem. "Naše cesty jsou podobné. Oba týmy musely vyhrát jeden zápas na penalty a hrály v jedné základní skupině," připomněl Del Bosque vzájemnou remízu 1:1. "Oba také hrají podobným stylem. Šance jsou vyrovnané," glosuje španělský lodivod.
Španělé na turnaji přišli s revoluční myšlenkou hry bez klasického útočníka, a přestože jde o krok poměrně diskutabilní (a také hojně diskutovaný), zatím, podle všeho, přináší ovoce. Do finále tak opět zřejmě vyběhne hned šestice záložníků. To je oproti minulým turnajům změna, na což Del Bosque také upozorňuje.
"Jádro našeho týmu zůstává stejné, ale některé detaily se změnily. Nikdo nemůže říct, že ne," uzavírá španělský trenér, dodávaje poznatek o neustálém vývoji fotbalu. Jím vedené mužstvo je známé tím, že svému soupeři jen extrémně nerado půjčuje balon, a porazit je je tak neuvěřitelně složité. Cesare Prandelli, kouč finálového soka, to samozřejmě dobře ví.
"Naším prvotním cílem bude neposkytovat Španělům prostor a získávat balony," plánuje italský stratég. "Musíme zůstat soustředění na náš primární cíl, a tím je získání kontroly nad středem pole." Zdá se tedy, že Italové plánují porazit Španěly jejich vlastními zbraněmi, a nehodlají se spoléhat pouze na bránění a rychlé brejky.
"Ve středu hřiště máme velkou kvalitu, máme hráče, kteří tento prostor dokážou ovládnout, a především máme Andreu Pirla," vysvětluje. "Musíme využívat své příležitosti a přečíslovat soupeře v určitých místech hřiště. Neočekáváme, že budeme diktovat hru od začátku do konce." Tento Prandelliho předpoklad je naprosto logický, pozveme-li si na pomoc statistiky: Španělé svoji hru, založenou na velkém množství přihrávek, letos dohnali do absolutního extrému. Zatímco na Euru 2008 "spotřebovala" La Roja na jedinou střelou 33 přihrávek, na MS 2010 už to bylo 44, a letos dokonce 58!
Španělé také neradi střílí - lépe řečeno, neradi pálí mimo pokutové území. Jejich 28 posledních gólů na evropských šampionátech padlo právě z vápna. Itálie je letos střelecky mnohem odvážnější - jejích 99 pokusů vyslaných směrem k brankáři soupeře je vůbec nejvyšší číslo ze všech.
Jak Cesare Prandelli, tak Vicente Del Bosque se na tiskové konferenci každopádně shodli, že oba týmy jsou ve finále právem a že si budou navzájem důstojnými soupeři. Budeme-li parafrázovat slova samotných lodivodů, čeká nás zápas nejlepšího týmu na světě s celkem, který udělal v krátké době nesmírný pokrok a jako jediný dokázal šampionům sebrat body.
Pokud budeme věřit minulosti, mají Italové hodně slušnou šanci; se svým dnešním soupeřem totiž ještě na vrcholovém turnaji neprohráli. Bilanci tří výher a dvou remíz nicméně v roce 2008 pošramotilo vypadnutí na penalty (což se technicky počítá jako další remíza); letos se pak ve skupinách urodila již zmiňovaná plichta 1:1. Jenže k jistotě výhry bude potřeba vstřelit alespoň jeden gól, což bude obrovský problém: jestli něco Španělé ovládají dobře, je to bránění.
A jestli španělské bránění někdy funguje, jsou to zápasy, kdy jde o všechno - tedy vyřazovací boje na velkých šampionátech. Na počátku "zlatého tažení", tedy ve čtvrtfinále Eura 2008, začala série, během níž nikdo nedokázal Ikera Casillase překonat - a ta série trvá až doteď. Celých 900 minut! Právě Italové jsou pak jediným mužstvem, proti němuž letos Španělé inkasovali. Jenže Del Bosqueho svěřenci zápas od zápasu stále více utahují defenzivní šrouby, a za poslední dvě utkání (proti Francii a Portugalsku) povolili soupeřům jedinou střelu na bránu.
Italská hra stojí a padá s Andreou Pirlem, který je mozkem hry týmu, a také jeho nejčastěji přihrávajícím hráčem - ačkoliv jeho statistiky v tomto ohledu jsou stále pod Xavim, Xabi Alonsem, Iniestou a Ramosem. Právě Xavi nicméně nemá letos tak skvělou formu, jak jsme u něj zvyklí, a jeho souboj s Pirlem se nakonec může ukázat jako klíčový.
Co se kádrů týče, nehlásí Španělsko žádné zdravotní problémy, a tak se Del Bosqueho pozornost upíná na jediný bod: s útočníkem, nebo bez? Pravděpodobnější je druhá varianta, a tedy rozestavení 4-3-3-0 s Fábregasem jako falešným hrotem a Silvou a Iniestou na křídlech. Na lavičce budou na svoji šanci oživit ofenzívu hráči jako Torres, Negredo, Navas nebo Pedro.
Prandelli pak řeší podobný taktický otazník - netýká se však útoku, tam je jasnou volbou sehrané duo Cassano - Balotelli (ačkoliv si oba stěžovali na drobná zranění, budou na finále v pořádku), nýbrž obrany, konkrétně počtu obránců. Itálie sice ohromila kontinent návratem k rozestavení 3-5-2, které se ukázalo jako skvěle fungující, jenže do finále její trenér zřejmě pošle klasickou obrannou čtveřici, která se osvědčila v semifinále proti Německu.
Dobrou zprávou pro Italy je, že se Ignazio Abate stihl do velkého zápasu vykurýrovat, a může tedy naskočit rovnou do hry. Vrací se i Christian Maggio, kterému vypršel trest. "Obětí" těchto návratů bude zřejmě Federico Balzaretti, který semifinále odehrál v základní sestavě, ale pro finále bude připraven mezi náhradníky.
Rozhodčím posledního zápasu letošního Eura bude Pedro Proenca z Portugalska.
Španělům se odkrývá šance k završení jedinečného zlatého hattricku, což by definitivně stvrdilo jejich status jednoho z nejlepších týmů fotbalové historie, ne-li toho vůbec nejlepšího. Po výhrách na Euru 2008 a mistrovství světa 2010 by případný další triumf Del Bosqueho družiny ještě minimálně na dva roky oddálil něco, co někteří očekávali už letos - konec dominance celku, postaveného kolem barcelonských hvězd Xaviho a Iniesty.
Případná španělská obhajoba by představila světu první tým v historii, který dokázal vyhrát dvě Eura po sobě, a pokud by u toho skóroval Fernando Torres, získá tentýž titul mezi hráči. V cestě však stojí jednoznačně nejpříjemnější překvapení šampionátu, Itálie - Prandelliho celek, tažený skvělým Andreou Pirlem, má šanci navrátit na Apeninský poloostrov velký titul po šesti letech.
Vicente Del Bosque, trenér Španělska, které v zápase podle kurzů bude favoritem, se však historií nezabývá. "Nemůžeme si myslet, že historie něco ovlivní," odmítá protřelý kouč. "Itálie vyhrála mistrovství světa čtyřikrát, my jednou před dvěma lety. Teď musíme hledět vstříc současnosti."
A v současnosti proti sobě stojí dvě velmi silná mužstva, která se na šampionátu poprala s podobným osudem. "Naše cesty jsou podobné. Oba týmy musely vyhrát jeden zápas na penalty a hrály v jedné základní skupině," připomněl Del Bosque vzájemnou remízu 1:1. "Oba také hrají podobným stylem. Šance jsou vyrovnané," glosuje španělský lodivod.
Španělé na turnaji přišli s revoluční myšlenkou hry bez klasického útočníka, a přestože jde o krok poměrně diskutabilní (a také hojně diskutovaný), zatím, podle všeho, přináší ovoce. Do finále tak opět zřejmě vyběhne hned šestice záložníků. To je oproti minulým turnajům změna, na což Del Bosque také upozorňuje.
"Jádro našeho týmu zůstává stejné, ale některé detaily se změnily. Nikdo nemůže říct, že ne," uzavírá španělský trenér, dodávaje poznatek o neustálém vývoji fotbalu. Jím vedené mužstvo je známé tím, že svému soupeři jen extrémně nerado půjčuje balon, a porazit je je tak neuvěřitelně složité. Cesare Prandelli, kouč finálového soka, to samozřejmě dobře ví.
"Naším prvotním cílem bude neposkytovat Španělům prostor a získávat balony," plánuje italský stratég. "Musíme zůstat soustředění na náš primární cíl, a tím je získání kontroly nad středem pole." Zdá se tedy, že Italové plánují porazit Španěly jejich vlastními zbraněmi, a nehodlají se spoléhat pouze na bránění a rychlé brejky.
"Ve středu hřiště máme velkou kvalitu, máme hráče, kteří tento prostor dokážou ovládnout, a především máme Andreu Pirla," vysvětluje. "Musíme využívat své příležitosti a přečíslovat soupeře v určitých místech hřiště. Neočekáváme, že budeme diktovat hru od začátku do konce." Tento Prandelliho předpoklad je naprosto logický, pozveme-li si na pomoc statistiky: Španělé svoji hru, založenou na velkém množství přihrávek, letos dohnali do absolutního extrému. Zatímco na Euru 2008 "spotřebovala" La Roja na jedinou střelou 33 přihrávek, na MS 2010 už to bylo 44, a letos dokonce 58!
Španělé také neradi střílí - lépe řečeno, neradi pálí mimo pokutové území. Jejich 28 posledních gólů na evropských šampionátech padlo právě z vápna. Itálie je letos střelecky mnohem odvážnější - jejích 99 pokusů vyslaných směrem k brankáři soupeře je vůbec nejvyšší číslo ze všech.
Jak Cesare Prandelli, tak Vicente Del Bosque se na tiskové konferenci každopádně shodli, že oba týmy jsou ve finále právem a že si budou navzájem důstojnými soupeři. Budeme-li parafrázovat slova samotných lodivodů, čeká nás zápas nejlepšího týmu na světě s celkem, který udělal v krátké době nesmírný pokrok a jako jediný dokázal šampionům sebrat body.
Pokud budeme věřit minulosti, mají Italové hodně slušnou šanci; se svým dnešním soupeřem totiž ještě na vrcholovém turnaji neprohráli. Bilanci tří výher a dvou remíz nicméně v roce 2008 pošramotilo vypadnutí na penalty (což se technicky počítá jako další remíza); letos se pak ve skupinách urodila již zmiňovaná plichta 1:1. Jenže k jistotě výhry bude potřeba vstřelit alespoň jeden gól, což bude obrovský problém: jestli něco Španělé ovládají dobře, je to bránění.
A jestli španělské bránění někdy funguje, jsou to zápasy, kdy jde o všechno - tedy vyřazovací boje na velkých šampionátech. Na počátku "zlatého tažení", tedy ve čtvrtfinále Eura 2008, začala série, během níž nikdo nedokázal Ikera Casillase překonat - a ta série trvá až doteď. Celých 900 minut! Právě Italové jsou pak jediným mužstvem, proti němuž letos Španělé inkasovali. Jenže Del Bosqueho svěřenci zápas od zápasu stále více utahují defenzivní šrouby, a za poslední dvě utkání (proti Francii a Portugalsku) povolili soupeřům jedinou střelu na bránu.
Italská hra stojí a padá s Andreou Pirlem, který je mozkem hry týmu, a také jeho nejčastěji přihrávajícím hráčem - ačkoliv jeho statistiky v tomto ohledu jsou stále pod Xavim, Xabi Alonsem, Iniestou a Ramosem. Právě Xavi nicméně nemá letos tak skvělou formu, jak jsme u něj zvyklí, a jeho souboj s Pirlem se nakonec může ukázat jako klíčový.
Co se kádrů týče, nehlásí Španělsko žádné zdravotní problémy, a tak se Del Bosqueho pozornost upíná na jediný bod: s útočníkem, nebo bez? Pravděpodobnější je druhá varianta, a tedy rozestavení 4-3-3-0 s Fábregasem jako falešným hrotem a Silvou a Iniestou na křídlech. Na lavičce budou na svoji šanci oživit ofenzívu hráči jako Torres, Negredo, Navas nebo Pedro.
Prandelli pak řeší podobný taktický otazník - netýká se však útoku, tam je jasnou volbou sehrané duo Cassano - Balotelli (ačkoliv si oba stěžovali na drobná zranění, budou na finále v pořádku), nýbrž obrany, konkrétně počtu obránců. Itálie sice ohromila kontinent návratem k rozestavení 3-5-2, které se ukázalo jako skvěle fungující, jenže do finále její trenér zřejmě pošle klasickou obrannou čtveřici, která se osvědčila v semifinále proti Německu.
Dobrou zprávou pro Italy je, že se Ignazio Abate stihl do velkého zápasu vykurýrovat, a může tedy naskočit rovnou do hry. Vrací se i Christian Maggio, kterému vypršel trest. "Obětí" těchto návratů bude zřejmě Federico Balzaretti, který semifinále odehrál v základní sestavě, ale pro finále bude připraven mezi náhradníky.
Rozhodčím posledního zápasu letošního Eura bude Pedro Proenca z Portugalska.
Španělsko - pravděpodobná sestava:
Casillas - Arbeloa, Ramos, Piqué, Alba - Xavi, Busquets, Xabi Alonso - Silva, Fábregas, Iniesta
Itálie - pravděpodobná sestava:
Buffon - Abate, Barzagli, Bonucci, Chiellini - Marchisio, Pirlo, De Rossi - Montolivo - Cassano, Balotelli
Tip EuroFotbal.cz: 1
Vzájemné zápasy
10.06.2012
Mistrovství Evropy
Sk C
10.08.2011
Přátelské zápasy
22.06.2008
Mistrovství Evropy
Pl. ČF
26.03.2008
Přátelské zápasy
09.07.1994
Mistrovství světa
Pl. ČF
14.06.1988
Mistrovství Evropy
Sk A
10.06.2012
Sk C
22.06.2008
Pl. ČF
14.06.1988
Sk A
12.06.1980
Sk B
Španělsko - poslední zápasy
27.06.2012
Mistrovství Evropy
Pl. SF
23.06.2012
Mistrovství Evropy
Pl. ČF
18.06.2012
Mistrovství Evropy
Sk C
14.06.2012
Mistrovství Evropy
Sk C
10.06.2012
Mistrovství Evropy
Sk C
03.06.2012
Přátelské zápasy
27.06.2012
Pl. SF
23.06.2012
Pl. ČF
18.06.2012
Sk C
14.06.2012
Sk C
10.06.2012
Sk C
29.06.2008
Pl. F
Itálie - poslední zápasy
28.06.2012
Mistrovství Evropy
Pl. SF
24.06.2012
Mistrovství Evropy
Pl. ČF
18.06.2012
Mistrovství Evropy
Sk C
14.06.2012
Mistrovství Evropy
Sk C
10.06.2012
Mistrovství Evropy
Sk C
01.06.2012
Přátelské zápasy
28.06.2012
Pl. SF
24.06.2012
Pl. ČF
18.06.2012
Sk C
14.06.2012
Sk C
10.06.2012
Sk C
22.06.2008
Pl. ČF
Komentáře (2201)