Euro 2012 UEFA - Mistrovství Evropy 2012

Těžko po rozstřelu hovořit o zaslouženosti, nicméně ze čtvrtfinále Anglie s Itálií zřejmě postoupil ten lepší. Italové měli kromě zhruba dvaceti minut v první půli více ze hry a nakonec přeci jen penalty zvládli lépe. Angličané tak i potřetí v osmi letech na velkých akcích právě v této loterii selhali.

Zatímco Roy Hodgson zůstal věrný staré fotbalové pranostice, dle níž se vítězná sestava nemění, Ital Prandelli byl ke změnám v základní jedenáctce donucen. Chiellini zranění ze zápasu s Irskem nedoléčil a tak místo něj nastoupil jeho náhradník Andrea Bonucci. Dalším lazarem se stal Motta, kterého nahradil pod útočníky Montolivo. Ani duo forvardů nezůstalo pohromadě, Balotelli zřejmě zaujal brankou proti Irům natolik, že si vysloužil start od první minuty.

Jihoevropanům se nezcela chtěné okysličení týmu osvědčilo a utkání zahájili jednoznačně aktivněji - první výrazné varování dali soupeři z Ostrovů už ve třetí minutě. Marchisio zatáhl balon po pravé straně, skrytým centr našel zcela volného De Rossiho zhruba 25 metrů od brány a záložník AS Řím životní volejí rozezvonil tyč. Jenže Anglie přispěchala s gólovou ještě větší za necelé dvě minuty. Pravý bek Albionu Glen Johnson se po kombinace se dvěma spoluhráči zjevil ve vápně, avšak jeho nepříliš povedenou střelou "podebral" míč do natažené levačky vděčného Buffona.

Hodgsonovi svěřenci zůstali u otěží i nadále, u přední tyčky před Welbeckem nicméně odpravil Rooneyho přihrávku na roh Bonucci. Ještě než se čas na hodinách překlenul do druhé čtvrthodiny, měl na hlavě šanci i sám Rooney, po Johnsonově centru ale rybičkou bránu minul.

Poslední ze čtyř čtvrtfinálových klání Eura nabízelo v prvních minutách opravdu strhující podívanou, hrálo se nahoru-dolů, více brankovým příležitostem bránily lehké nepřesnosti v rozehrávce, především u vyšších míčů a především úžasná obětavost obránců obou týmů. To dokonale deklaroval John Terry v pětadvacáté minutě, když se ofsajdové pasti vyhnul Balotelli a jen fantastický obranný blok kapitána Chelsea zamezil jasné gólové šanci.

Po půlhodině utkání, zrovna když se zdálo, že se tempo značně uklidňuje, se notně zajiskřilo na obou stranách. Nejdříve po geniální kolmici Montoliva na Balotelliho zlé dítě italského fotbalu akrobaticky střílel do Harta, poté si Welbeck pohledně narazil s Rooneym a placírkou v dobré pozici překopl Buffonovu svatyni. Krátce nato ještě jednou na druhé straně vystrašil brankáře Albionu slušnou ránou Cassano.

Tři minuty po začátku úvodního dějství Italové zazlobili poprvé, tři minuty před koncem poločasu se do šance dostali, co se první pětačtyřicetiminutovky týče, naposledy. Pirlo oslovil lahodným centrem Cassana, ten pohotově vrátil před bránu Balotellimu, jenže toho o gól připravilo včasným skluzem duo Lescott - Terry.

A do třetice ve třetí minutě druhé půle měl doslova gól na kopačce Daniele De Rossi. Počíhal si s posledním obráncem na odražený míč, který obratem putoval po hlavičce jednoho z Italů před Harta a De Rossi stál asi dva metry před gólmanem Man City. Jeho pokus z otočky ale fatálně bránu minul. Italové diktovali hru a kdyby to bylo ve dvaapadesáté minutě bylo 2:0, nemohl se nikdo divit. De Rossiho pumelici vyrazil Hart jen před sebe, následně ale své zaváhání napravil, když reflexivně zamezil v cestě do sítě Balotelliho dorážce. Poslední instancí pak byl Montolivo, jenž opět v gólovce přestřelil.

Po prázdnější chvíli, jíž vyplnil jen nářek Abateho a Younga, kteří se srazili hlavami, opět promluvil nevídaně aktivní Balotelli. Tentokrát přestřelil branku po nádherných nůžkách. Aby náhodou nezaujatí fanoušci nenabyli dojmu, že začíná mít Itálie výrazně navrch, dostal se pro změnu do příležitosti Young. Jenže po podivném skoku střídajícího Carrolla následně střílel vedle.

Od zhruba 65. minuty už se přeci jen potvrdila slova zlých jazyků o nudné podívané a do konce zápasu už se prakticky nic významného nestalo. Jen Rooneymu scházelo o pár centimetrů nastřelených vlasů více, aby dosáhl na slušný Gerrardův centr. Až minutu před koncem si Nocerino takřka dokonale zpracoval Marchisiův pas a o gól jej připravil jen a pouze parádní zákrok skvělého Johnsona. Ještě v nastavení si po překrásné kombinaci Younga, Colea a Carrola rozvzpomněl na nejkrásnější gól historie novodobé Premier League Wayne Rooney, tentokrát ovšem nůžkami střihl vysoko nad. Na pořadu dne bylo tedy poprvé prodloužení.

Taktickou přetahovanou bez větší šance rozčísl až po deseti minutách skrytý centr Diamantiho, který ku překvapení všech zastavila až tyč za zády plachtícího Harta. Toť z první části nadstavbové části čtvrtfinále vše, a jelikož gól Nocerina v části druhé nemohl platit pro těsný ofsajd, následoval po premiérovém prodloužení i první penaltový rozstřel.

Kopat začali Italové, jmenovitě ten nejsebevědomější - Mario Balotelli. Hart sice směr vystihl, ale proměnil. Stejně tak první z anglických exekutorů Steven Gerrard. Montolivo coby druhá selhal, a přestože Rooney proměnil, Young v další sérii div nepřerazil břevno a Pirlův "Panenkovský" dloubáček tak znamenal vyrovnání. Rozhodla série číslo čtyři a v něm se nešťastným hrdinou stal Ashley Cole. Nocerino před ním proměnil a obránce Chelsea nedůrazným pokusem nechal vyniknout Buffona. Diamanti jako poslední kopající udržel nervy na uzdě, složil fotbalovou maturitu na výbornou a poslal Itálii do semifinále.