Liga mistrů UEFA - Liga mistrů

Zhruba prvních dvacet minut živil Arsenal naději na postup, která se před utkáním zdála býti skoro až nicotná. Senzačně vedl 1:0 a vypadal, že je na koni, v psychické výhodě. Jenže pak se ukázalo, že tvrzení, že zápas jeden fotbalista nedělá, nemusí být až tak pravdivé. Tím spíš, když tím hráčem může být Lionel Messi. Ten se dnes obsadil do role hvězdy utkání a ojedinělým čtyřgólovým přídělem poslal Arsenal domů s ostudou.

Barcelona svého hosta přivítala svou klasickou hrou, už od počátku se snažila držet míč co možná nejdéle u svých kopaček. Poté, co dvakrát nadějně pálil aktivní Messi, se to však zle vymstilo Gabimu Militovi. Tomu na půlící čáře ukradl míč Diaby, aby pak ideální kolmicí odstartoval Walcottův brejk, na jehož konci stál neodbytný a skórující Bendtner. Jenže když už Barceloně všechno skřípe, na jedno se spolehnout rozhodně může. Tím jedním myslím spolehlivý faktor Messi. Ten totiž prakticky sám ještě do přestávky vzdorujícího protivníka kompletně umlčel.

Nejprve si vzal slovo ve 21. minutě, kdy neomaleně využil Silvestreho kamarádského "přiťuknutí" a zpoza šestnáctky brilantně vymetl levou šibenici Almuniovy branky. Podruhé pro změnu úřadovala Argentincova pravačka, když mu během zmatku ve vápně přikopl balon Pedro a on ho pak zblízka jen lehce poslal do sítě. A do třetice zase barcelonský král tři minuty před koncem první půle - přihnal se k míči, který hladce proplul za obranu Arsenalu, a přítomné diváky nadchnul geniálním obloučkem přes zoufalého Almuniu. Během pouhých dvaceti minut tak završil hattrick a de facto tak rozhodl celý dvojzápas.

Druhé dějství totiž příliš vzruchu nepřinesla. Z Arsenalu strach stále nešel, dokonce Kanonýři dlouho nemohli nabýt ani kýžené optické převahy. Té se jim dostalo až s defenzivním střídáním Tourého za Bojana, kdy Barca jakoby přestala hrát a začala protihráčům nabízet alespoň nějaký prostor pro kombinaci. Nicméně Arsenal takové šance ne a ne využít. Mohlo se to povést Bendtnerovi či Rosickému, ale prvně jmenovaný se ve vápně otáčel až příliš pomalu a jeho kolega pro změnu v dobré pozici pálil ze záklonu nad branku. Katalánci tedy mohli trestat, když před sebou Pedro po rychlé rozehrávce Messiho neměl už nikoho jiného než Almuniu. Toho se snažil po vzoru svého spoluhráče lobovat, ale na rozdíl od něj minul. Trestuhodně - a trest opravdu mohl přijít hned vzápětí. Clichyho delikátní centr ale Bendtner odhlavičkoval jen do tyče. Vzápětí se ovšem dozvěděl, že stál v ofsajdu, takže klení nebylo třeba.

Bohužel pro něj, a je to hodně špatná vizitka, byla toto také poslední šance Arsenalu na znovuvzkříšení. Definitivní vale pak Arsenalu nedal nikdo jiný než Lionel Messi. Ten sám vtrhnul do šestnáctky soupeře, posadil na zadek Vermaelena a pak už měl proti sobě pouze soupeřova golmana. Na poprvé ještě Almuniu sice neprostřelil, ale když se mu dostalo druhé takové příležitosti, uštědřil mu symbolické jesle. Jesle, pro brankáře i hráče v poli největší představitelná potupa, toť přiléhavá tečka za touto one-man show jednoho malého velkého muže.